Ve Spojených státech se podařilo radikálně snížit počet lidí, u nichž je podezření na SARS. Američané začali počítat jen ty, kteří mají rozvinutý zápal plic a počet „možných případů“ tak rázem zredukovali z 208 na pouhých 35. Inu, i tužkou se dá se SARS zdárně bojovat. V situaci, kdy jsou k dispozici testy na onemocnění, by člověk očekával nastolení poněkud objektivnějších kritérií. Jenže SARS nebo jen fámy o něm tvrdě dopadají na ekonomiku postižených zemí, a tak je třeba s tím „něco udělat“.

Transfúzní stanice ve Spojených státech už nicméně dostaly od Food and Drug Administration echo, aby si pořádně hlídaly dárce krve. Nikdo neví, jestli se SARS přenáší i krevní transfúzí, ale riskovat to nechce nikdo. Opatrnosti není nazbyt i s ohledem na fakt, že genetické analýzy provedené kanadskými vědci odhalily přítomnost viru SARS v krvi nemocných.

Lékaři začínají pomalu sbírat informace o následcích přestálé infekce. Není to nijak povzbudivý obrázek. Například jedna z vietnamských zdravotních sester, která se nakazila od pacienta americko-hongkongského původu, sice doslova utekla hrobníkovi z lopaty, ale dobře jí stále není. Nguyen Thi Men se ocitla v kritickém stavu na umělé ventilaci, ale nakonec přežila. Stále si však stěžuje na slabost, obtížné dýchání a trpí nespavostí. Nejvážněji má však postiženu pravou nohu. Urputné bolesti v kloubech jí nedovolí končetinou ani pohnout, natož  pak se na ni postavit nebo dokonce ujít pár kroků.

 

Vitenamnská zdravotní sestra Nguyen Thi Men přežila těžkou formu onemocnění SARS, ale zotavuje se jen těžce a pomalu. Teprve čas ukáže, jak moc jí choroba ublížila.