Harpuna potvrdila dlouhověkost velryb  
Hrot harpuny z 19. století nalezený v těle velryby grónské pomohl vědcům dokázat, že se tito kytovci dožívají překvapivě vysokého věku.

 

 

Zvětšit obrázek
Podle D. Phila (New Bedford Whaling Museum) jde o harpunu, která se vystřelovala z těžkého zařízení, které harpunář držel v ruce.

Určit stáří velryby je zapeklitá věc. Vědci spoléhají na „letokruhy“, které vznikají při růstu velrybích zubů nebo na počítání vrstev ve „špuntech“, jež se tvoří velrybám v uších. Každý takový odhad je zatížený velkou chybou. Zvláště komplikovaná je situace u velryb grónských, které v uchu netvoří vrstevnatou zátku. O věku, jakého se velryby dožívají ve volné přírodě, mohli vědci jen spekulovat.

 


Americký zoolog Craig George se pokusil určit stáří velryb grónských analýzou aminokyselin v jejich oční čočce. Velrybí oči dostal od Eskymáků, kteří mají povoleno zabít a zkonzumovat omezený počet kytovců za podmínek, že použijí tradičních technik lovu. George v roce 1999 určil stáří 42 velryb. Většina dospělých zvířat byla ve věku 20 až 60 let. Narazil ale i na pětici velrybích Metuzalémů. Nejmladšímu bylo jednadevadesát a nejstaršímu dokonce 211 roků. Odborníci podrobili výsledky Georgova měření ostré kritice. Většina byla přesvědčena, že se velryby grónské nedožívají více než stovky.

 

Další spolupráce s eskymáky ale dala zapravdu Georgovi. V květnu ulovili eskymáci další velrybu grónskou a při jejím porcování narazili na zbytky hrotu velrybářské harpuny. Zavolali George a  ten se se zlomky ocelového hrotu vydal na okružní cestu po muzeích. Nakonec mu přálo štěstí. Ukázalo se, že hrot patřil k harpuně zvláštní konstrukce, která byla patentována v roce 1879. Užívala se však poměrně krátkou dobu. To dovolilo určit stáří velryby ulovené eskymáky na 115 až 130 roků.

 

 

Zvětšit obrázek
Tento typ harpuny se vyráběl od roku 1879 do roku 1885. Její hrot byl naplněn výbušninou a obsahoval zpožďovací zařízení, které v tomto případě selhalo.

Spolupráce s domorodými velrybáři výrazně zvýšila důvěru v určování stáří velryb analýzami aminokyselin v oční čočce. Vědci nyní berou mnohem vážněji i další, stejným způsobem, získané doklady o dlouhověkosti kytovců. Norští vědci určili analýzami oční čočky stáří narvala uloveného grónskými eskymáky na 115 roků.

 

Věková struktura současných velrybích populací nemusí zdaleka odrážet přirozené možnosti kytovců. Stará zvířata mohou být velmi vzácná i proto, že například u velryb grónských klesly v rozmezí let 1848 a 1915 stavy v důsledku masového lovu ze třinácti tisíc kusů na pouhé dva tisíce. Ve velrybí populaci tehdy žilo jen velmi málo dospělých samic, jejichž potomci by se dnes dožívali věku nad sto let.
Je zajímavé, že nově zjištěné údaje odpovídají tomu, co se už odnepaměti traduje mezi eskymáky.
„Už po staletí eskymáci tvrdí, že velryby žijí dvakrát déle než lidé,“ řekl Craig Georgie v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.


Pramen: The New Bedford Whaling Museum

Datum: 11.10.2007 09:59
Tisk článku

Plejádské učení - Clow Barbara Hand
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 334 Kč
Plejádské učení
Clow Barbara Hand

Diskuze:

...zpozdovaci zarizeni...

jara cimrman,2007-10-16 17:49:54

...ta harpuna je totiz muj vynalez....prosim o opravu v clanku, zpozdovaci vybusny mechanismus zdaleka neselhal, je stale aktivni, harpuna je nastavena tak, ze vybuchne v budoucnosti, ktera teprve prijde. Vysoky vek velryb je zakalkulovan do formule zpozdovaciho mechanismu. Dekuji za uverejneni teto opravy, Vas Jara Cimrman

Odpovědět

Nebyla náhodou

MirekS,2007-10-12 23:47:16

délka života eskymáka ještě před nedávnem podstatně kratší než dnes?

Odpovědět

eskymáci...

CC,2007-10-12 20:28:40

asi při svým způsobu života nemaj moc času vymejšlet si o svých zdrojích potavy báchorky...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace