Miniaturní lapače tepla novým zdrojem energie  
Jednou z možností, jak křečkovat energii budou možná i akustické tepelné stroje.

 

 

Zvětšit obrázek
Orest Symko, kreativní termoakustik..

V dnešní době letí vynalézání nových zdrojů energie. Hlad po elektřině a nechuť vůči ropě přinášejí občas i docela šílená řešení, která ale nicméně fungují. Až čas ukáže, jestli mezi nimi je nějaká zázračná technologie, která zachrání strašpytle a potěší technooptimisty.
Mezi zajímavé myšlenky v tomto směru určitě patří akustické tepelné stroje. Vědci už hodně dlouho vědí, že právě takovým akustickým tepelným strojem lze udělat z tepla zvuk. Na tyto nedáno poznatky zareagovali Badatelé z University of Utah vedení Orestem Symkem, kteří úspěšně zminiaturizovali a odladili zařízení na převádění zvuk na elektrickou energii.
Nová technologie je oslavována na každém kroku. Pokud bude fungovat, může se stát základem nových vysoce efektivních elektráren, automobilů nebo spotřební elektroniky. Stejně dobře by mohla být užitečná v nových generacích slunečních článků.

 


 

Zvětšit obrázek
Termoakustický chladič.

Akustické tepelné stroje obvykle používají měděné destičky, které pak vedou teplo do materiálu s povrchem o velké ploše, jako je příklad skleněná vata. Ohřátý materiál poté zahřívá vzduch. Pohyb horkého vzduchu vytváří zvukovou vlnu o jednoduché frekvenci, něco ve stylu hraní na flétnu. Znějící zvuk rozvibruje piezoelektrickou elektrodu a ta poté nakonec produkuje elektrické napětí.

 


Klasické akustické tepelné stroje jsou buď velké nebo nepříliš efektivní. Proto nejsou zrovna dvakrát vhodné pro připojení k počítačům nebo podobné malé elektronice. Autoři studie vytvořili drobné modely, které měří do dvaceti centimetrů. S účinností kolem 40 procent budou moci směle soupeřit ve výrobě elektřiny s motory na plyn a s dieselovými motory.
Někteří odborníci jsou ale poměrně skeptičtí. Scott Backhouse, termoakustik z Los Alamos National Laboratory sice chválí snahu hledat nové zdroje energie, ale zároveň podotýká, že se při vlastních projektech ve zmíněném odvětví, on sám zatím ani náhodou neblíží k uvedeným 40 procentům účinnosti.

Zvětšit obrázek
Termoakustický zkapalňovač zemního plynu.

 

Odborníci z University of Utah v rámci projektu rovněž sestrojili dosud nejmenší známý akustický tepelný stroj, jehož délka činí kolem 18 milimetrů. Když se taková zařízení zapojí dohromady, jeden strojek obstará přibližně 1Watt. Už teď existují plány, které ve velmi dohledném horizontu popisují zařízení vytvářející elektřinu z odpadního tepelného záření v areálu vojenského radaru. Pokud vše dopadne, jak má, rozjede se výroba miniaturních akustických tepelných strojů už příští rok.

 

Pramen: NewScientist.com 6. 6. 2007.

 

 



Podobný článek na Oslu již nedávno vyšel, ale jde o nový perspektivní směr, takže neškodí si jej ještě jednou připomenout a podívat se jak vypadá termoakustický chladič a zkapalňovač.


 

 

 

 

 

Datum: 19.06.2007 12:35
Tisk článku

Teplo ze Slunce a Země - Schulz H.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 147 Kč
cena: 128 Kč
Teplo ze Slunce a Země
Schulz H.
Související články:

Jak vytěžit elektřinu z odpadního tepla?     Autor: Stanislav Mihulka (11.07.2018)



Diskuze:

Asi nechápu onu skvělou myšlenku,

lada,2007-06-20 06:35:36

ale připadá mi, že účinnost popsaného zařízení může být zhruba na úrovni tření ebonitové tyče liščím ohonem poháněným parním strojem.

Odpovědět


Diky

Q,2007-07-08 23:36:10

Diky za tenhle komentar, fakt me moc pobavil :-))

Odpovědět

Princip nejasný

Trurl,2007-06-19 17:21:22

Nějak jsem nepochopil:
"měděné destičky, které pak vedou teplo do materiálu s povrchem o velké ploše, jako je příklad skleněná vata. Ohřátý materiál poté zahřívá vzduch. Pohyb horkého vzduchu vytváří zvukovou vlnu o jednoduché frekvenci, něco ve stylu hraní na flétnu."
Jára Cimrman by zajásal, určitě je to o mnoho lepší než vyfukovat cigaretový dým do vody.

Odpovědět

na co?

pavelm,2007-06-19 16:24:56

Moc nechápu smysl opakování článku. Jediná informace navíc tady je že to funguje i obráceně. (a tedy že platí stejná pravidla o účinnosti jako u spalovacích motorů)

Odpovědět

sorry :/

SM,2007-06-19 16:21:30

atraktivních témat bohužel není zase tak moc. tohle samozřejmě beru na sebe, budu to víc hlídat, sorry :/

Odpovědět


to se nedá

jarda petr,2007-06-20 03:32:04

To se nedá uhlídat. Čas od času se to prostě stane a nevidím v tom žádný problém. Témat je habaděj, ale někdy prostě dva autoři sáhnou po stejné novince a napíšou to prakticky souběžně. Mně se to stává nejen na Oslu celkem pravidelně. Někdy pomáhá, když si autoři dávají vzájemně "echo", ale to bychom se z toho zblaznili. To se dá, když ti lidé píšou třeba pro měsíčník, kde je na články relativně dost času, ale ne u internetového serveru typu Osla, kde se často snažíme přinést aktuální informaci co nejdřív. Tohle je prostě daň za to, že se pracuje rychle a více frontách.

Odpovědět

opakování

jarda petr,2007-06-19 15:23:21

Děkuji za velmi doboru službu nám sklerotikům. Konečně se nám někdo jen nechechtá a také pro nás něco dělá. Je to i krajně pedagogické. Však jsme ze škoyl zvyklí na různá "opáčka".
Ale stále ještě to není to pravé. Radil bych vzít si za vzor hlavní zprávy na ČT1, kde nejprve moderátor zprávu přečte, pak nám ji jiný hlas zopakuje v komentáři k reportážnímu šotu a nakonec nám ji do třetice překodásá zpravodaj z místa dění (tedy "pokud se slyšíme", že?). Takto podanou zprávu nezaznamená snad jen jedinec s IQ zmrzlé ryby.
Jen se člověku vtírá do mozku zásada ražená kdysi Josefem Goebelsem o lži, jež se po stonásobném zopakování mění na pravdu.
Ale tohle jsme měli zatím jen dvakrát. A tak, jsa odkojen ČT1, se ptám: Kde je šot? A slyšíme se?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace