Jednoduché opatření zvyšuje biodiverzitu na polích s GM plodinami  
GM řepa ekonomičtější a ekologičtější než tradiční geneticky nemodifikovaná plodina.

 

 

Zvětšit obrázek
Pole s cukrovkou může hostit pestřejší spektrum organismů. Stačí, aby byla řepa geneticky modifikovaná pro rezistenci k herbicidu a 2% plochy zůstala tímto herbicidem neošetřena.

GM plodinám – především těm, které jsou rezistentní k herbicidům - se vytýká snížení biodiverzity polních ekosystémů. Neplatí to vždycky. Třeba GM kukuřice je s ohledem na biodiverzitu pole mnohem šetrnější než tradiční kukuřice.

 

 

Zvětšit obrázek
Takto pěstovaná GM řepa má vyšší výnos, protože není tolik zaplevelená a její pěstování je výhodné i ekonomicky.

Popravdě řečeno, žádná dosud zkoušená GM plodina rezistentní k herbicidům není k biodiverzitě víc macešská než tradičně pěstovaná kukuřice. Klíčovým faktem je, že biodiverzitu neovlivňuje sama genetická modifikace plodiny, ale to, co se na poli dělá. Tedy tzv. agrotechnika. A tu lze i u GM plodin uzpůsobit tak, aby s ohledem na biodiverzitu pole vzkvétalo.

 

 

Stačí málo.

Jak prokázal tým britských vědců vedených Johnem Pidgeonem z Broom´s Barn Research Station v Bury St. Edmunds, stačí, když nejsou herbicidem ošetřeny 2% (slovy „dvě procenta“) plochy. Dvě procenta jsou kompromis. Dovolují růst plevelů, zvyšují výskyt hmyzu a ptactva na poli, ale nesnižují razantně výnos výrazným zaplevelením.

 

Farmář stále ještě vydělává na nezaplevelené plodině a dosahuje lepší sklizně než při pěstování tradiční plodiny. Zároveň se ale dramaticky zvyšuje biodiverzita pole. V případě cukrové řepy je to celkem jasné. Pokud farmář vynechá postřik na 2% plochy s GM řepou, má vyšší výnosy než při pěstování klasické řepy.

Zvětšit obrázek
Genetický aktivista ničící porost geneticky modifikované řepy zřejmě bude muset přehodnotit svůj postup a s rýčem vyrazit na lány konvenční nemodifikované řepy, protože ta dává přírodě na frak mnohem více než geneticky modifikovaná řepa. Cestou to může vzít přes lány s konvenční kukuřicí. Ty jsou z hlediska biodiverzity bezkonkurenčně nejhorší. Nic na tom nezměnil zákaz používání herbicidu atrazinu, kterým se plochy pro pěstování tradiční kukuřice stříkaly. Ani s ostatními herbicidy se lán konvenční kukuřice nemění v oázu biodiverzity.

Zároveň má pole s GM řepou vyšší biodiverzitu než pole s klasickou řepou. GM řepa vítězí ekonomicky i ekologicky. Pidgeon se sám podivuje, že ho tenhle jednoduchý trik nenapadl dříve.

 

A pak že nemůže jít ekonomika s ekologií ruku v ruce. Viz např. bujarou diskusi na Leonardu "Ekologie versus ekonomie"

 

Pramen:
Nature, Pidgeon J.D. et al. Proc. R. Soc. B, doi: 10.1098/ČSOB.2007.0401

 


 

Komentář  Osla: Neměli bychom požadovat zákaz pěstování tradičních plodin, když je teď vědecky prokázané, že snižují biodiverzitu polí více než geneticky modifikované plodiny? Doufáme, že takovou pitomost nikdo navrhovat nebude. Už tak je těch pitomostí v českém i evropském zemědělství  habaděj.

 

 

 

 

Datum: 10.05.2007 13:50
Tisk článku

Související články:

Geneticky modifikované plodiny šetří hmyz     Autor: Jaroslav Petr (08.06.2007)



Diskuze:

hrozne se vsem omlouvam hlavne tady

ZEPHIR,2007-05-18 01:29:56

je mi lito ze tady placam po diskuzich o vlnovy teorii eteru a GMO, nedavno sem byl na vysetreni a zacal brat nejaky prasky a uz se citim mnohem lip, ale na druhou stranu hrozne trapne za ty veci tady, kdyz to tedka po sobe ctu...
sorry

Odpovědět

Pri soucasne urovni regulace zemedelstvi v eu

Jan,2007-05-14 11:17:38

snazici se resit predevsim naprodukci potravin je u nas asi dost nesmyslne umelym zpusobem zvysovat produkci. BTW by me moc zajimalo, jakymi kriterii se meri biodiverzita pole, a jak bylo osetreno pole s neGM repou, jestli se v clanku pomeruje vubec srovnatelne. Nejsem nijakym odpurcem GM plodin, uvedomte si vsak ze z strany technologickych firem jde jen o sprosty kseft vic GM na polich = vic $$ ve firemni kasicce.

Odpovědět


všem jde o kšeft

jarda petr,2007-05-15 04:29:56

Všem jde o kšeft. I těm ekologickým farmářům. O co se strachují? Že budou jejich pole "kontaminována" GMO? Ne. To by jim nevadilo, kdyby mohli i nadále takovou produkci prodávat jako "bio" nebo "eko" s patřičným ziskem. Zemědědělec prostě musí na produkci vydělávat. Na tom přeci není nic špatného. Vydělávat chtějí a musejí i jeho odběratelé a dodavatelé - ti, co mu dodávají stroje, PHM, osivo, insekticidy, hnojiva, ti, co od něj kupují obilí, mléko, maso. Tak to prostě je. Kdo nevydělává, ten prostě v této společnosti v zemědělství už není. Ale dá se to silně "deformovat" dotacemi. To pak platíme zisk zemědělce z našich daní.
Pokud jde o srovnávání srovnatelného - nejde zjevně o srovnání GMO versus konvenční produkce, ale o srovnání agrotechnik, které se používají při pěstování GMO a při konvenční produkci. Když z jiných srovnání vyšla GM řepa jako horší, tak na tenhle fakt nikdo neupozorňoval, nikdo se jím nezaobíral. Teď vyšly hůře agrotechniky konvenční a už se hledá, kde je zakopaný pes. Měřmě všem agrotechnikám stejným metrem a nevztekejme se, když je něco jinak, než bychom si přáli.
Biodiverzita se měří četností druhů vybraných skupin -plevele, brouci, blanokřídlý hmyz apod.

Odpovědět


reakce na Jardu

Jan,2007-05-15 10:24:19

Ano jak rikate, vydelat se da na vsem. Vydelat se da i na valce, ale ja s timto pravem nekoho vydelavat nebudu souhlasit protoze to pro me je neeticke a ohrozuje to me osobne a me prostredi. To co srovnava clanek nejsou dve agrotechniky, ktere se bezne pouzivaji, pouze rika, ze byl objeven zpusob, jak urcitym zpusobem zvysit biodiverzitu te chemicky preparovane monokulturni pouste. Aby bylo srovnani uplne, chybi udaj o biodiverzite neGM repy kde jsou 2% pole neosetrena herbicidy a pesticidy. Ale ten vysledek by se nehodil do kramu, ze? Jinak si myslim ze jde svym zpusobem o cenne poznatky, ale zpusob, jakym to tu prezentujete je ehm.. na me trosku moc.

Odpovědět

komentář nesmlný jako obvykle

al-ash,2007-05-14 08:44:34

ještě by to chtělo porovnat biodiverzitu na GM a ne GM polích...na neGM polích by asi byla větší(=> nesmyslný komentář...vždyť je taky od osla;))

Odpovědět


připomínka nesmyslná

jarda petr,2007-05-14 13:48:33

O srovnání GM řepy s konvenční řepou s ohledem na biodiverzitu jsme psali. V tomto případě je biodiverzita na poli s 2% neošetřené GM řepy vyšší než u tradičně pěstované konvenční řepy. Nevím, co je na tom nesmyslné. Jestli to pořád nechápete, dejte vědět, já vám to soukromě a bezplatně dovysvětlím.

Odpovědět

Za vymírání včel mohou nejspíš geneticky

jm,2007-05-14 07:36:22

modifikované plodiny - článek na www.osud.cz

Odpovědět


To je holt osud.

jarda petr,2007-05-14 13:44:22

To je holt osud. Jeden blbec vymyslí fámu a další ji usilovně rozšiřují.
Vážení,
tahle konina vyšla v britském listu The Independent už v roce 2000. Možná se objevila někde jinde už dříve. Nevím. Od té doby koluje internetem.Pokud se podíváte do skutečně solidní databáze Web of Science a zadáte si jméno onoho věhlasného odborníka, tak vám vypadne sedm vědeckých článků, které lidé s tímto jménem od roku 1945 do roku 2007 napsali. Včel se týká jen jeden. Ten napsal jakýsi H. Kaatz z berlínské university a v žádném případě nepojednává o přenosu genů z GM pylu na bakterie ve střevu včel. Je o juvenilním homonu a jeho účincích. Pátrání Googlem dokazuje, že tahle zpráva koluje internetem nejméně sedm let, ale nikdy nebyla vědecky publikována. Je také s podivem, že za těch sedm let na ni nikdo nereagoval - ani němečtí zelení, když byli v Německu ve vládě. Takže jde jednoznačně o to, čemu Britové říkají "hoax" a pro co máme my v Čechách výraz "fáma". Prosím tímto p.t. čtenáře těchto webových stránek, aby netřísnili jejich obsah paskvily podobného ražení. Pokud nemůžete svá tvrzení opřít o hodnověrnou vědeckou publikaci, tak si je nechte pro sebe. Z hlediska vědy jsou zcela irelevantní. Děkuji mnohokrát.

Odpovědět


Dalsi web plny nesmyslu

tomsa,2007-05-14 19:48:43

Jak tak koukam, blbost a neuveritelnu tupost vladne svetem. Tento odkaz vede na web jehoz obsah a naplne je plna polopravd lzi a podobeho... (viz napr clanek o podzemnich oceanech v hloubce 1000 km pod povrchem ZEME). Pokud tomuto nekdo veri, nemel by byt svepravny (i kdyz je smutnou pravdou ze je tomu schopno uveriti okolo 80% volicu v cesku). Proto by nemel dostat clovek volebni pravo jen tak, ze se ciste nahodou narodil, ale za to ze je schopen konstruktivne pouzivat ten nador na krku.

Odpovědět

"Návrh"

Pepa z depa,2007-05-13 13:57:27

Rozumně a konstruktivně zodpovězená naše oponentura nám, pochybovačům,jedině pomůže k otupení pochybností a rozšíření vědomostí. Jednostranný dialog existoval před rokem 1989,což asi nepamatujete. Kdyby tato pravidla dialogu přetrvala dodnes, všechno by bylo správné a nediskutovalo by se ani o radarové základně, chodili byste dobrovolně povinně na manifestace,politická školení,podepisovali závazky a rezoluce, tleskali na schůzích,necestovali do zahraničí,možná by ubylo ojetých i nových aut,mobilů,počítačů,majitelů internetu.Ubylo by možná násilí,porno a další dle libosti.Přibylo by odborníků pocházejících z rodin s dobrým kádrovým zázemím,kterým by veleli političtí vzdělanci. Přednášející na univerzitách si mohou připravit fundované odpovědi na podobné námitky(i když nepříjemný šťourač-provokatér může opustit z prospěchových důvodů studium a hledat snadný, i když možná trestný výdělek).

Odpovědět


dvoustranný dialog

jarda petr,2007-05-15 04:19:02

Dvoustranný dialog nevzniká ve chvíli, kdy hovoří dva lidé s odlišným názorem. To je zásadní omyl. Skutečný dialog nastává, když ti dva seriózně argumentují, navzájem se poslouchají a jsou schopni korekce svých vlastních názorů. Nezlobte se, ale to u podobných diskusí postrádám. Nesouhlasit z principu, nemít v ruce nic jiného než obecně formulované žvásty a trvat na nich - to není dialog. Bohužel, tímto způsobem argumentují mnozí odpůrci GMO a tato diskuse je toho velice názorným důkazem. Nejste s to podpořit svá obecná tvrzení skutečně solidními argumenty. Vědeckými publikacemi. Mlžíte novinovými články, pochybnými internetovými stránkami a fámami. A když už nevíte co by, tak se schováte za demokratické principy a voláte po dialogu.

Odpovědět

Nechat toho.

Návrh,2007-05-13 13:21:39

Pane Moravče, Petře, Mihulko, Pazdero,... Marně trávíte čas vysvětlováním. Věřícího nepřesvědčíte, ať už věří čemukoliv. On nechce být informován o novinkách z vědy. Akorát Vás budou za překlady, které jsou v rozporu s jejich vírou kamenovat. Místo toho aby sedli a napsali článek a podepsali jej tak budou tvrdit, že neumíte číst,...
Vykašlete se na to. Věnujte se učení na školách a universitách, tam kde o Vaše informace stojí.
Obdivuju Vás jak dlouho to stále arogantnější osočování snášíte. Když to tady čtenáři tak vehementně chtějí, nechte je v nevědomosi. Ušetříte si tím nervy i čas.

Odpovědět


já nevidím

pavelm,2007-05-13 18:57:37

Já nevidím až takový rozdíl mezi hysterií některých "ekologických" sdružení a prezentováním GM jako jakési dlouho očekávané spásy světa, jak je časté tady na oslu...

Odpovědět


hysterie

tmoravec,2007-05-13 23:07:34

Prominte pane Pavelm
Nevsim se si, ze by tu nekdo prezentoval GM plodiny jako spasu sveta, tento zaver si zrejme delate sam. To co se tu prezentuje je, ze GM plodiny mohou byt uzitecne a prospesne pro zivotni prostredi i spotrebitele. Ze proste zavisi na tom, jakou ma nove vyslechtena plodina vlastnost (-ti) a ne jakou metodou bylo techto vlastnosti dosazeno. citite ten rozdil?

Odpovědět


To neníjen o tomto článku

pavelm,2007-05-13 23:29:04

Ze spousty článků (i diskuzí) je to znát. Už jsem tu slyšel že GM odstraní všechno možné, od hladomorů v Africe, po následky globálního oteplování. Tady se GM dlouhodobě přeceňují.
Klidně si dělejte třeba melouny s pomerančovou příchutí nebo fialový rajčata, ale netvrďte že tím spasíte svět.

Odpovědět


moderni spasitele

tmoravec,2007-05-13 23:57:15

to s tou spasou snad nikdo netvrdi nebo nemuze myslet vazne. zadna takova zazracna plodina ktera by zaroven vyresila, hlad, chudobu, nemoci, nedostatek vody, valky korupci atd. nikdy nebude a ani ji snad nikdo neceka. plodiny odolnejsi k chorobam nebo davajici vyssi vynosy nebo se zlepsenou nutricni hodnotou mohou byt pouze SOUCASTI nejakeho vetsiho reseni. Mohou vyznamnym zpusobem pomoci lidskemu utrpeni. Mohou, nerikam ze pomohou. V tom je rozdil. A nejrychlejsi cesta jak techto cilu dosahnout je pres nejmodernejsi a nejucinejsi technologie tudiz i pres transgenozi. je proto ponekud nelidske se teto metody z ideologickych duvodu zbavovat, stejne jako jakekoliv jine metody, ktera vede k nejakemu rozumnemu cili. Nasim cilem by melo byt udelat VSE proto, aby lide neumirali zbytecne. Pokud si zamerne z ideologickych duvodu svazujeme ruce, je to SPATNE. howgh

Odpovědět


"Nechat toho"

xx,2007-05-14 06:58:29

S příspěvkem bych docela souhlasil, až na doporučení "Nechat toho". Chtěl bych připomenout, že boj s blbostí (zlem, ...) se vyhrát nedá, ale nikdy se nesmí přestat bojovat, protože v ten okamžik zvítězí blbost (zlo). Proto autory prosím, aby toho nenechávali.

Odpovědět

Mikroevoluce

Pepa z depa,2007-05-11 22:59:49

může za x-let nejen přímé,ale i zmutované "superplodiny" a druhově příbuzné(ač nepoužívané,ale recipročně genově přes pyl působící) změnit na cokoliv,ale ne na zdravou výživu-samozřejmě v kombinaci s tím,co momentálně lidé budou používat(včetně osobní aj chemie),čím budou obklopeni(včetně životního stylu,stressů,návykových látek... ).Globálně je nutné zvážit všechny možné varianty a čehokoliv,včetně absurdně nemožného. Jde nám o kšeft, nebo o budoucnost těch, kteří budou živit důchodce? Bude se Vám líbit -ad absurdum-povinná eutanazie místo důchodu? Promiňte,prosím,hloupé katastrofické scénáře.

Odpovědět

Chtěl bych

Pepa z depa,2007-05-11 18:43:57

mít kouzelné zrcadlo,abych viděl, zda (a jak) striktní zastánci GM plodin(kdekoliv na světě),včetně členů jejich rodin, vehementně upřednostňují nákup -kterých výrobků- zda BIO či GM. Neměl jsem,nemám ani nechci mít přístup k utajovaným dokumentů zdravotnických výzkumů, které,jak pevně věřím,určitě byly minulým režimem prováděny. Určitě se, pane Petře, dočkáte odtajnění alespoň některých z nich(nebo budete mít přístup), pokud nebyly skartovány. Vím,co bylo za minulého režimu propagováno jako "superzdravé", hlavně to, čeho byl nadbytek. Býci byli krmeni zkvašenou podestýlkou od kuřat, kravičky pro zvýšení dojivosti mohly dostat 70 gramů močoviny.Atd. Osobně občas používám oleje z GM plodin(jsou označeny dole miniaturním písmem) a nad kupovanými výrobky nedumám,protože i na štítku nemusí být všechno a pravdivě.

Odpovědět


Re: Chtěl bych

edison,2007-05-11 20:56:14

Kdyby GM potraviny byly značené, jiné bych nekupoval. Jsou šetrnější k přírodě a možná i zdravější (jisté je pouze to, že jsou lépe testované).

Odpovědět


znaceni

tmoravec,2007-05-13 10:00:43

Pane edison
GM potraviny obsahujici vice nez 0.9 % GM suroviny jiz dnes znacene jsou. na pultech obchodu jich ale moc nekoupite, vetsina kukurice i soji je zkrmena dobytkem a jine se v evrope moc nevyskytuji.

Odpovědět

vyuziti stareho principu

radko novak,2007-05-11 11:52:13

na podobnem principu stari hospodari udrzovali stavy polni zvere zejmena koroptvi jeste pred kolektivizaci,
a tento postup byl znovu objeven na konci socialisticke zemedelske velkovyroby pri "zachrane" populace koroptvi v CSSR...
postup byl nasedujici, z osetrovani (mineno zejmena chemicke) se vynecha pruh 1-1,5 m siroky na okraji pole, ten staci aby se v nem rozmnozilo dostatecne mnozstvi semena produkujicich plevelu, ktera slouzi jako potrava pro koroptve, u remizu se doporucuje rozsirit pruh na 3m
rekl bych, ze je to ten samy princip (zvysi se biodiverzita), jen jeho ekonomika je u GMO prukaznejsi (pro stare hospodare to byly koroptve k nedelnimu obedu, tady je to par tun cukrovky navic)

Odpovědět

No, to je hezky...

Erix,2007-05-11 03:01:40

Ale ktery zemedelec bude dobrovolne nechavat byt i dve procenta pole, neostetreny?

Odpovědět

Panu Petrovi a dalsim v redakci

Jan Vlk,2007-05-10 21:26:54

Hulvati se dycky najdou. Nedejte na ne. A jen piste a prosim informujte nas dal o tom co se ve vyzkumu deje. Jste pro mnoho z nas moc dulezitym informacnim zdrojem. A delejte toi tak jak to delate. Jste fakt dobri!
Cetl jsem tady u jineho clanku, kde Vam doporucovali udelat tu diskusi jako je v Nature. Jak jsem se dival, tak se tam musi vystupovat pod jmeny. Asi vedi proc to delaji. Zvazte to. Verim ze vetsine by to nevadilo. A taky ze zvedavosti. Docela by mne zajimalo kdo jsou treba ZEFIR a pavelm. Hlavne proto, jestli si od nich muzu precist taky nekde jinde neco jinyho, nebo jestli treba haji sve myslenky v Ekoliste, nebo na strankach greenpeace, nebo v casopise Ekologie, nebo proste jinde, co jim je myslenkove blizsi, kdyz jsou tady tak desne nespokojeni. A nebo zda to jsou jen "silaci" v anonymnich diskusnich forech?
Honza

Odpovědět


Mě by zase zajímalo

pavelm,2007-05-11 00:34:44

Mě by zase zajímalo co by to, že byste věděl kde jinde co píšu změnilo na obsahu mých příspěvků do diskuze? (To samé platí pro ZEFIRa)

Odpovědět


Antianonymům:-)

edison,2007-05-11 20:45:51

Pane možnáVlku, vlezl jsem na stránku Nature, kliknul na "Register", zjevil se formulář, do kterého si můžu napsat co chci a pravdivost těchto údajů stejně nikdo ověřovat nebude. Reálně ověřitelný je tak akorát email, ale ten si taky můžu založit jakej chci a kde chci. Dlužno ještě dodat, že email rozumný uživatel nenechá zveřejňovat v diskusích, protože dobře ví, že by mu na něj brzy začaly v hojném počtu chodit spamy.
Vaše jméno a příjmení je pro mě stejně nic neříkající, jako jakákoli přezdívka, či náhodná směsice písmen. Pro mě jste tedy úplně stejný anonym, jako všichni ostatní a registrace na tom nic nezmění. Z tohoto důvodu ji považuji za zbytečné obtěžování diskutujících. Že kvalita příspěvků se registrací nezvýší si můžete snadno ověřit v libovolné diskusi třeba na novinky.cz :-) Osobně si dokonce myslím, že nutná registrace naopak vůbec nevadí hulvátům, pologramotům, exhibicionistům a aktivistům (kteří si tam v nejhorším napíší vymyšlené jméno a příjmení), naopak spolehlivě odradí lidi, kteří mají strach z veřejného vystupování, neb většinu života ztrávili tím, že někde v ústraní tiše studovali.

Odpovědět

Jarda Petr

Pepa z depa,2007-05-10 17:33:54

Odjakživa jsem četl názory na všechno-pro i proti v celé dostupné šíři informačního spektra, zejména vědeckého výzkumu(průběh a výsledky,jejich zavádění do praxe),včetně kladů a záporů a to hlavně v zemědělství. Vím,co udělaly vědecké metody hospodaření. Výsledky státem řízených zemědělců byly glorifikovány jako úspěchy socialismu. Zdravotní důsledky metod vědecké zemědělské výroby ale nese většina z nás dodnes a mnozí naši blízcí a známí umírají na rakovinu a náhlé mozkové a srdeční příhody, nás to možná čeká také. Výsledky pokusů ověřujících bezpečnost,prospěšnost či škodlivost výrobků nikdy nebudou stoprocentně pravdivé, každý organismus bude na výrobek z pochopitelných důvodů reagovat jinak. Vědecký výzkum ale musí jít dál, ale měl by být finančně nezávislý a výsledky podávány objektivně se všemi pro a proti,nic nezamlčovat.

Odpovědět


Ach jo.

Leopold Krejčí,2007-05-10 20:22:54

Ach jo, stale stejni anonymici a stale pindani okolo co bylo co bude co by bylo, a stale jako vzdy argumentacne bezzubi. A jak se o Vas otiraji, ubozaci.
Jeste ze mlcici vetsina vam dava znamkovanim najevo, co si o nich mysli. Nenechte se znechutit. Je nas hodne, kteri Vam fandime. L. Krejci

Odpovědět


co pořád

pavelm,2007-05-10 20:46:07

Co pořád máte s těma anonymama? Komunikace na internetových diskuzích bude anonymní vždycky, ať se někdo podepíše KKKOP nebo Leopold Krejčí.
Jak to, jestli se podepíšu KKKOP nebo Leopold Krejčí změní obsah příspěvku?

Odpovědět


Pepovi

Martin,2007-05-10 22:01:04

Superultravyspelé USA nikdy nezažili reálny socializmus (veď ani my, u nás to bola len nálepka pre rôzne štádiá stalinizmu), prakticky všetky farmy sú súkromné, a aj tak tam tiež ľudia zomierajú na rakovinu, na srdcovocievne choroby, na následky nadváhy z prežierania sa. Tak sa už konečne prestaňme vo všetkom vyhovárať na socializmus. Už to je trápne.

Odpovědět


ti, co umírají

jarda petr,2007-05-11 09:57:10

Moc by mě zajímalo, kolik z těch, které vydáváte za oběti zemědělské velkovýroby, má nadváhu, kouří, nesportuje a vůbec nedrží zdravou životosprávu? A moc by mě zajímala studie, která jasně prokázala, jaký podíl má zemědělská velkovýroba na zdravotní stav obyvatel. O kolik zvyšuje výskyt kardiovaskulárních chorob a nádorových onemocnění. Když už tedy voláte po objektivitě, musíte se jí sám držet a ne tady jen tak bez podpory dat uvádatě velmi emotivní názory.

Odpovědět


nestastna interpretace, ze Bt-soja existuje

ZEPHIR,2007-05-14 19:50:21

Monsanto plans to release Bt soybean in Argentina

http://dtnag.dtn.com/dtnag/common/link.do?symbolicName=/ag/blogs/template1&blogHandle=production&blogEntryId=8a82c0d111d850470111dc19bf2c0016

To by se jim asi mělo říct, že ta soja neexistuje, než ji tam dovezou, ne?

Odpovědět

..neslape nam

jara cimrman,2007-05-10 17:16:09

...neslape nam nahodou prave slavnej Brusel na kuri voka co do pestovani cukrovky ???....na co to je teda dobry??

Odpovědět

Další demagogie...

pavelm,2007-05-10 16:46:04

Co má neošetřování 2% plochy společnýho s GMO? Bude to přece fungovat naprosto stejně bez ohledu na to jestli jsou to GM nebo ne-GM plodiny.
On někdo z Osla vlastní nějakou GMO firmu?

Odpovědět


2%

Olda Nedvěd,2007-05-10 17:07:04

Ano, biodiverzita bude zvýšená při neošetření části plochy proti plevelům u GMO i u klasické řepy, ale výnos plodiny i celková ekonomická bilance bude přitom u klasické plodiny horší.

Odpovědět


On někdo z Osla vlastní nějakou GMO firmu?

ZEPHIR,2007-05-10 17:08:37

Ne, ale pracuje ve výzkumácích, který s biotransformacema koketujou. A jak už to tak v naší zemičce bejvá, naše věda je provázaná se soukromým sektorem víc než důkladně. Spousta asistentů na vysokejch školách pravidelně soukromejm firmám fakturuje.

Jak dopadl GM bavlník: http://lidovky.zpravy.cz/bavlnikovy-skok-vpred-a-zpet-dii-/ln_noviny.asp?c=A060727_000079_ln_noviny_sko&klic=214385&mes=060727_0
GM bavlna přenesla svou odolnost na plevel:

http://www.stuz.cz/view.php?nazevclanku=gmo-quotsuperplevelquot-ohrozuje-pestitele-bavlny-monsanto-vznik-rezistence-vuci-herbicidu-roundup-priznalo&cisloclanku=2006070006

Problémy s GM řepkou: http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2005110401

Takže ještě prosím nějakou tu pohádku o Dědečkovi a GM řepě, plzz... Jako kdyby nestačilo, že zrovna vychcípaly včely.

Odpovědět


no

pavelm,2007-05-10 17:08:54

No ano, při neošetření 2% plochy bude výnos asi nižší. Ale to zase bude u GM i ne-GM.

Odpovědět


střet zájmů a argumenty

jarda petr,2007-05-11 10:28:58

Má někdo z výše diskutujících akcie v biofarmě nebo ji sám provozuje? Bere peníze od ekologických hnutí brojících proti GMO? Je placený rakouskými zelenými? Takhle bych si mohlo taky "kydnout". Pánové, zjevně se vám nedostává argumentů. Proti studii z vědeckého časopisu argumentujete novinovým článkem a webem Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj. Je mi líto, ale to nejsou relevantní zdroje informací. Chci tvrdá vědecká data. Tak jak jsem je předložil já. Jestli je nemáte, tak nekalte vodu.

Odpovědět


Chci tvrdá vědecká data

ZEPHIR,2007-05-11 10:38:44

Bože, spadl jste z Marsu a neumíte hledat na webu - třeba "http://www.google.cz/search?hl=cs&q=University+of+Georgia+Amaranthus+palmeri"
vrací 587 článků, jako třeba

http://www.cropsoil.uga.edu/weedsci/RRconfirmationpressreleaseSep132005.pdf

Odpovědět


GM řepka Monsanto

ZEPHIR,2007-05-11 10:49:43

Co se tý patálie s GM řepkou týče, viz např. článek na biotechnews zde http://www.biotechnews.com.au/index.php/id;640338325 a všechny související
http://monsanto.mediaroom.com/index.php?s=43&item=486

ale o tomhle vás napsat článek ani nenapadne, že jo? Kdoví, jestli o těchle případech vůbec víte.

Zato GM propagandy si tady člověk užije až do aleluja.

Odpovědět


zamerne zavadejici formulace STUZ

tomas moravec,2007-05-11 11:05:09

pane zephir
po precteni uvedenych odkazu, je mi zrejme, ze je velmi snadne fakta v nich uvedena interpretovat jako nevyhody GM technologie. zvlaste clanky STUZ na toto tema jsou nepokrytou agitkou. vazne si myslite, ze "superplevel" vznika tak, ze se nejakym zahadnym zpusobem "prenese" gen rezistence z GM bavlny na laskavec? neni to proste tak, ze cim casteji pouzivate jeden herbicid na jednom poli, tim je vetsi sance, ze vyselektujete odolne jedince? Ke stejnemu jevu dochazi i pri pouziti netransgennich herbicid-rezistetnich plodin, jen se okolo toho nedela takovy humbuk. kdyz se napriklad podivate na www.weedscience.org uvidite, ze roundup rezistetni plevely se vyskytuji i v zemich, ktere GM plodiny vubec nepestuji. Jak je uvedeno v clanku, prirode je celkem jedno, jestli na pole vysejete GM nebo "klasickou" odrudu, dulezite je, co pak na tom poli delate, ted tzv. agrotechnika. na tomto poli by jiste mohli ekologicti aktiviste sehrat nejakou pozitivni roli a upozornovat na konkretni problemy, kdyby se ovsem zcela iracionalne nezamerovali pouze na medialne mnohem zajimavejsi pseudoproblem "Frankesteinovych" GM-plodin. TM, Ustav Experimentalni Botaniky AV CR,

Odpovědět


repka v australii

tmoravec,2007-05-11 11:29:53

Pane Zephir
Jadro pudla mate dokonce i v tom clanku na ktery sam odkazujete a to vpredposlednim odstavecku - nedojde nahodou diky zakazu GM-RuR repky ke zvyseni ploch s repkou rezistetni k atrazinu? Atrazin je pritom mnohem vetsi svinstvo a je v evrope uz zakazan. na to odpovidam - ano zrejme dojde. a dale je mozno se ptat - je zakaz RuR repky pro australskou prirodu spise pozitivni nebo spise negativni. Doufam, ze si odpovite sam.

Odpovědět


gymnazistka (septima)

Jana Rolendova,2007-05-11 12:43:59

Pane Moravče, podle adresy jste asi z Ustavu experimentální botaniky Akademie věd... Chci Vám za sebe a určitě i za hodně jiných poděkovat. Víte ona ta argumentace Zefiru a pavelmu tady je tak agresivní, ze mne presvedcili, ze na jejich slovech asi neco bude. Teprve z Vašeho fundovaneho komentáře jsem zjistila jak jsou jejich argumenty na vodě a jak to nemají podložené znalostmi. Mně jste otevřel oči. Díky. Kéž by to těm, kterých se to týka zavřelo klavesnici. Tady by se měly opravdu objevovat jen fundované komentáře. Třeba se chytnou za nos a přestanou s demagogií. A nebo ji budou provozovat na jiném serweru. Sem se moc nehodí. Díky.
Jana

Odpovědět


pane petr

pavelm,2007-05-11 13:31:15

Pane petr vy neumíte číst, nebo to děláte naschvál?
Jako první jsem uvedl argument (tedy že vliv neošetření 2% pole bude stejný ať je na poli pěstována GM řepka nebo normální) A až potom ten dotaz na GMO firmu. Protože nezlobte se na mě, ale pokud někdo napíše takový blábol jako tenhle článek nedá se to považovat za nic jiného než jakousi reklamu či propagandu.

Odpovědět


Jano

pavelm,2007-05-11 13:36:29

Jano, já tady ale nemluvím o nějaké rezistenci plevele a jestli je to způsobené GMO nebo ne. (to bych souhlasil s tím že se plevel přizpůsobil bez ohledu na nějaké GMO)
Poukazuji na logickou chybu ve článku, kde se snaží tvrdit, že zvýšení biodiverzity se dá dosáhnout jen s pomocí GM řepky. Ale je naprosto logické, že biodiverzita vzroste stejně i když neošetříme 2% pole s normální řepkou. Stejně tak ztráty na výnosech budou u GM i ne GM pole.

Odpovědět


Pro Pavlam

Zdeněk J.,2007-05-11 14:37:53

Pane Pavle,
článek vkládá do úst odpůrců GMO rostlin argument, že pěstování GMO snižuje biodiversitu. To je důvod, proč proti GMO (asi?) tito lidé protestují.
Dále pěstování GMO rostlin zvyšuje výnosnost pěstovaných plodin. To je důvod, proč je (asi?) zemědělci chtějí.
Pokud zemědělci osadí své pole GMO rostlinou, zvýší se jim výnosy. Pokud na 2% tohoto GMO rostlinou osazeného pole neprovedou postřik, výnosy budou stále vyšší, než kdyby osadili celé pole pouze neGMO rostlinou a navíc na něm na celém provedli postřik. Jako bonus na tomto GMO poli zvýší biodiverzitu na vyšší úroveň než u pole osazeného neGMO rostlinou.
Výsledek? Vyšší výnosy i biodiversita s GMO než s neGMO rostlinami. Takže nedochází k logické chybě.
A navíc, ve článku se nemluví o tom, že ke zvýšení biodiversity nepřispěje neošetření pole s normální polodinou. I zde by se zvýšila biodiversita, ale ještě více by se propadla výnosnost.

Odpovědět


funkcni gramotnost

tmoravec,2007-05-11 15:32:00

Pane pavel-m
Jeste jednou jsem si precetl clanek, a nemohu tam nalezt tvrzeni, ze zvyseni biodiversity lze dosahnout POUZE za pouzit GM repy a 2% pasu s plevelem. Clanek pouze tvrdi, ze pri uvedenem postupu muzeme mit obe vyhody - vynos I biodiversitu. Ve vami popisovanem scenari klasicke repy s 2% pasem plevele bude zrejme biodiversita jeste vyssi, ale vynos nizsi, tzn., ze farmar zrejme oseje vetsi pole. Dale pripominam, ze farmari zatim nejsou placeni za zvysovani biodeversity ale za produkci. Nedelejte si iluze o tom, ze v pripade klasicke repy, kdy se farmar bude rozhodovat mezi vynosem a biodiversitou, rozhodne se pro vynos. Popisovana vedecka prace tak jen prinasi dalsi dukaz vyvracejici zname a velmi zjednodusujici klise: jakakoliv GM plodina = ohrozeni biodiversity. Predpokladam, ze s tim "blabolem" Vam asi spis jen uletly nervy.

Odpovědět


já zase

pavelm,2007-05-11 15:37:25

Já si zase nedělám iluze, že pokud budou mít vyšší výnosy, budou víc ochotní se části vzdát.

Odpovědět


to mate pravdu

tmoravec,2007-05-11 15:49:04

to sice mate pravdu, ale to lze pomerne dobre resit jednoduchym administrativnim predpisem. Jiz dnes napriklad u Bt-plodin plati, ze zemedelec se musi zavazat k vyseti cca 20 % netransgenni odrudy, kterou navic nesmi osetrovat ani jinymi chemickymi insekticidy, aby tak dal moznost udrzet populaci skudcu citlivych k BT toxinu a oddalil vznik rezistence. A to se zda, ze bezproblemove funguje jiz vice jak 10 let. Je to mnohem jednodussi administrativni opatreni nez napriklad zcela zbytecne a nekontrolovatelne znaceni oleje z GM soji.

Odpovědět


Zbytecne a nekontrolovatelne znaceni oleje z GM so

ZEPHIR,2007-05-11 17:32:46

Značení masa z nucenýho výseku fungovalo do roku 92, značení ekologický produkce si vynutil trh a vy mi tu vykládáte, že značení oleje je nemožný a nekontrolovatelný? Ať si zákazníci sami za to značení připlatí, máte plný právo konzumovat GMO plodiny, ale nemáte právo bránit lidem ve svobodě výběru.

Odpovědět


Catastrophic Bee Population Decline

ZEPHIR,2007-05-11 17:41:27

http://www.organicconsumers.org/articles/article_4682.cfm

Catastrophic Bee Population Decline May Be Related to Bt-Spliced GMO Crops. This issue is so catastrophic and it looks more and more related to GE crops.

Fakt nevím, proč bych měl zdejším pisálkům věřit, tím míň fandit. Taky nevím, co je tak skvělýho na myšlence, pěstovat herbicidy a pesticidy přímo v kytkách. Při dosavadním způsobu pěstování se v rostlinách sice hromadily rezidua, ale aspoň byla šance, že se do sklizně jejich obsah podstatně sníží.

Odpovědět


GMO Baccillus Thuringiensis zabíjí včely

ZEPHIR,2007-05-11 17:45:08

Scientists from France have allegedly determined that Baccillus Thuringiensis, a bacteria normally found in the soil,and which has been widely used to develop various genetically modified crops, is behind deaths of honey bees in the United States and elsewhere.

Odpovědět


nojo

pavelm,2007-05-11 17:46:47

no jo, a jsme zase zpátky. Nařízením by se daly kontrolovat taky i normální pole.

Odpovědět


Jena study of Bt corn gene from a soil bacterium

ZEPHIR,2007-05-11 17:51:09

By research project conducted at the University of Jena from 2001 to 2004. The researchers examined the effects of pollen from a genetically modified maize variant called "Bt corn" on bees. A gene from a soil bacterium had been inserted into the corn that enabled the plant to produce an agent that is toxic to insect pests. The study concluded that there was no evidence of a "toxic effect of Bt corn on healthy honeybee populations." But when, by sheer chance, the bees used in the experiments were infested with a parasite, something eerie happened. According to the Jena study, a "significantly stronger decline in the number of bees" occurred among the insects that had been fed a highly concentrated Bt poison feed.

According to Hans-Hinrich Kaatz, a professor at the University of Halle in eastern Germany and the director of the study, the bacterial toxin in the genetically modified corn may have "altered the surface of the bee's intestines, sufficiently weakening the bees to allow the parasites to gain entry -- or perhaps it was the other way around.

Odpovědět


znaceni

tmoravec,2007-05-11 18:56:28

Pane Zephir
Nejdriv k tomu znaceni - nerikam ze je nemozny, rikam, ze je zbytecny. To je podle mne rozdil. Jinak s Vami souhlasim s tim, at si zakaznici za znaceni plati, proti tomu nelze rici jedine rozumne slovo. Soucasny system to vsak nezabezpecuje. To by se musely znacit takove vyrobky, ktere urcite zadne GM neobsahuji a v jejich vyssi cene by se jiste nasla castka na analyzy a sledovani papirove stopy od zemedelce az do regalu. Stejne jako je to u ekelogickych vyrobku. Proc tyto naklady ale musi platit i spotrebitel, ktereho to nezajima? Pokud bude skupina spotrebitelu vyzadovat mleko nadojene blondatymi modrookymi dojickami, znamena to, ze se bude vsechno mleko separovat podle vzhledu dojicek a uzkostlive chranit pred smichanim? Neni jednodussi temto zakaznikum takove mleko nabidnout ze specialni modrooke farmy za vyssi cenu a ostatni nechat byt tak jak je?
Pro pavla-M
Ano urcite by se stejnym zpusobem dalo administrativne naridit konvencnim zemedelcum nechat 2% pole neosetrena. Vynos vsak bude nizsi a naklady vyssi, tj. bude potreba vetsi pole a vic nafty tudiz v posledku zase hure pro prirodu. Tj. za jinak stejnych podminek muze byt GM odruda pro prirodu lepsi. Vtip je v tom, ze je neudrzitelne tvrzeni, ze GM plodiny za vsech okolnosti skodi prirode. Pravdive je naopak tvrzeni, ze GM plodiny meni agrotechniku. Vhodna agrotechnika muze mit pozitivni dopad na prirodu, nevhodna negativni. Agrotechnika je pro prirodu mnohem dulezitejsi nez jestli byla plodina na poli vyslechtena slepou nahodou a rentgenem, nebo jestli se nad ni nekdo zamyslel a pridal ji urcitou vlastnost zamerne. Stale vam pripada rozumne, ze se venuje tolik prostredku na odpor k GM technologii, zatimco mnohem dulezitejsi veci nikoho nezajimaji?

Odpovědět


vcely

tmoravec,2007-05-11 19:15:20

S temi vcelami je to trochu argumetnacne slozitejsi, protoze nikdo skutecne nevi proc vcelstva vymiraji. Teorie, ze za to mohou Bt plodiny se mi ale nezda prilis pravdepodobna - jednak se stejny problem zacal sirit i v evropskych zemich, kde se Bt plodiny krom spanelska temer nepestuji, jednak se v americe BT plodiny pestuji dele nez 10 let, zatimco masove vymirani zacalo loni v zime a za dalsi - pokud by za to skutecne mohl pyl Bt kukurice, pak by snad mely vcelstva vymirat zacatkem leta a ne v listopadu a prosinci. Je to podobna teorie jako s mobilnimi telefony - vetsine komentatoru usla skutecnost, ze vetsina uzemi USA neni na rozdil od evropy pokryta mobilnim signalem.

Odpovědět


jeste k insekticidum

tmoravec,2007-05-11 19:36:46

Pane Zephir
Jeste si neodpustim kratky komentar na vasi namitku s pestovanim insekticidu v rostlinach. Zaprve jiste uznate, ze je jisty rozdil mezi perzistetnimi organickymi chemikaliemi, jako je treba oblibene DDT, ktere se mohou v potravnim retezci akumulovat prirodnimi latkami bilkovinne povahy, ktere se pouzivaji v Bt plodinach, kterych je rostlina beztak plna (tech bilkovin myslim). Za druhe bych vas rad upozornil, ze i bez lidskeho zasahu obsahuji rostliny spoustu prirodnich insekticidu protoze neustale vedou chemickou valku s ruznymi skudci. GM technologie umoznuje specificky posilit obranu proti konkretnimu skudci vypujcenim odjinud z prirody. Me se to zda mnohem lepsi reseni nez plodiny strikat nejakymi chemikaliemi. ale to je kazdeho vec.
a jeste k pravu volby - nejsou to nahodou ekologicke organizace ktere brani polnim pokusum a pestovani gm plodin a zastrasuji obchodni retezce a tak brani me v pravu volby jist zdravejsi Bt-kukurici. Uz jste ji nekdy videl na regale v obchodu? Je v evrope zatim ne.

Odpovědět


...mohou Bt plodiny se mi nezda pravdepodobna

ZEPHIR,2007-05-11 20:33:09

Však za to podle těch citací výše nemůžou plodiny, ale půdní mikrobi, který se při jejich vývoji používaj.

Odpovědět


Proc tyto naklady musi platit i spotrebitel...

ZEPHIR,2007-05-11 20:37:03

...ktereho to nezajima?

Stejně tak se můžu zeptat, proč by měli spotřebitelé, kterým na zdraví a životním prostředí záleží doplácet na ty, kteří chtěji svůj žvanec co nejlevněji a veškerý náklady za zvýšenou nemocnost a sanaci životního prostředí pak hodi na bedra státu?

Odpovědět


tak aby bylo jasno

pavelm,2007-05-11 22:26:10

Já nemám proti GM jako takovým nic. Ale nelíbí se mi směr jakým se ubírá vývoj. Většina je na zvýšení výnosů, což je v době kdy je přebytek zemědlské produkce poněkud nesmyslné. Proč není hlavní snahou zkvalitnění produktu než zvyšování výnosů? Proč to jde jen když lidé slepnou z nedostatku vitamínů?

Odpovědět


posledni slovo

tmoravec,2007-05-12 01:06:32

ad naklady na znaceni:
jeste znovu - znaceni GM vyrobku nema nic spolecneho s udajem o ekologicke setrnosti nebo zdravotni nezavadnosti. to, ze si neco usmysli par marketingovych strategu od greenpeace neni podle mne dostatetecne silnym duvodem pro vytvareni separovanych toku surovin.
Je to jako koser potraviny - pokud je nekdo chce ma mit rozhodne moznost si je svobodne vybrat, ale at si priplati. To, ze se evropska spolecnost rozhodla ustoupit tlaku ekologistickych spolku na znaceni v takove podobe jake je, je hanebnost a da se vysvetlit (nikoliv omluvit) jenom snahou dostat neevropskou konkurenci ze hry.
ad smer vyvoje:
me je taky lito, ze je zatim transgennich plodin tak malo - v podstate jen Bt a RuR verze zhruba ctyr - peti plodin. Dle meho to souvisi s tim, ze po pocatecnim nadseni z pocatku 90. let prisla vseobecna hysterie proti transgenezi. Dnes to znamena pro firmu (nebo universitu) krome nakladu na vlastni vyzkum a vyvoj vydat navic jeste dalsich 10-50 milionu dolaru za uredni regulacni schvalovaci proces. DIky tomu se do praxe dostanou jen takove plodiny, ktere svemu tvurci prinesou jistojiste veliky zisk. to taky v podstate drzi neziskovy sektor mimo hru.

Odpovědět


znaceni GM vyrobku nema nic spolecneho

ZEPHIR,2007-05-12 01:20:23

Je to stejný jako štítek s nápisem "vyrobeno z polotovaru chemicky konzervovaného". Akorád v tomto případě si v sobě tu chemii vyrobila sama kytka. Ale to neznamená, že je proto míň umělá. Naopak, transgenní tvorba chemikálií znamená mnohem menší celkovou kontrolu nad tím procesem. Současně může v kytce vznikat celý spektrum dalších biologicky aktivních látek, na který žádný organismy nejsou připravený, protože transgeneze je hrubej zásah do genetickýho aparátu a metabolismu rostlin. Krom toho, chemie vám z pole neuteče tak snadno, jako pyl transgenních rostlin a nenamnoží se tam, jak už se stalo v případě toho laskavce.

Odpovědět


prirodnimi latkami bilkovinne povahy

ZEPHIR,2007-05-12 01:51:36

Třeba v případě glyfosátu, produkovanýho GMO plodinama (viz ten problém s laskavcem výše) o žádnou bílkovinu nejde, jde o sloučeninu s molekulovou vahou 170 g (jako třeba nikotin z tabáku) podobnýho charakteru, jako naprostá většina ostatních průmyslově používaných pesticidů, který můžou přecházet (a běžně taky přecházej) do podzemních zdrojů pitnejch vod, kumulujou se a pomalu degradujou v přírodním prostředí.

Odpovědět


Odpoved Pavlovi M.

jarda petr,2007-05-12 03:03:29

Číst umím. Kdybyste měl s nějakým textem problémy, tak se nestyďte a ozvěte se. Já vám ho přečtu. Taky hledat na webu umím. Takže platí to samé. Ale opět jste mě nepřesvědčil, protože to, na co se odvoláváte, nejsou zdroje, které by prošly recenzním řízením. Diskusi tímto končím, protože chci věnovat čas rozumějším věcem. Dabatovat o pochybných infromacích z pochybných internetových zdrojů je pro mě ztráta času.

Odpovědět


dalsi drobne nepochopeni

tmoravec,2007-05-12 10:25:18

Pane Zephir
Ted az vidim kam to naslouchani ekologistickemu kolovratku vede. neberte to ve zlym, ale vy si vazne myslite, ze si nejaka rostlina vyrabi roundup? k cemu by ji to melo byt? bude ho z nejakych jedovych zlazek vystrikovat na vse okolo? Roundup v rostlinach blokuje syntezu aromatickych aminokyselin, herbicid tolerantni odrudy maji jeden z enzymu teto metabolicke drahy zdvojeny, pricemz ta nove vlozena verze neni roundupem blokovana. to znamena, ze tyto plodiny se od svych netransgennich bratrancu lisi pridavkem jednoho jedineho enzymu, ktery se navic od toho "prirozeneho" lisi jen o par aminokyselin. ani selekcni geny pro rezistenci k antibiotikum se nepouzivaji, protoze pro selekci se pouzije primo roundup. pak musi priject farmar, pole postrikat a vse netransgenni tak zabit. to s tim pylem a laskavcem je stejny nesmysl a uz sem to vysvetloval vyse. cely ten vas prispevek o nekontrolovane tvorbe chemikalii a hrubych zasazich do genomu neni nic vys nez mohokrat prezvykana a navic nepravdiva propaganda. behem bezneho slechteni udelate zpravidla mnohem vic zasahu do genomu nez pri transgenozi, navic ani nevite jake. Pane zephir a vsichni ostatni - pamatujte na to, ze dabel je ukryty v detailech. a propaganda krasne funguje tak, ze navrhne krasna jednoducha vysvetleni problemu a jejich krasna a jednoducha reseni. Napriklad GM=spatne, bio=dobre. krasne, jednoduche, jenomze bohuzel diky nesmyslnemu zjednoduseni zcela nepravdive.

Odpovědět


jardo

pavelm,2007-05-12 14:12:47

Teď jste mě definitevně přesvědčil, že číst opravdu neumíte. Já tady jen upozorňoval na nesmyslnost článku, který se snažil spojovat GM se zvýšením biodiverzity neobděláváním části pole. Ten kdo tu neustále odkazuje na nějaké pochybné ekologistické materiály je ZEPHIR, ne já.

Odpovědět


behem slechteni udelate ...vic zasahu do genomu

ZEPHIR,2007-05-12 16:53:28

To je samozřemě taky blbost, při šlechtění je vždycky jen vnitrodruhový, páč je omezený na fertilní potomstvo nikdy nemůžete křížit geny králíka s chobotnicí, jak se to běžně při trangenezi dělá.

Je vidět, že zastánci GMO nechoděj pro svý argumenty daleko, a to ani tehdy, když jsou evidentně zcela zcestný.

GM plodiny odolný vůči hmyzu vůbec nemusej jed vylučovat chloupky, jsou prostě jedovatý celý. Jak si myslíte, že tak kytka získá rezistenci vůči hmyzu? Zpívá mu ukolébavky?

Viz např. tahle zpráva (http://www.sciam.com):

MON863 is a genetically engineered (GE) insect resistant maize (corn) that expresses a Bt-toxin (Cry3Bb1). This toxin, which stems from a micro-organism (Bacillus thuringiensis), is meant to protect the maize against the corn ootworm pest. This GE maize is different from other GE maize plants (Mon 810, Bt11, Bt 176) already placed on the market, as they produce another toxin (Cry1Ab), which is toxic to the European corn borer. Further, GE maize MON863 contains an antibiotic resistance marker gene (ntpII conferring resistance to kanamycin).

Odpovědět


jen houst a vetsi kapky

tmoravec,2007-05-13 10:56:01

pane zephir.
je mi zrejme, ze Vas nepresvedcim, stejne jako Vy nepresvedcite mne. o to sem se vlastne nikdy ani nepokousel. cely vyznam teto debaty spatruji v tom, ze krome nas dvou si ji prectou jeste dalsi lide, kteri treba o tematu nemaji uplne jasno a nase argumentace jim treba usnadni orientaci. takze klidne pokracujte v zasilani dalsich a dalsich "argumentu" a ja se je v ramci casovych moznosti pokusim uvadet na pravou miru:).
takze k tomu slechteni - pri klasickem slechteni vyuzijete bud nejake zajimave vlastnosti rostlin sexualne pribuznych s vasi plodinou, nebo si zvysite prirozenou variabilitu nejakym mutagenem nebo ionizujicim zarenim (tj. vznik radove stovek novych proteinu, potencialnich alergenu, ktere se v potravnim retezci nikdy nevyskytovaly). v obou pripadech zrejme dostanete spolu s zadouci zmenou (odolnosti k mrazu, chorobam atd) jeste mnoho zmen nezadoucich, nektere z nich znate a jine nikoliv. pak se postupnym krizenim snazite zachovat onu zadouci a eliminovat ty nezadouci (tedy alespon ty o kterych vite). abych vas volne citoval: "Současně může v kytce vznikat celý spektrum dalších biologicky aktivních látek", ano to je pravda a plati to zejmena pro klasicke slechteni. jak doklada nase historicka skutecnost, ve vetsine pripadu se nic nestane, ale obcas se vam timto zpusobem skutecne podari vypestovat plodinu ktera je jedovata (dokumentovany mhohokrat brambory, porek a dalsi). oproti tomu pri transgenozi vezmete jeden ci dva geny a do plodiny ji pridate. zadne presuny chromozomu, re-aranzovani genomu, presuny celych stovek ci tisicu neznamych genu, pouze jeden az dva geny, ktere navic perfektne znate, vetsinou jsou s nimy dlouholete zkusenosti s jejich vyskytem v potravnim retezci nebo se alespon musi dlouha leta testovat. Viz treba onen Bt toxin nebo ESPS syntaza (z roundup rezistentnich plodin) oboji jsou geny z pudnich bakterii, ktere se v nasi potrave vyskytuji at chceme nebo nechceme nezavisle na tom, jestli pouzijeme transgenni plodiny nebo nikoliv. To, ze lze "krizit" kralika s chobotnici, tj. prenest jeden nebo dva geny z chobotnice do kralika jeste neznamena, ze to nekdo bude delat. i kdyz ted si nejsem jist, jestli jiz lze pripavit transgenniho kralika, to by vedel spise kolega petr.
Jinak k tomu Bt toxinu, myslel jsem, ze uz sme to probrali, ale dobra. Je podle meho lepsi kdyz si rostlina sama vytvori bilkovinu, ktera ji ucinni nepozivatelnou pro urcite housenky, protoze se velmi specificky vaze na receptory v jejim streve, nez kdyz pole postrikate nejakym chemickym insekticidem, ktery jednak zabije vsechen hmyz v poli (vcetne vcel) a jednak ma v mnoha pripadech tendenci se kumulovat v potravnim retezci a otravovat kde co dalsiho. O specifite Bt-proteinu si muzete udelat obrazek i z toho Vaseho odkazu - na kontrolu jednoho skudce (zavijece, European corn borer) potrebujete Cry1B protein, zatimco na likvidaci jine housenky (bazlivce kukuricneho, rootworm) potrebujete jiny protein (Cry3Bb1). Vy sam muzte jist Bt-proteiny na kila jako proteinovy doplnek na rust svalu v posilovne a nic vam to neudela. Neni receptor, neni toxicita. Jasne? Jen tak mimochodem - stejny zpusob likvidace hmyzu pouzivaji ekologicti pestitele, jenom s tim rozdilem, ze pole poliji roztokem bakterii nebo extraktem z nich. To vam zrejme bud nevadi, nebo to nevite?
Preji pekny zbytek nedele.
tm

Odpovědět


zvysite variabilitu mutagenem nebo zarenim

ZEPHIR,2007-05-13 20:35:45

To je ovšem sotva klasický šlechtění a podobný praktiky by samozřejmě měly podléhat stejný veřejný kontrole, jako ostatní manipulace s genetickým materiálem, zvlášť pokud se jejich produkty využívaj jako součást potravního řetězce.

Odpovědět


Jak GMO zabíjí včeličky...

ZEPHIR,2007-05-13 20:50:54

Dr. Felix Minderbinder, weltbekannter FDA-Forscher (Food and Drug Administration) entdeckt "convincing evidence of a toxic effect from GM corn on healthy honeybee populations."

The bacterial toxins in GM corn and other GM crops alters the surface of the bee's intestines to allow parasites to gain entry.

http://www.transgen.de/forum/index.php?inc=read&f=1&i=6035&t=6035
Takhle končej všechny pokusy na životním prostředí. Hlavně že sme si na pár let zvýšili "efektivitu výroby".

Odpovědět


...pole poliji roztokem bakterii...

ZEPHIR,2007-05-13 21:07:01

To bohužel neni totéž, protože včely se živěj pylem, na kterej se bakteriální toxiny jednoduše nedostanou. Pokud je ovšem neprodukuje celá rostlina. Na to zřejmě ty chytráci, co bakteriální geny implantovali do sóji a kukuřice "pozapoměli". Krom toho, jestli mohl nějakej laskavec získat imunitu přenosem genů z pylu rostlin odolnejch vůči herbicidům, stejně tak dobře se mohl mezitím pyl stát jedovatej u fůry dalších kytek, nebo se mohl přenést na nějaký mikroorganismy, co včely používaj k trávení, atd.

Problém GMO je evidentně jejich snadná migrace životním prostředím v důsledku horizontálního přenosu genů. Zdejší dementní odborníci o tom tady píšou furt i na Oslu, ale aby je to napadlo dát do triviálních souvislostí s GMO, to je ani nenapadne.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=252

"Vědci věděli, že si prokaryontní organismy mohou za určitých podmínek předávat části své dědičné informace, ale skutečné dimenze této výměny byly pro mnohé genetiky šokem. Geny mohou putovat i mezi evolučně velmi vzdálenými organismy. Mnoho genů si například vyměňují bakterie s archebakteriemi. Přenos genů mezi příslušníky různých druhů mikroorganismů je v odborné literatuře označován jako „horizontální“.

Odpovědět


rehooot

Martin,2007-05-13 22:17:33

Odkedy včely opeľujú kukuricu? Tú predsa opeľuje vietor a neviem o tom, že by vietor bol citlivý na akýkoľvek proteín z transgénnej rastliny...

Odpovědět


pokracujeme v krasojizde

tmoravec,2007-05-13 23:36:05

vidite pane zephir, zase dalsi vec na ktere se castecne shodneme - ja si taky myslim, ze by se regulace nemely odvijet od metody pouzite pri slechteni, ale od pridane kvality. s tema vcelama se mi to nechce dale rozebirat, protoze nikdo dnes nevi kvuli cemu umiraji, sve namitky tykajici se toho, ze se vymirani casove ani mistne neshoduje s vyskytem pylu Bt kukurice jsem uz uvedl. Za dalsi - neumim si moc dobre predstavit jak farmar pred postrikem Bt-toxinem zabaluje samci kvetenstvi kukurice do igelitovych sacku, aby se na ne nedostal postrik. Jeste drobny detail tykajici se obvinene soji - Bt soja neexistuje a navic soja je kleistogamicka (k opyleni dojde jeste pred otevrenim kvetu) tudiz jeji pyl lze skutecne tezko vinit z hromadne otravy vcel. co se tyka laskavce, opet jsem mel dojem, ze jsem to jiz vysvetlil, ale mozna moje formulace nebyla dostatecne jednoznacna - zpravy STUZ apod. jsou zamerne formulovane tak, aby laik ziskal dojem, ze doslo k uniku transgenu z bavlny pylem na plevele, a ze tak transgeny mohou nekontrolovane preskakovat z plevelu na plevel. takova interpretace je chybna, k tomu proste NEDOSLO. Bavlna se s laskavcem nekrizi at uz je transgenni nebo neni. Doslo k tomu, ze je zemedelstvi v usa (a nejenom tam) ve vzrustajici mire zavisle na jedinem herbicidu, kterym je roundup, tudiz existuje silny selekcni tlak na rozvoj rezistence k tomuto herbicidu. Jsou znamy odrudy laskavce odolne k jinym herbicidum od 80. let, stejne jako jsou znamy Roundup rezistetni plevele ze zemi, kde se GM plodiny nepestuji, pro priklad uvedme treba koku v bolivii. jeste za dalsi - pokud by byl prenos genu opravdu tak snadny, proc maji geny pro Bt toxiny jen a pouze bakterie Bacillus thuringiensis? Proc je bezne v prirode nenachazime? A proc by pak mel byt pravdepodobnejsi jejich prenos z kukurice na jinou bakterii nez primo z jedne pudni bakterie na jinou. mimochodem, ty geny co se davaji do komercnich plodin sice koduji stejny protein jako ty puvodni bakterialni geny, ale za pouziti jinych "slov" - kodonu a za pouziti rostlinnych regulacnich sekvenci, tudiz prechod z rostliny do bakterie je v nejlepsim pripade sci-fi.
mate jeste neco?
preji pekny vecer.
tomas moravec
ustav experimentalni botaniky av cr

Odpovědět


neumim si moc dobre predstavit

ZEPHIR,2007-05-14 00:56:52

Já si taky neumim představit, proč by měl stříkat kukuřici až v době květu, kdy má dva metry. Už jste někdy v životě farmařil? Kukuřice se ve Státech pěstuje všude, její pyl se roznáší větrem a včely ho můžou sbírat jako každej jinej, ale je samozřejmě možný, že došlo k přenosu genu i na jiný kytky. O Bt soje jsem se nebavil a vlastně jsem to slovo v téhle diskusi ani nikdy nepoužil = jde o klasický použití zavádějicích námitek, který se vůbec netýkaj mý argumentace.

takova interpretace je chybna, k tomu proste NEDOSLO

To je ten samej způsob pseudargumentace, citoval jsem přece zprávu o přenosu rezistence z GMO RR bavlně na laskavec - nebo snad neumíte anglicky?

http://www.cropsoil.uga.edu/weedsci/RRconfirmationpressreleaseSep132005.pdf

A proč bych měl odborníkum z Georgia Univerzity věřit míň než nějakýmu anonymu z Osla?

Odpovědět


Jenom k těm včelám

jarda petr,2007-05-14 04:52:35

V argumentaci o škodlivosti Bt-plodin pro včely jsem nenašel hodnověrný odkaz na vědeckou literaturu. Takže těžko věřit. Někam na web si může napsat kdokoli cokoli. Třeba že v Polabí žijí v řepce malí modří trpaslíci. Nabízím skutečnou vědeckou studii, která hodnotila vliv Bt-pylu na včely a došla k závěru, že jim neškodí. Naopak je chrání před zavíječem voskovým.
Effects of dietary transgenic Bt corn pollen on larvae of Apis mellifera and Galleria mellonella
Author(s): Hanley AV, Huang ZY, Pett WL
Source: JOURNAL OF APICULTURAL RESEARCH 42 (4): 77-81 2003
Abstract: The effects of dietary transgenic Bt corn pollen on 4-5-day-old honey bee worker larvae were examined. We measured larval and pupal mortalities, pupal weight, and haemolymph protein concentration of newly emerged adults after they were fed (as larvae) various pollens (mixed bee pollen, non-transgenic corn pollen, Cry1A(b) or Cry1F corn pollen). There were no significant differences in all the parameters tested between larvae fed transgenic Bt corn pollen Cry1A(b) or Cry1F and non-transgenic corn pollen. We also evaluated Bt corn pollen as a potential control for wax moth larvae in a laboratory study. We fed first instar wax moth larvae three types of pollen: non-transgenic corn pollen, Cry1A(b) corn pollen, and Cry1F corn pollen. We found that the mortality of larvae fed Cry1F corn pollen was significantly greater than the mortality of larvae fed Cry1A(b) corn pollen or non-transgenic corn pollen (P<0.05). In each trial Cry1F fed larvae showed 100% mortality. Our studies suggest that transgenic Bt corn pollen does not pose a threat to honey bee larval development and has the potential to serve as an alternative control for wax moth.

Odpovědět


paralelni cestina

tmoravec,2007-05-14 08:56:35

Pane Zephir
Vy jste fakt vynikajici diskuter. Uz mam skoro strach, ze me ctenarstvo zacne brzy podezirat, ze si ty repliky pisu sam, aby se mi snaze vyvracely. Uz mi tu asi potreti podstrkujete odkazy, ktere primo vyvraceji Vase stanovisko. Ten dokument z Univesity of Georgia v druhem odstavci popisuje mechanismus "vzniku" rezistentniho laskavce. O prenosu rezistence z RuR bavlny nebo horizontlanim prenosu genu a podobne tam ale neni ani slovo, vidte.
Dal uz jen v rychlosti -
s tou bt sojou jste uvedl :"protože včely se živěj pylem, na kterej se bakteriální toxiny jednoduše nedostanou. Pokud je ovšem neprodukuje celá rostlina. Na to zřejmě ty chytráci, co bakteriální geny implantovali do sóji a kukuřice "pozapoměli"- konec citatu. Nevim co jste tim teda myslel, ale mel jsem za to, ze mate na mysli soju produkujici bakterialni toxin, na to jsem odpovedel, ze takova na poli neni. zrejme jste tim ale myslel neco uplne jineho, coz ovsem debatu prilis neusnadnuje:).
hezky parny den

Odpovědět


Nabízím skutečnou vědeckou studii

ZEPHIR,2007-05-14 10:01:58

Healthy bees do not seem to be affected by Bt pollen, but scientist Hans-Hinrich Kaatz in Germany has found that bees infested with parasites who consume Bt pollen died at a high rate. The areas where the bees have disappeared have a lot of Bt crops being grown there.

http://mainedemocrats.org/2007/04/06/genetically-engineered-crops-behind-colony-collapse-syndrome/


http://www.rense.com/general76/gent.htm

Odpovědět


takova na poli neni...

ZEPHIR,2007-05-14 10:09:48

...ze mate na mysli soju produkujici bakterialni toxin, na to jsem odpovedel, ze takova na poli neni...

...Na jihu se dnes pěstuje Bt bavlník a Bt sója...

http://www.osel.cz/index.php?clanek=188&akce=show2

To je ale mrzutý, když můžu citovat samotnýho Osla, že?

Odpovědět


feldkurat Kaatz a spol

tmoravec,2007-05-14 11:18:17

Pan dr. Kaatz od roku 1983 vydal o vcelach celkem 5 studii, nejnovejsi z nich z roku 2004 pojednava o alergiich u vcelaru. O efektu Bt pylu na vcely neni ani jedina. Zrejme se neshodneme na tom co je a co neni vedecka studie. To, na co vy odkazujete, je novinovy clanek popisujici bud nejake predbezne vysledky nebo primo hoax. To, ze se v mistech kde uhnuly vcely pestuji Bt plodiny ma malou vypovidaci hodnotu, pac ty se pestuji v americe vsude. a americti novinari jsou navic zvykli zbytek sveta zcela ingorovat, takze v ramci dobrych tradic americke zurnalistiky ignoruji fakt, ze vcely umiraji i v zemich kde se Bt plodiny nepestuji a nepestovaly. Co se tyka odkazu na osla - je tam v nadpisu nestastna fromulace, ktera muze svadet k interpretaci, ze Bt-soja existuje. Ale verte mi, neni tomu tak. muzete se taky juknout na databazi povolenych gm plodin na http://www.agbios.com/dbase.php
Vas podepsany anonym

Odpovědět


tak zephir

e - zephirovo svedomi,2007-05-14 18:53:25

dalsi neuspech po kvantove fyzice v podobe GM problematiky, co prijde dal? Chtelo by to neco, kde se nemusi nic spocitat (to abys nemusel nic predvest) a o cem nikdo moc nevi (to aby ses neztrapnoval v diskuzich).
Vypada to, ze je cas slevit v narocich a zalovit treba v humanitnich vedach, zkus filozofii, tam je takovych kydalu jako ty, dost.

Odpovědět


nestastna interpretace, ze Bt-soja existuje...

ZEPHIR,2007-05-14 19:51:52

Monsanto plans to release Bt soybean in Argentina

http://dtnag.dtn.com/dtnag/common/link.do?symbolicName=/ag/blogs/template1&blogHandle=production&blogEntryId=8a82c0d111d850470111dc19bf2c0016

To by se té firmě asi mělo říct, že ta soja neexistuje, než ji tam dovezou, ne?

Odpovědět


bt-soja

tmoravec,2007-05-15 12:42:51

tak jo dobra, v tom sem se seknul, Bt soja zrejme existuje, alespon tedy v laboratorich firmy monsanto. ale nikde na svete neni zatim zapsana do seznamu odrud a na beznych polich se tak nepestuje. zatim ani v te argentine. tudiz jeji vyznam pro vymirani vcelstev v USA a Evrope neni zrejme prilis veliky.

Odpovědět

Nejsem

Pepa z dea,2007-05-10 14:36:24

proti dobře uváženým a všestranně mnohonásobně dobře prověřeným zásahům do genetické vybavenosti rostlin,teď se to týká i cukrovky! Skrajkovými(mnohdy namrzlými a nahnilými) se krmil za socialismu hovězí dobytek,sušené výlisky(řízky) papala prasátka,melasu dostávaly kravičky,nebo se z ní dělaly alkoholické nápoje.Jak se zdravotně projeví tato cukrovka na zvířatech i na člověku po projití trávicím traktem? Samozřejmě v návaznosti a kumulovaně se všemi potravinami(i GM) a vším ostatním-včetně veškerých chemických produktů? Co jde do masa a mléka,co do odpadu -zpětně na pole -v jiném složení?

Odpovědět


jednoduchá rada

jarda petr,2007-05-10 15:31:07

Zadejte si do vyhledavače v Oslu heslo "GMO" a čtěte a čtěte a čtěte. Já myslím, že odpovědi na vaše otázky jsem už na Oslu předestřeli mockrát.

Odpovědět


fakta

tmoravec,2007-05-11 15:57:39

Priznam se, ze jsem zcela nepochopil formulaci vaseho dotazu, ale mam pocit, ze vam jde o akumulaci toxickych latek v potravnim retezci. Opet zde plati, ze je v zajmu spotrebitelu nahradit chemii biologii, tj co nejrychlejsi a nejsirsi adopce jiz soucasnych GM technologii. Notoricky znamy je priklad Bt-kukurice, ktera je v klasickem provedeni po napadeni zavijecem nachylna k rustu plisni a akumulaci toxickych fumonisinu. A ty mohou byt cloveku nebezpecne bud primo nebo i v mlece po prechodu pres kravu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz