Je náš Měsíc výjimečný?  
Nová pozorování ze Spitzera ukazují, že měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – nejsou ve vesmíru zcela běžné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %.

 

 

Zvětšit obrázek
Měsíční úplněk. Kredit: T.A. Rector, I.P. Dell"Antonio/NOAO/AURA/NSF

„Kdyby měsíc vznikl při mohutné srážce, všude kolem by měl být vyhozený prach,“ řekla Nadya Gorlova (University of Florida, Gainesville), vedoucí autorka nové studie, která byla publikována 20. listopadu v Astrophysical Journal. „Pokud by se tímto způsobem formovalo hodně měsíců, pak bychom pozorovali prach kolem mnoha hvězd - ale my jsme nic neviděli.“

 

 

Je těžké představit si Zemi bez Měsíce. Naše důvěrně známá „bílá koule“ je nejen inspirací pro umělce, základem bájí, psi na něj vyjí, ale v posledních desetiletích je i cílem vědeckého výzkumu a lidé na jeho povrchu už zanechali mnoho stop. Možná i pozemský život, který se vyvinul v oceánu, se na souš dostal pomocí přílivů a odlivů, které vznikají díky gravitačnímu působení Měsíce na Zem.

 

 

Podle astronomů Měsíc vznikl asi 30 až 50 miliónů let po našem Slunci, kdy terestrické planety (kamenné planety typu Země) začínaly mít dnešní podobu. Tehdy naše velmi mladá Země dostala „facku“ od tělesa velikosti Marsu (poloviční Země), při které byl odtržen kus pozemského pláště. Povrchový materiál obou těles byl odpařen a vymrštěn do vesmíru. Oblaka odpařených hornin spolu s vyvrženými úlomky hornin pak zformovala na oběžné dráze kolem Země Měsíc. Další měsíce v naší Sluneční soustavě buď vznikaly současně se svou planetou, nebo byly chyceny gravitací planety.


 

 

Zvětšit obrázek
Srážka. Kredit: William K. Hartmann

Gorlova a její kolegové hledali důkazy srážek -  prach kolem 400 hvězd starých asi 30 miliónů let  - zhruba v tomto věku bylo našeho Slunce, když se vytvořil náš Měsíc. Zjistili, že jen 1 ze 400 hvězd je zahalena do hledaného prachu. Na základě množství pozorovaného prachu a času, který uplynul od měsíčního formování, vědci pak vypočítali, že pravděpodobnost tvoření „pozemských“ měsíců v solárním systému je nanejvýše 5 až 10 %.

 

Zvětšit obrázek
George Rieke ((University of Arizona)

 

„Nevíme, jestli kolize, které jsme byli svědkem u jedné hvězdy, skutečně povede k vytvoření měsíce. Pak by tato měsíční formování mohla být mnohem méně častá než ukazuje náš výpočet,“ řekl George Rieke (University of Arizona, Tucson), spoluautor studie.

 

 

Stejně jako náš Měsíc i kamenné planety se formují během velkého bombardování a všude kolem je prach. Podle současného názoru tento proces planetární „výstavby“ trvá v době asi od 10 do 50 miliónů let po narození hvězdy. Ale skutečnost, že Gorlova a její tým našel se srážkou pouze 1 hvězdu ze 400, ukazuje na to, že u hvězd starých 30 miliónů je většinou tvoření planet dokončeno.

 

 

„Astronomové pozorují u mladých hvězd rotující prachové disky více než 20 let,“ řekla Gorlova. „Ale ty hvězdy jsou obvykle tak mladé, že u nich převládá prach vzniklý při procesu formování planet. Hvězda, kterou jsme našli je starší. Je ve stejném věku, v jakém bylo naše Slunce, když skončilo tvoření planet a systému Země-Měsíc.“

 

Zvětšit obrázek
Srážka. Kredit: Astrophysics Science Division (ASD)/NASA/ GSFC

 

Pro milovníky Měsíce nejsou všechny novinky špatné. A to i v případě, že budeme mluvit o „pozemských“ měsících, které vznikají při kolizích u kamenných planet typu Země. Astronomové věří, že těchto exoplanet jsou ve vesmíru miliardy a většina z nich má měsíce. Pak 5 až 10 % z několika miliard je docela hodně. Navíc měsíce mohou vznikat i jinými způsoby.

 

Další spoluautoři: Zoltan Balog, James Muzerolle, Kate Y. L. Su a Erick T. Zouny (University of Arizona) a Valentin D. Ivanov (ESO, Chile).

 


Zdroj: Spitzer Space Telescope
 

 

 

 

Datum: 25.11.2007 20:09
Tisk článku

Související články:

Pěkný úlovek: Vědci vystopovali první superzemi ve vázané rotaci     Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2024)
Měsíc by se mohl stát gigantickým detektorem gravitačních vln     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2024)
Nový soukromý modul dosedl na povrch Měsíce     Autor: Vladimír Wagner (23.02.2024)
Voda na Měsíci - změna v chápání historie     Autor: Josef Pazdera (16.02.2024)
Indický modul dosedl v blízkosti pólu Měsíce     Autor: Vladimír Wagner (25.08.2023)



Diskuze:

DonNight

JosefŽ,2007-11-26 18:54:31

Máme důkaz o hojném výskytu měsíčních hornin na Zemi?Proč má Země i po srážce s kosmickým tělesem téměř kruhovou oběžnou dráhu kolem Slunce a platí pro ni Keplerovy zákony?Na Měsíci je vzhledem k jeho předpokládanému stáří málo prachu na jeho povrchu.Seismometr zanechaný po startu modulu Apolla 11 podle tehdejších zpráv (novinářských kachen?)zaznamenal delší otřesy povrchu Měsíce,než se předpokládalo-což tehdy vedlo k různým fantasmagoriím(včetně umělého původu Měsíce).Měsíc ve skutečnosti přispívá k utváření bohatého a stabilního prostředí a k obyvatelnosti naší planety.Měsíc stabilizuje sklon zemské osy(23,5 stupně zaručuje velice mírné rozdíly mezi ročními obdobími).Bez Měsíce by se sklon silně a divoce vychyloval a to by vedlo k prudkým a výrazným změnám teploty.Zvyšuje příliv a odliv 60 procenty,Slunce zbývajícími 40.Důležité je splachování živin z kontinentů do moří a oceánů,což jim poskytuje větší hojnost živin,než by jinak měly(např pro kyslíkotvorné řasy-regulující množství CO2 v atmosféře).Měsíc přispívá k velkoškálové cirkulaci vody v oceánech.Oceány zadržují velkou část tepla potřebného k tomu,aby teplota ve vyšších zeměpisných šířkách zůstávala poměrně mírná.Stabilita pozemského klimatu je do značné míry závislá na existenci Měsíce.Zkusil někdo vypočíst potřebné množství energie potřebné na sekundární roztavení Měsíce vzniklého a zároveň přesně umístěného na dnešní obdivuhodnou dráhu kolem Země při srážce dvou kosmických těles?

Odpovědět


Proč má Země

ZEPHIR,2007-11-26 23:24:07

Protože k tý srážce evidentně došlo už dávno, krom toho nutně nemusela vést k vychýlení dráhy, když se obě planety pohybovaly po přibližně stejný trajektorii. To je vidět i z toho, že se Měsíc natáčí k Zemi při rotaci stále stejnou stranou. Lítá zkrátka kolem Země už pěkně dlouho, dlouho i na kosmologický měřítka.
To s tim prachem je zajímavý, nutno ovšem vzít v úvahu, že Země většinu meteorů na svý dráze vychytává a na poměrně lehčí Měsic jich tak dopadne mnohem míň. Krom toho Měsíc mohl mít dlouho vlastní atmosféru, spekuluje se i o zbytcích vody pod Měsíčním povrchem.

Ve Sluneční soustavě je ve skutečnosti docela hodně binárních systémů, viz např. planetoidy typu Pluto a Cháron s podobným poměrem hmotností. Asi 15% planetek se pohybuje sluneční soustavě po dvojicích, podobný zastoupení maj dvojhvězdy v Galaxii. Takže to s tou výjimečností Měsíce nevidim až zas tak žhavě. O jeho přínosu pro evoluci biosféry není sporu.

Odpovědět

nechapu

Nina,2007-11-25 20:58:05

i kamen byval kdysi tekuty. Vznik mesicu srazkou,nebyly by mesice kulati,vzdyt se ve vesmiru vali spousta balvanu,co nemaji kulaty tvar,pak jak by se kamen zakulatil?

Odpovědět


gravitácia

Martin,2007-11-25 21:56:30

Mesiac sa zaguľatil svojou vlastnou gravitáciou, údajne už telesá s priemerom asi 300 km majú gravitáciu dostatočne silnú na to, aby sa vlastnými silami zaguľatili.

Odpovědět


Já se kulatím

Colombo,2007-11-25 22:20:25

vlastní žravostí:)

Odpovědět


opravdu vlastni gravitaci?

Nina,2007-11-26 09:45:25

to by musil byt takovy fofr ze ani na Zemi by tim padem nemohly byt hory. Preci kdyz se gravitaci zakulati tak ohromna masa kamene,pak na povrchu by kazda planeta ci mesic musily byt vyhlazeny jako sklo.Spise byly vsechny kulate telesa kdysi plyny a kapalina ve velmi zhavem stavu. Jestli se neco odtrhlo srazkou,pak by to melo zustat v puvodnim stavu,protoze to nema jadro.

Odpovědět


Energie

DonNight,2007-11-26 16:45:56

při srážce se asi uvolnilo tolik energie, že to stačilo na sekundární roztavení,ne?

Odpovědět


myslim ze ne

Nina,2007-11-26 20:28:28

pri obycejne srazce by se neuvolnilo tolik tepelne energie na roztaveni kompletne cele hmoty. Plus Mesic ma svou gravitaci,tudiz jadro. Jadro se pravdepodobne vyvinulo nejdrive.

Odpovědět


Nina

Martin,2007-11-26 21:07:22

Dôležitá je aj konzistencia hornín, kompaktná žula sa predsa musí najprv eróziou rozrušiť a až potom môže podľahnúť vplyvu gravitácie a zosunúť sa nižšie, do terénnej depresie. Sú tu dva protichodné procesy - horotvorné pohyby a erózia, povrch Zeme je výsledkom ich činnosti. Keby sa úplne zastavili horotvorné pohyby, o pár desiatok miliónov rokov by sa povrch Zeme takmer úplne vyhladil, veď stačí porovnať mladé pohoria, ako sú Alpy a Himaláje so starými pohoriami, ako je Ural.
Základný guľovitý tvar sa teda zrejme vytvoril, keď telesá boli ešte žeravé alebo keď pozostávali len z ľahko tvarovateľného prachu.

Odpovědět


Re: Nina

ZEPHIR,2007-11-26 23:32:10

Obecně se soudí, že zvrásněnej povrch Země je důsledek deskový tektoniky. K tý může dojít jen když je planeta určitý velikosti, např. Merkur žádný tektonický desky nemá, protože vychladl moc rychle. U Země se předpokládá, že se v zemským plášti nahromadilo právě tak akorád těžkejch izotopů, který ho vyhřívaly radioaktivním rozpadem, v důsledku čehož se vnitřek dlouho udržoval v plastickým stavu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz