Archeologové údajně našli hrob židovského krále Heroda Velikého  
Mnozí jej známe jen díky jedné větičce v Matoušově evangeliu. Podle biblického příběhu nechal Herodes v Betlémě a v jeho okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let, neboť se zalekl proroctví o narození nového krále. Jeho hrob se má nacházet 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma v pevnosti Herodium.

 

 

Zvětšit obrázek
Pevnost Herodium je zbudována na umělém pahorku, který je 12 km jižně od Jeruzaléma a 4 km jihovýchodně od Betléma. Herodium sloužilo vladaři i jako letní sídlo.

Kdo byl židovský král?
I když důkazy o tom, že by Herodes nechal vraždit neviňátka nemáme, nic to nezmění na faktu, že to byl kruťas. Víme to proto, protože vraždy a popravy, k nimž dal rozkaz, zaznamenal historik Joseph Flavius.


 

Zvětšit obrázek
Většinu toho, co dnes můžeme v Herodiu obdivovat, odkryli v letech 1956 – 1962 františkánští mniši.

Herodes se stal vládcem Judeje, ale sám Žid nebyl. Byl Idumejec. Idumejci nebyl židovský národ, byli však zhruba sto let před Kristem přinuceni konvertovat k judaismu a museli se nechat obřezat.

Židé se na Idumejce dívali spatra a neopovažovali je za sobě rovné. Když byl Herodes římským císařem jmenován králem Judeje, zvedla se proti němu vlna odporu. Musel své království dobýt a to na úkor moci Hasmoneovců. Tehdy se to dělalo vyvražděním. Když Herodes potřeboval, aby jeho vládě dodal zdání legitimity sňatek s Židovkou, neváhal. Vyhnal svou manželku Doris i jejího syna Antipatera a vzal si židovskou princeznu Mariamne. Svatba byla v roce 32 před Kristem. Nijak mu nevadilo, že je z rodu Hasmoneovců. Zato Mariamne vadilo, že jí nechal vyvraždit půl rodiny a tak si král sňatkem zadělal na problémy. Herodes Mariamne miloval, o tom není pochyb, nechal razit mince s jejím portrétem, pojmenoval po ní velké věci jako například věž,...

 

 

"Je lépe být nenáviděn než litován".
Herodes

Jenže už tehdy asi platilo, že hodně žen na jednom místě znamená potíže a tak intriky mezi Matkou Heroda, Herodovou sestrou a jeho židovskou manželkou Mariamne, se staly realitou, zvláště když se do toho ještě montovala matka Mariamne Alexandra, kterou ani masakr rodiny neodradil od mocenských choutek a kula proti svému zeti pikle. Ani Herodes nezahálel a zřejmě to byl on, kdo nechal utopit v bazénku velekněze. Smůla byla v tom, že jím nebyl nikdo jiný než bratr jeho ženy Mariamne. Napětí v paláci houstlo.

 

Zvětšit obrázek
Izraelské úřady začaly s archeologickým průzkumem až v roce 1972. Krátce poté, co toto území dobyli v šestidenní válce.

Mariamne sice porodila Herodovi dva syny (Alexandra a Aristobula)  a dvě dcery  (Salampsio a Kypru), ale to nebránilo Mariamnině matce Alexandře, aby napsala dopis Kleopatře. V něm na Heroda „práskla“, že zosnoval utopení Mariamnina bratra. Markus Antonius si ho povolal, aby mu vše vysvětlil. Herodes uposlechl a odjel. Svojí ženu nechal pod dozorem svého bratra jménem Joseph. Ten dostal pokyn, že pokud se z jednání nevrátí živ, má Mariamne zabít. Pomyšlení, že by se jí dotýkal jiný muž, bylo pro něj nemyslitelné.

 

Zvětšit obrázek
rekonstrukce

Ale jak už to v palácích chodí, nic se tam neutají. A i když se Herodes v pořádku vrátil, manželka už s ním odmítala sdílet lože. Kdo ví, jak to bylo ale Herodes zřejmě uvěřil, že mu manželka byla s Josephem nevěrná a tak nechal svého bratra popravit. Manželce odpustil. Paranoia ale postupovala a zanedlouho uvěřil, že ho žena podvádí s jiným mužem jménem Sohemus. Tentokrát už nechal popravit oba.

 


Herodes měl strach o svůj trůn. Ponechme stranou zda byl kvůli intrikám opodstatněný, nebo ne. Faktem je, že nechat popravit 3 nejstarší syny (Alexandra, Aristobúla) a pár dní před svou smrtí i svého nejstaršího syna Antipatera. Ten zřejmě doplatil na svojí nedočkavost. Herodes trpěl velikými bolestmi a pokusil se o sebevraždu. Pokus se mu nezdařil, nicméně fáma, že je mrtev se, se rozkřikla. Jeho syn Antipater, vězněný v Jerichu, chtěl podplatit strážce, aby ho pustili na svobodu. Strážci byli neúplatní a nahlásili to. Podle historika Flavia "na smrt nemocný král (Herodes) se na lůžku vzepřel na loktech a přikázal Antipatera bez okolků popravit." Historik Flavius dokonce píše, že Herodes před smrtí radil své sestře Salomé, co má udělat.  "Dej na závodní dráze v Jerichu shromáždit všechny Židy (mělo jít o 15 000 osob). Až se shromáždí, nech dráhu uzavřít a střežit lučištníky. Poté co umřu, necháš je postřílet. V mé říši nesmí být ani jediné rodiny, která by někoho neoplakávala. Potom i po mé smrti zazní v celé zemi pláč a žalozpěvy." Salome ho neposlechla a masakru zabránila.

 

 

Jiný pohled

Zvětšit obrázek
Ehud Necer na tiskové konferenci, kterou uspořádal na Hebrejské univerzitě a na které objev představil veřejnosti.

Herodes nebyl jen tak obyčejný král, jeho přízvisko Veliký mu náleží právem. Byl to významnou osobností. Vládl 36 let! To bylo v jeho době neskutečně dlouho. Jeho říše také byla ohromná, v dějinách jeho lidu hned druhá po říši Davidově. Dnešní terminologií řečeno, byl také velmi obratným mezinárodním politikem. Ze všech šarvátek zdárně vyvázl a vyšel z nich ještě mocnější, než byl předtím. Choval se jako osvícený vladař - stavěl nová a krásná města, dbal o jejich infrastrukturu. Aby lid jeho země byl v bezpečí, zbudoval okolo své říše opěrný systém nedobytných pevností.  Jednou z nich je pevnost Herodium. Tam nyní archeologové našli jeho hrob.

 

Zvětšit obrázek
Mince, na kterých milující Herodes nechal razit portrét manželky Mariamne.


Herodium (Herodion, Herodeum)
Herodes založil tuto pevnost na západním břehu Jordánu okolo roku 23 před naším letopočtem. Nachází se přibližně 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma a čtyři kilometry jihovýchodně od Betléma. Pevnost je postavena na pro tento účel uměle navršeném kuželovitém kopci. Ten je tak velký, že na něm mohl vyrůst opevněný palác se strážními věžemi. Opevněná horní část byla využívána v dobách války. Pro čas míru a k rekreaci byl zbudován komplex na úpatí kopce. Šlo o jakési palácové městečko známé jako "Dolní Herodium". Kromě budov zde byla jezírka, zahrady, sklady a stáje pro zvířata.
Po smrti Heroda obýval Herodium jeho syn a římští prefekti. Na čas Herodium ovládli také židovští vzbouřenci (vzpoura proti Římu). Herodium se stalo jejich poslední baštou, než je Římani znovu obsadili. Římané se pevnosti zmocnili v roce 71 našeho letopočtu, rok poté, co zničili druhý židovský chrám v Jeruzalémě. V 5. století našeho letopočtu se Herodium stalo domovem byzantským mnichům. Nakonec tam nějaký čas žili malomocní. V 7. století po Kristu už bylo místo zcela opuštěno.

 


Hrob

Zvětšit obrázek
Hrob Heroda byl podle Flavia v době pohřbu pokryt pravým zlatem a purpurem. (Credit: Hebrew University of Jerusalem)

Hrob objevil profesor Hebrejské univerzity Ehud Necer, jenž je považován za experta na Heroda a který po hrobu židovského krále v pevnosti pátrá již od roku 1972.To, co Necerův tým označil za místo posledního spočinutí krále Heroda je hrob dlouhý asi 2,5 metru. Objevili jej v lokalitě zvané letní sídlo. To, že hrob patřil Herodovi, nasvědčuje bohaté zdobení vápencového sarkofágu. Sarkofág je sice poničen, ale na úlomcích jsou patrné rozety. Necer to komentuje slovy: "Není to sarkofág, který byl tehdy běžně k vidění v ulicích nebo který si mohl v té době každý dovolit.“ Takové sarkofágy existují jen asi jeden, nebo dva. Místo jeho odpočinku došlo úhony nejspíš při povstání Židů, kteří se proti Římu a potažmo i jejímu přívrženci, v letech 66 až 72 našeho letopočtu vzbouřili.


 

Zvětšit obrázek
Stephen Pfann, archeolog University of the HolyLand: „Teď už jen najít jeho jméno“.

Určitým vodítkem, které Necerovi pomohlo hrob najít bylo schodiště. Jde totiž o monumentální schodiště, takové, jaké se postavilo kvůli něčemu, jako je královské pohřební procesí. Jde o schodiště, které bylo vystavěno jen pro tento pohřeb. V tom, že tomu tak opravdu je, badatele utvrdilo líčení historika Flavia. Ten detailně popsal pohřební procesí z města Jericha, jehož se účastnily stovky herodových sloužících a přívrženců. U hrobu pak měli stát synové a příbuzní a čestnou stráž v plné zbroji drželi Thrákové, Germáni a Galové. 

S ohledem na Flaviův popis pohřebního průvodu historikové dlouho předpokládali, že hrob tohoto krále se nachází v Herodiu. Také proto, že se zachoval záznam, že Herodes si přál zde být pochován, se celá desetiletí archeologové snažili jeho hrob najít. Marně. Necer se však při své práci zaměřil na jinou část komplexu než jeho předchůdci a to mu zajistilo úspěch.

Uznávaný archeolog Stephen Pfann (University of  the HolyLand), který se vykopávek neúčastnil, označil objev za "zásadní" a podotkl, že vše nasvědčuje tomu, že hrob skutečně náleží Herodovi. Zároveň ale upozorňuje, že  pokud si chceme být jisti, je třeba najít nápis s Herodovým jménem.

 

 

Datum: 09.05.2007 07:43
Tisk článku

Sýrie - Bahbouh Charif
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 228 Kč
cena: 202 Kč
Sýrie
Bahbouh Charif
Související články:

Historie prvního dinosaura     Autor: Vladimír Socha (11.09.2017)
Lykúrgos hraje barvami díky kvazičásticím zvaným plazmony     Autor: Josef Pazdera (29.08.2013)
Záhadný monument ve vodách Galilejského jezera     Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2013)
Kritické momenty kosmonautiky díly 11 – 14     Autor: Ondřej Šamárek (14.12.2012)
Zlatý poklad křižáků     Autor: Josef Pazdera (28.07.2012)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace