Fosfor patří k důležitým prvkům a jeho nedostatek v potravě má pro člověka i zvířata vážné následky. V rostlinách se fosfor nachází především ve formě kyseliny fytové. Tu bez potíží tráví jen přežvýkavci, kterým v tom pomáhají mikrobi v bachoru. Zemědělcům se podařilo vyšlechtit odrůdy kukuřice, ječmene, rýže, pšenice a sóji s obsahem kyseliny fytové sníženým o 50 až 95%. V rostlinách se nacházelo o to víc snáze stravitelných sloučenin fosforu. Při pokusech se ukázalo, že zvířata krmená těmito rostlinami získají z potravy 75% veškerého fosforu. Z obyčejných rostlin vytěžila jen 25%. Radost z úspěchu kalil kardinální problém. Obsah kyseliny fytové klesl v celé rostlině a to mělo za následek sníženou klíčivost semen, zvýšenou citlivost rostlin ke stresu a nižší výnosy.
Vědci se nevzdali. Tým vedený Jinrui Shiovou ze společnosti Pioneer Hi-Bred International v iowském Johnstonu našel způsob jak vyblokovat jeden z mnoha genů, s jejichž pomocí rostliny vytvářejí kyselinu fytovou. Vědci dokázali zablokovat gen výhradně v semenech. V zrnu kukuřice tak snížili obsah kyseliny fytové o 75%. Ve zbývajících částech rostliny se kyselina fytová tvořila dál a plnila tam všechny své funkce. Klíčivost semen, životaschopnost rostlin i výnosy zůstaly na potřebné výši. Obdobné výsledky dosáhli vědci z Pioneer Hi-Bred International u geneticky modifikované sóji, která měla obsah kyseliny fytové v semenech snížen až o 90%.
Přínos rostlin s nízkým obsahem kyseliny fytové v semenech se zdaleka neomezuje jen na lepší stravitelnost fosforu.
Kyselina fytová na sebe váže také ionty železa, manganu, hořčíku, zinku a vápníku a i tyto prvky jsou ve vazbě na kyselinu fytovou jen těžko stravitelné. Lidé i zvířata mohou trpět jejich nedostatkem, i když se absolutní obsah iontů v potravě zdá dostatečný.
V rozvojových zemích, kde ve výživě obyvatelstva převažují pokrmy ze semen kulturních plodin (např. rýže) je častým problémem nedostatek železa a zinku vyvolaný vazbou obou prvků na kyselinu fytovou. Při silném nedostatku železa hrozí chudokrevnost především těhotným ženám a novorozencům.
Nedostatek zinku vyvolává kromě jiného závažné poruchy růstu. Rostliny se sníženým obsahem kyseliny fytové v semenech by proto znamenaly pro obyvatele třetího světa obrovský přínos.
Zkrátka nepřijdou ani obyvatelé ekonomicky rozvinutých zemí. Prasata, drůbež a ryby krmené rostlinnou potravou vylučují velké množství nestráveného fosforu s výkaly. Tento prvek často končí v povrchových vodách, kde jej jako jednu ze základních živin využívají četné mikroorganismy. Nadbytek fosforu umožňuje přemnožení řas, sinic, a bakterií a tím ohrožuje životní prostředí. Zvířata krmená semeny rostlin se sníženým obsahem kyseliny fytové měla ve výkalech pětkrát méně fosforu než zvířata krmená tradičními plodinami. Krmiva potraviny z geneticky modifikované kukuřice či soji jsou díky tomu ekologicky šetrnější než krmiva a potraviny z tradičních plodin.
Pramen: Nature
Ze skákajícího zloducha osobní strážce
Autor: Josef Pazdera (20.08.2013)
Bt-kukuřice se stala pro konvenční farmáře požehnáním
Autor: Josef Pazdera (12.10.2010)
Německo zakázalo GM kukuřici
Autor: Josef Pazdera (15.04.2009)
Diskuze:
Jarda Petr
Bohouš,2007-09-09 11:01:36
Mohl byste napsat,jakým způsobem se po sklizni zpracovává zlatá rýže?Zrna "bílé" rýže po vymlácení a odplevelení jsou stěží poživatelná.Plevy z nich se odstraňují v mlýnech válcováním a jsou vhodné pouze ke spalování.Pak získaná "rýže natural" prochází přes brusné kužely obrušující stříbrnou slupku,klíček a aleuronovou vrstvu atd.Získáme zhruba šedesát procent stolní bílé rýže,dvacet procent plev,deset procent připadá na zlomky a deset procent na prach z plev a broušení.Odpad(mimo plevy) se nevyhazuje.S odpadem ztrácí rýže padesát až devadesát procent minerálních látek a vitaminů.Možná jsou už dokonalejší způsoby opracování rýže?Jaké jsou ztráty minerálů a vitaminů u zpracovávané zlaté rýže?Podařilo se je minimalizovat?Platí udávané hodnoty provitaminu A pro opracovanou zlatou rýži?Díky za odpověď.
?
JosefŽ,2007-09-09 09:03:20
Postrádám -jako vždy informaci-na jak velké ploše byly chválené vědecké výzkumy ve šlechtění obilovin prováděny.Praxe bude asi složitější.Nebude se lišit obsah výše chválených vyšlechtěných látek podle třídy osiva-počínaje elitním drahým osivem a konče levným merkantilním produktem vhodným pouze ke krmení?Kvalita výpěstků bude kolísat v závislosti na mnoha faktorech-zeměpisná poloha,sklon pozemku,orientace ke světovým stranám,typ a složení půdy(na celé osevní ploše nejsou stejné),obsah živin v půdě,hnojení,předplodiny, vláhové a teplotní poměry,doba zasetí a sklizně,včasnost postřiků,ošetření zrna po sklizni včetně způsobu a délky uskladnění před dalším použitím -atd.
kvalita
jarda petr,2007-09-12 15:47:17
Na polích se to zatím neroste. Z variabilní kvality bych si nedělal vrásky. Copak máme dneska kvalitu výpěstků stabilní? V tom jsou GM plodiny stejné jako ty ostatní. A já si myslím, že je blbost jim to mít za zlé.
kvalita
JosefŽ,2007-09-12 19:10:23
Do nákladů se mj promítne cena osiva,náklady na možná jiná doporučená hnojiva a jiné ochranné postřiky, klíčivost osiva,množství odnoží ve stejné době(aby část sklízené obiloviny neměla nezralé odnože-samozřejmě se nejedná o kukuřici),výnosy,zda bude nutné osiva nakupovat příští rok znovu,nebo zda se dá použít v nižší kvalitní třídě výpěstek znovu k výsevu.Na kvalitě záleží,protože laboratoř může drahý výpěstek doporučit pouze ke zkrmení a zisk bude minimální a zkrachovaný pěstitel bude mít jiné názory než Vy.
agrotechnicke vlastnosti transgenni kukurice
tmoravec,2007-09-13 18:11:47
Predpokladam, ze je rec o kukurici zminovane v clanku. Kukurice se nepresiva at uz je nebo neni transgenni, osivo se kupuje kazdy rok nove. da se predpokladat, ze transgenni osivo bude o neco drazsi, nez srovnatelne konvencni, ale zaroven se da predpokladat, ze krmna kukurice bude zase drazsi nez srovnatelna konvencni, protoze se usetri na pridavcich fosforu a mineralu do krmnych smesi. Co se tyka soji, tam lze samozrejme osivo presivat alespon po technicke strance, nikoliv vsak po pravni. Opet se da predpokladat o neco vyssi cena transgenniho osiva nez u srovnatelneho konvencniho, ta bude opet farmari kompenzovana vyssi cenou produkce. Krom toho se moc netransgenniho osiva soji stejne uz neprodava (v USA), takze tezko bude s cim srovnavat. Jak tato soja tak i kukurice jsou primarne urceny jako krmivo pro monogastry, tudiz vase zaverecna poznamka nema moc velkou vahu.
Co se tyka dalsich otazek - pioneer se zabyva slechtenim hybridu kukurice od zacatku 20 stoleti, ma v tom zrejme par zkusenosti. V soucasnosti maji v katalogu 240 hybridu kukurice a 60 odrud soji pro vsechny mozne pudni a podnebne podminky, zpusoby hospodareni atd. Opet se da predpokladat, ze uvedena vlastnost bude v kratke dobe vlozena alespon do tech hlavnich hybridu a odrud, tak aby mel farmar k dispozici siroke spektrum vlastnosti. Proste v okamziku kdy se ukaze, ze nejaky transgen funguje tak jak ma, uz k nemu slechtitele pristupuji, jako ke kazde jine vloze - jako jsou odolnosti k chorobam, suchu atd.
Mimochodem, byl u nas pred rokem na prednasce chlapik ze syngenty a prezentoval neco podobneho, jenom mam pocit, ze jejich soja obsahovala enzym, ktery kyselinu fytovou rozkladal. tudiz stacila mala primes teto soji do konvencniho krmiva.
vedci nezahali
tmoravec,2007-09-07 10:39:54
Ve Vasem citatu uvadite procenta z "doporucene denni davky". tyto hodnoty jsou stanoveny s jistym bezpecnostnim nasobkem, tj i 10% teto davky muze mit meritelny pozitivni efekt na prevenci oslepnuti.
Navic uz to asi nezjistime, mezitim byla v roce 2005 vyvinuta vylepsena odruda zlate ryze, ktera obsahuje misto 1.7 mikrogramu/g provitaminu 37 mikrogramu. Doporucenou denni davku tak zkonzumujete v 72 gramech teto ryze. stejne se to ale greenpeace nelibi.
stravitelna kukurice?
jara cimrman,2007-09-06 16:08:31
....kdysi davno, inzenyr Chruscev mi svoji propagandou zprotivil kukurici tak, ze je pro mne navzdy nestravitelna..at si to zerou holubi ..Vas Jara Cimrman
co na to anti GMO aktivisti?
Marie,2007-09-06 11:48:36
V rozvojových zemích tento problém nemají, ale v Evropě se z toho zelení zvencnou. O zlaté rýži Grínpísáci tvrdí, že je to podvod. Sválně, co budou tvrdit o tomhle.
Zlatá rýže
ZEPHIR,2007-09-07 03:44:08
Kritikové konzumace geneticky modifikované zlaté rýže argumentují tím, že její produkce provitaminu A je malá. Mají pravdu, protože pokud by žena zkonsumovala 300 gramů (neuvařené) rýže denně (3 porce po 100 gramech) a neměla jiný možný zdroj vitamínu A, získala by pouze 8 % doporučeného denního příjmu vitamínu A. Pokud by kojila, dosáhla by tato hodnota pouhých 4,7 %. Dvouleté dítě by získalo 10 % doporučeného denního příjmu, pokud by konsumovalo 300 gramů rýže denně. I kdyby vědci dosáhli svého cíle a GE rýže produkovala 2 mikrogramy provitamínu A na gram rýže, spotřeba 300 gramů denně by zajistila příjem pouhých 10 % minimálního denního příjmu vitamínu.
Citováno z Osla, kdybyste měla nějaký problém s obsahem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
