Dvakrát o prionech  
Uplynulý týden byl ve znamení dvou optimistických zpráv: Použití protilátky proti prionům přineslo na modelovém zvířeti převratné výsledky. Nemocnost na vCJD ve Velké Británii se nevyvíjí tak drasticky, jak se předpokládalo.
Obdobou nemoci šílených krav je u lidí letální onemocnění mozku (vCJD). Objevuje se, když se zdravé proteiny zvané priony zašmodrchají a shluknou do chuchvalců. Za pravděpodobnou příčinu je všeobecně považováno požití infikovaného hovězího. Léčba prionových chorob se,  dosud nedařila. Zkoušela se celá řada chemických, fyzikálních i biologických metod boje s touto zákeřnou infekční a smrtelnou chorobou, včetně užití protilátek. Výsledky byly většinou  rozporuplné. Nové poznatky, presentované před několika dny, ale tuto situaci dramaticky mění. Výsledky pokusů jsou  natolik optimistické, že lze říci, že se tato terapie protilátkami  stala tím nejúčinnějším náčiním, které proti této zhoubě výzkumníci dosud vymysleli.

Tým výzkumníků z Londýna podal myším protilátky, které se navázaly na priony. Zvířata, která měla obdobnou formu nemoci jako je vCJD a nazývá se skrapie,  umírala v průběhu opakovaných pokusů během sedmi měsíců. Když ale těmto nakaženým zvířatům byly injekčně aplikovány protilátky proti prionům, zůstala zvířata zdravá nejméně po dobu dvou let!


Jedná se o první nadějnou terapii symptomů prionové choroby, která všechny ostatní doposud zkoušené způsoby léčby obrovsky překonala, ale nestihne i tak slibnou zprávu stejný osud jako již jednou presentované optimistické informace, shodou okolností také z Anglie?


Jednalo se tehdy o případ  úspěšné chemoterapie z roku 2001. Zdálo se tehdy, že kombinace běžných léků -  quinacrin (antimalarikum) a chlorpromazin (zklidňující lék proti psychóze) bude tím lektvarem, který by mohl na prionové choroby „zabrat“. Usuzovalo se tak podle zlepšujícího se stavu jedné pacientky, na které byla léčba aplikována. Případ dostal velkou publicitu, ale další případy optimistický předpoklad nepotvrdily a naděje vkládané do jednoduché chemoterapie se rozplynula.


V tomto případě by k omylu dojít nemělo. Předně proto, že výzkumníci nyní nestaví pouze na jednotlivém případě dočasného zlepšení stavu pacienta, a i když se jedná „pouze“ o výsledky na modelovém zvířeti, daří se je opakovaně potvrdit. Pokusy Simona Hawke z Královské akademie v Londýně, spočívají v injekční aplikaci myších protilátek proti prionům  myším, které byly infikovány infekčními priony. Pokud se tyto protilátky podají zvířatům, u nichž  se choroba vyvíjela již třicet dnů (u těchto zvířat sice nejsou ještě patrné symptomy choroby, nicméně laboratorně lze zjistit, že v jejich těle již došlo k dramatickému  pomnožení infekčních prionů), dožívají se věku nejméně dvou let a více, zatímco vrstevnice, jímž protilátky podány nejsou, hynou v sedmi měsících.
Použití u lidí má zatím ale ještě jeden háček. Nejdříve bude třeba vyvinout protilátku, kterou bude lidský organismus dobře snášet. Nesmí ji považovat za cizí (chovat se k ní jako k cizí bílkovině) a spouštět proti ní obrannou imunitní reakci. Hawke a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že jdou správným směrem a že kromě léčby prionových infekcí se jim podaří stejným způsobem  léčit i stavy spojené s dalšími nervovými poruchami, jako je například Alzheimerova choroba. Ne všichni ale sdílí stejný optimismus jako Hawke. Jsou i tací, kteří poukazují na možnou krvácivost a nebezpečí tvorby následných mozkových zánětů spojených s touto léčbou.
I přes naznačené problémy jsou Hawkeho pokusy tím nejnadějnějším, co lidstvo v tuto chvíli proti prionovým chorobám má k dispozici. Konečnou odpověď nám dají až výsledky použití této léčby na lidech. Již nyní lze ale předpokládat, že největší šanci na prodloužení života budou mít pacienti, u nichž se podaří chorobu diagnostikovat ještě před propuknutím klinických projevů choroby. Velkou roli zde bude hrát rozvoj časných diagnostických metod. Ale i v této oblasti jsou povzbudivé výsledky, jak jsme vás nedávno informovali, například v článku „CDI test“.






Nemocnost  na vCJD ve Velké Británii je lepší než se předpokládalo


Nejvyšší počet onemocnění variantní Creutzfeldt – Jakobovou chorobou (vCJD) byl v zemi, kterou tato infekce zasáhla ze všech zemí nejvíce – Velké Británii, před třemi roky. Bylo to v roce 2000, kdy ve Velké Británii bylo diagnostikováno 28 případů.


V minulém roce to bylo ale jen 17 případů, což je méně, než se v souvislosti s počtem nakažených kusů skotu,  očekávalo.


Bohužel i opravené statistiky týkající se počtu budoucích úmrtí v důsledku vCJD v samotné Velké Británii, se stále pohybují  mezi 7 – 10 tisíci. Autorem této prognózy je expert na prionové choroby Neil Cashman z univerzity v Torontu  vKanadě.

Datum: 17.03.2003
Tisk článku

Obnažená říše - Goodkind Terry
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 489 Kč
cena: 411 Kč
Obnažená říše
Goodkind Terry

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace