Nový typ rezistence k herbicidům  
Genetické modifikace mají další zbraň pro boj s plevely. Byla získána sója rezistentní k herbicidu dicamba.

 

 

Zvětšit obrázek
Tým z University of Nebraska – zleva doprava Mark Behrens, sadbami Chakrabortyová a Don Weeks. Před nimi je tabák rezistentní k dicambě.

Tým vědců vedených Donem Weeksem z University of Nebraska v americkém Lincolnu zveřejnil v prestižním vědeckém časopise Science výsledky několikaletého výzkumu, který přivedl na svět první generaci geneticky modifikovaných plodin odolných k herbicidu dicamba. Příslovečnou první vlaštovkou se stala sója.

 

 


Dicamba patří k „auxinovým“ herbicidům. Jeho účinky jsou podobné s působením nadměrného množství rostlinného hormonu kyseliny indolyl-3-octové. Používá se už více než 40 let na plevele z řad dvouděložných rostlin. Výskyt rezistence k dicambě je velmi vzácný. Po chemické stránce je tento herbicid poměrně stabilní. V přírodě je ale rychle rozkládán především půdními mikroorganismy. Vznikají přitom neškodné sloučeniny, jako je oxid uhličitý a voda. Poločas aktivity se uvádí od jednoho do šesti týdnů. Jednou z mála nepříjemných vlastností dicamby je její těkavost. Z ošetřených pozemků se může dostávat do ovzduší a putovat v účinných koncentracích na vzdálenost až půl kilometru. Desetiletí zkušeností s tímto herbicidem ale neukázalo, že by jeho těkavost představovala zásadní problém.

 


Weekesův tým se pokusil získat rostliny, které by dicambě odolávaly. Vědci k tomu využili schopnost mnoha bakterií účinně herbicid rozkládat. Použili gen, který v půdní bakterii Pseudomonas maltophilia kóduje enzym dicamba monoxygenázu (DMO). Tento enzym rozkládá dicambu na neúčinný metabolit – kyselinu 3,6-dichlorsalicylovou. Bakterie využívají jako donor elektronů pro tento rozklad ferredoxin, který se nápadně podobá molekulám ferredoxinů z chloroplastů vyšších rostlin. Proto byl gen upraven tak, aby se molekula DMO v buňkách rostliny transportovala do chloroplastů. Vědci si od toho slibovali zvýšenou účinnost rozkladu dicamby.

 

Zvětšit obrázek
Dnes se na 90% plochy sóji v USA pěstuje sója odolná ke glyfosátu (znám jako Roundup). Do čtyř let by se mohly tyto plochy střídat s osevy sóji odolné k dicambě. To by výrazně snížilo riziko vzniku rezistentních plevelů.


 

První pokusy proběhly na modelové laboratorní rostlině huseníčku Thalově. Pak Weeks a spol. pokračovali na rajčatech a tabáku. Všechny rostliny byly zvoleny proto, že se u nich dá celkem snadno provádět přenos genů. V žádném případě nebylo cílem experimentů získat dicamba-rezistentní rajče pro konzumní účely. Experimenty skočily úspěchem. Ve sklenících ničila dicamba geneticky nemodifikované rostliny už v dávkách 0,017 kg na hektar. Rostliny, které měly dědičnou informaci obohacenou o bakteriální gen DMO, vzdorovaly i dávkám 5,6 kg dicamby na hektar.


 

 

Zvětšit obrázek
Květy sóji odolné k dicambě nebudou zdrojem pylu, který by gen pro rezistenci přenášel na jiné rostliny.

Přitom se ryze náhodou ukázala podivuhodná vlastnost genu pro DMO. Funguje velmi dobře i v případě, že je zabudován do dědičné informace chloroplastu. Vědci získali tabáky, které nesly gen jen v chloroplastech a podrobili je tvrdé zkoušce dicambou. Tabáky snášely bez větších potíží dávky 224 kg dicamby na hektar. Záhy se ukázalo proč. Chloroplasty dokážou zvýšit produkci DMO na čtyřicetinásobek ve srovnání s geny vnesenými do jaderné dědičné informace. Z praktického hlediska přináší tento fakt hned několik výhod. Kromě zvýšené odolnosti rostlin je při přenosu genu do DNA chloroplastů vyloučen přenos genu s pylem, protože pylová zrna DNA chloroplastů nepřenášejí.


 

Když se strategie tvorby rostlin rezistentních k dicambě ukázala jako schůdná, přistoupili vědci k tvorbě rezistentní sóji. Použili dvě odrůdy- Thorne a NE3001- a vytvořili rostliny rezistentní k dicambě. Ve skleníkových podmínkách byla úspěšně odzkoušena dávka 5,6 kg herbicidu na hektar, v polním pokusu prokázala GM sója odolnost k dávce 2,8 kg dicamby na hektar. Vyšší dávky nebyly testovány z ekologických důvodů.
Dicamba-rezistentní sója s genem pro DMO v chloroplastové DNA byla po tři roky  s úspěchem testována v polních pokusech. Výsledky jsou natolik přesvědčivé, že licenci koupila americká společnost Monsanto. Ta počítá, že by mohla uvést komerční linie dicamba-rezistentní sóji na trh během 3 až 4 let.

 

Zvětšit obrázek
Gen DMO pro rezistenci k dicambě nesou chloroplasty.


 

Pokud se to podaří, nabídne se pěstitelům sóji zajímavá možnost boje s rezistencí plevelů k herbicidům. Budou moci střídat sóju rezistentní ke glyfosátu se  sójou rezistentní k dicambě. To znamená, že plevele, které by si vyvinuly rezistenci ke glyfosátu budou při dalším pěstování sóji zničeny dicambou a naopak.
Není to zdaleka poslední GM plodina rezistentní k novým herbicidům. Rozšiřovat se bude jak spektrum plodin tak i spektrum rezistencí.
„Může vyšlechtit plodinu rezistentní k jakémukoli herbicidu,“ řekl DonWeeks v rozhovoru pro vědecký týdeník Science.
Monsanto se připravuje ke kombinaci většího počtu různých rezistencí v jedné rostlině. Ty lze získat křížením výchozích linií s jedním typem rezistence. Tuto strategii uplatňují i další společnosti působící na trhu s osivem GM zemědělských plodin, např. Pioneer HiBred nebo DuPont. „Nádavkem“ budou tyto „několikanásobně rezistentní“ plodiny geneticky modifikovány i tak, aby odolávaly škůdcům či suchu, měly vyšší výnos nebo lepší nutriční hodnotu.

 

Pramen: Science

 

 


 

Datum: 28.05.2007 00:24
Tisk článku

Související články:

A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně     Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)
Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru     Autor: Josef Pazdera (07.01.2019)
Šplhavnice zlatá v roli fytoremedikátora     Autor: Josef Pazdera (24.12.2018)
Elowan – první kybernetická rostlina     Autor: Josef Pazdera (07.12.2018)



Diskuze:

Zbytečné hádky!

Pepa z depa,2007-05-31 07:14:35

Stále platí:...Hin se hukáže, hdo z nás... .Zatím příliš nekřičme: "Ó Zephire! Ty špatný proroku! Věřme ale, že všechno vyřeší čas a za pár let,možná déle, bude možná pan Zephir revidovat své názory. Nebo se, bohužel, mýlím? Je spousta protichůdných informací. Které z nich se ukáží v budoucnu jako absolutně pravdivé? Kdo z diskutujících se bude komu omlouvat? Každý si přejeme, aby to byl ten druhý, kdo prohrál.

Odpovědět


Dodatek k mým blábolům.

Pepa z depa,2007-05-31 09:39:33

Žádný vědec, ani nikdo z nás(kteří všemu nejlépe rozumíme a hádáme se), není jasnovidcem-aby zjistil, zda objevy nejen v genetických manipulacích budou vždycky ke prospěchu lidstva, zda nebudou zneužity. Spousta různých euforií v historii splaskla jako dětmi vypuštěná mýdlová bublina zářící ve slunečních paprscích překrásnými duhovými barvami. Kdo z nás třeba ví- co jí, dýchá, pije? Co se z toho v našem těle projeví, co geneticky přeneseme na budoucí generace? Raději ani nemluvím o duchovních hodnotách, které od nás získává nastupující generace. Budou si vážit stáří,budou tolerovat nemocné?

Odpovědět


Kdyby to bylo jasné

Colombo,2007-05-31 14:20:48

a všichni bychom tomu rozuměli, tak by nemělo smysl o tom vubec diskutovat:)

Odpovědět

chloroplasty

demon14,2007-05-29 18:16:22

Jen bych jeste pridal drobne uresneni k clanku - zatim jeste neexistuje fungujici technologie jak vlozit geny do chloroplastu soji, do chloroplastoveho genomu byl gen z popisovanych rostlin vlozen pouze u tabaku. Autori to v clanku popisuji jako jakousi zajimavost, ze to lze, ze to velmi dobre funguje, a ze to muze byt jednou uzitecne, az budou k dispozici technologie napriklad pro transformaci chloroplastu repky nebo kukurice. U soji by to zrejme nemelo az takovy prakticky vyznam (krome zvyseni odolnosti k extremne vysokym davkam herbicidu) alespon z pohledu "udrzeni genu pod poklickou", protoze soja je kleistogamicka - tj. k opyleni dochazi pred otevrenim kvetu. U soji je tak velmi nepravdepodobne, ze by se jakykoliv transgen siril na sousedni pole jinak, nez s vedomym prispenim farmare.

Odpovědět

Pane Moravec

ZEPHIR,2007-05-28 11:50:45

Nevím, proč bych si měl nechat spílat od nějakýho anonyma do blábolících exhibů a jak se říká, na hrubý pytel hrubá záplata. Ale proč si proboha myslíte, že diskusi s Vámi budu postrádat a proč by mě mělo vadit, když se mě někdo nebude snažit za každou cenu přesvědčovat o opaku? Uvažujte reálně.

Odpovědět


Aldebaran

Lenka,2007-05-28 13:25:26

Prosím vás nereagujte už nikdo na ZEPHIROVY výplody. Vidíte přece, jak sám píše, že nepostrádá diskusi s chytrými lidmi. Když si pročtete jeho argumenty zpětně, tak zjistíte, že žije v době kdy byl ještě nucený výsek... A na řadě webů, jako je Aldebaran, jsme mu již zakázali přístup. Je až s podivem, na jak chabe znalosti má pan ZEPHIR hroší kůži.

Odpovědět


Re: Lenka (;-)

ZEPHIR,2007-05-28 17:09:14

http://zbraslav.info/grame.php?sk=2&klic_clanek=165

Odpovědět


veterinář

Jan Drda,2007-05-28 23:40:52

Pane Zephire,místo toho abyste se stáhl a přiznal jaké nesmysly jste tu psal o "výsekovém mase", asi tak před měsícem, tak tu vyrobíte další desinformaci. Argumentovat touto prodejnou je totiž další hloupost. Název prodejny sice zůstal, ale obsah vám opět zcela uniká.
Touto poznámkou jenom chci varovat ty,kteří netuší jak manipulujete s pojmy podle toho, jak se vám to hodí. S vámi fakt nemá smysl vést diskuse. Jsou plané, a matoucí, jak tady už někdo předemnou moudře napsal. Vy fakt musíte mít z ostudy kabát. Ale být Vámi, docela bych se obával chvíle, až někdo vyšťourá Vaše jméno a napíše ho sem. Zatím je pro smích zefír, ale pak...

Odpovědět


Re: Drda

ZEPHIR,2007-05-29 11:22:53

Nucenej výsek byl zrušen zákonem teprve v roce 2003. Samozřejmě, lidem, co si chtějí vydělávat na masový produkci GMO se to nehodí do krámu a proto tvrdí, že GMO produkty nelze rozlišovat a označovat dle původu. Samozřejmě, že to lze a nucenej výsek neni jedinej příklad, třeba BIO potraviny jsou zcela analogická záležitost. Jste to právě Vy, co manipulujete s pojmy a informovaností veřejnosti. Jsem rozhodně proto, aby geneticky modifikovaný produkty obsahující cizí geny a bílkoviny podléhaly stejně přísný kontrole, jako každý jiný produkt, obsahující cizorodý látky, neprověřený tisícema let evoluce a soužití člověka s těmito produkty. Stejně jako ostatní "éčka". ¨

Je to všem jasné?

Odpovědět


prave

e - zephirovo svedomi,2007-05-29 17:38:52

jsem si uvedomil, jak dulezita tvoje pritomnost tu je, bez takovych titanu vedy by nebyl nikdo, kdo prinasi to svetlo po po poznani...
uz aby tu byla povinna registrace

Odpovědět


Tisice let???????????????

Colombo,2007-05-29 19:01:05

Proboha zephire, kde to žiješ? Proboha, zephire, šlechtili se zvířata už v Egyptě, máme důkazy z Bible!!!!! Jak vybíral ve stádě silné berany a ty ostatní zabíjel. Tím svým způsobem šlechtil!!! Dneska už NEEXISTUJE plodina(proto se jim říkají kulturní plodiny) která by byla prověřena 1000 lety, všechno je to výsledek pár století!!!! Proboha zephire, buď už raději ticho.

Odpovědět


Ignorujte Zephira

duke,2007-05-29 23:56:20

Takovej "expert" co smotá dohromady nucený výsek, GMO, BIO a éčka si nic jiného nezaslouží. Nehledě na jeho vpravdě renesanční šíři odbornosti (a drzosti kecat do věcí o kterých nemá ani zbla tušení)

Odpovědět

Hrůza

Zapa,2007-05-28 08:20:32

90% sóji v USA je GM. No potěš. Sci-fi filmy z 80tých let mají v sobě kus pravdy. Vědci kupředu....Jste fakt dobrý.... Ale hrajete si na Boha a to je špatně.

Odpovědět


:-D

Martin Kostera,2007-05-28 10:07:39

Dnes a denně si příroda hraje na boha a vytváří nepřeberné množství nikým nekontrolovaných a potenciálně smrtících genetických modifikací.
A nikomu to nevadí. Ekoteroristé všech zemí by to měli přírodě zakázat!
:-D

Odpovědět


..A nikomu to nevadí...

ZEPHIR,2007-05-28 11:59:23

Třeba včelám to docela vadí. Biologický rovnováhy jsou docela křehký. Ono občas úplně stačí, když se genově nezávadnej živočich přesune do novýho prostředí a stane se z něj invazivní druh. Krom toho námi zdevastovaný přírodě stačí docela málo - to neni zdravej vyváženej ekosystém, tak jak ho znali naši pradědové. Je to spíš chovná stanice a hydroponická zahrada, ve který se rovnováha udržuje uměle střídáním práškování a hnojení. Krom toho si taky myslím, že uměle implantovaný geny jsou labilní a mnohem snáze dochází k jejich přenosu na další druhy. Sotva by se mohlo stát, že by nějaká kytka v reálným čase získala rezistenci z pylu jiný rostliny. BTW je zajímavý, že mi v předchozí diskusi pan Moravec houževnatě vyvracel možnost tohodle přenosu a dneska se dočtu, že u upravený sóji toto nebezpečí nehrozí, protože "nepokvete". Zdá se, že naši odborníci ani zdaleka nemají jasno v tom, co pro ekosystém představuje nebezpečí a co ne. Všechny zdejší články jsou manipulativní a banalizují možná rizika. Jsem tu právě od toho, aby si to čtenáři uvědomili.

Odpovědět


Ano zephire.

Colombo,2007-05-28 13:50:26

Jste zářný příklad toho, že přírodě zásah člověka škodí! Podívejte se, co z vás vyrostlo;)

V prvé řadě by si měli ekoteroristé uvědomit rozdíl mezi transgení a cisgení rostlinou. Ale když oni v tom nevidí rozdíl...

Jinak, je potřeba si uvědomit, co to DNA je. Opravdu si hrajeme na bohy? My vlastně jen přeskupujeme molekuly. Ve fyzice z toho nikdo nemá strach, ve stavebnictví(tam se taky přeskupují molekuly, jen v trochu větším množství a mnohem víc hruběji) to taky nikomu nevadí. Člověk tvoří a přetváří již existující dnes a denně. Když otesáme šutr na sochu, taky si hrajeme na bohy? Vždyť bůh stvořil kámen takový jaký byl a my ho teď přetváříme.

Odpovědět


Re: Colombo

ZEPHIR,2007-05-28 17:13:27

Jak souvisí DNA a rozdíl mezi trans a cisgenní GMO s touhle diskusí? Příroda upravuje genom organismů postupně a změny pomaličku testuje, takže je zaručeno, že se mutace nerozšíří, pokud výrazně narušuje přirodní rovnováhu. A taky nemíchá geny králíka s chobotnicí.

Když dva dělaji totéž, neni to často totéž.

Odpovědět


Eh?

Colombo,2007-05-28 19:15:41

Když mutace výrazně naruší přírodní rovnováhu, tak buď zanikne, nebo se neuvěřitelně rozšíří, právě proto že naruší rovnováhu ve svůj prospěch.

Odpovědět


....nebo se neuvěřitelně rozšíří

ZEPHIR,2007-05-29 11:27:23

Nerozšíří - právě proto, že ve zdravým ekosystému existujou mechanismy, který nekontrolovatelnýmu šíření zabráněj a udržujou tak biodiverzitu. Např. za normální situace je prakticky vyloučeno, aby se toxiny půdních baktérií objevily v pylu rostlin a snižovaly pak imunitu včel.

Odpovědět


Když otesáme šutr na sochu...

ZEPHIR,2007-05-29 11:30:57

tak si samozřejmě na bohy nehrajeme, protože otesanej šutr se nemůže nekontrolovatelně šířit. A měnění genomu není hra na boha, bůh takový hovadiny nedělá a genetickou informaci mění velmi opatrně. A i když taková mutace náhodou vznikne, tak k ní dojde v jediný buňce a nikdo se ní hned neoseje celý pole.

Odpovědět


Chleba

Jirka,2007-05-31 13:41:04

Chleba jis GM od narozeni a zatim se to nijak neprojevilo.

Odpovědět


zephirovi

jarda petr,2007-06-01 04:54:00

Včelám GMO vadí? Jak? Nelze jen tak něco plácnout! Chci důkaz! A jestli vytáhnete tu kravinu s transfekcí bakterií ve včelím střevu, co už se tu někdo snažil uplacírovat, tak se jděte bodnout!

Odpovědět

Dicamba je polychloroaromát,

ZEPHIR,2007-05-28 02:20:53

Jinak pěkně jedovatá a karcinogenní sračka...

Known or probable carcinogens, as designated by the International Agency for Research on Cancer (IARC), U.S. EPA, U.S. National Toxicology Program, and the state of California's Proposition 65 list.
Reproductive or developmental toxicants, as designated by the state of California's Proposition 65 list.
Neurotoxic cholinesterase inhibitors, as designated by California Department of Pesticide Regulation, the Materials Safety Data Sheet for the particular chemical, or PAN staff evaluation of chemical structure (for organophosphorus compounds).
Known groundwater contaminants, as designated by the state of California (for actively registered pesticides) or from historic groundwater monitoring records (for banned pesticides).
Pesticides with high acute toxicity, as designated by the World Health Organization (WHO), the U.S. EPA, or the U.S. National Toxicology Program.

Odpovědět


tak

e - zephirovo svedomi,2007-05-28 02:32:41

to mate hodne spolecnyho..

Odpovědět


Prosím

Jana Komárová,2007-05-28 06:54:04

Proboha svatýho, pane ZEPHIRE. Prestante tady exhibovat. Vaše kecání do všeho s minimem znalostí jen obtěžuje. Píšete tu takové bláboly, že pod svoje pravé jméno byste to asi nikdy nenapsal. Buďte tak laskav a diskutujte jen k tomu, čemu rozumíte a kde nebudou vaše komentáře matoucí a zavádějící. Opravdu tady obtěžujete!

Odpovědět


Paní Jaga Komárová - omluva

ZEPHIR,2007-05-28 09:42:42

Sorry, netušil sem, že sem se svým příspěvkem trefil do Vašeho menstruačního cyklu. Moc mě to mrzí.

Odpovědět


re:omluva

tmoravec,2007-05-28 10:38:52

pane zephir, v nekterych predchozich debatach jsem byl nekdy i rad za to, ze hrajete roli dablova advokata a prichazite stale s ruznymi moznymi a nemoznymi argumenty, jejichz vyvraceni pak obohati vazene ctenarstvo. Avsak to, co jste prave predvedl v odpovedi pani/slecne Komarove je neskutecne hulvatstvi, ktere nelze prejit pouhym mavnutim ruky. pro mne to znamena neodvolatelny konec jakekoliv polemiky s vami o libovolnem tematu. a nzemeni na tom nic ani vase pripadna omluva. howgh.

Odpovědět


To: ZEPHIR

Jaroslav Petr,2007-05-28 12:30:49

No, čekal jsem, že se ozvete a vytáhnete zase nějaká data, která nedá velkou práci zpochybnit. Nezklamal jste mě. Co se týče jedovatosti dicamby, tak smrtná dávka je nad 3 gramy na kg živé hmotnosti. A to jsou zřejmě hlodavci, na kterých se prováděly testy toxicity k dicambě, na tento herbicid vnímavější než člověk, protože jak uvádí Pesticide Management Education Program z Cornell University: In mice, some enlargement of liver cells has occurred. A similar effect has not been shown in man. Pokud jde o reprodukční toxicitu, tak tam si jen dovolím citovat. Hayes, W.J. and E.R. Laws (ed.). 1990. Handbook of Pesticide Toxicology, Vol. 3, Classes of Pesticides. Academic Press, Inc., NY. uvádějí: In a 3-generation study, dicamba did not affect the reproductive capacity of rats. A tak by se dalo pokračovat. Jenže mě to přestává bavit. Pro mě to začíná být ztráta času.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace