Co slyšíme, když ještě nic neslyšíme aneb princip předběžné opatrnosti v uchu  
Ve vyvíjejícím se sluchovém orgánu je ticho. Ideální podmínky pro to, abychom se naučili poslouchat zvuky. Zárodek si proto přehrává vlastní „hudební fantazie“.


 

 

 
Hlemýžď čili kochlea je síldem sluchu.

„Nevlezu do vody, doku se nenaučím plavat!“ Takto pojatý princip předběžné opatrnosti má jednu velkou vadu na kráse.  Podstatě vylučuje jakékoli reálné plavecké aktivity. Orgány vyvíjející se v našem těle se jím kupodivu řídí.

Zvětšit obrázek
Uvnitř hlemýždě mají na starosti zachycení zvuku vláskové buňky.

 

 

 

 

 

Nemůžeme je tedy rozhodně obviňovat z hazardérství. Na druhé straně ale nezbývá než žasnout nad tím, že nakonec vůbec něco vidíme a slyšíme.

 

 

Vnitřní ucho si během našeho vývoje v těle matky pomalu osvojuje schopnost slyšet. Tým vědců z baltimorské Johns Hopkins School of Medicine vedený Nicolasem Tritschem zjistil, že sluchový nerv zárodku vede nervové vzruchy už v době, kdy vnitřní ucho rozhodně na žádné zvuky reagovat nemůže. Není ještě vyvinuto a jeho základ tvoří tzv. Köllikerův orgán.

 

 

Zdrojem záhadného signálu ve sluchovém nervu se ukázaly právě buňky Köllikerova orgánu. To bylo velké překvapení, protože jim byla přičítána ryze podpůrná funkce.  Na vzniku buněk určených k zachycení vibrací ve vnitřním uchu se Köllikerovy buňky nijak nepodílejí.

 

 

Na zvuk citlivé vláskové buňky vnitřního ucha jsou během vývoje vnitřního ucha obklopeny Köllikerovými buňkami. Výzkum se soustředil přednostně na vznikající vláskové buňky.

 

Zvětšit obrázek
Od vláskových buněk v hlemýždi jsou vzruchy vedeny přes sluchový nerv do mozku.

 Köllikerovy buňky, jež mizí ještě před „uvedením vnitřního ucha do provozu“, stály stranou zájmu. Teď se ukázalo, že Köllikerovy buňky jsou vlastně trenérem celého sluchového orgánu.

Zvětšit obrázek
Rudolph Albert von Kölliker (1817-1905) – po tomto švýcarském přírodovědci byl pojmenován základ vnitřního ucha a buňky, jež jej tvoří.

Uvolňují velké porce adenosintrifosfátu a ten donutí vznikající vláskové buňky uvolňovat glutamát. Tím jsou pak drážděny sluchové neurony.

 

 

Nervové vzruchy sluchových neuronů jsou důležité pro vybudování nervových obvodů, jež budou následně zpracovávat podněty z plně funkčního ucha. Mozek se tedy učí slyšet bez zvuku. Köllikerovy buňky mu přehrávají jakousi „hudební fantazii“, jež nemá v reálném světě zvuků obdoby. A tak tedy neposloucháme zvuky, dokud nás to v naprosté tichosti nenaučí Köllikerovy buňky.

 

 

Vědci předpokládají, že k tvorbě falešných zvuků může velmi podobných způsobem docházet i při onemocnění zvaném tinnitus (šelesty v uších). Při tinnitu nám v uších šumí, píská, hučí a vůbec se nám tam ozývají zvuky a rachoty, které nepocházejí z vnějšího prostředí.

 

 

Někdy jde o tzv. objektivní tinnitus, kdy slyšíme třeba proudění krve, protože se nám v důsledku arterosklerózy změnil tok krve cévami vnitřního ucha. Jindy je ale příčina tinnitu nejasná. Zdrojem může být „falešný signál“, který imituje procesy, jimiž se náš mozek učil poslouchat v době, kdy jsem ještě nic neslyšeli.

 

 

šelest


 
Tinnitus čili sluchový šelest – to je jako kdyby vám nějaký syčák dělal v uchu pěkný brajgl a nebral ohled ani na noční klid ani na chvíle, kdy se potřebujete maximálně soustředit. Kdo to zažil, ten ví, co je to za peklo. Sluchový šelest dokáže člověka doslova vyždímat.

Pramen: Nature

 

 

Datum: 01.11.2007 11:15
Tisk článku

Foniatrie - Sluch - Dršata Jakub, Havlík Radan, kolektiv autorů
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 490 Kč
cena: 460 Kč
Foniatrie - Sluch
Dršata Jakub, Havlík Radan, kolektiv autorů
Související články:

Když si v restauraci přestáváme s kamarády rozumět     Autor: Josef Pazdera (22.02.2017)
Němý jako ryba     Autor: Josef Pazdera (02.05.2016)
Vyhrazeno uším samečků     Autor: Dagmar Gregorová (25.07.2011)
Léčba poruchy sluchu konexinem 26     Autor: Jaroslav Petr (26.02.2007)
Molekulární příčina hluchoty     Autor: Josef Pazdera (07.02.2007)



Diskuze:

Pekny clanek, ale nepresne ...

Miker,2007-11-02 23:28:32

.. popisuje tinitus, protoze neni vzdy pravda, ze jde jen o ciste neuralni poruchy. Je popsano dost pripadu, kdy lekar byl schopen selesty pacienta slyset. Takze nejen ze nikdo nezna poradne vsechny priciny tinitu, ale taky nejsou jasne zdroje selestu, zejmena tech realne slysitelnych. TO by me zajimalo.

Odpovědět

Princip předběžné opatrnosti???

elCol,2007-11-02 15:53:03

To zní zbytečně nadneseně už vzhledem k tomu, že citovaná práce nepřináší v obecné rovině nic až tak úplně převratného. Identifikace konkrétních mechanismů pro funkční systém sluchu je nepochybně zajímavá, spíše než o "princip předběžné opatrnosti" omezující se na sluch se ovšem jedná o jev při vývoji mozku vpodtstatě všudypřitomný(přinejmenším u percepčních zapojení), v anglické literatuře označovaný jako sharpening či refinement : první vznikající vzorce spojení mezi jednotlivými neuronálními populacemi mají velmi difusní charakter, který je výše zmiňovanými mechanismy v duchu Hebbianského učení postupně "vylaďován". A není důvod domnívat se, že i u jiných systémů nedochází k tomuto "tuningu" již ante partum...

Odpovědět

co to slysi usi me?

jara cimrman,2007-11-01 16:47:37

...diky za clanek....pomohl mi vysvetlit, co vlastne slysim, jeste nez posloucham radio nebo projevy politiku....abych nemusel pouzit sprosty slovo, domyslete si to sami...princip predbezne opatrnosti a proziravosti je proste kouzelnej.....

Odpovědět

Ty signály

Arccos,2007-11-01 15:45:13

Docela by mě zajímalo, jak ty signály zní. Třeba by je někdo mohl, na základě pozorování, převést do zvukové formy - a třeba by se nám to zdálo náramně povědomé a příjemné!

Odpovědět


Prijemny???

Ford,2007-11-01 20:29:43

Prijemny??? Piskani a selesty mam celej zivot,rikaji tomu tinitus a neda se to prej lecit. Zvyknout si na to jedine. Ja mam vyhodu,ze mozek to vetsinou ignoruje,ale beda kdyz je ticho,to je v hlave kraval musim pustit hudbu abych se nezcvok. Je to vysoky nepretrzity piskani,pri namaze to nekdy pulzuje v rytmu tepu ale jinak piska porad. Ktomu jeste hluboky vrceni nebo houkani,tak tohle vsechno dohromady si smichej a poslouchej celej zivot.

Odpovědět


Ja myslím, že on sa nepýtal na titus...

-rh-,2007-11-02 07:34:33

Ja myslím, že on sa nepýtal na titus, ale na zvuky „prehrávané“ v hlave miminkám, teda to, čo autor článku nazval ako „hudební fantazie“. Tiež by ma zaujímalo, čo to je, či to je len šelest, alebo niečo... Možno by sme boli s Arccosom sklamaní :-)

Odpovědět

šelesty

ucho,2007-11-01 12:27:00

Podstatné je, že při zalehnutí ucha vám obvoďák předepíše kapky ( tzv. zaléčíme to = body jsou doma). Za tři dny stále neslyšíte dobře a máte šelesty. Odborník ušař vám pak řekne, že jste měl přijít do 3 hodin, aže pak už je to neléčitelné.

Odpovědět


pokuty u lékaře

mouse,2007-11-01 20:33:46

Za tři hodiny je pozdě? Vždyť nám naši politici napaří pokuty za příliš časté chození k doktorovi. Opovaž se zeptat doktora, když bude něco bolet !!! Až dostaneš infarkt, stejně nestačíš odpočítat penízky před zavoláním doktora. Pokuty navíc budou sledovat inflaci - a ta bude příští rok šťavnatá !

Odpovědět

princip předběžné opatrnosti

IP,2007-11-01 11:33:02

Uniká mi, v čem je ten princip předběžné opatrnosti. Příspěvek je spíše o předběžném tréninku.

Odpovědět


Mně to sedí.

Jana K,2007-11-01 12:12:58

Mne to přirovnání sedí. Vtipně vystihuje fakt, že než nám život pustí do ucha "Stouny" je dobré si celý systém opatrně ladit na něčem slabším.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace