Obří výtrysk u hvězdného embrya  
Spitzer pozoroval u právě se rodící hvězdy – hvězdného embrya L1157, které je zahaleno do černé prachové obálky, rychle rostoucí výtrysk (jet).

 

 

Infračervený hvězdný portrét nabízí první pohled na velmi rané stadium v embryonálním životě hvězdy, která připomíná naše Slunce – období, kdy se původní hvězdná obálka hroutí a unikají proudy plynu (jety). Pozorování pomohou astronomům lépe porozumět nejen vzniku hvězd, ale i planet.

 

Zvětšit obrázek
Bipolární jety tryskající z L1157 (infračervený snímek). Kredit: NASA/JPL/SST

„Je to poprvé, kdy jsme zřetelně viděli zplošťující se obálku kolem vznikající hvězdy,“ řekl Leslie Looney (University of Illinois, Urbana-Champaign), vedoucí autor studia o hvězdě, označené L1157 (publikováno 1. prosince v Astrophysical Journal).  „Některé teorie toto předpovídaly, ale dosud jsme neviděli žádný přesvědčivý důkaz.“

 

Hvězdy se rodí z hustých prachoplynných oblaků, které se hroutí směrem do centra. Jak hvězda roste a „pojídá“ svou obálku, tak rotuje stále rychleji a rychleji jako krasobruslař při piruetě. Na oběžné dráze kolem hvězdy začíná „krystalizovat“ disk, v němž vznikají planety. Rostoucí tlak ve formujícím systému způsobuje výtrysky plynu – jety.

 

 

Zvětšit obrázek
Leslie Looney (University of Illinois)

Celá tato oblast je normálně „neviditelná“, protože prach brání úniku viditelného světla. Např. embryonální hvězda L1157 je ve viditelném světle černá. Spitzerův infračervený pohled proniká prachovým „závojem“ a poskytuje nám vzácný pohled na solární systém, který možná vypadá jako naše Sluneční soustava, když byla velmi mladá.

Bipolární jety tryskající z L1157 jsou obrovské; světlo by tuto vzdálenost urazilo za 9 měsíců. Na snímku, pořízeném Spitzerem, bílá barva ukazuje nejžhavější části jetů (asi 100 °C). Většina materiálu v jetech má teplotu kolem 0 °C (barva oranžová).

 

Zploštělá obálka, kolem rodící se hvězdy je kolmá na jety a na snímcích je černá. Je to proto, že ji tvoří tak hustý prach, že jím nepronikne dokonce ani infračervené světlo. Obálka je dostatečně velká, aby se do ní vešly desítky tisíc hotových Slunečních soustav. Formování planet v disku nemůžeme na této fotografii vidět - jsou menší než pixel.

L1157 leží ve vzdálenosti asi 800 sv.l. v souhvězdí Cephea. Její stáří je asi 10 000 let a astronomové se shodují, že asi za milión let - po zapálení termojaderných reakcí - se stane plnohodnotnou hvězdou o hmotnosti našeho Slunce.

 

„Pořizování obrázků hvězdných miminek není snadné,“ řekl Looney. „Teď, když máme vhodný snímek, můžeme začít řešit otázky, jestli tento hvězdný systém a jeho potenciální planety porostou stejně jako náš.“

Další autoři: John J. Tobin (University of Michigan, Ann Arbor) a Woojin Kwon (University of Illinois).

 

Zdroj: Spitzer Space Telescope

Datum: 03.12.2007 16:16
Tisk článku

Související články:

Obsahuje planetka Polyhymnia prvky, které nejsou v periodické tabulce?     Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2023)
Webb zřejmě vyřešil záhadu zmizení masivní hvězdy z roku 2009     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2023)
Nejvíce magnetická hvězda ve vesmíru umírá do magnetaru     Autor: Stanislav Mihulka (20.08.2023)
Surfing pro titány: Na hvězdném monstru se valí vlny vysoké jako 3 Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (11.08.2023)
Ultraexotické Buchdahlovy hvězdy jsou jako černé díry bez horizontu událostí     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2023)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz