Blízký východ čeká na pustošivé zemětřesení  
V údolí řeky Jordán tiká časovaná bomba mohutného zemětřesení. Není otázka jestli k němu dojde, ale kdy to bude.

 

 

Zvětšit obrázek
Údolí řeky Jordán jako počítačová simulace.

Našemu světu pořád něco hrozí. Jen jsme jakžtakž vyřešili dětskou obrnu a černé neštovice, už je tady AIDS, SARS a Ebola. Sotva jsme alespoň v průmyslových zemích srazili dětskou úmrtnost, už jsou tu teroristi. Některá nejmenovaná ohrožení jsou poněkud vybájená, jiná jsou zase méně proslulá, o to ovšem spolehlivější.

Zvětšit obrázek
Desková tektonika naší planety. Nenápadná Arabská deska žluté barvy se vzdaluje od Africké desky severovýchodním směrem.

 

Planeta Země není poslušný beránek a je jenom otázkou času, kdy se v nějaké hustě obydlené oblasti povede další pád meteoritu, výbuch supervulkánu anebo pořádné zemětřesení. Nemá smysl se ptát, zda k něčemu takovému dojde. Můžeme jenom čekat, případně se nějak snažit připravit, čelit budoucím katastrofám je ale vždycky problém.

 


Na Zemi jsou místa, která vcelku pravidelně vybuchují nebo se otřásají. V některých případech už tušíme, že uplynula lhůta zaručující dočasný klid a odborníci začínají tipovat, kdy dojde k průšvihu. Jedním z takových míst je i Přední východ.

 

Jako by tenhle kousek světa nebyl už tak dost horký. Geologové varují, že se celý Přední východ může sesypat jako domeček z karet i bez bláznivých Palestinců. Podle všeho ho relativně brzy srovná nelítostné zemětřesení.

 

 

Zvětšit obrázek
Jeruzalémské Staré město. Zásadní památky tří náboženství v centru jednoho města? To nemůže dělat dobrotu.

Shmulik Marco z Tel Aviv University analyzoval dostupné historické prameny z Vatikánu i dalších zdrojů týkající se historie Předního východu. Hledal v nich odkazy na katastrofální zemětřesení, kterých se zde za posledních dva tisíce let odehrálo hned několik. Údolí řeky Jordán je vlastně aktivní geologický zlom, 375 km dlouhý a několik kilometrů široký. Z globálního hlediska navazuje na Velký Africký zlom, s nimž tvoří jeden velký šrám na tváři planety. Je až udivující, nakolik tenhle geologický útvar zasahuje do lidské historie, vlastně už od pradávna.

 

 

Zvětšit obrázek
Jeruzalémské Staré město, 11.7. 1927. Bohové měli zřejmě povinnosti jinde. Zatím nic moc, pouhých 6,2 Richterovy škály.

Marco zjistil, že se země kolem řeky Jordán hodně ničivě třásla v roce 31 před naším letopočtem a pak v letech 363, 749 a 1033 našeho letopočtu. Jak se zdá, minimálně během posledních dvou tisíc let se Přední východ rozboří zhruba ve čtyřsetletém intervalu, přičemž od posledního roku zkázy uplynulo dokonce už skoro tisíc let. Historické záznamy překládané týmem odborníků na židovské, latinské, řecké a arabské texty umožňují rekonstruovat tehdejší rozsah škod a pomáhají odhadnout, jak a kde by mohlo být ničivé budoucí katastrofální zemětřesení, které teď můžeme očekávat každým rokem. Hlubiny Země jsou sice nevyzpytatelné a dělají si co chtějí, přesto je ale riziko velkého zemětřesení na Předním východě zcela reálné.

 

Ztráta sakrálních míst tří hašteřících se náboženství by nepochybně byla velkou ranou světovému kulturnímu dědictví. Stejně tak ani sebešílenějšímu fanatikovi opásanému výbušninou není pěkné přát přírodní katastrofu a nevyhnutelné utrpení s ní spojené. Na druhou stranu se neodbytně vtírá otázka, zda by například likvidace sporných památek neutrální přírodní silou a všeobecná krize třeba i nepřispěla k rozmotání pomateného náboženského násilí na východních březích Středozemního moře. Není to šťastné řešení, ale které jiné to o sobě může říct.


Pramen: ScienceDaily 4.10.2007, zprávy Tel Aviv University, Wikipedia


 

Datum: 05.10.2007 00:22
Tisk článku

Chodiaca katastrofa - McGuire Jamie
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 358 Kč
cena: 286 Kč
Chodiaca katastrofa
McGuire Jamie
Související články:

Trpaslík a komety: chmurná budoucnost planety     Autor: Vladimír Pecha (02.01.2015)
Kolik lidí ještě zabije havárie ve Fukušimě?     Autor: Jaroslav Petr (20.07.2012)
Přibývá přírodních katastrof?     Autor: Vítězslav Kremlík (10.01.2012)
Květnové pokroky i problémy při stabilizaci situace ve Fukušimě I     Autor: Vladimír Wagner (03.06.2011)
Opomíjený následek jaderné havárie v Černobylu     Autor: Miloslav Pouzar (24.03.2011)



Diskuze:

styďte se

observer,2007-10-09 01:49:17

To je opravdu síla - blázniví Palestinci, pomatené náboženské násilí... Proč mícháte jednostranné politické názory do článku o geologii? Pane autore, nastudujte si trochu historii, abyste pochopil, že nic není černobílé. OSEL se bohužel čím dál víc vzdaluje od "objective source e-learning" směrem k zaujatým neinformovaným výkřikům

Odpovědět


Náhodný

Pozorovatel,2007-10-09 08:07:07

Kdo jste, pane observer, že si zosobujete právo hodnotit kdo se kam vzdaluje a co je pro Osla dobré?
Jeho návštěvnost a konečně i známkování tohoto článku nesvědčí zrovna, že by šel špatným směrem. Pokud Vám tady něco vadí, není nic jednoduššího, než sem nelézt. I tak tady těch, co chtějí Osla stále měnit k lepšímu, zůstane habaděj. Smutné je, že se na nic víc, než na výkřiky, jak je to špatný, nezmůžou. Ale možná Vám křivdím. Třeba tady nějaký článek od Vás je. Jak že se jmenujete?

Odpovědět


nahodnemu pozorovateli

observer,2007-10-09 09:08:20

Pouzivate obvykly demagogicky argument, ze na nedostatky muze upozornit jenom ten, kdo dokaze podat lepsi vykon nez kritizivany. Dle teto logiky bych nemohl rici zednikovi, ze je zed kriva, protoze sam ji rovnou postavit neumim. Moje pravidelne prispevky za uplynulych deset let naleznete jinde, ale o to prece nejde. Jde o to, ze do radoby objektivnich clanku se zde stale vice michaji osobni postoje, opacne nazory jsou zesmesnovany atd. Chladnym to muze nechavat pouze toho, kdo se se zde podsouvanymi postoji ztotoznuje. Skutecne si myslim, ze by OSLU sluselo vice nestrannosti.

Odpovědět

Jádro pudla

,2007-10-06 06:59:07

Doporučuji redakci podívat se na tento odkaz:

http://video.google.com/videoplay?docid=-7278766956791576096

Kde jsou nastíněny příčiny zdejších problémů i jejich řešení.

(odkaz je nutný přejet myší, zkopírovat do schránky a vložit do adresy pohlížeče)

Odpovědět

Přehrady a možnost zemětřesení.

JosefŽ,2007-10-05 14:40:10

Pane Pavle,tento nadpis Vás v Google navede k informacím,z nichž jsem čerpal ke svému příspěvku. "Motýlí křídlo" bylo reakcí na Váš "asteroid".Obracení toku řek na Sibiři a vyrovnání našich řek nejsou úplně nevýznamné.

Odpovědět


ale myslím že pouze lokálního charakteru

Pavel K.,2007-10-05 14:55:27

Když si postavím barák na svahu a ten po povodních celý sjede, budu mít v místě stavby 10 st. Richtera tzn. totální zkázu.

Odpovědět


Pane JosefŽe

Pavel,2007-10-06 09:06:56

Aha, tak tady došlo k nedorozumění. Já myslel, že právě ty přehrady považujete za to mávnutí motýlích křídel, které pak způsobí ničivě zemětřesení na celém blízkém východě.

Myslím, že si pletete dva pojmy - měřitelnost a významnost. To, že je možné nějaký efekt změřit, ještě neznamená, že se nějak významně projevuje. Ano, velké přehrady můžou způsobit MALÁ a LOKÁLNÍ zemětřesení, podobně jako doly. Já sám jsem například měřil, že kaolínový důl v Kaznějově způsobuje měřitelné naklánění okolních kopců. Ale tyto měřitelné efekty můžou snad nějak ovlivnit tektoniku jedině tím efektem motýlích křídel.

Odpovědět

Pavel

JosefŽ,2007-10-05 12:47:26

Doufám,že jako Superman mu poletíte naproti,aby k tomu nedošlo.Vy věříte na tzv Efekt motýlího křídla?

Odpovědět


Cože?

Pavel,2007-10-05 14:15:23

Nějak tomu nerozumím. Efekt motýlího křídla je básnická metafora a ta může pouze vzbuzovat estetické pocity, ale není na tom čemu věřit.

Teorie deterministického chaosu, z níž tato básnická metafora pochází, je matematickou teorií ja jako takovou ji lze pochopit nebo nepochopit, ale zase na ní není čemu věřit.

A když už jste to zmínil, tak z té teorie skutečně vyplývá, že v chaotických systémech může libovolně malá změna okrajových podmínek nelineárních diferenciálních rovnic vést k libovolně velké změně jejich řešení, ale toto platí o řešení jako celku. Když to vezmu tak, že pozoruju třeba časový vývoj chaotického systému a v jednom okamžiku mu přidám malý podnět, tak se ta libovolně velká změna taky projeví za příslušně dlouhou dobu. Takže nějaká přehrada možná může ovlivnit zemskou tektoniku, ale měřitelné výsledky je třeba očekávat v horizontu spíše biliónů let než několika málo lidských generací. A jen tak mimochodem, nějaká přehrada je naprosté prd proti tomu, jaké přesuny hmoty dělá sama příroda. Pří jednom výbuchu sopky se přemístí mnohonásobně větší množství hmoty než kolik je vody i v té největší přehradě. Takže jakákoliv lidská činnost je jenom naprosto neznatelným příštipkařením v mohutných přírodních procesech a ten "efekt motýlího křídla" tím způsobený se projeví nejspíš až už tady nebude nikdo, kdo by to pozoroval.

Odpovědět


Re: Pavel

Pavel K.,2007-10-05 14:45:33

Dva nesouhlasy:
1.Kontinenty se posouvaji v řádu stovek milionu let od Pangey po dnešek.
2. po 100 milionech následuje v češtině miliarda - nejsme v Americe :-)
Jinak souhlasím.

Odpovědět


RE: Pavel K.

Pavel,2007-10-06 16:32:02

1. Kontinenty se posouvaly už před Pangeou, ta vznikla slepením několika desek vzniklých rozpadem "Prapangey", tyto cykly spojování a rozpadání proběhly nejméně tři.

2. Já měl skutečně na mysli číslo s dvanácti nulami, i když uznávám, že to bylo poněkud nadnesené.

Odpovědět

Lidská činnost.

JosefŽ,2007-10-05 11:52:57

Těžba surovin,velké budovy,velká města,velké přehrady mají nezanedbatelný vliv na možnost vzniku zemětřesení.Ovlivňujeme litosférické desky a to se může vymstít.Euforie z Velké Asuánské přehrady(a také z jiných velkých neuvážených staveb zejména v zemětřesných oblastech) občas vyprchá.Po napuštění V.A.přehrady se v Egyptě zvýšila četnost zemětřesení.Bude naše vzpupná pýcha pokračovat i za cenu,že ztráty nejen ekonomického charakteru budou narůstat?Může se hypoteticky stát,že lidstvo přijde o surovinové zdroje(třeba o ropu).

Odpovědět


Hmmm

Pavel,2007-10-05 11:55:43

A až spadne na Zemi asteroid, tak ze to taky budou moci lidi, protože se před tím na něj v dalekohledu křivě podívali a tím vychýlili jeho dráhu, že...

Odpovědět

A co Kalifornie?

vaclav,2007-10-05 08:28:28

Myslim, ze v Kalifornii je geologická sitace podobná, ale lidí je tam mnohem víc a jsou mnohem méně připraveni ...

Odpovědět


Opravdu?

Franta Vrata,2007-10-05 08:53:02

Hmm zda se ze nemate poneti jak jsou lide v Kalifornii pripraveni.Tam se to totiz trese stale, takze skoly maji povinna cviceni jak evakuovat, policie,hasici a vsichni zachranari jsou cviceni, budovy se stavi co nejvice odolne proti zemetreseni.Teto pripravenosti se blizky vychod, kde se to nezatraslo uz nejakou chvili nemuze rovnat.

Odpovědět


Tokio

Michal,2007-10-05 13:41:35

I Tokio leží na tektonickém zlomu. Japonci údajně řeší riziko rozprostřením akcií po světě, takže případný otřes by byl celosvětový.

Odpovědět

No to snad nemyslíte vážně!

Pavel,2007-10-05 07:19:17

Co si tak vzpomínám, tak ničivéí zemětřesení v náhorním Karabachu naopak náboženské a národnostní třeníce posílilo.

A podobně, kdyby nedejpřírodo došlo na předním východě k nějaké přírodní katastrofě, tak to jen náboženské šílení posílí, protože za to budou moci ti druzí, protože rozhněvali našeho boha. A navíc to bude záminkou pro drancování a zabíjení těch, kterým ta pohroma tolik neublížila.

Odpovědět


navic

PT,2007-10-05 09:59:45

navic by asi prineslo vice chudoby a ta by (po moznem pocatecnim stmeleni) stahla vsechno jeste vice do haje.

Odpovědět


Myslíte-li to z r. 1988,

V.Novák,2007-10-08 14:21:48

tak to nebylo v Náhorním Karabachu, ale zejména ve vlastní Arménii (Karabach byl tenkrát ještě Azerbajdžánský) a nebylo co ještě posilovat. To už proběhly pogromy na Armény v Sumgaitu i v Baku a zbytku Ázerbajdžánu a Arméni prchali - někdo do Arménie, kdo mohl, tak do ciziny. Dosud žije v Arménii 400 tisích uprchlíků. Dost - když Arménů v Arménii jsou cca 3 miliony.
Nejhůř postižený byl tenkrát Spitak a Arméni zavřeli JE Mecamor. Pak ji zase otevřeli.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace