Obří „ptačí“ dinosaurus  
V Číně byly objeveny kosti obřího ptákům podobného dinosaura. Ve srovnání s ním jsou všichni podobní dosud známí dinosauři pouhými trpaslíky.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Autor rekonstrukce gigantoraptora se řídil názorem čínských objevitelů a zpodobnil dinosaura s peřím.

Tělesné míry úctyhodné – 8, 3,5  a 1,4. Tedy osm metrů na délku, tři a půl na výšku a živá hmotnost 1,4 tuny. Tolik měřil nově objevený dinosaurus, když se ještě proháněl dnešní pouští Gobi. Největší dosud známý dinosaurus tohoto typu byl pětatřicetkrát menší. A trpasličího kaudipteryxe přerostl třistakrát. Není divu, že dostal jméno Gigantoraptor erlianensis.

 


Vývoj od dinosaurů směrem k ptactvu byl považován za doménu maličkých tvorů. Vědci věřili na přímou úměru. Čím více ptačích znaků tvor měl, tím byl menší. A naopak. Nejnovější objev dokazuje, že pokud toto pravidlo vůbec platilo, pak z něj existovaly výjimky, které v druhohorní přírodě nebylo snadné přehlédnout.

 

Gigantoraptor měl dlouhé přední končetiny, zadní končetiny s ptačí anatomií, bezzubé čelisti a k tomu zřejmě i zobák. Žil před 85 miliony roků. Jasný není způsob života a potrava gigantoraptora. Malá hlava a dlouhý krk napovídají, že by mohl být býložravý. Na druhé straně ostré drápy svědčí spíše pro masožravce. Další zvláštností je otvor mezi žebry, jehož funkce je naprostou záhadou. Vyšetření stěn kostí odhalilo, že nalezený exemplář byl starý asi 11 let a stále ještě rostl. Po dosažení dospělosti mohl být ještě větší. Je však těžké odhadnout o kolik. Na fosílii se nedochovaly známky opeření.

 

 

Objevitelé vedení paleontologem Xing Xu z Ústavu pro paleontologii obratlovců a paleoantropologii v Pekingu jsou však přesvědčeni, že gigantoraptor peří měl. Pak by to byl ovšem největší známý opeřenec všech dob. A s pořádným náskokem. Nejbližším konkurentem by mu byl třetihorní nelétavý dravý pták Dromornis stirtoni, který žil v Austrálii v pozdním miocénu. Ten byl vysoký tři metry a vážil asi půl tuny. Takže takové „kuřátko“.

 

 

Zvětšit obrázek
Dromornis stirtoni byl o něco málo nižší, ale hmotností dosahoval zhruba třetiny gigantoraptora.

Tenhle drobek se podle autorů objevu popsaného v Nature řadí do čeledi Oviraptoridae. Především anatomie čelistí prý hovoří za vše.
„Tuhle skupinu dinosaurů známe déle než století. Obvykle jsou velcí jako krocan, nejvýše jako emu,“ řekl pro Nature v komentáři paleontolog David Unwin z University of Leicester. „Tohle nikdo nepředpokládal. A kdyby předpokládal, tak bychom se mu smáli.“

 

 

Zvětšit obrázek
Při srovnání velikosti gigantoraptora s Homo sapiens napadají člověka verše. Konkrétně verš jistého Fráni: „Chtěl bych tě potkat v lukách…“

Zajímavý je už samotný objev gigantoraptora. Xu se vydal s japonskými filmaři do pouště Gobi, aby jim ukázal, kde našel fosílii velkého sauropoda. Při obhlídce místa nálezu narazil Xu na velkou kost, kterou původně považoval za ostatky suropoda. Po hrubém očištění ale zjistil, že má v ruce kost náležející mimo jakoukoli pochybnost teropodovi (tedy dinosaurovi běhajícímu po dvou). Původně měl podezření na tyranosaura, ale skutečnost byla ještě fantastičtější.

„Museli přestat filmovat,“ řekl Xu pro Nature. „Řekl jsem jim: tak tohle už není pro váš program.“
Xuův tým následně našel na lokalitě velmi dobře zachovalé kosti přední i zadní končetiny, spodní čelisti, části pánve, žebra a další kosti. 

 

Pramen: Nature

 

 

 

 

 

Datum: 14.06.2007 05:40
Tisk článku

Zářící dinosauři a fosílie - velký set - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 549 Kč
cena: 466 Kč
Zářící dinosauři a fosílie - velký set
neuveden
Související články:

Opeřený megalosaurid Sciurumimus     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2012)
Zkamenělá bonanza dálného jihu     Autor: Vladimír Socha (20.05.2009)
Úvod do pterosaurologie     Autor: Vladimír Socha (29.04.2009)
Objev prvního opeřeného ornithischiana     Autor: Vladimír Socha (18.03.2009)
První vážný pokus o Jurský park     Autor: Vladimír Socha (08.03.2009)



Diskuze:

Dinosaury v tme videli

Michal Seko,2007-06-18 12:08:18

Milý DRK

Vychádzate však z dohadu, že dinosaury mali zrak prispôsobený výlučne pre denný spôsob obživy. Musím Vás však upozorniť, že už v súčastnosti je potvrdené, že dokázali žiť aj za polárnym kruhom ( Austrália )tej doby v podmienkach, polárneho dňa a noci, čiže v tomto prípade argumentácia, že mačky vidia aj v tme nie je na mieste. V tme určite netvrdím, že všetky, ale určite poniektoré z dinosaurov videli a koniec koncov ani v recente tomu tak nie je a každý tvor v noci nevidí.

Odpovědět


...

Král Kojot,2007-06-18 19:21:55

Můj ničím nepodložený, neopodstatněný názor je takový, že alespoň někteří dinosauři v noci vidět mohli. Pokud vycházíme z toho že stavba oka takového teropoda byla víceméně identická se stavbou oka dnešních ptáků (byly nalezeny zachovalé sklerotikální prstence, tvar očnic je víceméně podobný jako u ptáků). A ptačí oko noční vidění umožňuje. Vizte například sovy. Nehledě na to, že si mohli pomáhat i dobře vyvinutým sluchem.

Odpovědět

opeřený obr

Ucholík,2007-06-17 21:15:25

Hotový opeřený obr. To musel mít i obří peří...

Odpovědět

doplněk

Medvědovič,2007-06-14 12:04:00

K vývoji zobáku směřoval i T.rex se sůstajícími kostmi horní čelisti.
Viz zde
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2667

Odpovědět

konec dinosaurů

Medvědovič,2007-06-14 11:50:43

Jestli právě tito superptáci nebyli příčinou vyhynutí svých pomalejsích příbuzných ?
Je pravděpodobné že se pohybovali velmi rychle a zobák jako nástroj na maso byl hroznou zbraní, která vyštípne bleskurychle kus masa a způsobí zranění po kterém dojde k vykrvácení dříve než po tržné ráně od zubů. Takže pokud se pohybovali jako běhavi ptáci a dokázali by lovit ve svojicích neměli by proti nim ostatní šanci. Byli by to lovci které pomalejší T.Rex obíral jako mrchžrout o kořist.
Mohli by tedy sežrat ostatní ve svém teritoriu případně sežrat jejich mláďata.
Nemohli by vyhubit ostatní velké dinosaury na bezlesných územích stejně rychle jako lidé sežrali mamuty ?

Odpovědět


Určite nie

Michal Seko,2007-06-14 14:08:06

Určite nemohli. Jednoduchým dôkazom je situácia cca pred 1 aź 1,5 mil rokov v Južnej Amerike, ktorá dokazuje, že ani rýchly vták nie je dokonalým a už vôbec nie neprekonateľným dravcom.
Takže asi takto:
J. Amerika ako kontinent bola dlho odrezaná od okolného sveta a preto po vytvorení pevninského mostu medzi J.a S. Amerikou v tomto čase severoamerické šelmy prenikli na toto územie, čo malo za následok stretnutie dravého pravtáka - Phorusrhacos longissimus s mačkovitou šelmou - Smilodon fatalis. Phorusrhacos ako vtedajši vrcholný predátor bol podľa určitých indicii zatlačený práve Smilodonom, čo priamo odporuje Vašemu dohadu pán Medveďovič.

No a ak by ste namietal, že dinosaury ako píšete neboli mačkovité šelmy a boli pomalé apod. Tak tento starší názor defakto potlačil paleontológ J.H. Ostrom ( Peabody museum ) už v roku 1969 štúdiou dinosaura Deinonychus antirrhopus. Rýchleho dravca menšieho vzrasu, ktorý určite medzi pomalých tvorov nepatril rovnako ako mnohé ďalšie dinosaury.

Odpovědět


ptaci a kocky

DRK,2007-06-18 09:27:02

No vzdyt konkurent nemusi byt pomaly... staci ze je pomalejsi... A co se tyka draveho ptaka a kocky, tak to se neda srovnat, kocka muze mit obrovskou vyhodu proste v tom, ze bude lovit v noci (coz ony taky rady vetsinou delaji)...

Odpovědět


Dinosaury v tme videli

Michal Seko,2007-06-18 12:10:36

Milý DRK

Vychádzate však z dohadu, že dinosaury mali zrak prispôsobený výlučne pre denný spôsob obživy. Musím Vás však upozorniť, že už v súčastnosti je potvrdené, že dokázali žiť aj za polárnym kruhom ( Austrália )tej doby v podmienkach, polárneho dňa a noci, čiže v tomto prípade argumentácia, že mačky vidia aj v tme nie je na mieste. V tme určite netvrdím, že všetky, ale určite poniektoré z dinosaurov videli a koniec koncov ani v recente tomu tak nie je a každý tvor v noci nevidí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace