Jedlou rybou proti malárii  
Na malárii se zkouší kde co. Postřiky insekticidů, včetně neslavného DDT, až po vypouštění radiací sterilizovaných komářích samců. Nyní se zdá, že nadějnou zbraní proti tomuto zabijákovi by se mohla stát africká ryba.

 

 

Zvětšit obrázek
Tilapie je rychle rostoucí sladkovodní ryba, která si razí cestu v produkčních chovech ryb na jídlo. I když pochází z Afriky, pro její rychlý růst se chová od Ameriky až po Japonsko.


Malárie je přes veškerý náš pokrok a dlouhodobé snahy výzkumníků ze všech koutů planety,  stále pohromou. Ročně má na svědomí milion lidských životů, většinou dětí.  300 milionů osob touto chorobou každým rokem vážně onemocní.

 

 

Zvětšit obrázek
Anopheles gambiae má na svědomí téměř půl milionu mrtvých ročně


Dva pracovníci (Annabel Howard and Francois Omlin) z Centra pro fysiologii hmyzu a ekologii v Nairobi získali prostředky od finské vlády, švýcarské nadace a fondu směrovaného na životní prostředí financovaným firmou Toyota. Využili je k pokusu na třech zanedbaných vodních nádržích.

 

 


Vše se událo v západní oblasti Keni a předmětem bylo zjistit co se stane, když se do tamních vod nasadí ryba tilapie, původem z Nilu.  Vědce především zajímalo, co to provede se zastoupením larev komárů přenášejících malárii.

 

 

Tilapie je v poslední době oblíbenou rybou výzkumníků. Rychle roste, zbavuje nádrže řas a je navíc chutná. Proto jsou mnozí odborníci na potravinové zdroje přesvědčeni, že by se mohla stát prostředkem k omezení hladomoru. V řadě oblastí se za tímto účelem již také začíná chovat, například v oblasti středního východu, na pomezí Palestiny a Izraele.  Jak se ale tato ryba chová k larvám nebezpečného hmyzu, to dosud nikdo nezkoumal.

 

Zvětšit obrázek
Tilapie, jíž se také říká ryba Svatého Petra, má šanci pomoci Keňanům hned dvakrát. Jednou proti malárii, podruhé proti hladu. A možná nejen Keňanům.


 

Patnáct týdnů stačilo k tomu, aby ryby larvy komárů prakticky zdecimovaly. Apetit tilapií vedl k tomu, že počet dvou rozhodujících přenašečů malárie: Anopheles gambiae a Anopheles funestus, klesl o 94%.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Anopheles funestus, druhý ze zabijáků, se jako varování dostal i na známky.

Problémem současné Keni je, že řada rybníků a vodních nádrží byla z hladu zcela vylovena a navíc jsou ve špatném stavu. Staly se jen semeništěm komárů. Jejich osazení tilapiemi by mělo snížit riziko malárie v celém regionu. Úspěch ale bude ale také záviset na tom, zda se jejich populace bude průběžně obnovovat. Jestli ti, co denně potřebují nasytit své rodiny, je nevyloví dříve, než se stihnou patřičně rozmnožit.

 

Námitky k osazování vodních ploch tilapií by nemuseli mít ani ochranáři dbající na  poškozování životního prostředí. Nejde totiž o rybu, která by pro Keňu byla cizím živočišným druhem.

 

Pokud by se přece jen stalo, že by se tilapie vymkla kontrole a stala se invazivním druhem, mají vědci ještě jedno eso v rukávu. Vlastně spíše než o eso jde o „trojského koně“.  Pohlaví těchto ryb totiž není určeno jen chromozómy XY(samec) a XX (samice), ale také hormony. Vystavením mlíčňáků (samečků) tilapií samičím hormonům proto vede ke vzniku jedinců s "nepatřičnými" pohlavními chromozómy. Totéž platí pro jikrnačky a výsledkem takových zásahů je, že sameček může mít XX chromozómy, samička XY, nebo dokonce YY.  Zavedení těchto chromozomálních trojských koní  (samic s YY chromozómy), by v populaci tilapií navodilo stav, který by vedl k postupnému snižování počtu samic. Taková populace by během několika desetiletí zanikla.

 

Pramen: BioMed Central

 

Datum: 15.08.2007 10:23
Tisk článku

Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu - Ochrana František
 
 
cena původní: 190 Kč
cena: 160 Kč
Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu
Ochrana František

Diskuze:

z hladu zcela vylovena

Markéta Šichtařová,2014-08-31 15:50:21

Problémem současné Keni není, že řada rybníků a vodních nádrží byla z hladu zcela vylovena ... Ty rybníky nebyly vyloven z hladu ale hlavně v důsledku mentality Afričanů. Připomeňme si, že mezi charakterlistické znaky Afričanů patří nízké IQ, impulzivní jednání a nedostatečná orientace uvažování do budoucna.
Přeloženo do češtiny: Na co bych čekal měsíce až vyrostou nějaké ryby, když je můžu vylovit hned.

Odpovědět

Populační exploze

damil,2007-08-15 19:52:05

Snaha za každou cenu zrychlit populační explozi v jistých krajích je dost kratkozraká. V budoucnosti za to všichni zaplatíme a nejvíc jako obvykle afričané.
Jen turisté na dovolené se budou cítít bezpečněji :-( .

Odpovědět

poněkud zbytečný výzkum

IP,2007-08-15 11:14:28

Tilápie nilská je v Keni nepůvodní druh. Je to však současně druh ryby, který se snad nejvíce záměrným vysazováním rozšířil v teplých oblastech celého světa. To se provádělo již od 50. let minulého století. Vedle rychlého množení a při dostatku potravy i rychlého růstu tilápie v tom určitou roli sehrál i boj proti malárii. Mimochodem jde o druh, který spolu s nilským okounem způsobil kolaps původní rybí obsádky Viktoriina jezera a vymizení původních cca 300 druhů cichlid. Umožnil však i rybářské využití řady zasolených jezer, která předtím vlastní rybí obsádku neměla nebo jen nějaký drobný druh.
Tam, kde tilápie mohou žít, přirozeně vyhubí i larvy komárů. To mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti budování experimentálních rybníčků ve východní Africe. Na predaci se podílejí hlavně mladí jedinci do velikosti několika centimetrů, takže odlov ryb místními lidmi není velkým rizikem, pokud nedojde k vypuštění celé nádrže. Tilápie se velmi rychle množí, samice dospívají již ve stáří 3 - 4 měsíců, a jejich obsádky v nádržích se velmi rychle zahušťují. V místních podmínkách je běžné vysazovat 2 kusy ryb na metr čtvereční a po půl roce se pak loví na stejnou plochu kolem 20 kusů, především rybí drobotě.
Problém komárů to ovšem neřeší. Jejich larvy přežijí v hustých porostech rákosin nebo jiných vodních rostlin i v drobných vodách bez ryb. Lokálně u nevyužívaných rybníků to ovšem může pomoci.
Použití hormonů k omezení nadměrného rozvoje je spíš libůstka příslušného vědce. Tento druh ryby je již skoro všude přemnožený a není tedy co zachraňovat. Problematika vysazování nových druhů ryb do vodních nádrží již prošla dvěma výzkumnými etapami. V první bylo pro vědce taktické dokazovat, jaký je to přínos z hlediska zvýšení rybářských úlovků i potlačení larev komárů (to druhé hlavně u živorodky rodu Gambusia). Když už se o tom nedalo nic objevného napsat, přišla doba dokazování, jak nepůvodní druhy devastují místní faunu a ekosystémy. Zdá se, že nastupuje další generace vědců.
Keňským výzkumníkům ty peníze přeji. Určitě získají i další poznatky, sice mediálně méně vděčné, ale prakticky možná cennější.

Odpovědět


zbytecny?

Lenka Farova,2007-08-15 11:36:35

Jednou chci Afriku navstivit a prave oblast JAR a Keni. Ale mam strach prave z te malarie.
Sam uvadite, ze to nejaky efekt ma. Ja jsem vdecna za kazde snizeni rizika, nerada bych si totiz od tamtud nejakou tu malarii dovezla. Povazuji za dobre,ze se to snazi resit. I kdyz rybou z Nilu.

Odpovědět


Taky povazuju za dobrý

Libor,2007-08-15 11:38:41

Aspoň dělají něco užitecnýho a neroznašejí AIDS!

Odpovědět


Lenko,

Jirka,2007-08-15 22:51:18

malarie je celkem maly problem pro turistu vybavenym modernimi antimalariky (ktere si ale domorodec nemuze dovolit). Proto se malarie nemusite zas tolik bat. V Africe je spousta jinych a zakernejsich nemocich, ktere muzete chytit a nemusite vubec potkat komara.

Jen namatkou: Zloutenky A, B, E, hemogaricke horecky, spava nemoc, cholera, brisni tyfus, AIDS, ruzne druhy encefalitid, ruzne druhy meningitid...

Fakt je toho spousta. Jestli jste se do ted bala jen te malarie, urcite se budete ted bat mnohem vic. Mimochodem, ja se toho bojim taky.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace