Nejstarším organickým zbytkům po mikrobech je 3,5 miliardy let  
Vědci obnažili a vyfotografovali organické látky, které zbyly po buňkách z doby zvané prekambrium. Nález se řadí k nejstarším pozůstatkům života na Zemi.

 

 

Zvětšit obrázek
Mikrofotografie zuhelnatělé hmoty, která se stala viditelnou poté, co vědci zbavili zkoumaný vzorek minerálních látek. To, že se na původu těchto struktur podíleli jednobuněční mikrobi vědci usuzují podle poréznosti materiálu. V centrální části je světlé místo, protože kromě minerálů se zde žádné organické látky nevyskytovaly. Okolní tmavý prstenec je tvořen mikro komůrkami z organické hmoty, které byly obklopeny minerální hmotou. Vědci tvrdí, že jsou to pozůstatky jednobuněčných organismů z doby před třemi a půl miliardou let. (Kredit: University of Queensland)


Týmu výzkumníků z University of Queenslend se podle Doktorky Gliksonové podařilo doložit přírodní původ a zdroj jednoho z nejstarších organických materiálů. Poznatek tato vědkyně komentovala slovy:  „To, co jsme našli, je první vizuální potvrzení primitivních mikrobiálních společenství“. 

 

Zvětšit obrázek
Miryam Glikson, specialistka v oboru mineralogie a organické chemie


Jde zřejmě o nejlépe uchovanou pravěkou organickou hmotu, jejíž vznik sahá až k počátkům vzniku života na Zemi.
Pravdou je, že předchozí studie, které vysvětlovaly, že stromatolity, jak se útvarům v nichž se organická hmota nachází, jsou pozůstatky bakterií a uhličitanu vápenatého. Na buněčný původ  se usuzovalo jen na základě nepřímých analytických metod. Účast mikrobiální složky byla pouze předpokládána. Nešlo o důkaz. 

 

 

Vizualizace primitivních mikrobiálních společenství v tom, co autoři považují za nejlépe uchovanou pravěkou organickou hmotu na naší planetě, je podle Dr. Gliksonové, nejlepším důkazem, že se skutečně jedná o pozůstatek organické hmoty.
Australští vědci k důkazu použili techniku elektronové mikroskopie. Jako vzorek jim sloužily vzorky z vrtů provedených v západo-australské oblasti Pilbara.


 

Vědci se již delší dobu domnívají, že právě místa střetávání zemských desek jsou lokalitami, kde v době prekambria mohl život vznikat. Než došli vědci k závěru, že skutečně mají v rukou jeden z nejstarších důkazů o existenci jednobuněčného života na Zemi, zkoumali fosilní struktury dřívějších mikrobů se strukturami primitivních mikrobů, kteří se nacházejí na mořském dně v místech tektonických zlomů dnes. Jde o místa výskytu takzvaných kuřáků.

Zvětšit obrázek
Pilbara - severozápadní oblast Austrálie, je na výskyt stromatolitů bohatá.

Správně - hydrotermálně sedimentárních útvarů. Jsou hojně v pomezních místech pevninských desek.   

 

Zvětšit obrázek
Podobné prostředí, jaké bylo na Zemi běžné před 3,5 mld let se dnes vyskytuje v místech setkávání pevninských tektonických desek. Zde se také vyskytují v textu zmíněné bílé kuřáky.

 

Tým mikrobiologů vedený doktorem jménem Lindsay Sly, kultivoval dnes existující primitivní mikroby za simulovaných podmínek, které na Zemi panovaly kdysi. Nejbližší podobnost vidí vědci v dnešních útvarech, kterým se říká bílí kuřáci.  Jak se ukázalo, dnešní primitivní mikrobi při těchto podmínkách vytvářeli podobné struktury, které jsou srovnatelné s těmi, které pocházejí z doby před několika miliardami let.

 

Uznání za tento výzkum patří celé řadě týmů a specialistů. Někteří, jako třeba Justice Baiano, vytvořili podmínky pro kultivaci živoucích fosílií. Robyn Webb zase optimalizoval možnosti elektronové transmisivní mikroskopie. Kim Baublysová určovala stáří jednotlivých vzorků. 

 

Zvětšit obrázek
Živý stromatolit z oblasti západní Austrálie.

 

V tom, že jsou vědci skutečně na stopě nejstarších mikroorganismů je utvrdil až fakt, že stejné výsledky jim poskytlo vymývání minerálů ze vzorků pocházejících z Jižní Afriky. Také tyto vzorky, pocházející z míst formovaných africkými minerálními prameny. Datování je také zařadilo do stejného časového rámce.

 

Lindsay Sly, mikrobiolog

 Porovnáním vzorků z různých lokalit se zjistilo, že africké vzorky jsou prakticky identické s těmi australskými z Pilbary. A že v obou případech mají co do činění s pozůstatky pravěkých jednobuněčných mikroorganismů, jejichž vznik lze stopovat až do neuvěřitelně vzdálené doby - před 3 500 000 000 let. 

 

Pramen: University of Queensland

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 13.08.2007 02:54
Tisk článku

Vrch BUTKOV kamenný archív histórie slovenských vrchov a druhohorného morského života - Michalík Jozef, Vašíček Zdeněk
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 620 Kč
cena: 582 Kč
Vrch BUTKOV kamenný archív histórie slovenských vrchov a druhohorného morského života
Michalík Jozef, Vašíček Zdeněk

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni