Odchov ryb snižuje jejich plodnost  
Pstruh vyrostlý ve volné přírodě a ryba odchovaná v sádkách vypadají na první pohled stejně, ale svými vlastnostmi se dramaticky liší. Rozdíl je tak markantní, že vědci začínají pochybovat o tom, zda lze ryby mizející z řek a jezer nahradit uměle odchovanými jedinci. Naopak, zdá se, že vysazení „zdomácnělých“ ryb ze sádek do volné přírody představuje pro volně žijící populaci vážné nebezpečí.


 

 

Zvětšit obrázek
Hitoshi Araki: „ V zajetí se u ryb selektují zcela jiné geny než ve volné přírodě.“

Trio zoologů z Oregon State University  vedené Hitoshim Arakim sledovalo životaschopnost pstruhů duhových odchycených ve volné přírodě v oregonské řece Hood  a následně chovaných v sádkách. Alarmující výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký týdeník Science. S každou generací pstruhů, která je odchována v zajetí, klesá  šance ryb na zplození potomstva po návratu do přírody o 40%.

 

 

Zvětšit obrázek
Mike Blouin


„Tak rychlý pokles plodnosti u ryb je prostě ohromující,“ komentoval výsledky týmu Arakiho kolega Michael Blouin. „Nebyli jsme zaskočeni změnami, které v zajetí odchované ryby prodělávají. Šokovala nás rychlost, s jakou se ryby mění. Mysleli jsme si, že změny budou mnohem pomalejší. Kdyby to nebyly výsledky našich vlastních pokusů, tak bych jim asi těžko uvěřil.“

 


Při ochraně volně žijících ryb je běžné, že jsou dospělí samci a samice odchyceni v přírodě a vytřeni v zajetí. V zajetí také vyrůstá jejich potomstvo, které je nakonec vypuštěno do přírody. Rodičovské ryby odchycené pro další odchov tedy mohou nakonec pocházet z jedinců, kteří spatřili světlo světa v umělých líhních. Nepříznivý efekt umělého odchovu se tak může nekontrolovaně kumulovat.

 


 

Zvětšit obrázek
„Únik ryb z akvakultur je pro volně žijící populace ryb reálná hrozba.“ (Kredit: Aquaculture, Canada)

Příčiny poklesu  plodnosti uměle odchovných ryb nejsou jasné. Araki a jeho kolegové předpokládají, že je to důsledek změn v dědičně podmíněných vlastnostech ryb. V zajetí nepřežívají zdaleka tytéž ryby, které by se osvědčily ve volné přírodě. Působení přírodního výběru je v umělých líhních a sádkách výrazně utlumeno. Ve volné přírodě se z desetitisíce oplozených jiker dožije dospělosti pouhá stovka ryb. Ty představují absolutní elitu výchozí populace, protože z té přežijí skutečně jen ti nejzdatnější. Pro přežití v zajetí jsou zapotřebí úplně jiné dědičné vlastnosti a „vítězové“ z líhní a sádek si nesou pro život v řekách a jezerech krajně nevhodné kombinace genů.

 


Američtí vědci nepovažují výsledky své studie za důvod pro masové uzavírání umělých líhní a sádek.
„Ty mají v chovu ryb svůj nesporný význam,“ říká Michael Blouin. „Klíčovým problémem je omezení jejich nepříznivých vlivů na volně žijící populaci ryb.“
V této souvislosti vystupují do popředí i rizika spojená s únikem ryb z tzv. akvakultur. V nich jsou  ryby  chovány po řadu generací. Pokud se u obřích nádrží protrhne stěna, ocitnou se tito „domácí mazlíčci“ ve volné přírodě. V loňském roce se tak unikly v kanadské zátoce Fundy statisíce „domácích“ lososů právě v době, kdy tudy divocí lososi táhli na trdliště k tření. Je jisté, že se domácí lososi k tahu přidali a na trdlištích zanesli do divoké populace své kombinace genů. Výsledky výzkumu Arakiho týmu dokazují, že podobné ekologické havárie můžou mít na divoké lososy ničivý účinek.


 

Datum: 15.10.2007 12:06
Tisk článku

Proč se ryby neutopí a další zásadní otázky ze světa zvířat - Claybourneová Anna
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 223 Kč
Proč se ryby neutopí a další zásadní otázky ze světa zvířat
Claybourneová Anna
Související články:

Odsouzen k vychytání     Autor: Josef Pazdera (17.04.2009)
Po-kopulační selekce     Autor: Josef Pazdera (03.02.2003)



Diskuze:

Závěr studie mi připadá neuvěřitelně zkreslující!

Al,2007-10-19 09:14:37

Závěr studie mi připadá neuvěřitelně zkreslující!
Nikde se nepíše, že výzkumíci zkoumali detailně ryby druhé generace tzn. odchycené z volné přírody, ale vyrostlé v sádkách, třetí generace a snad i čtrvté!!!

Je to jen velmi manipulativní (a dost hloupá) SPEKULACE. Je evidentní, že když z 10 000 jiker přežije ve volné přírodě několik - tak jde o obrovský přírodní výběr. Ten v sádkách chybí... To je zcela očekávatelný výsledek...

Naopak lze očekávat, že ve volné přírodě se "sádkoví lenoši" zase rychle vyselektují - na což už v této diskuzi ostatní upozornili.

Závěrem by Saturnin řekl: jediné co je vskutku zarážející neřkuli šokující, je fakt, že těmto vědcům to otiskl časopis Science!

Odpovědět

je to divny

mikjs,2007-10-18 18:49:26

vidim ze mi predrecnici moc tu hrozbu nepochopili (asi jim na naky blby rybe krome kapra na vanoce moc nesejde) ale je ta rychlost je opravdu divna a moc se mi nezda

Odpovědět

v článku je uváděna o 40% nižší polodnost

stepa,2007-10-16 09:28:28

v každé generaci. když teda utečou, již jsou to v podstatě neplodní vykrmení chcípáci.

Nevidím problém.

Odpovědět

A proč jsou hrozbou?

Honza,2007-10-15 17:42:45

Z článku přece nijak nevyplývá, že uniklé uměle odchované ryby přestavují hrozbu. Rozmnožovat se moc nemohou, tak v čem je problém?

Odpovědět


Já bych ve shodě s článkem předpokládal, že

kirast,2007-10-16 00:32:41

ryby vychované v zajetí a uniklé do přírody opět rychle (pod tlakem přírodního výběru) získají původní vlastnosti divokých ryb. Proč by měla být změna jednosměrná? Holubáři tvrdí (a chov holubů má více než tisíciletou tradici), že zdivočelí holubi se po čtyřech generacích opět stávají původní divokou formou. Zajímalo by mě proto pokračování výzkumu právě takto uniklých ryb za několik generací. Asi ho ještě nikdo neprovedl.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace