Fyzici amerického institutu JILA dokázali detekovat naprosto nepatrnou relativistickou dilataci času na vzdálenost pouhého jednoho milimetru. Chtělo to ultrachladné atomy stroncia, hodně laserů a ultrapřesné atomové hodiny. Do budoucna by podobné atomové hodiny mohly být ještě přesnější, což by snad konečně umožnilo propojit relativitu s kvantovou mechanikou.

DeepMind už se svými umělými inteligencemi porazili hráče Go, počasí nebo 3D strukturu proteinů. Teď se pustily do fúzních experimentů. Jak se zdá, jde jim to k duhu. Fúzní inteligence ovládá tokamak a tvaruje extrémně žhavé plazma, které musí zůstat tam, kde je. Jak se zdá, DeepMind si zaslouží další skalp.

Ťažké poranenie miechy s prerušením motorických nervových dráh vedie k strate pohyblivosti veľkej časti tela - paraplégii a k doživotnému upútaniu na lôžko, v lepšom prípade na invalidný vozík. Jeden nový liečebný postup však dáva naozaj sľubné výsledky.

Radioteleskopy sítě LOFAR objevily velmi nezřetelné, ale o to více obrovské rádiové laloky, které, jak se ukázalo, patří eliptické galaxii Alkyoneus. S těmito laloky činí její velikost 16,3 milionů světelných let. Potíž je v tom, že jinak je galaxie Alkyoneus zcela průměrná, možná až nudná. Stále nevíme, proč některé galaxie vytvářejí tak omračující rádiové laloky.

Neutrina jsou nejzáhadnější částice Standardního modelu hmoty a interakcí. Dnes víme, že jejich hmotnost není nulová, ale je extrémně malá. Možnost přímého určení této hmotnosti dává měření energie elektronů z rozpadu tritia. Po druhé dlouhodobé sérii měření se podařilo elektronovému spektrometru KATRIN snížit horní hranici pro hmotnost elektronového neutrina a dosáhnout důležitého mezníku. Posun našich znalostí neutrina je významný hlavně pro kosmologii.

Soupis olympijských disciplín v klasické době. Způsob ustanovování a proměny disciplín od archaické doby po římskou. Héřiny hry pro dívky. Úbory olympioniků a olympioniček. Racionalistická kritika her. Představuje se trenér Ikkos.

Kovy se při zahřívání obvykle roztahují a zároveň měknou, čímž ztrácejí pružnost. Výjimkou jsou elinvary, které při zahřívání víceméně zůstávají pružné. Nový elinvar s vysokou entropií zachází ještě dál a jeho pružnost se po zahřátí nad cca 727 °C dokonce začíná mírně zvyšovat. Něco takového jsme u kovu zatím ještě nepozorovali.

Britský superpočítač DiRAC COSmology MAchine (COSMA) se pořádně zapotil a spočítal simulaci SIBELIUS-DARK, která je největší a nejvíce přesnou simulací vesmíru svého druhu. Nejde přitom o simulaci náhodného kusu virtuálního vesmíru, ale konkrétní simulaci našeho vesmíru do vzdálenosti 600 milionů světelných let od Země, která zahrnuje přes 130 miliard simulovaných „částic“.

Sama nezáří. I když ovlivňuje světelné paprsky ve svém okolí, není jednoduché ji na biliardy kilometrů velké vzdálenosti odhalit. Mezinárodní tým astronomů zveřejnil výsledky potvrzující, že se první hvězdnou černou díru podařilo jednoznačně vystopovat.

Některé z poznatků nepatří k těm, které potěší. Je jím i chování proteinu, který ve vakcinaci proti koronaviru hraje hlavní roli. Pokud má mezinárodní tým 22 vědců pravdu, tak tento protein navozuje aktivaci retrovirů. A co je na tom tak nežádoucího? Třeba to, že od aktivace retrovirů již není daleko k integraci RNA do genomu. U možnosti nechtěného zapsání něčeho do genomu, bychom měli zbystřit pozornost.

Ve středu planety máme vnitřní jádro ze železa. Podle seismických vln je z pevné hmoty, která ale není pevná tak, jako by šlo o kouli železa. Podle nových analýz by to mohla být superionická slitina železa, ve které mřížkou atomů železa protéká kapalina tvořená atomy vodíku, kyslíku a uhlíku.

Řada článků začíná právě definicí toho, čeho vědci dosáhli. Bývá to spektakulární a převratné, budící úctu už jen tím, jak seriózně a sofistikovaně dosažená meta zní. A nic na tom nezmění skutečnost, že tomu často nerozumíme. Ale co když vědec pokoří metodu, která v kombinaci s použitým modelem budí spíš úsměv? Je to špás anebo další střípek do mozaiky poznání?

Hypersonické hrozby jsou stále hmatatelnější. Obrana proti nim je komplikovaná a jen málo soudobých protivzdušných systémů má alespoň šanci na zásah proti hypersonickému útoku. Vývoj nové generace sofistikovaných obranných systémů nějakou dobu potrvá. Američtí analytici navrhují do té doby nasadit jednoduchou a účinnou obranu s hypersonickým flakem, která zneužívá extrémní rychlost hypersonického útoku.

Radary bývají na letištích. Spoustu jich mají vojáci, k obraně i k útoku. Ale nový fotonický radar, který pracuje v ďábelském rozlišení a přitom je levný, ten je na lidi. Tenhle radar bude zachraňovat životy a zdraví pacientů. První aplikace by se mohly objevit v dohledné budoucnosti.

Tokamak JET je jeden z těch největších a zároveň jeden z velmi mála, kde se ve větší míře prováděly experimenty s reálnou fúzí deuteria a tritia. Dnes byly prezentovány výsledky nejnovější série experimentů s fúzním palivem a ohřevem plazmatu právě pomocí fúze.

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, se Filipínská tektonická deska zasouvá pod Japonsko. Na dně oceánu se v těch místech táhne příkop Nankai, pod kterým sedí v hlubinách zemské kůry hustý a pevný pluton Kumano, jako pecka v medu. Jeho tajemství vyčetl ze seizmických vln superpočítač LoneStar 5.

Superpočítače pomáhají odhalit mechanismy vzniku na Zemi nepředstavitelných gigantických jevů, které pozorujeme u hmotných černých děr.

Polymery jsou pozoruhodné. Mají ale slabinu. Je nesmírně obtížné z nich udělat 2D materiál, tedy velmi tenký film, který by si udržel zajímavé vlastnosti. V MIT to dokázali a vyrobili 2D materiál z melaminu. Je nesmírně tenký, nesmírně lehký a zároveň velice pevný, odolný vůči proražení, a také velmi neprostupný pro plyny a kapaliny.

Svět se noří do bažiny emocí. Není to ale jen pár nepovedených let, nýbrž dlouhodobý trend. Zhruba od roku 1850 do roku 1980 se v knihách objevovalo stále více slov spojených s rozumem a uvažováním. Pak se to z nejasných příčin zlomilo a od roku 1980 čelíme prudkému nástupu individuality, intuice a emocí. S touhle osudovou houpačkou nemá moc smysl bojovat, spíš je nutné se adaptovat a držet maják rozumu i v přízračné realitě emocí.

Svatyně Dia a Héry na Peloponésu, pod Kronovým návrším. Zakládající příběh olympijských her. Věštírna se ztratila, stadion se postupně stěhoval pořád dál od chrámů, jak se sport vyděloval z náboženství.

V dávné minulosti se nad superkontinenty Země tyčily superhory. Vysoké jako Himálaje a dlouhé zhruba 8 tisíc kilometrů. Shodou okolností se objevily v době, kdy vznikaly eukaryotní organismy a také v době, kde se objevili první živočichové, kteří stáli za řeč. Nebo to nebyla tak úplně náhoda?

Že se komáři při hledání něčeho na zub řídí teplem už nikoho nepřekvapí. Že reagují i na oxid uhličitý, který vydechujeme, je rovněž obehranou písničkou. Nyní šestičlenný kolektiv vědců pomocí řady pokusů dokázal, že komáři mají také své oblíbené barvy.

Za sedmero horami a sedmero řekami, za časů, kdy se živá stvoření nevraždila kvůli politickému přesvědčení, kdy radost ze života kazily jen virové infekce, se jednomu tvorovi poštěstil husarský kousek. Zatímco ostatní vrstevníci si viry jen inaktivovali, ten o kterém tu bude řeč, dokázal virus využít ve svůj prospěch. Díky tomu se stal ze všech nejchytřejším a jak jinak - je to náš prapraprapředek.

…aneb Fosilní skořápky vajec oviraptorosaurů v mongolském neolitu

Nový programovatelný metamateriál představuje gumu prošpikovanou maličkými magnety. Tyto magnety ovládají fázové přechody metamateriálu, což mu umožňuje pohltit nebo naopak vychrlit extrémní spoustu energie. Magnetogumu uvítají ve spoustě odvětví, od tvůrců robotů až po výrobce ochranných prostředků.

Stáří se chceme dožít skoro všichni, demence ho někdy doprovázející ale nikdo. Z tohoto pohledu jsou již nějakou dobu zkoumány právě neuroprotektivní účinky kanabinoidů. Další slibný poznatek nabízí Salkův ústav v Kalifornii. Vědci se zaměřili na psychicky téměř neaktivní kanabinol.

Jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT vytrvale pozorovala oblast centra Mléčné dráhy. Výsledkem je unikátní rádiový snímek, který odhalil velké množství pozoruhodných magnetických filamentů, o délce až 150 světelných let. Jejich povaha a původ zůstávají tajemstvím.

Týmu z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT se podařilo snížit součinitel tření na jednu miliontinu. Dosáhli tak světového prvenství v této oblasti. Odborníci mají možnost se s výsledkem studie seznámit prostřednictvím článku v prestižním vědeckém časopisu Nature Materials. Nám normálním smrtelníkům se pokusíme přiblížit o co v něm jde, rozhovorem s vedoucím projektu profesorem Tomášem Polcarem.

Leidenfrostův jev není jen obtížný a komplikující. Je to jako kdyby se fyzika spikla a pak se vám smála do očí. To kvůli tomuto jevu až doposud nebylo možné účinně chladit horký povrch kapalinou. Nový strukturovaný materiál může být chlazen při teplotách 100 až 1 150 °C. Úžas je veliký, možné aplikace nezměrné.

Kolik drobných zranění jsme již přelepovali náplastí! I drobná bolístka pak může komplikovat práci, chůzi, sportování, hrozí zánětem. Čínští vědci nyní představili tenkou náplast, která by měla působit antibakteriálně a podstatně urychlit hojení. Za pomoci mechanického tahu a elektrického napětí.

Rozmanitost přírody je obdivuhodná. Mnozí tvorové hýří barvami, aby upoutali opačné pohlaví, jiní zase využívají kamufláž aby splynuli s okolím. Pro predátory je výhodné neprozradit se předčasně, protože právě to může rozhodnout, zda bude jejich výpad úspěšný, nebo lovec zůstane o hladu.

Věříte v realitu? Že prostě vidíte svět, takový, jaký je? Chyba lávky. Náš mozek věnuje podstatnou část svého každodenního výkonu opravování a vylepšování toho, co ve skutečnosti vidíme. Divili byste se, jak velice odlišně vnímáme svět – oproti tomu, co bychom viděli „doopravdy“, bez filtrování reality mozkem. A pak má člověk něčemu věřit.

Při inerciální fúzi probíhají v podstatě mikrotermojaderné exploze. V minulých dvou letech se na americkém zařízení NIF podařilo překročit hranice fúzního zapálení. Podívejme se, co to znamená pro cestu k termojaderným pohonům kosmických lodí.

O včasnej diagnostike zhubných nádorov sa toho popísalo veľa v odborných aj populárnych publikáciach. Už dávno sa vie, že vtedy, keď sa prejavujú charakteristickými príznakmi, už nemusia byť vyliečiteľné. Otázka za milión znie - ako ich teda zistiť včas?

Nesmírně výkonný systém na zpracování sekvencí Serratus v rámci projektu Open Virome prohledal 5,7 milionů přečtených sekvencí získaných na nejrůznějších místech planety. Trvalo mu to 11 dní a za tu dobu objevil téměř desetkrát tolik RNA virů, než jsme doposud znali. Nově objevené RNA viry představují velmi užitečnou zbraň proti virům samotným i proti budoucím pandemiím.

Diův dub v sakrální ohrádce („temenos“) a chrámky bohyň Dioné a Themis (Diovy druhé ženy). Věštění ze sil země, šumění dubu a zvuků větru. A nakonec řecké divadlo přestavěné na římský cirkus.

Přesnější zmapování dvanácti hvězdných proudů obíhajících v halo naší Mléčné dráhy je dalším útokem na tajemství vesmírného okolí. Studium těchto pruhů hvězdných seskupení odkrývá příběh jejich vzniku i dalšího osudu, vypovídá o vývoji samotné Galaxie nebo o existenci a působení její neviditelné složky – temné hmoty.

Všude kolem nás jsou horké trubky. Energie, která v nich proudí, často zmizí jen tak, bez užitku. Pozoruhodný nositelný modulární termoelektrický generátor lze navléknout na prakticky jakoukoliv horkou trubku a potrubí, kde poté velmi efektivně těží elektřinu z rozdílu teplot.

Zatím nic, ale vědci doufají, že s jejich novým poznatkem by se to mohlo brzo změnit. Například v ochranu svalů před atrofií.

Robot výzkumníků z Johns Hopkins University exceloval v jednom z nejsložitějších a nejjemnějších zákroků v břišní chirurgii - sešívání dvou konců tenkého střeva.

Tohle jsme ještě nikdy neviděli. Ve vzdálenosti 4 tisíce světelných let, tedy docela blízko v Galaxii, se v lednu až březnu 2018 ozval nesmírně zvláštní rádiový zdroj GLEAM-X J162759.5-523504.3. Vysílal extrémně jasné, až minutu dlouhé rádiové vlny, každých 18,18 minut. Mizel a zase se objevoval. Pak ztichl a od března 2018 nevydal ani pípnutí. Radioastronomové to nevzdávají a doufají, že se zase ozve. Mohl by to být třeba unikátní magnetar či zmagnetizovaný bílý trpaslík.

Mozek pracuje neustále (i když se to navenek ne vždy tak jeví), a jako na každém pracovišti, i zde se musí se uklízet. A také přímo úměrně pracovnímu nasazení. V našem velíně k tomu slouží autofagie, mechanismus recyklace neuronálních zbytků vzniklých zvýšenou aktivitou. Jenže kdy tento proces nastane a co ho reguluje?

Kvark-gluonové plazma představuje divoký chaos částic, sil a energií. Podle toho, co víme, právě takhle vypadaly první mikrosekundy vesmíru po Velkého třesku. Detailní simulace něčeho takového přesahují možnosti nejvýkonnějších superpočítačů. Proto nastupují speciální fyzikální umělé inteligence, které si s chaosem kvark-gluonového plazmatu poradí.

…aneb Výročí formálního popisu dromeosaura

Kosmoplán Radian One s delta křídlem a třemi raketovými motory vzlétne horizontálně s pomocí raketových saní, které ušetří spoustu paliva. Poletí až na orbitu, kde stráví až pět dní. Po návratu přistane jako letoun či raketoplán, na jakékoliv ranveji o délce minimálně 3 kilometry.

„Naším snem je, aby žádný další člověk nezemřel při čekání na ledvinu a víme, že Jim je velmi hrdý na to, že jeho smrt mohla potenciálně přinést naději mnoha dalším lidem",…

Jestli temná hmota tvoří větší struktury, tak by mohla svištět vesmírem v podobě temných planetek. Ty by se mohly čas od času srazit s hvězdou, Slunce nevyjímaje, a vyvolat hvězdnou erupci, bohužel velmi podobnou běžné hvězdné erupci. S trochou snahy by ale mělo být možné erupce po zásahu temných planetek rozeznat díky charakteristickému spektru záření.

Od jednoho z nejuznávanějších genetiků současnosti jsme si nedávno mohli přečíst, že: "Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii..." Nyní se nám ale od stejného výzkumného kolektivu dostává informace, že jsou to neandertálci, komu vděčíme za to, že jsme k nemoci covid-19 odolní. Jak to tedy je?

Když kapalnou slitinou EGaIn, zahřátou na 100-120 °C, probubláváte plynný oxid uhličitý, molekuly skleníkového plynu se rozpadají a vznikají vločky pevného uhlíku. Ty pak jen stačí sesbírat z hladiny kapalného kovu, pohřbít pod zem do zapomenutí anebo z nich vyrobit něco užitečného.

Médii nedávno proběhla zpráva o "supervariantě" kombinující Deltu a Omikron. Časopis Nature popisuje podrobnosti tohoto příběhu.