Nový Bt-toxin – pojistka proti rezistenci  
Nová forma ekologického pesticidu by mohla dát zemědělcům do rukou mocnou zbraň proti škůdcům. Zabírá i proti hmyzu, který si ke stávající formě pesticidu vyvinul odolnost.

 

 

 
Postřik lesů postižených kalamitou bekyně velkohlavé v americkém státě Georgia.

Bt-toxiny a rezistence
Novým pesticidem by se mohla stát  modifikovaná verze tzv. Bt-toxinů. Ty jsou produkovány bakterií Bacillus thuringiens a právě počáteční písmena z názvu tohoto mikroba nesou ve svém názvu.

Zvětšit obrázek
Housenka bekyně velkohlavé - i na ni platí Bt-toxin

Bt-toxiny byly objeveny v roce 1918 poté, co se bakteriemi Bacillus thuringiensis v roce 1901 nakazily japonské chovy bource morušového. Housenky bource požíraly spolu s morušovým listím i spory bakterie nabité toxiny a masově hynuly. Zvířata chovaná v blízkosti bourcových farem ani lidé, kteří přicházeli s nakaženými housenkami do styku přitom netrpěli žádnými zdravotními potížemi. Už to naznačovalo, že toxiny ze spor Bacillus thuringiensis jsou pro ostatní živočichy včetně člověka zcela bezpečné. Následně se ukázalo, že bílkovinné molekuly toxinů působí specificky jen na určité skupiny hmyzu. Od tohoto objevu nebylo daleko k používání insekticidů z namnožených bakterií Bacillus thuringiensis  k ochraně polí, luk, lesů nebo skleníků. Postřiky se záhy těšily jako prostředek ochrany rostlin proti škůdcům velké oblibě a ta neopadla dodnes.

 

Genoví inženýři posunuli frontu boje proti škůdcům pomocí Bt-toxinů dále tím, že vnesli vybrané geny z Bacillus thuringiensis do dědičné informace rostlin. Sója, kukuřice nebo bavlník si samy vyrábějí Bt-toxin ve svých buňkách. Hmyzí škůdci, kteří se pokusí živit na těchto rostlinách, konzumují i toxin a otráví se jím.

 

 

Bt-kukuřice

 

Ukázka odolnost Bt-kukuřice proti hmyzím škůdcům. Nahoře a dole jsou palice obyčejné kukuřice. Po stranách jsou palice Bt-kukuřice. Poškození palic má na svědomí čeropáska Helicoverpa zea

 

 

 

Zvětšit obrázek
A tady je černopáska Helicoverpa zea v akci.

Toxiny z Bacillus thuringiensis, ať už jsou používány ve formě ekologických postřiků nebo v geneticky modifikovaných plodinách, vytvářejí na populace škůdců silný tlak. Ten dramaticky zvýhodňuje nositele takových  mutací dědičné informace, jež zaručují odolnost k toxinům.
„Téměř nevyhnutelně musí dojít k nárůstu rezistence k Bt-toxinům, protože v současnosti se používají stále více a více,“ říká americký entomolog Bruce Tabashnik z University of Arizona v Tucsonu.
Hmyz odolný k Bt-toxinům se už na polích a ve sklenících skutečně objevil. Jde například o motýly zápředníčka polního (Plutella xylostella) a kovolesklece cizokrajného (Trichoplusia ni). Housenky obou druhů patří ke škůdcům zeleniny. Další motýl rezistentní k Bt-toxinům je skladištní škůdce zavíječ paprikový (Plodia interpunctella) nebo významný škůdce bavlníku  černopáska Heliothis virescens. Je zajímavé, že rezistentní motýli se objevili na polích a ve skelnících ošetřovaných ekologickým postřikem na bázi Bt-toxinů. V porostech geneticky modifikovaných plodin, jež si syntetizují toxiny bakterie Bacillus thuringiensis samy, nepředstavuje rezistence zatím žádný problém. Bruce Tabashnik nedávno provedl velmi důkladný průzkum na amerických bavlníkových plantážích, kde se pěstuje ve velkém geneticky modifikovaný bavlník, jemuž zajišťuje Bt-toxin odolnost k makadlovce bavlníkové (Pectinophora gossypiella). Zjistil, že se  makadlovky odolné k Bt-toxinu na plantážích s Bt-bavlníkem nešíří.
„Nechce se tomu ani věřit, ale je to tak,“ řekl Tabashnik o svém zjištění.

 

Zápředníček polní
 

Housenka zápředníčka polního se už ekologickému postřiku na bázi Bt-toxinu přizpůsobila.

 

 

Kovolesklec

 

Stejně tak i kovolesklec cizokrajný.

 

 

Makadlovce

 
Makadlovce bavlníkové …

 

 

Bavlník
 
… však geneticky modifikovaný Bt-bavlník stále vzdoruje.

 

 

 

Nové Bt-toxiny

Zvětšit obrázek
Delta-enodtoxin bakterie Bacillus thuringiensis

Bílkovinná molekula obsažená ve sporách Bacillus thuringiensis sama o sobě pro hmyzího škůdce jedovatá není.

Zvětšit obrázek
Mario Soberón, Universita Morelos, Mexiko

Tento tzv. delta-enodtoxin se mění  v toxickou látku až ve chvíli, kdy se dostane do střeva hmyzu a tam se z obou jejích konců odštěpí řetězce o určité délce. Příhodné podmínky pro takové štěpení delta-enodotoxinu panují především ve střevu housenek motýlů, kde je zásadité prostředí. Molekula vzniklá štěpením delta-endotoxinu se může vázat na molekuly pokrývající povrch buněk hmyzího střeva.

 

Navázané Bt-toxiny se následně shloučí a vytvoří ve střevní stěně otvor. Hmyz pak hyne obvykle během 2 až 5 dní. Příčinou smrti je buď  těžké porušení střeva a následné hladovění nebo průnik bakterií narušenou střevní sliznicí dále do těla, kde vyvolají sepsi. Rezistentní hmyz má díky mutaci pozměněný gen, podle kterého se ve střevu syntetizuje bílkovina, jež je cílem pro „aktivovaný“ Bt-toxin. Bez vazby nemůže toxin hmyzu uškodit a projde bez následků celým trávicím traktem.
 

 

Tým vědců vedený Mariem Soberónem a Alejandrou Bravovou z university v mexickém Moralesu nyní vyvinul novou verzi Bt-toxinu, která působí i na hmyz, který je k tradičním Bt-toxinům odolný. Pro účinek Bt-toxinů je nezbytné, aby se spojilo několik jejich molekul. Tradiční Bt-toxiny se mohou spojit (oligomerovat) pouze po navázání na specifické molekuly na povrchu střevních buněk (tzv. kadheriny).  Nová molekula postrádá úsek, který je zodpovědný za vazbu toxinu na kadherin, a přesto je s to vytvářet toxické oligomery a narušit  střevo hmyzu. Účinkuje tedy bez ohledu na to, jaké molekuly si škůdce na střevních buňkách  podle svých genů vyrábí či zda se kadheriny ve střevu vůbec vyskytují.

 

 

 

Mexickým biologům vydatně pomáhal americký entomolog Bruce Tabashnik, jeden z největších světových expertů na rezistenci hmyzích škůdců k pesticidům a geneticky modifikovaným rostlinám

Testy účinnosti nového toxinu byly provedeny v laboratoři na laboratorně získaných housenkách makadlovky bavlníkové odolných k tradičnímu Bt-toxinu.

Maria Alejandra Bravo de la Parra, Universita Morelos, Mexiko

Drobný motýlek makadlovka patří k nejzávažnějším škůdcům bavlníku a představuje akutní hrozbu pro všechny pěstitele této ekonomicky významné plodiny. Housenky hodují uvnitř formujícího se plodu a zcela zničí tvořící se vlákna bavlny. Soberón a Bravová testovali dvě verze nového Bt-toxinu. Při testech na housenkách makadlovek, jež jsou k Bt-toxinu citlivé, se ukázalo, že nové formy Bt-toxinu mají přinejmenším stokrát vyšší  účinnost než tradičně užívané Bt-toxiny. Když vědci testovali makadlovky, jež vzdorují tradičním Bt-toxinům, zabila jedna z forem nového Bt-toxinu všechny housenky.

 

 

housenky hynou

 

Housenky makadlovky bavlníkové odolné k tradičním Bt-toxinům po ošetření novým Bt-toxinem hynou.

 

 

 

 
Housenky nakažené bakterií Photorhabdus luminescens nápadně svítí, protože P. luminescens je jedinou dosud známým světélkující suchozemskou bakterií.

„Tyto cílené modifikace vedoucí k produkci upraveného Bt-toxinu mají obrovský význam pro kontrolu rezistence,“ ocenil výsledky mexických vědců americký entomolog David Andow z Univerity of Minnesota v St. Paul. Andow zároveň dodává, že je zapotřebí podrobit nové Bt-toxiny dalším ověřovacím testům. Teprve pak je bude možné použít jako ekologické postřiky.
Možnosti využití nových Bt-toxinů v geneticky modifikovaných plodinách zatím nejsou jasné.

Zvětšit obrázek
Únik hlístů nakažených bakterií P. luminescens z uhynulé larvy.

 Rozhodující bude to, jak se bude zkrácená bílkovinná molekula chovat v rostlině. Některé proteiny produkují rostlinné buňky jen v nízkých koncentracích a nebo je rychle rozkládají svými vlastními enzymy. Není tedy jisté, zda se podaří zajistit v geneticky modifikovaných rostlinách tak vysoké hladiny nových Bt-toxinů, aby spolehlivě chránily úrodu před škůdci.


Naštěstí nepředstavují Bt-toxiny nové generace jedinou možnost, jak řešit problémy s rezistencí. V některých zemích už se pěstují geneticky modifikované plodiny vybavené dvěma různými formami tradičních Bt-toxinů, z nichž každá se ve střevu škůdce váže na jiný typ kadherinů . Pokud se dědičná informace škůdce změní tak, že hmyz získá odolnost  k jednomu Bt-toxinu, druhý toxin jej stále ještě dokáže zabít. Pravděpodobnost vzniku rezistentních škůdců se tak dramaticky snižuje.  Vědci se pokoušejí najít v přírodě další zajímavé toxiny, které by bylo možné využít ve formě postřiků nebo pro tvorbu nových geneticky modifikovaných rostlin vzdorujících škůdců. Velkou naději vkládají například do toxinů bakterie Photorhabdus luminescens žijících v trávicím traktu některých hlístů. Tito hlísti se živí hmyzem. Když jej napadnou uvolní do těla oběti bakterie Photorhabdus luminescens, které svými toxiny hmyz zabijí. Na mrtvolce pak hoduje jak hlíst tak i bakterie. Pokud hmyz pozře bakterii nebo její toxiny, spolehlivě se otráví. Na využití toxinů bakterie Photorhabdus luminescens pro ochranu rostlin před hmyzími škůdci se usilovně pracuje už více než deset let.

  

Pramen:  SciencePNASNature

Datum: 05.11.2007 09:47
Tisk článku

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník - 2. díl - Kelnarová Jarmila, kolektiv
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 212 Kč
Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník - 2. díl
Kelnarová Jarmila, kolektiv

Diskuze:

trocha mimo diskusiu

ren00r,2007-11-06 22:04:10

skoda ze sa to tu cele zvrhlo na diskusiu o zephirovi, mna tak pri citani napadlo, ze ak sa toxin nemusi viazat na specialne molekuly nachadzajuce sa len v creve daneho hmyzu, tym padom sa moze aktivovat v hocijakom creve, teda aj v zvieracom alebo ludskom...nie?

Odpovědět


Velmi správný postřeh

jarda petr,2007-11-07 13:20:06

To je velmi správný postřeh. Bt-toxiny používané jako postřiky nejsou čisté. Jde vždy o směsi více různých toxinů, takže jejich specificita je ve srovnání s Bt-plodinami snížena. Nebo to můžeme i obrátit a postřiky pochválit za širší spektrum účinku. Takže si nemyslím, že by záběr nových Bt-toxinů byl nějak dramaticky širší než u stávajících Bt-insekticidů. A pokud jde o jejich škodlivost - to záleží na tom, jestli je úředníci zařadí na seznam prostředků povolených pro ekologické zemědělství. Z pochroumané logiky legislativy regulující ekologické zemědělství vyplývá, že co je na seznamu povolených prostředků, je ekologické a přírodě neškodné. Co je na seznamu zakázaných prostředků, je neekologické a škodlivé. Takže třeba ionty mědi jsou jakožto těžký kov ekologické a neškodné, pokud jsou soli mědi použity na ekologickém poli, vinici či sadu jako fungicid. Jsou totiž na seznamu povolených prostředků. Myslím, že nové Bt-toxiny by se staly škodlivými, teprve když by byly použity pro genetické modifikace, protože ty jak známo jsou z ekologického zemědělství vyloučeny jako nepovolené. Jsou tedy a priori nebezpečné. Od 1.1. má platit pro produkty ekologického zemědělství i u nás povolený limit příměsi GMO do 0,9%. takže to bude složitější. GMO budou škodlivé jen v koncetraci nad 0,9% a pod ní jsou opět neškodné, zdraví prospěšné a ekologické. No řekněte, není to krása?

Odpovědět


Krása to není...

ZEPHIR,2007-11-07 18:58:21

protože klasický chemikálie sou sice zdraví škodlivý, ale zabezpečit u nich hygienický limity zase neni takovej problém. Používáme-li k hubení škůdců látky biologickýho původu, musíme počítat s tím, že sou třeba míň akutně škodlivý, ale zase se v přírodě nepříjemně rozlezou. Je to prostě něco za něco. Pokud se vám ten limit nelíbí, pořád je možný použití GMO zakázat v libovolný reprodukovatelně měřitelný koncentraci, podobně jako je tomu u řady radioaktivních látek, který nemaj spodní práh toxicity.

Odpovědět

razitko

lukas,2007-11-06 18:37:39

Na foru meho oblibeneho labelu ma redakce vysadu umistovat na vybrane prispevky razitko `blbost', k videni treba zde: http://www.silver-rocket.org/forum/horsky/rambo

mozna by se to dalo zavest i tady, aspon bude jeste vic legrace;)

Odpovědět

to Zefirátko

František I.,2007-11-05 18:55:44

Už deset let dlabete maso, v živém stavu krmené GMO produkty, a pečivo, doplňované kvůli lepší vaznosti a zvýšené trvanlivosti sojovou moukou, také žďabet upravovanou. Věřím, že to na vás mohlo zanechat následky.

Odpovědět

Tak nějak nechápu

František I.,2007-11-05 18:49:31

Buď Zefipetřík tyto odkazy nečetl, nebo četl a nerozumněl. I to se stává. Já jsem si díky němu trochu rozšířil vědomosti, např. o firmě Pioneer a přeju jí hodně úspěchu. Stejně jako Monsantu. Co jsem ale nenašel, vztah včeliček a modifikátů. Tu jednu hrůzu, která se opravdu včeliček týkala bych označil za škvár hodný Masarykovy dělnické university pana Jelínka. Další mi nevyskočila. Poměrně hodně let včelařím, takže nebylo od věci se svěřit článeček odborníkům. Odpověď jsem dostal totožnou, v souladu s mými úsudky. Bohužel k nepřesné interpretaci, Zefirátko nepochopilo rozdíl mezi fungicidem byť tzv.bio a GMO, a zdá se mi, že v tom má i pan Malon bramboračku. Mimochodem k jiným odkazům - na naše poslance se obrací mnoho skupin s ještě většími blbinami, takže proč by to mělo být v Americe jiné?

Odpovědět


Fyzik CVUT

Jan Voldan,2007-11-05 21:04:05

Prosím Vás, copak toho Milana Petříka tady nikdo nezarazí? Podívejte se jaké nesmysly psal pod článek ke kvantovému provázání pamětí (viz: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2905&akce=show2 )
Vždyť to s tím tématem vůbec nesouviselo!!! Tohle je jeho komentář:
Éterová pěna je všude, ale neni to univerzální fáze éteru. Je to kompromis mezi šířením energie v kapalině a plynu, tehdy je totiž největší hustota energie podle principu nejmenší akce. Kapalina je těžká, ale málo stlačitelná, zatimco plyn je sice elastickej, ale málo hustej. Vibrace v pěně přenášej nejvíc energie na jednotku objemu.

Ten pán nemá špetku sebereflexe.

Odpovědět


K panu Petříkovi

Josef Lang,2007-11-05 21:28:15

Ono si stačí přečíst jak znevažoval článek z genetiky a přitom si pletl podstatu a vůbec nepochopil, že to s procesem transkripce DNA na RNA vůbec nesouviselo. Viz: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2736&akce=show2
Prostě odborně vedle, ale všechny tady poučoval a mátl všechny, kdomu na ty jeho plky skáčou. Páchá tady víc škody než užitku.

Odpovědět


Až na to, že si lama...

ZEPHIR,2007-11-05 21:43:27

a zase si skočil na špek dementovi, co se tu za mě vydává.

Odpovědět


Ještě k panu Petříkovi

Jaroslav Ondříček,2007-11-05 22:32:30

Pane Milane Petříku, nebo srnko, Zephire, či jak si zrovna teď říkáte. Ono je potřeba ukázat na Vaše demagogie. Jen ať lidi vědí co jste zač, a jak je nutné téměř každou Vaší větu složitě vyvracet a usvědčovat Vás z matení pojmůa faktů.
Je dobré lidem připomenout jak Vám třeba museli vyvracet Vaše obdivuhodné znalosti o ledních medvědech. Tady je ten text pana roninW: "Pane Zefíre, bude problém ve vaší schopnosti interpretovat text jako takový, ne jen jednu část. Označujete hu za lháře, ale zbytečně. On řekl:
Za posledních 40 let jejich celkový počet překvapivě neklesl, ale naopak pětkrát vzrostl. Zdůrazňuji speciálně pro vás, za posledních 40 let, 40 let 40 let.
Vy protiargumentujete posledními 5 lety a 20 resp. 25%."
Ostatně přesvědčit se o kompetencipana Zephira můžeme tady: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2981&akce=show2

Zajímavé, když je usvědčen, tak nám řekne, že jsme lamy :)

Odpovědět


Reaguju na příspěvek Jan Voldan 05.11.2007 v 21:04

ZEPHIR,2007-11-06 00:00:02

kterej zase reaguje na jeden z příspěvků, kterej se snaží vypadat jako ode mě. Takže jste mimo.

Co se týče mojeho postoje k GMO, ten je tomto případě totožnej s postojem vedení Evropský unie a je i podobně motivovanej: technologie šíření genů do přirody je nebezpečná pro svou nekontrolovatelnost. Já tu nezastávám svoje osobní stanovisko, ale stanovisko většiny zemí EU, tak si to uvědomte, až budete někoho označovat za blbce. Pokud máte pocit, že je to postoj blbej, běžte si stěžovat třeba panu Špidlovi, ne mě. Já ale vím, co dělám a myslím, že on to ví taky.

Odpovědět


zase demagogie

jarda petr,2007-11-06 02:50:59

Vaše stanovisko není v EU naštěstí většinové, milý pane. To nás zase taháte za fusekli. A i kdyby nakrásně bylo, neznamená, že je správné. To, čím argumentujete jsou prostě bláboly. Jestli vás poslouchá pan Špidla, tak mu to říkejte dál. Tady prosím argumentujte jen sktečně prokázanými fakty.

Odpovědět


Nevím jestli je většinové..

ZEPHIR,2007-11-07 19:05:38

...ale reprezentuje současnou politiku vedení EU. Takže nejspíš reprezentuje postoj vlivný většiny. EU si uvedomuje, že v prostředí hustě osídlený Evropy nebude geneticky manipulovaný organismy zdaleka taková sranda ohlídat, např. při soukromým hospodaření je požadavek 50 m rantlíku kolem GMO kukuřice (kterým se oháníte i vy sám) prakticky nerealizovatelnej, protože by na tom poli nic jinýho nezvostalo. Nedělám si iluze, že nápady genetickejch inženýru nedojdou svojeho uplatnění, ale rád bych, aby se s jejich nasazením počkalo aspoň do doby, než budou schopný případnou ekologickou havárii ukočírovat. Jak vidíte, ani ty biologický toxiny nejsou žádnej zázrak, škůdci si na ně zvykaj stejně, jako na ty klasický. Když si představím, jak se můžou šířit přírodou, tak si přirozeně kladu otázku, jestli nám takovýhle pokusy za to riziko stojej.

Odpovědět

Ucholak

Zephir,2007-11-05 16:13:04

je evidentni, ze o tom nic nevite a presto se chcete hadat. radeji si o tom neco prectete. nejlepsi clanek je zde http://natura.baf.cz/natura/2004/5/20040504.html doufam, ze pro vas bude dostatecne srozumitelny.

Odpovědět


Poruchy klimatu bysem...

ZEPHIR,2007-11-05 16:36:12

...do téhle už tak labilní diskuse netahal. Filozofická podstata obou problémů je ovšem shodná: napohled neškodný, ba zdánlivě užitečný zásahy člověka do přírodních rovnovách můžou mít v důsledku takový následky, že se s nima člověk sám nevyrovná. V případě používání GMO produktů je to přenos genů. V jistý míře s ním už jednu zkušenost máme v případě šíření prionovejch nákaz. Proti takový zkušenosti žádná rada neexistuje.

Odpovědět


Přenos genů odpovědný za prionové choroby?

Colombo,2007-11-05 19:20:47

To jsem opravdu zvědavý, nějaké zdroje? Studie? Výzkumy?

Mimochodem, člověk do přírody(jejiž je součástí) zasahovat bude, stejně jako kráva zasahuje do přírody, mravenci zasahují do přírody(a někdy celkem drasticky). Semtam se jim to vymstí(třeba právě těm mravencům, když udělají superkolonii která zlikviduje veškerou přítomnou potravu=>zanikne) někdy naopak ne. To je holt už příroda, DYNAMICKÁ, PROMĚNLIVÁ příroda(JEJIŽ JSME SOUČÁSTÍ).

Odpovědět


To je zajímavý,

ZEPHIR,2007-11-05 19:56:54

...celá evropská unie odmítá GMO, jen u nás je blbec akorád ZEPHIR...;-)

Odpovědět


Petříčkovi

Lidka,2007-11-07 00:38:53

Pane Petříku, možná si ani nejste vědom toho, jakou jste právě pronesl pravdu.

Odpovědět

Oni Zephir, jdou k čípku

ma,2007-11-05 14:52:42

Když tu tak pěkně hážete odkazama "pro vyvážení názorů" tak sem rovnou postněte nějaký středověký názor na slovo vzatých církevních expertů, který tvrdí, že země je placka a slunce se točí kolem ní. To je totiž přesně to, co děláte. Vyštracháte nějakou starou blbinu a pak tu s ní máváte jako s fanglí. U sux!

Odpovědět


Vyštracháte nějakou starou blbinu

ZEPHIR,2007-11-05 15:04:16

...LOL, dyť ani neprošly tiskem, sou to úplně nový studie. Kdybyste se na ně aspoň jednim okem podíval, tak to zjistíte. K čemu potom takový publikace vůbec sou? Věřícim stačí akorád jejich bible.

Odpovědět


Jsou všechny nové

Colombo,2007-11-05 15:52:19

některé dokonce již 5 let!

Odpovědět


uz aby

ucholak,2007-11-05 15:56:50

Plne podporuju zephira. Uz aby se vsechno geneticky modifikovane jidlo nejak viditelne oznacovalo. Budu mit jednodussi vyber, co k veceri.

Odpovědět


4ucholak

ma,2007-11-05 16:23:16

Potraviny z GM plodin se označují. Potraviny z mutantů se neoznačují. Je tedy libo polyploidního mezirodovového, zčásti radiačního mutanta? Fajn, dejte si pšeničný chleba. Toužíte po nějakém extravagantním nápoji? Jděte na pivo - moc bych se nedivil, kdyby slad v něm použitý nebyl z ječmene, který má někde mezi prarodiči českou odrůdu diamantové řady, vzniklou jako následek ozáření ječmenem. Libo hybridní monstrózní výpěstky? Kupte si papriky, květák, brokolici ... Šlechtění bylo odjakživa jen synonymem pro výběr a šíření vhodných mutantů. A když příroda neposkytla dostatečný výběr, tak se mu pomohlo: semena se ozařovala, tkáně se máčely v mutagenech, kolchicinu, mykotoxinech ... a výsledky máte denně na talíři. Nějaké prblémy? Leda z přežírání.

Odpovědět

Nechte ho

Zuzka,2007-11-05 14:17:58

Proboha, copak nevidíte, že pan Milan Petřík neví o čem píše. Proboha, nereagujte na něj. Je to nemocný člověk. Podívejte se dojeho starších příspěvků v diskusi, vždyť to jsou žvásty. Zatím mu nikde neotiskli ani jeden článek. Je to nula, která má radost z toho že prudí. Jsem ráda, že jste ho vyhmátli a že se už nemůže schovávat za pana "Z", za "srnku" "zepfira". Je to zkrátka náš pan Milan Petřík.

Odpovědět


Myšlenka

falta,2007-11-05 14:22:34

Dnešní myšlenka na pana Petříka sedí: S hlúpym sa nedomluvíš, se zasopleným sa nenajíš!

Odpovědět


Díky Zuzko

ZEPHIR,2007-11-05 14:32:43

...aspoň za humanitární podporu, ale jméno pana Petříka byste v jeho vlastním zájmu neměla ve spojení se mnou používat, aniž si tu skutečnost ověříte. Jinak ste na budku vy a ne já.

Stejně mě překvapuje, kolik našinců je nadšenejch z toho, že dokáže společný zlo nějak pomenovat. Jako by nebylo naprosto fuk, jaxe jmenuju, ale co píšu. Nebo snad čekáte, že na mě kvůli tomu přijde stížnost na národní výbor, nebo do zaměstnání? Zdá se, že estébácký cítění socialismu v řadách jedinců dosud nevymřelo.

Odpovědět


Bomba!

IT,2007-11-05 17:44:50

Tak to je jasný případ schizofrenie. Pan Zephir se distancuje od Milana Petříka, Molakova 34 Karlin Praha 8, Tel: +420.23456789 Email: milanpetrik@atlas.cz IP adresa: 217.31.49.30

Domain Name: superstruny.info

Registrar: CSL Computer Service Langenbach GmbH d/b/a joker.com (R161-LRMS)

Expiration Date: 2009-04-29 06:44:21 Creation Date: 2005-04-29 06:44:21 Last Update Date: 2007-03-22 07:48:08

Name Servers: ns2.ignum.cz ns1.ignum.com

IP Address: 217.31.49.30
IP Location: Czech Republic

Odpovědět


No jasně....

ZEPHIR,2007-11-05 17:58:49

...a už mi nevolej, prosim tě...

Odpovědět

Ty odkazy jsou prostě mimo a blbě

ZEPHIR,2007-11-05 13:43:33

GM Maize 59122 Not Safe http://www.i-sis.org.uk/GMmaize59122notSafe.php
Babendreier, D., Reichhart, B., Romeis, J. and Bigler, F. Impact of insecticidal proteins expressed in transgenic plants on bumble bee micro colonies (submitted).

Babendreier, D., Joller, D., Romeis, J., Bigler, F. and Widmer, F. 2007. Bacterial community structures in honeybee intestines and their response to two insecticidal proteins. FEMS Microbiology Ecology (in press)

Babendreier, D., Romeis, J., Bigler, F. and Fluri, P. 2006. Auswirkungen von transgenem Bt-Mais auf Bienen. Schweizer Bienenzeitung 3: 25-28.

Babendreier, D., Kalberer, N., Romeis, J., Fluri, P., Mulligan, E. and Bigler, F. 2005.
Influence of transgenic Bt-Pollen, pure Bt-toxin and proteinase inhibitor (SBTI) ingestion on survival and development of the hypopharyngeal gland in the honeybee. Apidologie, 36: 585-594.

Babendreier, D., Kalberer, N., Romeis, J., Fluri, P. and Bigler, F. 2004.
Pollen consumption in honey bee larvae: a step forward in the risk assessment of transgenic plants. Apidologie, 35: 293-300.

Keil, S., Romeis, J., Bigler, F. und Fluri, P., 2002.
Abschätzung des Risikos von transgenen Pflanzen für Honigbienen. Schweizerische Bienenzeitung 125/1, 20-27.

Odpovědět

Prosím

Marta Vlasáková,2007-11-05 12:25:30

Může mi někdo říct, proč se u všech článků setkávám s panem Zephirem alias Milanem Petříkem, Molakova 34 Karlin Praha 8, Tel: +420.23456789 Email: milanpetrik@atlas.cz IP adresa: 217.31.49.30
Na Scienceworldu i jinde ho již zablokovali.
Píše totiž od astronomie po genetiku, prostě ke všemu a je svými výplody schopen zaměstnant armádu odborníků. Tak třeba zrovna problematiku včel, kterou tady starými citacemi znovu nadhodil, jste mu již vysvětlovali pod několika články (například: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2708&akce=show2). Ukázalo se, že této problematice vůbec nerozumí. Vždyť on si z vás dělá akorát srandu. Něco nagoogluje a hodí to do prostoru a pak čeká až mu to vysvětlíte. Takhle by ale diskuse neměla probíhat. To byste mu mohli vysvětlovat celou aritmetiku, biologii, genetiku a nezbyl by vám čas na psaní zajímavých článků.
Prosím pana Petříka aby byl soudný a omezil se ve svých výplodech.
Redakci prosím aby zvážila, zda lidem, kteří si myslí, že rozumí všemu a diskutují doslova ke všemu, a najdete je tady pod každým článkem, jestli na jiných serwerech - Aldebaranu, Scienceworldu, Lupě,... nezvolili lepší cestu. Tam všude již tohoto pána ustřihli. Už tam nemůže vystupovat ani jako "ZEPHIR", ani jako "srnka",...

Odpovědět


Ale klidek

MirekS,2007-11-05 22:23:44

na Oslu si Zephira tak trochu pěstují, asi jako místního šaška. Názory, které jsou opravdu v rozporu s názory autorů se mažou bez diskuse.
Stačí např. napsat, že nadpis krátké zprávy "Bush vetoval výzkum kmenových buněk" z 21.6.2007 je lež, což autoři Osla jako odborníci to musí vědět, a bez jakékoliv reakce jste okamžitě vymazána.

Odpovědět


Bush udělal dobře

Eliška,2007-11-05 23:20:10

Ale on to Pan Bush udělal, že to vetoval. Ze státních zdrojů si tamní výzkumani neškrtne! Škoda, že nemáme taky takovýho Bushe. U nás by také měli ze státních zdrojů zakázat financování.

Odpovědět


Ale

MirekS,2007-11-06 00:13:03

on pan Bush jen odmítl ze státních financí podporovat výzku embryonálních kmenových buněk, výzkum jiných typů kmenových buněk běží dál, výzkum embryonálních kmenových buněk ze soukromých zdrojů může taky běžet dál.
Zdá se ale, že EBK nejsou takový zázrak jak se z nich někteří spíše lobbisti než vědátoři snaží dělat když se do výzkumu soukromé firmy nehrnou. Ty firmy si totiž na svůj výzkum musí vydělat, to není tak jednoduché jako vytáhnout prachy z daňových poplatníků a dát je nejukřičenějším vědeckým lobby bez ohledu na výsledky.

Odpovědět


to MirekS

jarda petr,2007-11-06 03:06:24

Kmenové buňky zvané dospělé i embryonální kmenové buňky nejsou zázrak. Je to obrovská naděje. Tvrdit, že jedny jsou lepší než druhé a žádat podporu jen pro jedny a zákaz pro druhé je silně krátkozraké. Víte, že klíčová práce o "dospělých" kmenových buňkách z kostní dřeně a jejich úžasných vlastnostech, na kterou se všichni odpůrci ESC odvolávají, má závažné chyby a dosti smrdí podvodem? Přesto bych si nedovolil volat po tom, aby se tento směr výzkumu zarazil a vše se dalo na výzkum ESC. A co se týče amerického prezidenta Bushe, určitě by byly USA i celý svět dále, kdyby výzkum ESC ze státních zdrojů neblokoval. A ještě jedna věc. Rozlítil vás "nepřesný titulek". nebo byste možná rovnou řekl zavádějící. Ale i vy jste se dopustil nepřesnosti. Bush povoluje ze státních zdrojů podporovat výzkum na zhruba šedesáti liniích vytvořených před datem jím vydaného zákazu. Že to nejsou linie kvalitní a mnohé z nich ani nejsou embryonální kmenové, je jiná věc. Mohl bych vás teď vinit ze zaujatosti, manipulování veřejným míněním a já nevím čeho ještě. nedělám to, protože je mi jasné, že to víte, jen jste si to při psaní příspěvku neuvědomil. Stejné je to s tím titulkem na Oslu. Nikdo nemá chuť manipulovat čtenáři. Pokud ano, pak někteří diskutující. Redakce - ona ve skutečnsoti žádná neexistuje - to rozhodně není.

Odpovědět


Pane Petr

MirekS,2007-11-07 00:11:49

1. Souhlasím s tím, že výzkum EKB byl Bushem trochu zdržen, ale nevidím to jako kritický problém dnešní lékařského výzkumu nebo vědy obecně. Plně souhlasím s názorem Andrew S. Grove (bývalý CEO Intelu) publikovaným např. v Newsweeku: http://www.newsweek.com/id/68221/page/1
že problém je spíš v celém systému vývoje, který nemá "tah na branku". Dělat za této situace veřejného nepřítele nemocných z Bushe je eufemicky řečeno zavádějící, ikdyž k současné situaci také trochu přispěl - ale spíše svou nečinností ve smyslu změny systému než státním nepodporováním výzkumu EKB.
2. Jsem jen elektroinženýr a netuším jestli v USA mají 60 línií EKB nebo ne, či jak kvalitních. Mým eventuálním proviněním je neznalost.
Nepředpokládám ale u autorů Osla neznalost rozdílu mezi KB a EKB a po mém upozornění ani chybu z nepozornosti.
3. Nerozlítila mne nepřesnost nadpisu ale podle mého názoru poněkud neadekvátní reakce - smazání mého příspěvku místo opravy nadpisu. Samozřejmě další byl už ostřejší, věděl jsem, že nebude mít dlouhou životnost. :-)
Pokud jsem Vás tou reakcí moc urazil tak se omlouvám, ale domnívám se, že nadpis by v informačních médiích neměl být v rozporu s obsahem článku nebo realitou (ač to řada novin záměrně dělá) a že upozornění na nepřesnost není důvod k mazání příspěvku.

Odpovědět


Podobného webu

Spravce,2007-11-07 00:54:45

Tak pan inženýr se rozlítil, a ani se nepodepsal. Hovada, kterým nestojíte za to, aby se představily, máte mazat všechny. U nás jme to tak začali dělat a hned se všichni vyjadřují slušně. Jinak tady na Vás budou hulvátsky pokřikovat pořát. A přitom si ani nevšimli, že když vymažete hlavní vlákno v diskusi, že vypadnou i další příspěvky. No hlavně že se panu inženýrovi ulevilo,když vám to vytmavil. Kdyby radši něco elektroinženýrskýho napsal, abychom si tady od něj z jeho branže něco přečetli.

Odpovědět


Ano, soudruhu

MirekS,2007-11-07 08:23:35

jako vždy máte pravdu

Odpovědět

No, hlavně aby to chutnalo včeličkám...

ZEPHIR,2007-11-05 11:04:58

Malone,L and Pham-Delčgue,M. "Effects of transgene products on honey bees (Apis mellifera) and bumblebees (Bombus sp.)" Apidologie 2001,32,287-304.
Pham-Delčgue, M.H., et. al. 2002. "Direct and Indirect Effects of Genetically Modified Plants on the Honey Bee," Honey Bees: Estimating the Environmental Impact of Chemicals, pp. 312-326.
Obrycki,J, Losey, J, Taylor,O, Jesee,L. "Transgenic insecticidal corn: Beyond insecticidal toxicity to ecological complexity." Bioscience May 2001/Vol 51 No. 5
Picard-Nioi, A.L,.et al. Pham-Delegue, M.H. "Impact of proteins used in plant genetic engineering: Toxicity and behavioral study in the honeybee." J. Econ. Entomol.997,90,1710-1716.
Ricarda A. Steinbrecher, "Risks associated with ingestion of Chardon LL maize, The reversal of N-acetyl-L- glufosinate to the active herbicide L-glufosinate in the gut of animals," Chardon LL Hearing, May 2002, London.
Mohr KI and Tebbe CC. "Field study results on the probability and risk of a horizontal gene transfer from transgenic herbicide-resistant oilseed rape pollen to gut bacteria of bees." Appl Microbiol Biotechnol. 2007 in press,DOI 10.1007/s00253, 007-0846-7.
Ramirez-Romero,R,Chaufaux,J and Pham-Delčgue,M. "Effects of Cry1Ab protoxin, deltamethrin and imidacloprid on the foraging activity and the learning performances of the honeybee Apis mellifera, a comparative approach" Apidologie 36 (2005) 601-11.
Hilbeck,A and Schmid,J. "Another view of Bt proteins-How specific are they and what else might they do" Biopestic. Int. 2006,2,1-50.
Morandin,L and Winston,M. "Wild bee abundance and seed production in conventional, organic and genetically modified canola" Ecological Applications 2004,15,871-81.
Commoner, B. "Unraveling the DNA Myth: The spurious foundation of genetic engineering." Harper's Magazine, February 2002, 39-47.

Odpovědět


jste vedle

jarda petr,2007-11-05 12:38:48

Jak je napsáno v článku, s využitím pro genetické modifikace se zatím nepočítá. Vše má směřovat jen a jen do ekologického zemědělství. Takže ty odkazy si můžete vcelku vetknout za klobouk. Navíc jsou mírně zcestné. To nemluvím o tom, že jsou taky pěkně zkomolené (člověče, kde jste to kutal?). Třeba studie Picard-Nizou et al (nikoli Picard-Nioi, jak se nám snažíte nakukat), vůbec nejedná o Bt-toxinu. Publikace Obrycki et al. se zase točí kolem překonaných prací o vlivu Bt-toxinu na monarcha stěhovavého. Atd. atd. atd. Já nevím jak bych vám to slušně řekl, a tak jen jediné: Jděte k šípku, člověče! Víc se s vámi o tom nechci bavit.

Odpovědět


Ty citace sou ze studie,

ZEPHIR,2007-11-05 12:52:36

se kterou se obrátili zástupci výboru pro genetický inženýrství Sierra Clubu na senátory USA.

http://www.sierraclub.org/biotech/whatsnew/whatsnew_2007-03-21.asp

Viz též
http://en.wikipedia.org/wiki/Colony_Collapse_Disorder#Genetically_modified_crops_.28GMO.29

Nechápu, proč ste tak nervózní. Samozřejmě, nikdo nikoho nenutí, aby na mě reagoval, ale odkaz na pár citací pro vyvážení zdroje informací nikomu neuškodí, tím méně veřejnosti. Netvrdím, že jsem na tu problematiku expert, pouze experty cituju. To je stejný, jako s globálním oteplováním: když to stovkám expertů vadí, pak na tom asi něco bude a neodbudete to jen poukazem na to, že sám nejsem expert. Nedělejte z lidí blbce, oni je pak nebudou dělat z Vás.

Odpovědět


je mi líto ještě jednou

jarda petr,2007-11-05 13:28:22

No tak jsou pitomci ti, co sepsali petici za Sierra Club. Ty odkazy jsou prostě mimo a blbě. Myslíte si, že když jste to od nich bezmyšlenkovitě opsal, tak je to pro vás polehčující okolnost?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace