Stopy mladých stegosaurů  
Vědci z Morrison Natural History Museum našli západně od města Denver pozoruhodně zachované stopy od dinosauřích mláďat. Jde o první stopy vylíhlých stegosarů, které známe.

 

 

Zvětšit obrázek
Pozůstatky po Dinosaurech se to v okolí města Morrison jen hemží. Nalezen zde byl i první Stegosaurus, bylo to již v roce 1877.

Ještě na Oslu neutichla diskuse o tom, zda nalezené stopy v jílu španělského jezera mohou být po dravých dinosaurech teropodech a už tu máme z druhého konce světa oznámení o jiných fosilizovaných stopách dinosaurů. Tentokrát pro změnu mláďat stegosaurů.
Pozůstatky Stegosaura byly poprvé nalezeny v roce 1877 v Coloradu. Zvíře bylo označeno za býložravce.

 

Zvětšit obrázek
Tak nějak 3 - 5 stegosauřích tun vypadalo v dospělosti.


Stegosaurus je rodem ptakopánvého dinosaura, který žil v období zvaném Jura. Jeho latinské pojmenování znamená v překladu "střechovitý ještěr", toto označení dostal podle plochých desek. Menší měl na krku a větší na hřbetě a přední části ocasu.

 

 

 Stegosaurus byl největším členem své čeledi, mohl dorůstat délky až 12 m a vážit až 5 tun. Většinou však měl jen 7-9 metrů a hmotnost tři tuny. Měl malou lebku válcovitého tvaru. Jeho mozek dosahoval velikosti vlašského ořechu, maximálně golfového míčku. Proto se u něj vyvinulo v křížové partii druhé nervové centrum jako u sauropodů.  Na konci ocasu měl čtyři dlouhé trny. Zadní nohy byly dvakrát delší než přední.

 

 

Zvětšit obrázek
Otisk tří prstů, charakteristický znak dinosařích stop. Mince je přiložena proto, aby bylo patrno, že se jedná o stopy mláděte. (Credit: Matthew T. Mossbrucker, 2007)

Jelikož byly jeho zuby malé, tupé, listovitého tvaru, soudilo se, že byl býložravec. V poslední době se názory na stegosaury v mnohém mění. O jeho hřbetních deskách se již neuvažuje jako o obranných štítech, které jej měly chránit před masožravými predátory, nýbrž jako o důmyslném chladícím systému.

Otisky cévního zásobení těchto deskovitých útvarů nový názor na funkci těchto desek jako termoregulačního zařízení, podporují.

 

 

Mění se i představa o jeho stravovacích zvyklostech. Podle posledních názorů stegosauři nebyli býložravci. Živili se termity. Napovídá tomu uspořádání a vybavení jejich předních končetin – tupé drápy obrácené dovnitř.


 

 

Matthew Mossbrucker, ředitel a hlavní kurátor muzea ve městě Morrison, objevil stopy dinosauřích mláďat na blocích horniny, která se obnažila poté, co se v oblasti Města Morrison prováděly zemní práce spojené svýkopy. Na nálezu jsou dobře patrné otisky tří prstů, charakteristický znak chodidla dinosaurů.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Matthew Mossbrucker, objevitel stegosauřích stop, porovnává sádrové odlitky mláděte se stopou dospělého stegosaura. (Kredit: AP Photo/Ed Andrieski)

 Podle objevitele, který je ředitelem místního muzea, jsou stopy tak dobře zachovány, že si při pohledu na ně snadno vybavíte šelest ťapkání a šplouchání, které kdysi provázelo dovádění mladých dinosaurů, jež se přišli k řece napít a ochladit. Ze stop vědci vyčetli, že stegosauříci byli velmi mladí a že jejich šlápoty pochází nedlouho po jejich vylíhnutí. V době, kdy se po bahnitém břehu proháněli a stopy zde zanechali, byli velcí asi jako lidské novorozeně.  

 

 

Zvětšit obrázek
Stát Colorado slaví „Den dinosaura“. Činí tak u příležitosti 130 let od objevení první fosíliie stegosaura na jeho území.

Objevené fosílie si budou moci zájemci prohlédnout v Morrison Natural History Museum. Stejně jako první nálezy z roku 1877, které  Americe otevřely pohled na období nazvané Jura. Bylo to právě zde. V těsném sousedství města Morrison, kde byla nalezena vůbec první fosílie zvláštního druhu dinosaura s obrovskými pláty na zádech – Stegosaura, jak se později tomuto tvorovi začalo říkat. Je tak trochu symbolické, že po 130 letech od jednoho z nejvýznačnějších paleontologických nálezů Ameriky zde dochází k dalšímu objevu stegosaurů. Tentokrát šlápot jejich mláďat. Otisky nohou těchto vyhynulých tvorečků můžeme dnes obdivovat po 150 milionech let. 

Pramen: Morrison Natural History Museum   

 

 

 

 

 


 

Datum: 27.05.2007 20:48
Tisk článku


Diskuze:

Termiti...

Daniel Madzia,2007-06-01 18:52:58

"Mění se i představa o jeho stravovacích zvyklostech. Podle posledních názorů stegosauři *nebyli býložravci*. Živili se termity. Napovídá tomu uspořádání a vybavení jejich předních končetin – tupé drápy obrácené dovnitř."

To, že mohli být stegosauři fakultativně insektivorní (což je pokud vím stále jen hypotéza, jako např. u terizinosauroidů), neznamená, že se neživili rostlinnou stravou, jak může z textu vyplývat (tedy alespoň mě to z textu vyplývá:o)). Flóra byla s jistotou dominantní stravou těchhle nádherných chlapíků.

Mimochodem, jeden z druhů stegosaura, S. stenops, je dokonce Colorado State Fossil.

Odpovědět


dvě hypotézy!

Jana Kalendová,2007-06-02 01:18:24

To, že byli býložravci je ale také hypotéza, nemýlím -li se :)

Odpovědět


Nikoli:o)

Daniel Madzia,2007-06-02 11:25:14

S takovým přístupem bychom rovnou mohli říct, že masožravý Tyrannosaurus je jen hypotéza:o) Přitom známe pozůstatky zvířat se známkami po jeho kousnutí. Potvrdit herbivorii u býložravců nelze nakousnutou rostlinkou, nýbrž tvarem zubů a stavbou těla. Stegosaurus, při tvaru svých zubů a rozměrech svého těla, zcela jistě byl býložravcem.

Odpovědět


Ovsem pozor!

Jana Kalendová,2007-06-05 00:20:06

Omyl, pane Danieli. Pokud byste postupoval podle vasich kriterii, tak podle zubů lze mravenecnika klidne radit k bylozravcum. Formovani predni koncetiny s tvarem drapu, je mocny argument v urceni stravovacich zvyklosti nekterych stegosauru. Vyznamnejsi, nez jste zrejme ochoten pripustit.

Odpovědět


...

Daniel Madzia,2007-06-05 14:51:40

Stačí Danieli:o) A ano, máte pravdu. Tedy do jisté míry. Souhlasím v tom, že zuby nemusejí vždy prozradit čím se zvíře primárně živilo, nicméně to jsem ani netvrdil. Jde samozřejmě o celou řadu různých znaků (kromě zubů i tvar lebky - mravenečník a Stegosaurus se v tomhle ohledu hodně liší, tělesné rozměry,...) a fakta svědčí pro to, že se jednalo o býložravce. I když samozřejmě nelze říct, zda se čas od času nepřikrmoval hmyzem.

Odpovědět

Funkcia štítov

Michal Seko,2007-05-28 10:36:00

Otisky cévního zásobení těchto deskovitých útvarů nový názor na funkci těchto desek jako termoregulačního zařízení, podporují.

Len chcem doplniť, že obrannú funkciu ani nevylučujú. Jeden z posledných názorov hovorí, že Stegosaurus mohol po " kontrolovanom nahrnutí " krvi do týchto štítov zčervenieť ( rozumej zrudnout ) a pôsobiť tak obstrašujúcejšie.

Bohužiaľ však žiadna z týchto tzv. vysvetľujúcich teórii neberie do úvahy aj príbuzných stegosaura ako napr. Kentrosaurus aethiopicus, alebo Tuojiangosaurus multtispinus, ktorí síce štíty na chrbte nosili rovnakon ako Stegosaurus, len ich tvar hlavne u 1 menovaného už zrovna nenahráva teórii o termoregulačnom zariadení - tzv. solárnych paneloch.



Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace