Zvětšit obrázek

Revmatoidní artritída.

Revmatoidní artritida postihuje zhruba jednoho ze sta lidí. Onemocnění je důsledkem útoku imunitního systému proti vlastním kloubům. Vzniklý zánět klouby deformuje a narušuje jejich funkci. Nemocní se obtížně pohybují a trpí silnými bolestmi. 

Zvětšit obrázek

K léčbě se používají opakované injekce léku Enbrel aplikované přímo do kloubů. Nahradit je měla genová terapie.

Lék Enbrel na sebe váže jednu z látek vyvolávajících zánět a představuje pro pacienty v revmatoidní artritidou velkou naději. Má však velkou nectnost. Jeho bílkovinná molekula obtížně proniká na potřebná místa. Lékaři proto musí pacientům Enbrel opakovaně podávat v injekcích přímo do kloubů. 

Americká firma Targeted Genetics se rozhodla potíže s Enbrelem odstranit tzv. genovou terapií. Vědci vnesli metodami genového inženýrství do dědičné informace viru gen, podle kterého mohou lidské buňky samy vyrábět bílkovinnou molekulu Enbrelu. Virus pak zanese gen do nemocných kloubů a zajistí na místě produkci léku. Postup se osvědčil u laboratorních potkanů a následně i u opic. Proto byly v roce 2005 v USA zahájeny zkoušky u pacientů s artritidou. Zatím se do nich zapojilo 127 nemocných. Z nich čtyřiasedmdesát dostalo dávku geneticky upraveného viru hned dvakrát. U jednoho pacienta se záhy po druhé injekci viru objevily vážné zdravotní komplikace. Lékaři bojovali čtyři dny o jeho život, ale nakonec prohráli. Pacient zemřel.

Zvětšit obrázek

Theodore Friedmann: „Z pěti set případů dosud nikdo tak těžkou reakci na použitý virus“ neměl“.

Lékaři jsou vývojem událostí zaskočeni. Na vině může být použitý virus, proměněný genovými inženýry v buněčného pašeráka léčebného genu. Pokud se toto podezření potvrdí, bude to pro genovou terapii znamenat vážnou komplikaci. Vědci používají pro pašování genů do těla pacienta různé typy virů. U některých se již dříve projevily závažné vedlejší účinky. Virus použitý společností Targeted Genetics je však považován za zcela bezpečný. Od roku 1992 byl použit k experimentální léčbě více než 500 pacientů a nikdy nevyvolal žádné větší komplikace.

Zvětšit obrázek

William French Anderson. Autor první úspěšné léčby genovou terapií, jež zachránila čtyřletou holčičku.

„Nikdy jsem podobnou reakci na tento virus neviděl,“ řekl v komentáři pro časopis The Scientist přední americký odborník na genovou terapii Theodore Friedmann. „Ať už se stalo cokoli, jde o krajně nezvyklou událost. Tenhle virus není s to poškodit buňky nebo dráždit imunitní obranu.“
Friedmann se brání jakýmkoli spekulacím. Příčinu nečekaného úmrtí vidí v reakci na lék, který se začal v těle pacienta tvořit. Enbrel zasahuje do funkcí imunitní obrany. Při klasické injekční léčbě například velmi vzácně zvyšuje náchylnost k infekcím. 

Lékaři, kteří mají zkušenosti s Enbrelem, ale výhrady proti léku odmítají a poukazují na fakt, že ve většině předchozích  případů byl léčebný virus pacientům podávám jen jednou. Při opakovaném použití mohou nastat potíže, protože imunitní systém je z prvního střetu s virem proti němu již nabuzen. Podobná byť neskonale mírnější reakce byla zaznamenána po opakovaném podání léčebného viru hned u dvou pacientů už v roce 2004.
Vědci a lékaři z Targeted Genetics usilovně pracují na tom, aby příčiny smrti pacienta objasnili. Podle skoupých vyjádření představitelů společnosti nelze konečný verdikt očekávat dříve než v září.

Jesse Gelsinger zemřel 4 dny po genové léčbě, která ho měla zbavit problémů dědičné jaterní choroby.

Vítězství a prohry genové terapie
Princip genové terapie je jednoduchý. Do těla nemocného je vnesena dědičná informace a podle ní se pak syntetizuje lék. Jako první se pokusil o genovou léčbu v praxi v roce 1990 americký lékař William French Anderson. Pětiletému děvčátku, které mělo narušenou imunitní obranu v důsledku defektu jednoho genu, vnesl do kostní dřeně nepoškozený gen. Zdravotní stav dívky se po léčbě výrazně zlepšil. 

Zvětšit obrázek

Alain Fischer má na svém kontě desítky vyléčených chlapců.

Zdaleka ne všichni pacienti měli takové štěstí. Mnohým léčba nezabrala. Další měli po zákroku vážné komplikace. V roce 1999 zemřel v USA osmnáctiletý Jesse Gelsinger, když zkolaboval po podání viru určeného k přenášení léčebných genů. V roce 2000 slavil velké úspěchy francouzský lékař Alain Fischer, když vyléčil přenosem genu dvacet chlapců s těžkým dědičným defektem imunitní obrany. Virus použitý pro přenos genu ale vyvolal u tří hochů leukémii a jeden z Fischerových malých pacientů na toto onemocnění zemřel. Přesto zůstává genová terapie jedním z nejnadějnějších způsobů boje nejen s dědičnými onemocněními, ale i s rakovinou, kardiovaskulárními chorobami nebo Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou.