SARS - 21. dubna  
SARS má „sestřičku“?
Počty nových případů SARS neklesají, naopak. V Číně i Hongkongu jako kdyby choroba stále nabírala na síle. V Hongkongu zemřelo jen v neděli 20. dubna na SARS sedm lidí – čtyři z nich byli ve věku 35 až 45 let, což je potvrzení „přesunu“ smrtelných případů do nižších věkových kategorií. Čína je v šoku z rostoucího počtu případů SARS v metropoli Pekingu. Ministr zdravotnictví a pekingský tajemník komunistické strany dostali „padáka“.
„Situace v Pekingu se zcela vymkla kontrole a někdo musí nést zodpovědnost,“ prohlásil pro agenturu Reuters nejmenovaný vládní zdroj. 
Singapur dal do karantény 2000 lidí, kteří se mohli nakazit na tržišti s potravinami, kde onemocněli SARS tři trhovci.
Ne dosti tomu. V holandském městě Den Bosch zemřel sedmapadesátiletý veterinář pracující na drůbeží farmě při likvidaci drůbeží chřipky.
„Protože byl v jeho plicích nalezen virus drůbeží chřipky a protože neexistuje jiné vysvětlení, existuje tu silné podezření, že zemřel na následky infekce virem drůbeží chřipky,“ praví se v tiskovém prohlášení nizozemského ministerstva zdravotnictví.
Jiní lidé nakažení tímto virem dopadli o poznání lépe, protože se u nich nákaza projevila jen lehkým zánětem očí, který rychle a bez následků ustoupil. Světová zdravotnická organizace už nicméně vydala varování, podle kterého se může drůbeží chřipka proměnit v pandemické onemocnění podobně jako se to stalo v případě SARS, jehož původce pochází podle některých odborníků rovněž z nakažené ptačí populace. Zároveň ale zástupci Světové zdravotnické organizace dodávají, že se „drůbeží chřipka“ nezdá být příliš nebezpečná, protože se jí člověk může nakazit od ptáků, ale dalším lidem ji nemocný nepředává. V tom se chřipka od SARS ostře odlišuje.

Je otázka, jak dlouho tato bohulibá vlastnost chřipkovému viru vydrží. Holanďané se perou s virem v drůbežárnách už měsíc a zatím se nezdá, že mají chorobu pod kontrolou. Kromě absolutního „zmrazení“ transportu drůbeže po zemi zvolili jako jediný účinný prostředek taktiku „všem hlavy dolů“  - tedy fyzickou likvidaci veškeré drůbeže v postižené oblasti. Statisíce brojlerů i slepic už „položily své životy“. Choroba se však nezadržitelně sune do Belgie, kde už jsou zaznamenány dvě podezření na nákazu lidí, a do Německa. Největší strach nahání představa, že se virus dostane do populace prasat. V nich by totiž mohl nabrat od prasečích virů schopnost šířit se z člověka na člověka.

Virolog Albert Osterhaus z lékařské fakulty Erasmovy university v Rotterdamu doufá, že stávající opatření takovému „promíchání“ virů zabrání. Proti nově vzniklému viru totiž není v současné lidské populaci výraznější imunita a následky pandemie „drůbeží chřipky“ by byly „nehezké“. Zatím nicméně Osterhaus nevidí situaci jako kritickou. Na otázku, zda jsme svědky vzniku „evropského SARS“ odpovídá jednoznačně: „Ne, to si nemyslím. Jediná podobnost mezi oběma onemocněními spočívá v tom, že je vyvolává virus, jehož zdrojem jsou zvířata.“
Bylo by moc dobře, kdyby se doktor Osterhaus nepletl. Nové kmeny chřipkových virů dokážou nadělat pěknou paseku. Ponechme stranou tzv. španělskou chřipku, která připravila po první světové válce na celém světě o život 40 milionů lidí. Na jejích ničivých následcích se mohla podepsat poválečná situace – velká migrace lidí oslabených přestálými válečnými útrapami. I relativně nedávné epidemie z let 1956-1957 a 1967-1968 dokázaly připravit o život celkem 4,5 milionů lidí.  Právě fakt, že poslední velká chřipková pandemie se odehrála v šedesátých letech, vede epidemiology k názoru, že nás čeká nová velká a ničivá  „chřipková vlna“. Nelze však tvrdit, že případy „drůbeží chřipky“ z Nizozemí jsou jejím počátkem.


Obyvatelé Hongkongu vypouštějí z klecí ptáky chované v buddhistických chrámech v naději, že tak zabrání šíření SARS. To je sice bohulibý počin poplatný buddhistické představě, že člověk by neměl ublížit živému tvoru (může to být převtělený člověk – třeba váš dědeček), ale taktika „všem hlavy dolů“ by byla v tomto případě podstatně příhodnější. Pokud mají opeřenci v sobě původce SARS, právě jej začínají šířit městem.


 

Datum: 21.04.2003
Tisk článku

Související články:

Jak to že dostaneme omikron, když nám v krvi kolují protilátky?     Autor: Josef Pazdera (12.03.2022)
Proč se nové varianty covidu objevují tak rychle? Virus šlape na plyn mutací     Autor: Stanislav Mihulka (28.02.2022)
Jaká je imunitní paměť po těžkém průběhu nemoci covid-19?     Autor: Josef Pazdera (25.12.2021)
COVID-19 – tři novinky, jedna dobrá     Autor: Josef Pazdera (06.12.2021)
V Laosu objevili koronaviry nejblíže příbuzné pandemickému SARS-CoV-2     Autor: Stanislav Mihulka (29.09.2021)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz