Hrozí Evropě nedostatek krmiv?  
Evropská unie (EU) bojuje se zámořím o dovoz geneticky modifikovaných krmiv už dlouhá léta. Nulová tolerance pro dovoz produktů z geneticky modifikovaných (GM) plodin, jež zatím nebyly v EU schváleny, by mohla podle zprávy DG Agri Evropské komise vyvolat v evropských chovech hospodářských zvířat nedostatek krmiv.

 

Během dvou let by mohly být země EU odříznuty od důležitých zdrojů krmiv importovaných ze Severní a Jižní Ameriky. Pěstitelé na těchto kontinentech přecházejí na tzv. druhou generaci GM kukuřice a sóji, jejichž dovoz EU zatím nepovolila. V krajním případě hrozí masové porážení hospodářských zvířat, která nebude čím krmit. Ale i méně pesimistické analýzy naznačují, že by v letech 2009 až 2010 mohlo v Evropské unii chybět 3,3 milionu tun krmiv.


Nové odrůdy GM plodin, jako je sója MON89788, nebudou v EU schváleny pro použití jako krmivo pro hospodářská zvířata před rokem 2009. V té době se už ale začnou v Americe ve velkém pěstovat a reálně hrozí, že drtivá většina nákladů krmiv z Ameriky bude obsahovat různě vysokou příměs v Evropě nepovolených odrůd. S ohledem na nulovou toleranci k nepovoleným odrůdám nastanou v importu krmiv velké komplikace.


Nathalie Mollová z bruselského EuropaBio označila situaci za reálnou hrozbu. Upozornila, že něco podobného se již v malém měřítku odehrálo při dovozu kukuřičného glutenu. Surovina importovaná z USA obsahovala příměs v EU nepovolené odrůdy Herculex společnosti Dow AgroSciences-Pioneer a byla z tohoto důvodu vrácena.
„Import krmiv s kukuřičným glutenem kvůli tomu klesl na nulu a bude nulový i v příštím roce,“ říká Mollová.


Propad v dovozu kukuřičného glutenu nebo krmiv, která jej obsahují, nepředstavuje zásadní problém. Mnohem závažnější dopady by měl pokles importu sóji, protože po zákazu masokostních mouček představuje právě tato plodina významný zdroj bílkovin. Ve státech EU se sójou hojně krmí a náhražka za ni se nebude hledat snadno. Pokles dovozu sóji může znamenat masové porážení hospodářských zvířat, protože chovatelé pro ně nebudou mít dostatek krmiv s potřebnou výživnou hodnotou. Chybějící živočišné produkty bude pak muset Evropa dovézt. Paradoxně je může dovážet ze zemí, kde budou zvířata krmena těmi samými krmivy, jež EU odmítne.


Jak uvádí na stránkách vědeckého časopisu Nature Biotechnology britský odborník Peter Mitchell, je krmivová krize jen otázkou času. Americké společnosti se snažily pozdržet uvolnění nových GM odrůd kukuřice a sóji pro pěstování do roku 2009 v naději, že EU do té doby tyto odrůdy schválí. S vyhlídkami na nejisté výsledky schvalovacího procesu a v reakci na poptávku ze strany amerických pěstitelů byly nové odrůdy uvolněny už pro rok 2008. To znamená, že už v roce 2008 lze očekávat kontaminaci nákladů krmiv určených pro země EU nepovolenými odrůdami.


O tom, že pěstitelé přejdou na nové odrůdy GM plodin, nikdo nepochybuje. Nejprve se tyto GM plodiny prosadí v USA. Rychle je bude následovat Argentina a Brazílie. O odbyt se zemědělci pěstující nové GM odrůdy bát nemusejí. Úrodu snadno prodají do Asie, kde expanduje trh s krmivy především v Číně.  Evropa už zdaleka nepředstavuje pro americké pěstitele hlavního odběratele.
„Evropa se dostává stále více na okraj,“ říká expertka na biotechnologie Vivian Mosesová z londýnské Queen Mary College.


O tom, že si producentské země nebudou s příměsemi v Evropě nepovolených GM plodin lámat hlavu svědčí výmluvně vyjádření Gabriely Levitusové z argentinské obchodní organizace ArgenBio.
„Argentinští farmáři zvažovali, že se pokusí přijmout taková opatření, aby se vyhnuli odmítání své produkce zeměmi Evropské unie. Nakonec to však zavrhli, protože by to bylo příliš drahé. Jen udržení příměsi v Evropě nepovolených odrůd sóji nebo kukuřice pod hranicí  0,9% by jim zvýšilo náklady o 40 dolarů na tunu. Argentina proto nebude s povolením nových odrůd GM plodin pro pěstování otálet a řešení případného nedostatku  krmiv v zemích EU nechává plně na těchto zemích,“ říká Levitusová.

 

Zvětšit obrázek
Nathalie Mollová (EuropaBio): „Politika nulové tolerance je časovaná bomba“.


Podle Levitusové by EU měla přijmout pro náhodné příměsi zatím nepovolených GMO limit ve výši 0,9%. Zástupci argentinských biotechnologických firem jsou v požadavcích mnohem razantnější. Nacházejí podporu ve státních orgánech, které mají regulaci GMO v této zemi na starosti. Podle Moisése Burachika, který stojí v čele argentinského úřadu pro regulaci biotechnologií, je Levitusovou navrhovaný zvýšený limit na náhodné příměsi jen přechodným řešením. Konečné řešení spočívá podle Burachika v tom, že EU upustí od svých stávajících zdlouhavých a komplikovaných  schvalovacích procedur pro GMO. Problémy s nechtěnými příměsemi především u importů argentinské  sóji očekává Burachik velmi brzy, protože v současné době probíhají v Argentině odrůdové zkoušky celé řady v EU zatím nepovolených odrůd.


Zdaleka ne všichni odborníci jsou přesvědčeni, že vývoj událostí na poli dovozu krmiv do zemí EU skončí naplněním nejpesimističtějších variant zprávy DG Agri. Podle Gautama Sirura z britské konzultační firmy Cropnosis vyvinou představitelé velkochovatelů hospodářských zvířat na politiky tlak, který je donutí urychlit schvalování nových GM odrůd pro krmivářské využití. S tím ale ostře nesouhlasí odpůrci GM plodin.
„Schválením i malé kontaminace potravin nepovoleným genetickým materiálem se dostáváme na okraj strmého svahu. I malé množství DNA může podniknout dlouhou cestu,“ říká Joe Cummins z mezinárodní nátlakové organizace ISiS a dodává, že zpráva DG Agri přehání.
„S výjimkou naprosto nereálných nejhorších variant lze krizi snadno zvládnout a nebo vůbec žádná nenastane,“ tvrdí Cummins.


ISiS vidí příčiny poklesu zdrojů krmiv pro hospodářská zvířata v Evropě především v rozmáhající se produkci biopaliv. Evropa by podle ISiS měla na tuto situaci reagovat podporou ekologického chovu zvířat, který se opírá především o pastvu na travních porostech a nikoli o krmení koncentrovanými krmivy. Doporučují rovněž snížit produkci biopaliv ze zemědělských plodin a soustředit se na získávání energie z odpadů. Podle Cumminse využívá DG Agri hrozbu krize na trhu s krmivy k tomu, aby prosadila schválení většího počtu odrůd GM plodin.

 

Většina expertů Cumminsův optimismus nesdílí.
„Zpráva DG Agri je jako časovaná bomba,“ tvrdí Nathalie Mollová z EuropaBio. „Vzhledem k tomu, že Evropská komise zatím nezačala ani zvažovat uvolnění politiky nulové tolerance a s ohledem na pomalé tempo všech jednání musím s velkým znepokojením konstatovat, že pro nastávající krizi není k dispozici ani prozatímní řešení.“ 

 

 

scénář

 

Zdroj: Nature Biotechnology, 25, 1065-6, 2007



 

Datum: 12.10.2007 02:11
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz