Prapodivní paraziti jsou žahavci  
Epopej tolkienovských rozměrů, v níž se točí osudy velice zvláštních parazitů spěje k poměrně překvapivému rozuzlení. Rybomorky jsou úchylní žahavci.

 

 

Zvětšit obrázek
Myxidium serotinum, rybomorka mořící různé druhy žab.

Lovci záhad tradičně honí vzhledově nápadné, ale přesto tajuplné příšery, jako sněžného muže, orgoje chorchoje nebo paroubka. Ti reální záhadní tvorové jsou ale ve skutečnosti často úplně nenápadní a je docela dobře možné, že žijí někde v sousedství.

Zvětšit obrázek
Buddenbrockia u své domovské mechovky.

 

Takovou pozoruhodnou bytostí je zvíře s trestuhodným jménem Buddenbrockia plumatellae. Při pokusu o jeho vyslovení si sice nejspíš zlomíte jazyk, jinak jde ale o seriózně existující potvoru, která navíc velmi pravděpodobně žije i u nás. Zatím ji sice nikdo nenašel, ale to jen proto, že ji zatím nikdo příliš vytrvale nehledal. Zvíře, o němž si až donedávna biologové jenom tiše šeptali, obývá sladkovodní mechovky nejspíš všude po světě a možná to není žádná vzácnost.

 

 


Velice dlouho si s tímhle exotem nikdo nevěděl rady. Je to taková červovitá věc bez vnitřních orgánů,která připomíná háďátka čtyřmi pásy podélných svalů. Když ji rozříznete, tak je úplně symetrická, vůbec nepoznáte, kde má vršek, nebo předek. S nástupem molekulární fylogenetiky a s nálezem jiných podivných zvířat, parazitů rodu Tetracapsula, se najednou ukázalo, že Buddenbrockia a Tetracapsula toho mají velice mnoho společného. Tetrakapsuly jsou podivné rybomorky, co parazitují v lososech na lososích farmách nebo ve sladkovodních mechovkách. S rybomorkami se pojí další podivuhodný příběh.

 

 

Maličké rybomorky (Myxozoa), paraziti především ryb, jak jejich české jméno nezapře, byly v dobách klasické biologie považovány za prvoky. Dneska je jasné, že to jsou druhotně hodně moc zjednodušení mnohobuněční živočichové, jen zatím nebylo příliš patrné, kteří. Většinou se uvažovalo o tom, že by rybomorky mohly být jedny z nejméně odvozených bilaterií, čili skupiny zahrnující všechny odvozené dvoustraně souměrné živočichy, včetně obratlovců.
Buddenbrockia a Tetracapsula nejprve moc nepomohly.

Zvětšit obrázek
Tetracapsula obývající ledviny losovů. Postrach lososích farem.

 

 

Vyšlo pravda najevo, že Buddenbrockia je pohyblivé stádium jedné tetrakapsuly, co parazituje v mechovkách. Od jiných rybomorek se ale docela liší, tak byly zařazeny do zvláštní skupiny Malacosporea (podle toho, že mají měkké stěny spor) a tím to haslo.

 

 

Zvětšit obrázek
Klasická rybomorka rodu Kudoa.

 

Britský tým vedený Peterem W.H. Hollandem z University of Oxford zcela nedávno vypustil převratnou studii, která odhalila pravou tvář buddebrokie a s ní i tetrakapsuly a všech ostatních rybomorek.

 

 

Je úsměvné, že jako nejvhodnější rybomorka pro účely takové studie se ukázala právě nedávno přiřazená Buddenbrockia. Jako jediná známá volně žijící forma rybomorky je pro lovce molekulárních sekvencí mnohem více user-friendly, než paraziti. Izolovat DNA parazita, jako je třeba tetrakapsula nebo další rybomorky, je vždycky těžká věc.

 


V ambiciózní analýze celkem 50 různých spolehlivých genů kódujících proteiny se badatelům nakonec podařilo rozluštit rodinné poměry buddebrokie a to tak, že buddenbrokie je žahavec.

 

 

Zvětšit obrázek
Výsledný strom Hollanda a spol. Buddenbrockia je žahavec.

Z fylogenetického stromu poměrně ční dlouhá větev buddenbrokie, což neklamně signalizuje velké množství evolučních změn oproti ostatním zvířatům, tedy jinými slovy všemožné problémy. Na druhou stranu, 50 proteinových genů je slušný výkon a výsledkům se dá s jistou opatrností věřit.

 

 

Podle autorů to celé byla detektivní práce hodná Sherlocka Holmese a srovnatelná s počátkem sekvenování lidského genomu. Tomu se ani nelze divit a díky jim za to. Je to skvělý objev a navíc povzbuzení pro jiné týmy pracující na dalších fylogenetických záhadách. Jak je vidět, s trochou snahy jde úplně všechno.

 

 

Prameny:
Science 317: 116-118, Wikipedia, Vesmír 84: 292-294.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Datum: 14.07.2007 01:59
Tisk článku

Související články:

Zlovolná motolice hackne geny korýše a promění ho v lákavou kořist     Autor: Stanislav Mihulka (29.08.2023)
Důvtipný výzkum odhalil, jak fungují pruhy zeber     Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2023)
Vlci nakažení toxoplazmou se mnohem častěji stávají vůdcem smečky     Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2022)
Krádež identity stylem „Toxo“     Autor: Josef Pazdera (29.10.2022)
Cestování a riziko hyperinfekce     Autor: Josef Pazdera (12.01.2022)



Diskuze:

Žahavci

Jessi,2008-04-22 17:40:14

Je to fakt pěkné

Odpovědět

mobil=hromosvod???

pavelm,2007-07-14 16:16:38

To je pěkná hovadina. To, že někoho zasáh blesk nemá nic společnýho s mobilem nebo přehrávačem. To je asi taková blbost, jako říct, že když sem před jízdou jed chleba, tak sem naboural kvůli chlebu.

Odpovědět


Kde jekamoš?

Srnec,2007-07-14 16:39:22

Pavelm opět nezklamal. Příspěvek plný faktů. Kdepak asi je Zephir...

Odpovědět


Souhlas

Jose,2007-07-14 20:20:31

Přesně tak, statisticky vzato se prostě blesk občas musí trefit do někoho kdo právě telefonuje, eventuelně poslouchá wolkmena.

Odpovědět


ucitel ZS

Vratislav Fiser,2007-07-15 21:54:26

Pavelme, vase padne statistickymi udaji dolozena fakta nas opet ohromily. Kolik je vam let?
Zkuste někdy na televizinaladit SKY, nebo porady BBC, některé programy jsou věnovany právě tomuto tematu a statistice. Zjistíte, jak je vas komentar hloupy.

Odpovědět


...

Král Kojot,2007-07-16 21:10:23

Pavelm je ****, ale váš příspěvek plný gramatických chyb, to je vážně síla. Jestli jste vážně učitel ZŠ, tak to potěš koště!

Odpovědět

niečo pre lovcov záhad

Martin,2007-07-14 08:18:44

http://www.volny.cz/rojar/cryptozoologie/

Odpovědět


vždycky mě zajímalo

jarda petr,2007-07-15 03:10:16

Vždycky mě zajímalo, proč máme pro odhalování tvorů, o jejichž existenci nejsou hmatatelné důkazy, obor zvaný kryptozoologie a proč nemáme třeba kryptofyziku elementárních částic, jejíž vyznavači by se vyžívali ve spekulacích o částicích, pro něž nemá tradiční fyzika důkaz. Nebo proč není kryptoastronomie, která by se zabývala hypotetickými vesmírnými objekty, o nichž nemají hmatatelné důkazy tradiční astronomové. Molekulární kryptogenetici by zase mohli snít o existenci genů, jaké tradiční obor neviděl. Nic z toho nemáme. Jen tu kryptozoologii, případně ještě kryptobotaniku, pokud někdo věří třeba na madagaskarské lidožravé stromy. Myslím, že to celkem jasně vypovídá o nepříliš vědeckém přístupu vyznavačů této "vědní" disciplíny. Jak ukazuje SM, lze dělat zoologické případně genetické objevy v rámci tradičních disciplín a "krypto" oborů není třeba. To je útočiště pro ty, kteří se nechtějí zatěžovat solidním vědeckým přístupem.

Odpovědět


:)))

Martin,2007-07-15 08:23:31

Keď si pozriete tie stránky, tak zistíte, že chlapci v nich nepíšu len o tajomných príšerách, ale aj o vymretých a vymierajúcich druhov, ale tiež o novoobjavených druhoch zvierat a o reálne existujúcich krížencoch. O existencii niektorých z nich som sa dozvedel práve z tejto stránky.
Takže brať s nadhľadom, ale nepodceňovať, možno sa ešte dočkáme rôznych prekvapení.

Odpovědět


Jardo,

Jirka,2007-07-16 14:20:43

kryptoastronomie bohuzel existuje, i kdyz se ji tak nerika. Lidi vericich na nezname nikdy nepozorovane planety ve slunecni soustave je dost.

A kroptofyzika elementarnich castic existuje taky. Ale tady jde o neco jineho. Tou kryptofyzikou je cela fyzika elementarnich castic. Ac se snazime, co to jde, elementarni castice jsou peknym zviretnikem, jehoz exemplare zname jen hrubym popisem jejich zevnejsku (nekolik kvantovych cisel). Vysvetleni treba toho, proc elektron vazi tolik, kolik vazi, nemame. Honba za novymi casticemi je prakticky honbou za kryptozviraty casticove zoo. Ne, ze by lovci castic byli stejneho razeni jako kryptozoologove a ne ze by lov nebyl uzitecny.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz