Bob vypadá opravdu jako Bob  
Nový zajímavý výzkum ukazuje, že lidé často vzhledem odpovídají svému jménu a jsou pak i lépe zapamatovatelní.

 

 

Zvětšit obrázek
Přímo z Köhlerovy knihy. Co je maluma a co je takete?

Wolfgang Köhler, původem z estonského Tallinu, nejprve německý a od roku 1935 americký psycholog, ve dvacátých letech minulého století objevil takzvaný bouba/kiki efekt. Během svého výzkumu vymyslel dvě slova, „maluma“ a „takete“ a pak žádal dobrovolníky z různých kultur, aby těmito slovy pojmenovali dva obrazce, jeden ze zaoblených čar a druhý z ostrých úhlů.


Překvapivě se ukázalo, že prakticky všichni lidé ze všech možných kultur pojmenují obrazce stejně. Asi ani prakticky žádný čtenář tohoto textu nebude výjimkou, na tomto místě si to každý může zkontrolovat na doprovodném obrázku. Zatím není příliš jasné, co za tím vězí, podle některých názorů to nějak souvisí s vizualizací zvuků. Köhler tak podle všeho přišel na stopu něčeho univerzálního, co je zanořené hluboko v lidské psychice a co nejspíš máme od svých dávných společných předků.

 

Zvětšit obrázek
Bouba/kiki efekt. Co je bouba a co je kiki?

Köhler pak své výzkumy zobecnil jako bouba/kiki efekt, kdy slova maluma a takete nahrazují rovněž vymyšlená slova bouba a kiki a výsledek je opět naprosto jednoznačný. Vůbec nezáleží na jazyku, kultuře, společenském postavení, všichni odpovídají stejně. Pozoruhodnou výjimkou, která poskytuje stopu, kde by mohl bouba/kiki efekt v lidském myšlení být, jsou autisté, kteří pojmenovávají dotyčné obrazce v podstatě náhodně.
Na Köhlerovy studie zajímavým způsobem navazuje tým psychologů vedený Robinem Thomasem z Miami University. Ve své práci dokládají, že jsme si schopni pamatovat ty lidi, jimž sedí jména na jejich tváře. Badatelé sledovali smíšené skupiny vysokoškolských studentů, kterým ukazovali fotografie mužů bělochů se stejným typem účesu, aby tím vyloučili vliv pohlaví a rasy, čili zjevné prvky, kterými se řídí naše zapamatovávání na prvním místě.


 

Zvětšit obrázek
Některé tváře se bez ohledu na jméno prostě zapomenout nedají.

První skupina dobrovolníků pomocí software pro tvorbu lidských obličejů vytvářela obličeje vhodné k 15-ti vybraným jménům. Druhá skupina posuzovala, ke kterým jménům lze vytvořit nejvýstižnější obličej, přičemž studenti došli ke jménům Bob, Bill, Brian a Jason. Při třetím experimentu se zjišťovalo, jak dobře si lze zapamatovat různé tváře vzhledem k tomu, jak přiléhavě se dotyční lidé jmenují.

 

Ukázalo se, že v lidském myšlení pro běžná jména existují prototypy tváří, které předpokládají, jak by dotyčný člověk měl vypadat a že pokud tak majitel tváře opravdu vypadá, lidé si takového člověka mnohem lépe zapamatují. Je to velmi zajímavé, protože lidé až na výjimky pojmenovávají své děti dříve, než se narodí, tedy dříve, než je uvidí. Autoři se domnívají, že by mohlo jít o souvislost s bouba/kiki efektem a že lidé si lépe zapamatují tvář, kterou vhodně ilustruje jméno jejího nositele. Jde každopádně o velmi zajímavý prostor pro další výzkum. Celá záležitost nejspíš naznačuje, jak je utvářené lidské myšlení a jak vlastně vznikala řeč. Tajné služby by si zase naopak měly vybírat krycí jména tak, aby jejich agenti byli zapamatovatelní co nejhůře.


Pramen:  University of Miami

Datum: 28.05.2007 08:28
Tisk článku

Tajná řeč stromů - Thoma Erwin
 
 
cena původní: 370 Kč
cena: 311 Kč
Tajná řeč stromů
Thoma Erwin

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace