Osteopontin  
Byl objeven gen pro šíření metastáz. Genetici mohou předpovědět osud pacienta. Poznatek je příslibem úspěšné léčby rakoviny jater.
Analýzou genů, které jsou aktivní v nádorových buňkách, mohou nyní odborníci předpovědět, zda se nádor bude šířit.
Hepatocelulární karcinom je nejrozšířenější jaterní nádorové onemocnění. Jak nádor roste, někdy se začne šířit z primárního místa vzniku a tvořit nádory v jiných lokalitách – metastázy.
Výzkumní pracovníci z National Cancer Institutu (USA) ve spolupráci s chirurgy z Šanghaje publikovali v časopisu Nature Medicine, že objevili vzory chování genu, které charakterizují aktivitu nádorových jaterních buněk a že jsou schopni určit, zda se tyto buňky budou rozrůstat pouze v jednom ložisku, nebo zda se budou šířit a tvořit metastázy.
Genetici tak mohou praktickým lékařům předpovědět, jaký zákrok a léčba bude mít při jaterní rakovině největší šanci, u konkrétního pacienta, na úspěch.

Prakticky jde o to, že nádor se formou metastáz šíří jen v případě, že je gen pro tvorbu metastáz aktivní. Gen, který je za metastázy odpovědný je gen pro tvorbu proteinu osteopontin. Aktivitu  genu pro osteopontin lze již dnes sledovat a tak využít pro prognózu onemocnění a navržení nejvhodnějšího způsobu stávající dostupné léčby cytostatiky a ozařováním.
Objev se tedy již nyní může uplatnit k diagnostickým účelům. O osteopontinu  budeme, zcela jistě psát v krátké době znovu. Poznatek, že za metastázy je odpovědný protein osteopontin je totiž prvním krokem k přípravě cílených specifických léků namířených proti této bílkovině. Tyto léky by již měly šíření metastáz účinně zabránit.
Ve vzdálenější době, až ještě o něco pokročí techniky umožňující opravy genetického kódu,  objev genu pro osteopontin, umožní  jeho cílenou opravu.


Hepatocelulární karcinom patří mezi nejčastěji se vyskytující  agresivní maligní nádory. Vyskytuje se po celém světě, největší jeho výskyt je u osob, které konzumují potravu kontaminovanou aflatoxiny.  

Microarray - "Mikročip v podání genetiků"

K měření aktivity genů se používá technika „microarray“ , nazývaná též mikročipování, nebo genočipování. Používané mikročipy však nejsou ty mikročipy, které  známe z elektroniky. V terminologii genetiků jsou mikročipy také skleněnými destičkami, ale zde veškerá podobnost končí. Na destičky jsou v tomto případě naneseny tisíce teček (kapiček) obsahujících DNA. Každá tečka představuje specifickou sekvenci DNA, charakteristickou pro určitý gen.
Je-li gen v buňce aktivní, pak produkuje kopie ribonukleové kyseliny (RNA) - transkripty. K měření aktivity genů se nejdříve transkripty v nádorových buňkách „obarví“ přivěšením flurescenční látky. Poté se obsah nádorových buněk rozprostře po mikročipu. V místech, kde je na mikročipu DNA s genem korespondující struktury transkriptu, dojde k vazbě obou řetězců, a tím se na tečku  naváže, spolu s označeným transkriptem také jeho fluorescenční barvička a příslušná tečka na skleněném čipu začne v ultrafialovém světle zářit.



Mikročip v ultrafialovém světle

Odečítání výsledků (zářících teček) vyhodnocuje počítač. Technika mikročipů umožňuje v krátké době  vyhodnocení velké množství vzorků a přesně určit, které geny jsou u kterého pacienta aktivní. V případě průkazu aktivity genu pro osteopontin, je prognóza pacienta špatná.

Zdroj: NIH/National Cancer Institute

Datum: 28.04.2003
Tisk článku

Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky - Stýblo Jiří Mlíkovský a Petr
 
 
cena původní: 657 Kč
cena: 618 Kč
Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky
Stýblo Jiří Mlíkovský a Petr

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace