Zvětšit obrázek

Migréna trápí zhruba každého desátého člověka. Ženy jí trpí třikrát častěji než muži.

Vedoucí výzkumné studie Amanda Kalaydjianová z National Institute of Mental Health v americké Bethesdě sledovala pokles intelektu u starších lidí s představou, že náchylnost k migrénám musí zhoršovat duševní výkonnost. Zkrátka a jednoduše – celý život člověku třeští hlava a pak ještě na stará kolena rychleji hloupne. Jenže se ukázalo, že všechno je jinak. Náchylnost k migréně se ukazuje jako celkem spolehlivý ukazatel odolnosti k stařecké demenci.

Vysvětlení se hledá těžko. Už proto, že není dost dobře známá ani příčina migrén. Podle jedněch jde o nedostatečnou funkci mozku, podle jiných o nerovnováhu v koncentraci některých látek a podle jiných jsou na vině příliš citlivě reagující cévy zásobující mozek krví. Najdou se fiškusové, kteří vidí příčinu migrén v kombinaci více faktorů. Rozházejí si to u méně kolegů a pokud by se některá teorie potvrdila, mohli by tvrdit, že oni to přece dávno říkali.

Některé studie skončily zjištěním, že lidé trpící na migrény mají horší paměť a horší vyjadřovací schopnosti. Většina ale zahrnovala jen málo početné skupiny pacientů hospitalizovaných na neurologických klinikách, což mohlo závěry silně zkreslit.

Studie Amandy Kalaydjianové byla provedena na 1448 zdravých dobrovolnících a na 204 dobrovolnících trpících na migrény. Ukázalo se, že lidé náchylní k migrénám mají skutečně horší paměť. Zároveň se však ukázalo, že s věkem se lidem trpícím na migrény zhoršuje paměť mnohem pomaleji než lidem, kteří byli migrén ušetřeni. Zvláště odolní jsou ke zhoršování paměti pacienti, kteří vidí při migrénách „auru“ – iluzi záblesků světla, jež vznikají v důsledku zrakových poruch provázející některé migrénové záchvaty.

Migréna není žádný med, ale zřejmě nám chrání ve stáří mozek.

Kalaydjanová se domnívá, že ochranný vliv migrény je nepřímý. Lidé trpící migrénou vedou poněkud jiný život. Užívají léky na mírnění bolestí, např. ibuprofen, u nichž některé studie prokazují ochranný efekt proti poklesu duševní výkonnosti ve vyšším věku. Pacienti náchylní k migrénám také obvykle vyznávají poněkud zdravější životní styl. Sportují, hlídají si jídelníček, dostatečně spí. To vše jim může napomoci k tomu, aby lépe vzdorovali přirozenému poklesu duševní výkonnosti ve stáří.

Analýzy vlivu těchto faktorů (tedy  sportování, diety, spánku apod.) ale ukázaly, že samy o sobě k ochraně před poklesem duševní výkonnosti nestačí. U lidí náchylných k migrénám tedy působí ještě jakési záhadné „cosi“, o jehož povaze můžeme jen spekulovat. Je možné, že záchvaty migrény jsou pro člověka a jeho mozek tvrdým tréninkem, který mozek zocelí natolik, že je pak ke stáru odolnější. Kdo ví?
No nerozbolela by vás z toho hlava?

Pramen: Neurology- doi: 10.1212/01.wnl.0000268250.10171.b3