Kompletní fosilie prvních stromů  
Paleontologové našli celou fosílii nejstaršího známého stromu. To nám dává představu o tom, jak vypadaly první lesy, jejichž rozvoj možná přispěl ke vzniku doby ledové.


 

William Stein, profesor na University of New York, specialista na devonskou flóru

Části těchto prastarých zkamenělých stromů byly poprvé nalezeny v kamenolomu na severním okraji New Yorku v sedmdesátých letech 19. století. Dostaly druhové jméno Eospermatopteris.  Soudí se, že žily před nějakými 350 -390 miliony let. Samozřejmě, že to již tehdy byl významný objev, i když se objev týkal jen zbytků kmenů a nikdo nevěděl, jak tyto prastromy vlastně  vypadaly.

 


 

 
Thomas Algeo, profesor na University of Cincinnati, geochemik. Podle něj tyto stromy přispěly ke vzniku doby ledové, protože z atmosféry odčerpaly oxid uhličitý.

William Stein z New Yorské Binghamton University, se svými kolegy, nyní našel dvě fosilie těchto stromů, přičemž jedna z nich má zachovanou korunu. Zachovalo se i místo jejího napojení na kmen. O nálezu nyní informuje časopis Nature.
Nález tak vlastně ukázal, že vědci již dříve měli k dispozici vzorky korun těchto stromů, jen si to s těmito stromy nedokázali myšlenkově spojit. Myslelo se, že to jsou stonky nějakých jiných rostlin menšího vzrůstu.

 



Nyní tedy víme, že architektura těchto prastarých stromů je podobná stromovému kapradí, palmám a cykasům. Stromy Eospermatopteris předcházely stromům s plochými listy, tak jak je známe dnes. Místo listů měly něco, co by se dalo spíš nazvat vějířemi fotosyntetizujících větviček. „V oněch dobách stromy vypadaly jako tyčky, které jsou na konci roztřepené. Muselo to vypadat zvláštně,“ říká Stein.

 

 

Zvětšit obrázek
Fosilie kmene Eospermatopteris (Kredit: W. Stein)



Poznatek, jak tyto stromy vypadaly, se stal vodítkem pro ekology, kteří se zabývají pravěkem. Je to pro ně nový pohled na dobu, kdy se formovaly zemské chemické cykly. Jde o čas, kdy začínající šíření stromových rostlin mělo na geochemické pochody významný vliv.

Zvětšit obrázek
Stromy Eospermatopteris měly místo listů vějíře větviček. (Kredit: Frank Mannolini/New York State Museum)



V okolí kmenů těchto pra-stromů se vyskytují různé rýhy a poruchy struktury, zachované zbytkové fosilie zbytků těchto stromů. Podle vědců to svědčí o tom, že tyto rostliny zaneřádily ve svém okolí půdu shazováním svých větví. Thomas Algeo, geochemik z University of Cincinnati (Ohio) z toho vyvozuje, že popadané části stromů musely být z ligninu a celulózy, které baktérie nebyly schopny rozložit. Větve se tedy hromadily a podléhaly jen jakési mechanické likvidaci. Těmito nálezy Algeo dokládá, že k biologickému rozkladu částí stromů tehdy nedocházelo a že se tudíž z těchto zbytků do atmosféry oxid uhličitý zpátky neuvolňoval.   

 



Algeo tuto myšlenku rozvíjí dál a tvrdí, že tyto a další rostliny té doby, tak z atmosféry odčerpaly velké množství oxidu uhličitého, který se do koloběhu znovu nevracel. Následkem těchto dějů došlo k ochlazení celé planety. Rozvoj stromů Eospermatopteris zřejmě stál u narušení koloběhu organického uhlíku a jeho pohřbení v rostlinných zbytcích. Tuto teorii podporuje také fakt, že na období rozvoje těchto prvotních lesů navazuje krátkodobá doba ledová. 

 

Pramen: Stein W. E., Mannolini F., VanAller Hernick L., Landing E. & Berry C. M.et al. Nature, 446. 904 - 907 (2007).

 

 

 

Datum: 21.04.2007 18:43
Tisk článku

Příroda plná překvapení -
 
 
cena původní: 897 Kč
cena: 753 Kč
Příroda plná překvapení


Diskuze:

zima?

hvh,2007-04-25 18:24:06

da sa urcit, ci strom bol fosilizovany v lete, alebo v zime? co ak tento padol v zime, a preto nema na konarikoch pralisty?

hvh

Odpovědět

škoda...

Martin,2007-04-22 13:43:06

Škoda, že toľko úžasných rastlín vyhynulo, viete si predstaviť, koľko záhradníkov by niečo také praveké chcelo pestovať?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace