Sonda Cassini získala snímky mohutných rotujících bouří na Saturnu. Jako „proudy páry z parního stroje“ obepíná tryskové proudění (jet streams) planetu Saturn. Saturnovy obří rotující bouře - nebo víry - fungují jako „dopravní pásy“, které „krmí“ rychlé tryskové proudění v atmosféře planety.
Jet streamy jsou úzká protáhlá místa v atmosféře, kde velmi rychle fouká vítr východním nebo západním směrem. Na Saturnu tryskové proudění může být 10krát rychlejší než na Zemi a dosahuje rychlosti až 1 609 km/h.

Zvětšit obrázek

Tryskové proudění (jet streams) v atmosféře Saturnu. Kredit: NASA/JPL/Space Science Institute

Snímek Saturnu, který astronomové zkoumali, ukazuje detail oblačného systému, který je spojen s turbulentními víry v nejbližším okolí jednoho ze Saturnových východních jet streamů neboli „jetů“ („jets“).
Samotný jet leží na 27,5° jižní šířky a na snímku je zvýrazněn velkou vodorovnou šipkou. Větry v tomto jetu vanuly nepřetržitě rychlostí okolo 320 km/h a to po celou dobu pozorování Saturna.
Vědci sledovali přesun oblačnosti na snímcích pořizovaných během asi 10 hod. (tj. přibližně jedna otočka Saturnu kolem osy) a spojili planetární bouřkové víry a tryskové proudění (jet streams). Detaily výzkumu jsou publikovány v časopise Icarus (International Journal of Solar System Studies, Cornell University).
„Nové informace o tom, jak je Saturnovo tryskové proudění poháněno, jsou opakem toho, čím jsme si mysleli že to je, před vysláním sondy Cassini,“ řekl Anthony Del Genio (Cassini imaging team, Goddard Institute for Space Studies, New York City).

Před sondou Cassini vědci předpokládali, že Saturnovy víry „nasávají“ energii z planetárního tryskového proudění. Nyní je už jasné, že jsou to víry, co pomáhá udržet velkou rychlost větrů v tomto zvláštním způsobu proudění atmosféry - tryskovém proudění (jet streams). "Pochopili jsme, že víry pohánějí jety, protože mají stejný směr i rychlost pohybu,“ řekl Andrew Ingersoll (Cassini imaging team, Institute of Technology in Pasadena, California).

Zvětšit obrázek

Šikmé slabší šipky ukazují směr, ve kterém se víry pohybují a dodávají energii a hybnost tryskovému proudění. Větry jsou pak tak silné, že po spojení se víry roztáhnou do světlých, šikmých pruhů, které jsou viditelné na snímku (rovnoběžně se šipkami). Víry pozorované na tomto snímku také zachovávají zákonitosti cirkulace - stoupající a klesající pohyb (vertikálně - v nadmořské výšce).
Podobné vzájemné ovlivňování mezi rotujícími bouřkovými víry a tryskovým prouděním bylo pozorováno i na Zemi (větší počet zejména v poslední době, zejména při bouřích podél východního pobřeží Spojených států), v mracích na Jupiteru, ale nově a poprvé bylo sondou Cassini zjištěno i na Saturnu. Na Zemi je známá dvojice tryskových proudění, obíhající planetu na severní a jižní polokouli.
Analýza dalších snímků, pokrývajících většinu Saturnovy jižní polokoule, předpokládá, že podobné procesy nastávají všude na Saturnu a vysvětlují pozoruhodnou desetiletou neměnnou stabilitu střídajících se pásů východního a západního tryskového proudění.
Před tímto objevem se myslelo, že tryskové proudění na Saturnu a Jupiteru je poháněno podobným mechanismem jako tropická cirkulace na Zemi - tedy zcela rozdílným procesem než ukazují snímky ze sondy Casssini. Nyní se zdá, že je vhodnější Saturnovu cirkulaci atmosféry přirovnávat spíše k pozemskému atmosférickému proudění ve středních šířkách.
Infračervený snímek (750 nanometrů) byl pořízen 5. února 2005 ze vzdálenosti asi 3,4 miliónů km od Saturna úzkoúhlou kamerou NAC (Narrow Angle Camera), umístěnou na sondě Cassini (rozlišení 20 km na pixel).

Zdroj: NASA/JPL/Space Science Institute