Nárůst oxidu uhličitého pomůže uchovat biodiverzitu  
Oxid uhličitý je základní “potravou” skoro všech rostlin. Čím více ho ve vzduchu mají, tím lépe se jim žije a jsou produktivnější. Oxid uhličitý se může stát našim spojencem při řešení potravinové krize navozené nárůstem lidské populace.

 

 

Zvětšit obrázek
Kolik půdy může 10 miliard lidí věnovat přírodě?” Paul Edward Waggoner

Kolik půdy může 10 miliard lidí věnovat přírodě? Tuto provokativní otázku předložil Waggoner (1995) v bystré eseji, ve které zkoumal dynamické napětí mezi potřebou zemědělských podniků na pozemky, které živí lidstvo, a potřebou země na podporu přirozených ekosystémů, které živí všechny ostatní tvory. Tento složitý problém na uspokojení našich budoucích potřeb – abychom jeho řešením nepustošili zbývající biosféru – zdůraznil Huang et al. (2002), který napsal, že lidé “rušivě zasáhli skoro do všech neprozkoumaných oblastí a na obdělávání ponechali trochu panenské půdy.”

 

 

 

Zvětšit obrázek
Fotosyntéza a dýchání jsou komplementární procesy.

Jako důsledek tohoto lidského násilného přisvojení si přírodních zdrojů, Raven (2002) ve svém prezidentském projevu na setkání Americké asociace pro rozvoj vědy prohlásil, že “mezidruhové vztahy, vzato celosvětově v poměru k destrukci přirozeného prostředí, vedou k předpokladu ztráty plných dvou třetin všech pozemských druhů do konce tohoto století.”

 


V detailnější analýzy povahy důsledků tohoto hrozícího “globálního uloupení půdy” – která je posunula o půl století k dnešku – Tilman et al. (2001) dovodil, že okolo roku 2050 zdvojnásobená potřeba potravin si pravděpodobně vynutí daň, která bude konkurovat změnám klimatu v enviromentálních a společenských dopadech.” Jak se ale může něco tak katastrofického projevit tak brzo?

 


Tilman a jeho devět spolupracovníků vysvětlili tento problém tak, že koncem 20. století si lidstvo přivlastnilo “více než dvě třetiny produkce pozemských ekosystémů a okolo poloviny sladké vody.” Představte si nyní dvojnásobné množství, aby se vyhovělo zdvojnásobené globální potřebě potravy, kterou Tilman et al. předpověděli pro rok 2050.

Zvětšit obrázek
Na teplotě závislé procesy – fotosyntéza, dýcháni a efektivnost ve využití vody – lze kvantitativně měřit.

Výsledky naznačují, že za pouze 43 roky si lidstvo bude přisvojovat více než dvě třetiny produkce pozemských ekosystémů plus veškerou pozemskou sladkou vodu. O tom také hovořil Wallace (2000).
Pokud jde o půdu věnovanou zemědělství, Tilman et al. vypočítali mnohem méně zlověstný 18ti procentní nárůst okolo roku 2050.

 

 

Ačkoli většina rozvinutých zemí plánuje na příštích padesát let stáhnutí se z velkých částí obhospodařovaných půd, ztráta přirozených ekosystémů vuči plodinám a pastvinám v rozvíjejících se zemích se bude rovnat polovině jejich zbývající použitelné krajině, která bude slovy Tilmana a jeho spolupracovníků “reprezentovat celosvětovou ztrátu přirozených ekosystémů větších než USA.” Kromě toho tvrdí, že tato uzurpace půdy “by mohla vést ke ztrátě jedné třetiny zbývajících tropických lesů a lesů mírného pásma, savan a lučin. Ve znepokojující úvaze o důsledcích změny ve využívání půdy nám připomínají, že “vymírání druhů je irevezibilní výsledek destrukce přirozeného prostředí.”

 

Co můžeme učinit, abychom se vyhnuli této hrůzné situaci? V následné analýze Tilman et al. (2002) představil několik dalších údajů, než navrhl řešení. Nejprve poznamenal, že okolo 2050 populace lidí bude o 50 % větší než před napsáním jejich referátu a že globální potřeba obilí okolo 2050 bude dvojnásobná v důsledku nárůstu reálného příjmu na osobu a potravnímu posunu k většímu množství masa. Z toho důvodu uvedli samozřejmost když dodali, že „zvyšování výnosů na existujících zemědělských půdách je podstatné při ochraně půdy pro přírodu.“

 

Jak tedy lze tento běžně definovaný ale herkulovský úkol splnit? Tilman et al. navrhli strategii, která se soustředí na tři podstatné pracovní plány: (1) zvýšit výnosy plodin na jednotku výměru půdy, (2) zvýšit výnosy plodin na jednotku použité živiny a (3) zvýšit výnosy plodin na jednotku použité vody.

 

S ohledem na první pracovní plán výzkumníci poznamenali, že v mnoha částech světa strmost výnosu ubývá, tak jak se blížíme ke genetickému stropu maximálního využití. Tento postřeh, podle jejich názoru, „upozorňuje na stálou potřebu zvyšovat strop možného výnosu.“ S ohledem na druhý pracovní plán - zvýšit výnosy plodin na jednotku použité živiny – poznamenávají, že „bez průmyslových hojiv by světová produkce potravin nevzrostla [tak jak v minulosti] a mnohem více přírodních ekosystémů by se konvertovalo na zemědělské.“ Z toho důvodu říkají, že základní řešení „bude vyžadovat podstatné nárůsty efektivnosti nutričního využití, tj. v obilné produkce na jednotku dodaného dusíku.“

A konečně s ohledem na třetí pracovní plán - zvýšit výnosy plodin na jednotku použité vody – Tilman et al poznamenávají, že „regionálně je voda vzácná“ a že „mnoho zemí v pásu od Číny přes Indii a Pakistán a dále na střední východ až po severní Afriku buďto v současné době nebo velmi brzo nedokážou udržet dostatečné množství vody na produkci potravin na hlavu ze zavlažovaných polí.“ Proto je zvýšené využití pěstitelské vody (crop water) také nutnost.

 

Ačkoliv blížíci se konflikt lidstvo versus příroda a několik možných řešení je dobře vymezeno, Tilman a jeho první skupina spolupracovníků usoudili, že „ani nejlepší technologie, v hojné míře rozmístěné, nemohou zabránit předpovězeným problémům.“ To byl také nález Idso a Idsové (2000), kteří uzavřeli, že ačkoliv zemědělská technologie a odborné znalosti podstatně zvýší kapacitu výroby potravin mnoha zemí a regionů,“ tyto pokroky „nezvýší produkci dostatečně rychle, aby čelily požadavkům ještě rychleji rostoucí populace lidí.“

 


Jak se vyhnout této nemyslitelné katastrofě dříve než se objeví a současně jak udržet vůbec nějaké zdání přirozeného světa se svými deseti tisíci živých stvoření? Zejména když vědci s nejvyššími akademickými hodnostmi usoudili, že planeta nemá dostatek půdy a sladké vody, aby se tomu zabránilo, Ačkoli se úloha zdá být skoro neřešitelná, lze ji vyřešit, poněvadž máme silného spojence v pokračujícím růstu koncentrace atmosferického 2 , který může zajistit co my nejsme schopni.
 


 


Vzhledem k tomu, že CO2 je základní „potravou“ skoro všech rostlin, pak čím více je ho ve vzduchu, tím lépe fungují a tím více produktivní mohou být. Nápříklad nárůstem atmosférické CO2 koncentrace o 300-ppm nad současnou základní úroveň planety, která je lehce pod 400 ppm, vzroste produktivita pozemských bylin řádově o nějakých 30 % (Kimball, 1983; Idso and Idso, 1994), zatímco produktivita dřevin naroste řádově o nějakých 50 % (Saxe et al., 1998; Idso and Kimball, 2001). Takže tak jak pokračuje nárůst obsahu CO2 ve vzduchu, tak stejně poroste kapacita nebo územní výkonnost planety.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Čím více CO2 ve vzduchu je, tím jsou rostliny produktivnější.

Stoupající atmosférická koncentrace CO2 zvedá rychlost růstu a produkci biomasy skoro všech rostlin prakticky na všech místech. Navíc zvýšená koncentrace atmosférického CO2 typicky zvyšuje nutriční užitečnost všeobecně – a užitečnost dusíku především. Stejně tak také efektivnost v užívání vody, což lze ověřit přečtením recenzí ve vědeckých časopisech o mnoha článcích, které jsme k tématu napsali a archivovali ve věcném rejstříku naší webové stránky (www.CO2science.org). Následkem toho by se pokračování současného vzestupného vývoje koncentrace atmosférického CO2 jevilo jako zásadní. Přihlédneme-li zejména ke všem třem fyziologickým fenomenům rostlin, o kterých Tilman et al. (2002) tvrdí, že jsou zapotřebí, aby se zabránilo katastrofickým důsledkům, které oni planetě předpovídají jen za několik málo desetiletí.

Například ve zde uvažovaném případě zvýšeného výnosu plodin spočítali jeho míru Idso a Idso (2000) jako dostatečnou. Vhodně zajištěn bude nárůstem koncentrace atmosférického 2 , který očekáváme v letech 2000 až 2050. Tyto výnosy by měly kompenzovat očekávaný obrovský rozdíl mezi obvyklým zásobováním a potřebou potravin vyčleněné pro lidskou spotřebu ode dneška za 43 let. Jestliže bychom s ohledem na atropogenetické emise CO2 ponechali technologii její přírozený vývoj, bylo by to jedinou cestou, kterou bychom kdy byli schopni vyprodukovat dostatečně množství zemědělských komodit, abychom se samozásobili v roce 2050, aniž bychom si přivlastňovali nepřiměřená množství půdy a zdrojů sladké vody z přírody a pustošili biosféru. Pojmem biosféra se označuje všechno živé na planetě. A co život v oceánech? O tom příště.

Pramen: www.co2science.org



Quiz:
1. Kdy dochází k fotosyntéze? Ve dne nebo v noci?
2. Kolik členů Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) by bylo schopno první otázku zodpovědět? A jak?
3. Kterou vlnovou délku slunečního světla – jinak také kterou barvu – odrážejí zelené rostliny zpět do prostředí? A kdy nebo za jakých okolností ji odrážejí?
4. Kolik členů IPCC by bylo schopno třetí otázku zodpovědět? A jak? (Vyluštění tajenky: Nezodpověděli by ani jednu otázku, poněvadž k tomu nemají instrukce od svých vlád. A jak víme, ve vládách sedí většinou právníci, kteří o těchto věcech skoro nic nevědí. V nejlepším případě ekonomové, kteří o tom také nic neví. Zato ale ví, podle jakého matematického vzorce je nutné ekonomiku řídit, ačkoliv o matematice také nic neví. A také nepotřebují. Mají tabulku, ve které nalevo stojí „dal“ a vpravo „nedal“.)

Poznámka 1 Do kamene by se proto měly tesat následující slova autorů James L. Peterson a Abraham Silberschatz v knize Operating System Concepts, 1985: „Právnik nemá v jednu chvili pouze jednoho klienta. Spíše obsluhuje v jednu chvíli více klientů najednou. Zatímco jeden případ čeká na soud nebo na strojový přepis aktu, právnik se zabývá jiným případem. S dostatečným množstvím klientů není právník nikdy nečinný. Nečinní právníci mají sklon stávat se politiky, proto je jejich udržování v činnosti spojeno s určitou sociální hodnotou.“ Když Norbert Wiener psal o automatických továrnách, tak také psal o sociálních problémech způsobených nezaměstnaností. Netušil ale, že se najdou „experti“, kteří budou světovou veřejnost přemlouvat k zásahům do biosféry, jako např. uměle redukovat množství CO2 ve vzduchu, aby se pak rostliny neměly čím živit a zvířata hladověla.

Poznámka 2 Anglický název „Intergovernmental panel on climate change“ se do češtiny správně přeloží jako Mezivládní panel o změně klimatu. Media se správnému překladu stále zarputile brání a anglické „on“ nepochopitelně překládají jako „pro“. Jako kdyby to byl nějaký referát na Světovém úřadu, kde se úředníci dohadují o tom, jaké počasí budou vyrábět. Ve slovnících lze nalézt toto poučení: Následuje-li po „on“ nějaké téma, např. „speak on international affairs“, pak se „on“ překládá jako „o“ (K. Hais, .B. Hodek: Velký anglický slovník, Academia Praha, 1992 nebo také elektronické slovníky (nechci ale dělat zadarmo reklamu nějaké firmě a proto je neuvádím)). Slyším a čtu to neustále. Naposledy na Radiožurnálu tuším 9.11.2007 od redaktorky Klusákové. Také přivolaný meteorolog, jehož jméno jsem bohužel zapomněl, v tomto pořadu „Nad věcí“ anglické označení překládal také nesprávně. Totiž jako „ke“. Proto opakuji – správný překlad zní „Mezivládní panel o změně klimatu“.
Datum: 13.11.2007 03:45

Hrozí nám globální oteplování? - Craven Greg
 
 
cena původní: 280 Kč
cena: 235 Kč
Hrozí nám globální oteplování?
Craven Greg

Diskuze:

to bude hruza

mikjs,2007-11-16 07:42:41

no este ze som sa narodil v minulom storoci, nasim vnukom nezavidim = vsade len betonove aglomeracie a plantaze a ...
To uz pomaly by bolo lepsie keby zvitazil Hitler, svet v ktorom miliardy ludi budu trpiet hladom (a smadom) a okolo nich bude len smetisko je este hroznejsi ako ten jeho

Odpovědět


by bolo lepsie keby zvitazil Hitler

ZEPHIR,2007-11-16 23:47:47

Neboj, dočkáš se, ne nadarmo evoluce vynalezla atomovou pumu.

Odpovědět

nezapomenout tez...

jara cimrman,2007-11-14 19:50:03

...ze CO2 je proste nezbytny v dobre ulezenym a vychlazenym pivu....tohle melo byt v krasnym clanku aspon zmineno pro uplnost....

Odpovědět

má dáti/dal

ekonom,2007-11-14 14:45:17

Možná by se autor divil, kolik ekonomů není účetními a kolik účetních naopak není ekonomy. Už mě zjednodušení ekonom = člověk, který pořádně matematiku neumí a aplikuje ji na jenání člověka v podobě peněz unavuje. Ekonomie popisuje jednání člověka, ale ne vždy používá matematiku. Možná by se autor také divil, jak různorodé názory (ekonomické školy) v sobě v ekonomické akademické obci stojí.

Odpovědět


má dáti/dal

Igor Turecek,2007-11-14 20:43:21

Svata pravda ... zjednodusil jsem to poradne. Kdysi jsem si cetl Marxuv Kapital a abych si to opravil, tak jeste Keneth Galbraith (jak se to pise, uz mi vypadlo z hlavy). Ale tim moje ekonomicke vzdelani opravdu konci. Hajeka, rakouskeho ekonoma, jsem necetl vubec.

Odpovědět

jak prosté...

agáta,2007-11-14 13:34:59

co všechno má vliv na koncentraci CO2 v atmosféře - nevíme jistě
co způsobuje změny klimatu - nevíme jistě
jaké bude klima za 30 let - nevíme vůbec
k čemu je lidem biodiverzita - proč by měla být k něčemu?

co víme:
více CO2 = vyšší zemědělské výnosy = více "volné přírody" pro biodiverzitu.

Vážně je to tak jednoduché?

Odpovědět


Nie, nie je.

Martin,2007-11-15 07:34:27

"více CO2 = vyšší zemědělské výnosy = více "volné přírody" pro biodiverzitu.

Vážně je to tak jednoduché?"



Nie, takto to nebude fungovať, lebo začne pôsobiť pozitívna spätná väzba, viac prístupnej potravy spôsobí ďalšiu populačnú explóziu a sme tam, kde teraz, alebo možno v ešte väčšej pr.......

Odpovědět

Díky pane Turečku za vynikající články

Al,2007-11-14 08:39:19

Původně jsem měl také spíš zvídavý neutrální postoj. Když jsem se o to začal zajímat do hloubky, tak jsem dostal skutečný až alarmistický strach - z lidské blobosti.

Mimochodem - časopis Vesmír 2007/ 11 věnoval klimatu zajímavé články autorů Ložek, Vašků, Cílek.

Nejzajímavější byl od V. Cílka "Snižují vyšší teploty odpar?" - Velmi překvapivě se zjistilo, že NE! Tzn. alarmistické strašení suchem, pouštěmi apod. se opět ukázalo jako vycucané z prstu - právě naopak. Poslední experimentální výzkumy (tedy ne vymyšlené žblechty "předních" akademiků) ukázaly, že vyšší teplota přinese celkově i více vláhy (tj. více srážek i menší odpar).
Mj. to krásně ukázalo hloupost takových "očividných" závěrů typu vyšší teplota - vyšší odpar, více CO2 z uhlí - vyšší teplota apod....

Sečteno a podtrženo: stále více se zdá, že pokud dojde ke zvýšení teploty o 1 až 2 stupně za 100 let ( a snad i CO2) - a to nezávisle na teoriích, za za to může v určité míře i člověk - celé přírodě, biosféře a také lidské civilizaci to NAOPAK velmi PROSPĚJE!

( Šílené politické akce typu Kjótó, kdy se utopí miliardy, které pak fatálně chybí jinde, raději ani nekomentuji)

Odpovědět

riziko oteplenia

Martin,2007-11-13 19:33:25

Veľké riziko oteplenia planéty, pokiaľ ide o biodiverzitu, by som videl akurát v tom, že vďaka zvýšenej teplote sa budú dať osídliť územia, ktoré zatiaľ pred inváziou Homo sapiens chráni mimoriadne nepriaznivá klíma. Až potom budú ľadové medvede naozaj ohrozené.
A za rozširovaním púští treba vidieť osídľovanie územia rastúcou populáciou, nadmernú pastvu a extenzívne poľnohospodárstvo, veď aj v severnej Afrike boli ešte v rímskych časoch dubové lesy a čo z nich zostalo?

Odpovědět


nadmernú pastvu a extenzívne poľnohospodárstvo

ZEPHIR,2007-11-14 02:09:34

Spíš to vypadá tak, že pouště expandujou na intenzívně obdělávaný zemědělský oblasti, než obráceně. Ostatně se šířej i v oblastech, kde se o zemědělství nedá mluvit, jako v náhorních oblastech Tibetu. Expanzi pouští můžem považovat za jeden z prvních příznaků globálních poruch klimatu.

http://news.xinhuanet.com/english/2007-10/08/content_6845083.htm

Odpovědět

je to moc optimisticke

P.P.,2007-11-13 19:05:49

Jd to ještě horší, než se píše v článku. Zdroj zde
http://www.zvedavec.org/clanky_1428.htm?PHPSESSID=43e35dfadc3d6e4fa5f9cd7b93255502

Odpovědět


Podle mě je globální oteplování

ZEPHIR,2007-11-13 22:01:43

skutečně do určitý míry eskalovanej boom, jehož primárním účelem je odvrátit lidstvo od konzumace ropy, aniž by trh zpanikařil a předčasně vzrostly její ceny. Je zapotřebí přejít z fosilních paliv na jiný energetický zdroje co nejdřív, jinak se kvůli jejich nalezišťím vymlátíme.

Odpovědět

Vliv zvýšeného CO2 na rostliny

Tom,2007-11-13 18:14:45

je velmi složitý a závisí na dalších faktorech (teplota, voda, živiny). Zasahuje do anatomie (uzavírání průduchů), hospodaření s živinami (zvýšený transport asimilátů do kořenů), složení sušiny (ubývá bílkovin - snižuje se nutriční hodnota), využití živin (rychlejší odčerpávání živin z půdy), hospodaření s vodou a do mnoha dalších částí. Dnes si jen málokdo z lidí, kteří fotosyntéze a dalším procesům v rostlinách rozumí, troufne odhadnout, jestli vyšší koncentrace CO2 bude mít pozitivní nebo negativní vliv na rostliny a tím pádem na biosféru.

Odpovědět

abyste to, Zefirátko, nepřehlédl

František I.,2007-11-13 18:07:12

Zefirátko, protože jste trochu pomalejší v chápání, rád bych vás upozornil na drobný fakt, že naftu i uhlí tu máme z dob, kdy bylo CO2 na naší planetce vysoko nad průměr. Tvrdí se, že bychom v tehdejší atmosféře vůbec mohli dýchat. Jsou i tací, kteří tvrdí, že diversita rostlinstva byla mnohonásobně různorodnější než dnes. Jinak ještě drobnůstku. Kdysi v Sojuzu mi jeden učjonyj vyprávěl, že při šlechtění zámé odrůdy mironovská využili jakési nedochůdče s určitými vlastnostmi(po ozáření se vegetuje špatně i některým rostlinkám), které nebylo schopné žít na poli. Proto ho uchovávali v jakémsi skleníku, kde bylo o tušímže 30 % CO2 více než je normální stav. Obilíčko nejen vyrostlo, ale dokonce dalo životaschopný pyl. Jinak co se týká rozdílů ve složení CO2 z fosilií a biohmoty - slyšíte tu blbost? CO2 je a bude stále stejné, protože je to pouze CO2. Žádné ionty nebo izotopy mu nepomohou ani neublíží. CO2 z kusu spáleného kladenského uhle nebo ze smrkového špalku od Myjaby se ničím neliší.

Odpovědět


Uhlí a nafta

ZEPHIR,2007-11-13 21:41:52

a karbonátový úsady byly postupně uložený organismy ze sopečnejch plynů. Pokud to množství během pár let uvolníme zpátky, těžko obnovíme původní stav, protože tolik energie nemáme, abychom to množství dokázali natlačit zase zpátky pod zem. Nemluvě o tom, že nás každej klimatickej výkyv stojí peníze. I kdyby se na zemi jen pouště přesouvaly z místa na místo (nešířily by se), ekonomiky jednotlivejch zemí jejich restrukturalizace bude stát fůru peně, protože všechny změny jsou v principu dissipativní.

Tvuj příklad se skleníčkem ze Sojuzu je pochopitelně zcela mimo mísu, protože byl vybavenej termostatem a hydrostatem. Na provoz takovýho aparátku v pozemskejch podmínkách nemáme.

Odpovědět

pane Zephire,

Jan,2007-11-13 17:43:28

nevšiml jsem si, že by tu někdo tvrdil, že žádné oteplování neexistuje. Téma článku a diskuse se přeci týká různých názorů na jeho příčiny a důsledky. Vypnout vášně a zapnout rozum někdy i uklidní.

Odpovědět


Já sem úplně klidnej, touhle diskusí se bavím..

ZEPHIR,2007-11-13 21:49:26

Jinak bych se na ní něpodílel. Jak vidíte, nemám potřebu někomu říkat Zephirátko, naznačovat, že je pomalejší v chápaní, dělat politruka... Argumentuju sice rozšafně, ale logicky. Každá moje odpověď se opírá o implikaci, ne o nějaký ad-hoc soudy.

Odpovědět


a co treba kohomologicky baleni?

e - zefirovo svedomi,2007-11-14 02:59:47

cece, delas jeste na ty eterovy teorii? Ja bych se nerozptyloval globalnim oteplovanim a radsi maknul ve fyzice, nejak to stoji..

Odpovědět

Odpoved na "A jeste zkuste tohle..." od

Igor Turecek,2007-11-13 13:29:13

Podival jsem se na doporuceny odkaz environment.newscientist.com a dekuji za nej. Muj postup pri cteni clanku je jednoduchy. Jakmile narazim na hloupost, prestavam jej cist dukladne a uz jej jenom projdu. Stejne tak jsem postupoval i na doporucenem clanku. Narazil jsem tam totiz na vetu "This has been largely the result of fossil fuel burning, with an additional contribution from land-use change." a v podstate jsem zbytek clanku docetl uz jenom zbezne. Pochopitelne, ze jsem se podival take na nektere odkazy, a take na odkaz na IPCC. Nyni duvody, proc jsem jej prestal cist. Autor tvrdi, ze zvysene mnozstvi CO2 je dusledek spalovani fosilii. To je domnenka, pro kterou nema podklady. Zdroju CO2 je mnohem vice. Jednak jsou to rostliny samy, jednak je to dychani zivocichu. Kdybych se podival do chemie a fyziky, nasel bych tam urcite i dalsi procesy. Za druhe odkazuje na IPCC clanek, kde mi chybi odkazy na vedecke studie. Je to takove povidani o nicem. Pokud se podivate na clanek "Vymírání pozemských rostlin a zvířat způsobené klimatickým oteplováním?" a zejmena na experiment s topolem, je mozno se o necem bavit. Ale diskuse na abstraktni rovine nota bene jeste na urovni o metodach - nezlobte se, ja mam prace dost.

Odpovědět


"A jeste se podivejte na toto" ....Free

Igor Turecek,2007-11-13 13:56:00

Pro "Romana". Podival jsem se jeste ze zvedavosti dukladneji na doporuceny odkaz FACE. Po nekolika marnych kliknuti jsem konecne nasel dostupny clanek "Tree responses to rising CO2 in field experiments: Implications for the future forest", ve kterem se v podstate nerika nic jineho nez co psali Idso a Idso. Je tam treba take veta, ze narust CO2 zvysuje fotosyntezu. Je to sice jen abstract, ale globalne videno: oni si neprotireci. Fakt ale je, ze tenhle clanek je prece jen uz trochu stary a chtelo by to novejsi data. Idso a Idso je zatim to nejobsahlejsi a nejnovejsi co jsem nasel a co me zaujalo. Samozrejme mimo knih.

Odpovědět


Ehm...

Roman,2007-11-13 14:09:41

Nejsou podklady pro to, že zvýšení co2 je díky fosilním palivům? To snad ne. Podíl "přírodního" a "antropogenního" CO2 v atmosféře se dá rozlišit naprosto jednoduše, protože co2 z fosilních paliv má jiné izotopové složení. Jinak ten článek, na který jsem odkazoval si radši vytiskněte a přečtěte si jej celý třeba cestou domů. Jedna věc totiž je, rostliny "mají rády" co2 a druhá věc je, že při zvýšeném co2 převládnou další faktory, které jsou pro změnu pro rostliny nepříznivé. Co2science.com prostě a jednoduše vybírá a vytrhává z kontextu studie, které se jim hodí, zatímco ostatní ignoruje. A víte jak se tomuhle říká? Pseudověda.

Odpovědět


Zdroju CO2 je mnohem vice

ZEPHIR,2007-11-13 14:31:15

Bohužel žádný z nich v posledním století významně nenarostl. Kytek spíš ubylo, než přibylo.

Odpovědět


Kytek sice ubylo

František I.,2007-11-13 18:13:12

Určitě? víte kolik existuje kultivarů okrasných květin, kolik bylo vyšlechtěno nových i mezidruhových orchideí, na jaké výměře roste tritikal, kolik lidí pěstuje tu hnusnou jostu? Podle jedné nezáživné knížečky"Myšlenky pozdě v noci" jeden nemoudrý pán tvrdí, že pokud se biohmoty týká, udržuje se na Gaie ve stejném stavu moc desítek či stovek milionů let. Jen na relativně malou chvilku ji narušily nějaké asteroidy, ale za chvíli bylo vše při starém.

Odpovědět


kolik existuje kultivarů okrasných květin

ZEPHIR,2007-11-13 21:34:42

Žádnej pos..anej kultivar nemůže nahradit informační hustotu, nashromážděnou v průběhu miliónů let. Mízením druhů nám mezi prsty protéká čas, potřebnej k akumulaci téhle informace. Každá kytka je specializovaná na něco jinýho, co umí dokonale a biotechnologie milióny let vývoje těžko dohoněj. Ostatně proč by ho měly dohánět, když ho mohou prostě využít . to bychom ale mezitím nesměli druhový bohatství zdecimovat kvůli konzumnímu způsobu života. Většina těch krásnejch kultivarů nepřežije ve volný přírodě dvě sezóny a ty co zbudou, budou rychle vypadat jako původní druhy, ze kterejch byly vyšlechtěný (většina kultivarů má stejně původ v bohatý tropický květeně).

Zatím je tomu prostě tak, že ničíme to, co neumíme vyrobit a tím, že to definitivně zničíme se té možnosti předem vzdáme. Základ trvale udržitelnýho rozvoje je velmi prostej: neničit, co nelze obnovit.

Odpovědět


Izotopové složení CO2

Standa,2007-11-13 22:12:41

Izotopové složení CO2 v atmosféře vám mnoho neřekne:

V polovině 20. stol bylo zhruba 100ppb C14. Po vzdušných jaderných pokusech v 50. letech vystoupala zhruba na 160ppb v roce 1963. Od té doby zase klesá, nyní na zhruba 105ppb. (Data berte s rezervou, četl jsem to před rokem, lovím z paměti.)

Fosilní paliva mají prakticky 0ppb, neboť se za miliony let stihl rozložit.

Výklad těchto dat je nejednoznačný: To, že koncentrace C14 klesá, se dá vykládat jako rostoucí podíl fosilního CO2. To ale není schopno vysvětlit, to že klesá tak rychle, a proč se exponenciálně blíží hodnotě před jadernými testy. To by spíš naznačovalo, že poločas setrvání CO2 v atmosféře je poměrně malý - řádově deset let (oteplovači tvrdí, že obměna CO2 v atmosféře trvá stovky nebo tisíce let). Co z toho je pravda? Těžko soudit.

Odpovědět

Kaliště

Miloš Kolář,2007-11-13 13:19:49

Z toho je jasné, že o tom, jak škodlivý CO2 skutečně je, víme zhruba tolik jako toho víme o procesech, které vedou k oteplování.

Odpovědět

stavet selsky rozum proti zaverum mnoha fundovanej

Igor Turecek,2007-11-13 12:03:31

Podle informaci, ktere se ke mne dostaly, tak pri tech ruznych zasedanich IPCC je slozeni plena asi takove: maximalne 5 klimatologu nebo meteorologu a 195 nejruznejsich vladnich uredniku. V predchozich clancich me ohledne tohoto faktu napadl jiz jednou pan Mgr. Ac, ktery namital, ze zavery IPCC pisi vedci a ne urednici. Nechci se opakovat a proto odkazuji na predchozi clanky, kde jsem k tomu zaujal stanovisko a kde jsou take odkazy na prislusne zdroje. Odpor proti zaverum IPCC pomalu narusta na celem svete. Muj puvodni neutralni a zvidavy postoj se cetbou nejruznejsich zdroju priklonil na stranu proti IPCC a proti Hansenovi. Pokud jde o ten selsky rozum - vazme si ho. Slozite metody jej nikdy nenahradi. A navic, nektere veci opravdu nejsou tak slozite, aby je ten selsky rozum nepochopil. Pokud nekdo potrebuje texty nepochopitelne, aby si myslel, ze jen takove jsou vedecke, tak vezte, ze je tomu prave naopak. Pokud jednoduchosti tezko chapate, pak vam je rad zopakuji i slozite.

Odpovědět


Nárůstá odpor proti IPCC?

Roman,2007-11-13 12:38:22

Na to jste přišel, kde? Já jsem naopak četl společné prohlášení celé řady akademii věd z celého světa, které se postavily za zprávu IPCC a označili ji jako "světově nejdůvěryhodnější zdroj informací o klimatických změnách."
Jinak vzhledem k tomu, že evidentně nejste odborník na klimatologii, tak doporučuju, abyste si o tomhle tématu udělal názor porovnávaním různých zdrojů a ne jen těch, které se Vám hodí, jako co2science. Co takhle zkustit klimatologický web realclimate.org? Vaše články jsou bohužel příliš jednostranné, abych je mohl brát za seriozní zdroj informací.

Odpovědět


A ještě zkuste tohle:

Roman,2007-11-13 12:46:54

http://environment.newscientist.com/channel/earth/climate-change/dn11655 - Climate myths: Higher CO2 levels will boost plant growth and food production

Odpovědět


...

JonnY,2007-11-13 13:25:54

zvlastne.
ked niekto povie nieco v prospech globalenho oteplovania, tak to je automaticky uznavany expert klimatolog, odbornik na slovo vzaty a dovery hodny zdroj.
ak niekto povie nieco proti, tak je to automaticky blazon ktory keca kraviny.
hmm... zvlastne

preco Al Gore vo svojej inconvenient lie klame kde moze? ved predsa ma za sebou zastupy expertov klimatologov a odbornikov na slovo vzatych.
preto by mohol mat k dispozicii mnozstvo korektnych a nespochybnitelnych dat. ako to ze nema?


viete preco nepovazujem IPCC za doveryhodny zdroj? pretoze je to POLITIKA. a politika tu nieje od toho, aby nam hovorila pravdu.

Odpovědět


pretoze je to POLITIKA

ZEPHIR,2007-11-13 14:36:30

Prohlásit bez dalších argumentů, že je něco nedůvěryhodnej zdroj, TO je politika.

Odpovědět


...

JonnY,2007-11-13 15:28:39

"Prohlásit bez dalších argumentů, že je něco nedůvěryhodnej zdroj, TO je politika." co to zas placate?
jasne som to vztiahol na seba ("nepovazujem" ako ja nepovazujem)
co ma vyjadrenie svojho nazoru bez dalsich argumentov spolocne s politikov? pane ZEPHIRe stracate kontak s realitou.

Odpovědět


To Johnny

Bikkhu,2007-11-13 15:38:08

Zephir nikdy neztrácí kontakt s realitou!
Podmínkou pro to, aby člověk mohl něco ztratit je to, že to napřed musí mít :-)))

Odpovědět


Pán Tureček

barbar,2007-11-13 17:39:44

ak je to pravda,že v IPCC je 5 odborníkov na 195 úradníkov,tak to je sila.Ani ja by som im neveril.Uradníci potrebujú ukázať aký sú nenahraditeľný a preto vymýšľajú rôzne hlúposti.

Odpovědět


A ještě zkuste tohle...

ZEPHIR,2007-11-13 21:57:40

26 most common climate myths and misconceptions debunked..

http://environment.newscientist.com/channel/earth/dn11462

Odpovědět


Pro Zephira

jar,2007-11-16 13:08:06

Občas plácáš hrozný hovadiny, seš si toho vědom?

např.:Zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře způsobí roztání ledovců, zastavení atmosférický a oceánský cirkulace vody a tím i transpirace rostlin.

Zastavení cirkulace na naší planetě. To je teda síla. Argument vhodnej fanatickýmu "oteplovači". Když seš drsně kovanej ve fyzice, tak by sis mohl uvědomit, že zastavení cirkulace v atmosféře i v moři by bylo teoreticky možné leda po úplném vyhasnutí slunce, zastavením rotace země apod. Rozhodně ale člověk není takovej borec, jak si myslíš, že by mohl zničit reálnej vesmír nějakým pokusem v CERNu, nebo že by se mu mohlo povést zastavit cirkulaci atmosféry a mořských proudů. Ty možná jsi Bůh, ale každý člověk jím není a lidstvo nedisponuje takovou silou, kterou ty i jiní "oteplovači" vládnou ve svých teoretických úvahách o tom, čeho všeho je lidstvo schopné.

Pro tvou informaci, konec světa nastavší zničením naší planety lidmy předpovídaly již předsumerské civilizace před nějakými 5000 lety. Další konec světa měl nastat po vynálezu kuše.

Odpovědět


člověk není takovej borec

ZEPHIR,2007-11-16 23:54:08

Člověk samozřejmě neni ani zdaleka takovej borec, aby vytvořil něco trvale udržitelnýho, ale je dostatečně dobrej blbec, aby se svou činností vyhladil velice rychle. K tomu má dnes všechny technický prostředky. Golfskej proud se přece už zpomalil, tání ledovců udělalo s Atlantským oceánem svý.

Svět se po nás jen otřepe, o ten žádný obavy nemam.

Odpovědět

Empirie, experimenty, vypocty

Igor Turecek,2007-11-13 11:43:46

Predlozeny text je preklad mnohem delsiho clanku. Cely clanek je prekladan postupne, aby jej cesky ctenar mohl stravit. Aby jste si ucinil predstavu o castech prekladu celeho clanku, musite kliknout na \\\\\\\\\\"Vymírání pozemských rostlin a zvířat způsobené klimatickým oteplováním?\\\\\\\\\\" a zacit cist clanek „Co prozradily přílivoměry“. Clanek autoru Idso a Idso pak pokracuje prekladem „Koncentrace atmosferickeho metanu\\\\\\\\\\", dale \\\\\\\\\\"Mysterium klimatu v minulosti\\\\\\\\\\" a prozatim konci timto clankem. Vic pro Vas udelat nemohu.
Vsechny vety v clanku se opiraji o experimenty, empiricka fakta a vypocty. Zadna veta, zduraznuji ani jedina, neni vymysleny udaj. Anglicky text je pomerne nezazivny a dlouhy, proto se musel rozstrihat na stravitelne davky a opatrit dodatecnymi obrazky. Nic vam ale nebrani anglicky text doslovne doprelozit, tak jak jsem to prozatim provadel ja. Porovnanim predchozich prekladu s originalem muzete snadnos zjistit, co pochazi ode mne a co od autoru Idso a Idso. K prelozeni zbyvaji asi tak 4 stranky. Odkaz je pod clankem, ale rad jej zopakuji <a href=\\\\\\"<a href=\"http://www.co2science.org\">http://www.co2science.org</a>\\\\\\"><a href=\"http://www.co2science.org</a>\">www.co2science.org</a></a>. Hodne zabavy.

Odpovědět


Od začátku globálního oteplování...

ZEPHIR,2007-11-13 14:35:19

kdy roste koncentrace CO2 se biodiverzita naopak prudce snižuje, šíří se pouště a tajou ledovce. Máte vůbec nějakou představu, proč by tomu mělo být najednou jinak?

Odpovědět


...

JonnY,2007-11-13 15:24:11

"Od začátku globálního oteplování...
kdy roste koncentrace CO2 se biodiverzita naopak prudce snižuje" CO2 nema s biodiverzitou NIC SPOLOCNE.
toxicky odpad, klcovanie lesov a pralesov, zastavba rozsiahlych ploch, polnohospodarstvo, pesticidy, ci ine zasahy ano. CO2 NIE

"šíří se pouště a tajou ledovce" mate na to nejaky dokaz? okrem toho co si povymyslal ujo Gore ?

"už zkrátka nevěděj, kde brát další argumenty" no ze to hovorite zrovna vy :D

Odpovědět


Zavřeme Zephira

Colombo,2007-11-13 19:07:34

do naprosto izolované místnosti velikosti 2x2 metry. Za nějakou dobu umře. Co je závěr? Zephir bez lidského kontaktu umírá(s nedostatkem kyslíku to vůbec nesouvisí, my jsme se totiž zaměřili na něco jiného, že?)

Odpovědět


Přesně tak...

ZEPHIR,2007-11-13 21:46:57

zvýšení koncentrace CO2 možná kytkám prospívá, ale neprospívá to jejich životnímu prostředí. Naše Země se jednoduše pomalu měni ve Venuši. Až dosud se biosféra dokázala s rostoucí koncentrací CO2 vždycky poprat a dřív či pozdějc uložit pod zem - tím si ale do budoucna nejsem jist, když lidský aktivity působěj zatvrzele přesně opačně.

Odpovědět


...

JonnY,2007-11-14 01:24:33

ZEPHIRe perlite ;)
teraz len vymysliet mechanizmus premeny CO2 na kyselinu sirovu, nech to s tou venusou poriadne klapne ;p


priroda sa z ziadnym CO2 "nepere". CO2 nieje ziaden verejny nepriatel. je to jeden zo zakladnych prvkov atmosfery.

a aj keby sa klima zmenila akokolvek, to trapi len ludi. prirode je jedno, ci tam je more, step alebo bazina. ci tu budu plavat ryby, skakat zajace alebo behat opice
akokolvek sa podmienky zmenia, neprisposobive druhy nieco nahradi. a podmienky sa menia. tak to bolo vzdy a s tym nikto nic nespravi.

CO2 ani zmeny klimatu prirodu neobmedzuju. obmedzuje ju clovek svojimi aktivitami a zasahmi

potencialne zmeny klimatu skodia NASEMU zivotnemu prostrediu a nasemu pohladu na prirodu.
kytkam a krysam je to fuk :)

Odpovědět


prirode je jedno, ci tam je more, step alebo bazin

ZEPHIR,2007-11-14 02:20:32

Dnešní příroda je jen vyprahlá skalka ve srovnání s devonskejma močálama, do kterejch propadávaly třicetimetrový cykasy a zfosilněly nastojato. Zlatý časy přírody na zeměkouli dávno minuly. Jsou teorie, že právě rozvoj suchejch lesostepí v okolí africkejch jezer odříznul opičáky od pralesů a donutíl je slízt na zem a rozhlížet se po okolí na zadních.

Odpovědět

Silne demagogicky clanek

Petr,2007-11-13 10:01:02

taky se mi nezamlouva jaky humbuk je kolem CO2, ale stavet selsky rozum proti zaverum mnoha fundovanejsich odborniku ukazuje na nedostatek soudnosti nebo oblibu v konspiracnich teoriich. prijimane opatreni je to co me desi, na ostatni nema clovek vliv.

hezky den

Odpovědět


o čem to mluvíte?

vosel,2007-11-13 13:44:23

Žádný odborník vám nemůže říct že to není pravda. Prokázat pokusem vliv CO2 na rostliny je naprosto jednoduchá věc.

Odpovědět


Všichni víme, že když se kytkám připustí CO2

ZEPHIR,2007-11-13 16:30:29

tak líp rostou. Jen si nejsem jistej, jestli to není spíš zvýšenou vlhkostí a teplotou, protože takovej pokus vždycky vyžaduje skleníček, prostě uzavřenej prostor, do kterýho se CO2 napouští.

Ale biodiverzita? To už je čirej výmysl.

Odpovědět


Zephire ty si fakt pako

vosel,2007-11-13 19:36:29

To se vezmou dva skleníčky, do jednoho pustíš normální vzduch a do druhýho přidáš CO2...

Odpovědět


...a do obou přihodim nabobtnalej hrách.

ZEPHIR,2007-11-13 21:55:29

Po skončení pokusu zjistim, že ve skleničce s hrachem vyrostly navíc fialky, kukuřice a olivy, protože tam podle tohoto článku stoupla biodiverzita.

Odpovědět

Žádný zvýšení biodiverzity pochopitelně nehrozí

ZEPHIR,2007-11-13 09:29:42

jen další nárůst klimatickejch rozdílů mezi souší a pevninou a expanze pouští, která posune zelený pásy dále od obratníků.

Odpovědět


hrozí

IP,2007-11-13 11:20:39

S růstem teploty přirozeně tak jako v minulosti dojde ke zvýšení biodiverzity - hodnoceno jako druhová pestrost na jednotku plochy (přečti si o tom v popisu vývoje přírody v holocénu - V. Ložek: Zrcadlo minulosti). Mnohem větší nebezpečí než oteplování je pro biodiverzitu běžné zemědělství (čím primitivnější, tím horší) a zastavění krajiny.

Odpovědět


...

JonnY,2007-11-13 13:02:47

ako vzdy prvy a vsetko spochybnujuci. ludia co cely den necakaju na spravu z osla su proti vam v nevyhode.



na rozdiel od vas niesom expert klimatolog (a kedze pokladate vase tvrdenie proti vyssie uvedenym autorom tak predpokladam ze diplomovany odbornik ste. a mal by ste byt), ale prijde mi ze vysoka teplota a vysoka vlhkost su pre zelen celkom prospesne.
sklennikovy efekt je pomenovany podla sklenniku. a na co je sklennik? na efektivny pestovanie rastlin.

Odpovědět


žádný důkaz pro zvýšení biodiverzity

ZEPHIR,2007-11-13 14:39:53

v souvislosti s nárůstem koncentrace CO2 neexistuje. Od té doby, co se koncentrace CO2 začala zvyšovat vyhynuly mraky druhů, pokud se na nový stanoviště šířej ty teplomilný, vytlačujou odsud původní druhy. Odpůrci globálního oteplování už zkrátka nevěděj, kde brát další argumenty, jen si to přiznejte.

Odpovědět


Zefirátko si nedá pokoj

František I.,2007-11-13 17:57:18

Zefirátko, protože jste trochu pomalejší v chápání, rád bych vás upozornil na drobný fakt, že naftu i uhlí tu máme z dob, kdy bylo CO2 na naší planetce vysoko nad průměr. Tvrdí se, že bychom v tehdejší atmosféře vůbec mohli dýchat. Jsou i tací, kteří tvrdí, že diversita rostlinstva byla mnohonásobně různorodnější než dnes. Jinak ještě drobnůstku. Kdysi v Sojuzu mi jeden učjonyj vyprávěl, že při šlechtění zámé odrůdy mironovská využili jakési nedochůdče s určitými vlastnostmi(po ozáření se vegetuje špatně i některým rostlinkám), které nebylo schopné žít na poli. Proto ho uchovávali v jakémsi skleníku, kde bylo o tušímže 30 % CO2 více než je normální stav. Obilíčko nejen vyrostlo, ale dalo životaschopný pyl. Myslíte si, že byste toho byl schopný? Možná by se u vás rozvinula větší diversita.

Odpovědět


K. Vary

J. Hanák,2007-11-13 20:15:22

Zephir, alias pan Srnka, alias superstruny, ve skutečnosti pan Petřík, Molakova 34 Karlin Praha 8. Má fakt hroší kůži. Ze mne kdyby někdo udělal takovýho troubu, jako ruger a karpinus ( viz
www.osel.cz/index.php?clanek=3071&akce=show2 ), tak zalezu a mlčím.
Na vojně jsme měli plk Cimpu. Taky rozuměl všemu. Od alergií, geneticky modifikovaným organismům, oteplování, superstrunám. Dělal politruka.

Odpovědět


...

JonnY,2007-11-13 21:22:09

Zephir sa nevzda :)
Ma totiz pevnu predstavu o svete. A co do nej nezapadne, to je automaticky chybne.

A to je ten problem...

Odpovědět


Ma totiz pevnu predstavu o svete

ZEPHIR,2007-11-13 21:52:05

Éterová teorie je velmi robustní, opírá se o kauzalitu. Co není kauzální, je atemporální, nepřežije. Takže pokud nemáte lepší argument, pak jen konstatujete realitu: proč bych měl svuj pohled na svět měnit jen proto, že někdo říká, že je pevnej?

To přece nedává smysl.

Odpovědět


...

JonnY,2007-11-14 00:48:33

mne nedava zmysel ten vas post :)

a nie nejdem sa s vami dalej dohadovat. vas by uz nepresvedcilo ani keby vam gore s celym IPCC povedal ze si to vymyslaju :)

Odpovědět


Počkej,...

ZEPHIR,2007-11-14 02:22:16

..on to Albert vážně říkal?!?

Odpovědět


Vlnová teorie éteru

ZEPHIR,2007-11-14 02:38:44

popisuje hmotu vesmíru jako vlny - kauzální gradienty fluktuací éteru. Všechno co můžeme v takovým vesmíru vnímat jako realitu jsou pouze ty gradienty - účinek náhodnejch fluktuací se vyruší a tudíž dřív či pozdějc zaniká. Stejně to platí i v argumentační rovině: jen názory obsahující logiku posouvaj vědění vpřed a nezanikaj v šumu náhodnejch dohadů. Podle vlnový teorie jsou i vědecký teorie hmotný útvary, zprostředkující šíření hmoty a energie ve svým specifickým prostředí, tvořeným společenským vědomím, podobně jako membrány v pěně. Pokud teorie nedopomůže lidem zvýšit hustotu šíření energie nebo přepravu hmoty, lidi ji utilitárně opustí jako zbytečnou. Třeba Darwinova teorie je taky jakási kauzální fluktuace hustoty, něco jako membrána v pěně, propojující řadu dalších poznatků. A zatím nezanikla v šumu dalších teorií, právě proto, že ty poznatky logicky spojuje. Nejhutnějším útvarem kauzální reality je inerciální vlna řízená gradientama hmoty a energie. To vede k tomu, že se informace v lidský společnosti šíří podobně jako vlnění. Když třeba budu vysílat nějakou teorii do informačně řidšího prostředí, třeba skupině papuánců nebo čtenářů Osla, musím počítat s odrazem a rozptylem informace na mezifázovým rozhraní. Třeba Papuánci nebo dejme tomu angorský králící vůbec nepochopí princip letadla a to ani tehdy, pokud je v něm necháme volně pobíhat - je jako černá díra: informace a know-how v něm obsažená se vůbec nepřenese ven.

Odpovědět


Když naroubujem gradienty na biodiverzitu a CO2

ZEPHIR,2007-11-14 03:02:56

pak nám z toho vychází, že produktivita rostlin závisí na rozdílu koncentrací CO2, ale taky na gradientu vody a živin. A pokud zvýšení koncentrace jedný ze složek snižuje ostatní gradienty, pak se metabolismus kytky jako celku snižuje. Zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře způsobí roztání ledovců, zastavení atmosférický a oceánský cirkulace vody a tím i transpirace rostlin, který sou v ní zapojený, čili zpomalení jejich růstu a pokles biodiverzity.

Živá hmota, byť úplně blbá neni tak úplně pasivní. Biosféra má tu zajímavou vlastnost, že s dodáním slunečního záření vlastně bojuje proti entropii a štěpí oxid uhličitej na prvky a uhlík ukládá pod zem. Lidská činnost dokáže v řadě připadů taky snižovat entropii, třeba z železný rudy postavit Eifellovku, bohužel však energii k tomu potřebnou zatim nečerpá ze slunce, ale naopak zvyšuje entropii biosféry a zásob energie, který nahromadila. Takže v jistým ohledu jsme pořád míň dokonalý tvoři než kytky, který na budovatelskou činnost najely už dávno.

Odpovědět


...

JonnY,2007-11-14 03:40:26

post1: nie, pokial viem tak Gore to este nepriznal :))
ale vzhladom na to, ze to je vseobecne zname...

post2: si necham na zajtra, uz na to nemam bunky

post3: ehm, zvysovanie mnozstva CO2 v atmosfere zatial roztopenie ladovcov (=severny a juzny pol) naozaj nesposobi. ked odhliadneme od fantastu gora, v dokumente co som videl zrovna nedavno v tv, jeden pan klimatolog spominal narast cca o 1 stupen do konca storocia.
a domnievam sa ze narast priemernej teploty na juznom pole o jeden stupen (na -48°C ) nejake zavazne topenie nesposobuje.
na severnom pole to v lete moze popoliezt malicko cez nulu, ale priemer sa pohybuje stale okolo -20°C

Odpovědět


extremy

LS,2007-11-14 10:03:14

Co se tyce narustu teploty - nezalezi tak na prumernych hodnotach, ale na extremnich hodnotach a jejich polohach. Kdyz bude v lete etpleji o 1 stupen a v zime studeneji o to same, tak se skoro vubec nic nezmeni. Pokud vyleze nekde teplota z -47 na -48, tak to opravdu neni problem, pokud se to same stane z -0,5 na 0,5, tak uz to nejakou zmenu prinest muze...

Odpovědět


Skleníkovej efekt CO2...

ZEPHIR,2007-11-14 10:13:07

..je dobře známej a teoreticky zdůvodněnej. Jedinej argument je, že podle fosilních dat koncentrace CO2 klimatický cykly teploty následujou, nikoliv předcházej a to přinejmenších o několik stovek let. To ale bohužel neplatí pro poslední století, kde teplota i koncentrace CO2 šplhá téměř o řád nad rámec klimatickejch cyklů za posledních 200 milionů let. Čili něco se děje. Rád bych to svedl na solární aktivitu, ale pravděpodobnost, že za posledních 200 milionů let Slunci hrábne najust v období posledních 100 let, kdy člověk vypaluje zásoby fosilních paliv je prostě 1:2,000,000. Odpůrci oteplování si prostě budou muset najít pravděpodobnější indicie.

Odpovědět


Globální oteplování nemusí...

ZEPHIR,2007-11-14 12:52:56

..způsobovat výraznej nárůst teploty, dokud většina ledovců neroztaje. Je to podobný, jako když lijete horkou vodu do sklenice s ledem, prostě elementární fyzika. Takže na zemi - zvlášť na pólech a na pevnině - se nemusí nijak oteplit, ale mezitím roztaje polovina ledovců, zbytek sklouzne do moře sám.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace