Skákající geny nedělají velkou paseku  
Genomy organismů nejsou zatuchlá mauzolea, v nichž by se nic nedělo. Naopak, genomy jsou svižně dynamické a neustále prožívají dramatické změny na nejrůznějších úrovních.

 


 

Zvětšit obrázek
Skákající sekvence si hopsají i mezi druhy - například mezi prosem a rýží.

Významnou část zmatku v genomech mají na svědomí skákající sekvence, transpozony. Ty se opravdu dovedou na jednom místě v genomu vystřihnout a skokem přemístit jinam. Například celých 44% našeho genomu tvoří transpozony a jim podobné repetitivní sekvence. Většinou jsou rozbité a zamrzlé, ale zhruba pět setin procenta z nich je dodnes aktivní. Občas skočí na nevhodné místo a povede se jim tak spustit rakovinu nebo podobnou čertovinu. Proto jsou skákající sekvence docela v centru pozornosti molekulárních biologů. Taky je čím dál jasnější, že skákající sekvence samy od sebe skáčou nejen uvnitř genomu, ale i mezi druhy, což usvědčuje ze lži Greenpeace ve věci GMO.


 

Zvětšit obrázek
Animesh Ray

Animesh Ray z kalifornského Keck Graduate Institute nedávno se svými kolegy zjistil, že skákání hopsavých sekvencí kupodivu nezpůsobuje větší problémy v místě odkud skáče (anglicky kouzelně launching pad region). Jako modelový druh posloužil huseníček (Arabidopsis thaliana), pročež lze závěry studie i šířeji využít pro problematiku GMO rostlin.

 

Badatelé přišli na stopu šikovného reparačního mechanismu, které takto vzniklé díry dovede zručně zacelit, aniž by vzniklo nějaké závažné poškození DNA. Dotyčný mechanismus je podle všeho velmi starobylý, protože velmi podobná záležitost funuguje například v imunitním systému savců. Pokud nejde o náhodnou podobnost vytvořenou přírodním výběrem dvakrát nezávisle a skutečně jde o molekulární mechanismus zděděný od společného předka, pak mu musí být nejméně 1 a půl miliardy let. Tolik času už uplynulo od doby, kdy se podle molekulárních hodin rozešly cesty předků linie rostlin a linie živočichů. Jestli to tak opravdu bylo ukáže až detailnější fylogenetická analýza.

 

Prameny:  ScienceDaily 11.10.2007, Wikipedia

Datum: 12.10.2007 02:10
Tisk článku

Související články:

Ghostboti zemřelých by mohli škodit duševnímu zdraví     Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2024)
Magický „pijící ptáček“ inspiroval důmyslný generátor elektřiny     Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2024)
Projekt oVert digitalizoval přes 13 tisíc obratlovců nádhernými snímky     Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2024)
Drobní červi si v Černobylu z vysoké radiace dělají šoufky     Autor: Josef Pazdera (11.03.2024)
Lovci civilizací SETI prohledali matematicky podezřelý planetární systém     Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2024)



Diskuze:

Citace

Tereza Králová,2009-04-09 22:12:58

Dobrý den, mohla bych požádat autora o původ pramenu nebo ještě lépe, kdyby to tak bylo u všech článků. Alespoň jeden původní článek, review, knihu, cokoliv... ráda bych si o tom přečetla nějaké detaily. Děkuji

Odpovědět

což usvědčuje ze lži Greenpeace ve věci GMO

ZEPHIR,2007-10-14 01:39:36

Spíš to usvědčuje ze lži ty, který tvrděj, že GMO plodiny sou naprosto bezpečný, anžto jejich genetický manipulace se nemůžou propagovat mezi druhy. Tim spíš, že nejsou geneticky usazený. takže v jejich případě je horizontální přenos zvlášť pravděpodobnej.

Odpovědět

změny genů

Háva,2007-10-13 12:35:28

Změny se nutně musí měnit i v průběhu života u každého člověka. Jak by mohl potom probíhat vývoj dále? Kdyby byly geny neměnné, člověk by se biologicky nevyvíjel. Nemohl by na příklad používat palce na rukou, který se dostal postupně do vratipolohy

Odpovědět


Nemusí..

-- MV --,2007-12-15 21:47:24

Pokud dojde k mutaci v somatické (tělní) buňce, moc se toho nestane, protože to ovlivní pouze jednu buňku. Horší je to v případě mutace v pohlavních buňkách, tam se již změna projeví (ale až u potomnka), protože tyto buňky jsou základem k vytvoření nového jedince. Takže změna nějakého genu v průběhu života zůstane s největší pravděpodobností u daného jedince bez následků, projeví se podle typu mutované buňky až u syna/dcery člověka, u kterého mutace proběhla.

Odpovědět

Jestli jsem to pochopil

Pavel,2007-10-12 08:48:09

Pokud tomu dobře rozumím, tak pro přenesení genu z organismu A na organismus B bez využití genových manipulací stačí nakazit organismus A retrovirem R, vyselektovat kmen RG obsahující požadovaný gen, tím nakazit organismus B a vyselektovat kmen BG obsahující požadovaný gen.

Odpovědět


pochopil jsem to stejne

jd,2007-10-12 10:23:35

A jasne z toho plyne naprosto neprijatelna myslenka, ze lide nejsou prvni, kdo se dopustil svatokradeze v podobe prenosu genu mezi cizimi organizmy (nepocitam prenos vlastni DNA viru do hostitele ktere bylo prokazano uz davno). Clanek smazat, autora upalit!

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz