Vědci objevili další dinosauří "mumii"  
Jde o jednu z deseti nejlépe zachovaných fosílií všech dob.

 

 

Fosilii starou 67 milionů let našel šestnáctiletý student. Dinosaurus dostal podle místa objevu přezdívku "Dakota". (Kredit:  Julius T. Csotonyi and 3D model by 422 South/National Geographic Television Art and Animation

O tzv. dinosauřích "mumiích", tedy poměrně dokonale zachovaných fosilních jedincích dinosaurů už byla ve vědeckém světě nejednou řeč. Takřka světově proslulý jedinec hadrosaurida rodu Brachylophosaurus zvaný "Leonardo" byl předmětem zájmu vědecké i laické veřejnosti již od svého oficiálního odhalení. Částečně mumifikované tělo tohoto 77 milionů let starého živočicha bylo objeveno v červnu roku 2000 a obsahovalo vedle klasických fosilních kostí i zkamenělé měkké části těla (např. části kůže, svaly a obrysy interních orgánů). „Leonardo“ svou popularitou zastínil všechny dřívější podobné (byť nanejvýš vzácné) objevy stejného druhu. Málokdo proto ví, že první částečné "mumie" hadrosauridů byly objeveny již před 99 lety týmem amerického paleontologa Charlese H. Sternberga. Na rozdíl od doby před jedním stoletím však dnes máme také unikátní technologie, schopné tyto skvělé nálezy virtuálně přivést k životu a vydupat z nich tolik doplňujících informací, kolik jen je z milionů let starého těla možné.

 


Počátkem tohoto týdne byl světu představen další unikátně zachovaný jedinec hadrosaurida (zřejmě rod Edmontosaurus nebo Anatotitan) starý asi 67 milionů let (pozdní svrchní křída). Nález byl učiněn v Severní Dakotě v roce 1999 tehdy 16-ti letým amatérským paleontologem Tylerem Lysonem. Proslulá formace Hell Creek tak světu předala další ze svých mnoha pokladů konce dinosauří éry. Stupeň zachovalosti fosílie právem budí údiv. Dinosaura zřejmě brzy po smrti překryl jemný, bahnitý sediment, který zabránil rozkladu všech měkkých tkání a zachoval částečný tvar těla. Unikátní je také způsob dochování třídimenzionálního kožnatého „vaku“, stále obklopujícího někdejší tělní dutinu zvířete.

 

Dinosaurus dostal podle místa objevu přezdívku "Dakota" a vedením výkopových prací byl pověřen britský paleontolog Phillip Manning z Univerzity v Manchesteru. Po mnohaleté práci byl objev vyzdvižen, částečně odpreparován a konečně podroben "vyšetření" na počítačové tomografii, kam byl umístěn celý mnohatunový blok. Pro tento úkol bylo nutné použít speciální skener společnosti Boeing, používaný k testování letadel. Skvěle zachovaná trojrozměrná textura kůže, obrysy kosterního svalstva a výplň po meziobratlových ploténkách držící obratle v původní vzdálenosti jsou jen několika úžasnými fakty, pojícími se k nálezu. Mohutný "pacient" za živa měřil kolem 9 (možná však až 12) metrů na délku a vážil kolem 3,5 tuny. Právě nově odhalené rozestupy mezi navazujícími obratli však délku tohoto i jiných dinosaurů výrazně zvyšují (asi o desetinu).

 

Zajímavým vývodem studie je také nový počítačový model pohybu dinosaura, který vynesl maximální hodnotu rychlosti běhu 45 km/h. To je víc, než se dříve u velkých ornitopodů předpokládalo a dokládá to potřebu rychlého útěku před tyrannosaury (kteří podle stejného modelu dosahovali rychlosti běhu asi 29 – 32 km/h). To podle Manninga podporuje představu hadrosauridů jako aktivních běžců, kteří se dokázali spasit před velkými teropody útěkem. Nález také upřesnil náš pohled na fyziognomické proporce zad a ocasní části těla hadrosauridů. Podle prvních závěrů byla zadní část těla o 25% mohutnější, než se dříve předpokládalo. Ocas byl také poněkud mohutnější, než jak byl dosud u těchto dinosaurů interpretován.

 

Spekuluje se také o možném zachování originálních proteinů z organizmu tohoto dinosaura (jako se to nedávno povedlo paleochemičce Mary H. Schweitzerové právě u tyrannosaura). Vzorky pro chemickou analýzu již byly odebrány ze všech částí fosílie, včetně původní „kůže“. Na rozsáhlých mapovaných analýzách se podílí laboratoře v USA i v Anglii. Výzkum tohoto jedince bude pokračovat ještě mnoho měsíců a možná i let, na čemž se shodli všichni zainteresovaní vědci. V současnosti se zkoumají možnosti tomografického prosvícení zbytku horninového bloku s fosíliemi "Dakoty". Dá se předpokládat, že o „jedné z deseti nejlepších objevených fosílií všech dob“, jak se o nálezu vyjadřují média, ještě brzy uslyšíme.

 

Video  - nový počítačový model pohybu dinosaura stanovil maximální hodnotu rychlosti běhu  na 45 km/h.


Galerie obrázků

 

Pramen: National geographic 

Autor publikuje na Wildprehistory a má vlastní blog: Dinosaurus



Datum: 06.12.2007 02:50
Tisk článku

Související články:

Opeřený megalosaurid Sciurumimus     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2012)
Zkamenělá bonanza dálného jihu     Autor: Vladimír Socha (20.05.2009)
Úvod do pterosaurologie     Autor: Vladimír Socha (29.04.2009)
Objev prvního opeřeného ornithischiana     Autor: Vladimír Socha (18.03.2009)
První vážný pokus o Jurský park     Autor: Vladimír Socha (08.03.2009)



Diskuze:

Draslíkoargonová metoda: hrají geologové v kostky?

Zillmer,2007-12-15 15:14:30

Radiokarbonovametoda konci presnosti po 10 000letech, pro anorganicke materialy jsou metodiky rovnez problematicke tak jak si troufate urcovat casovou skalu krom toho ze se prece jedna o tzv vedecke dogma.
tak tady jedna pripominka od Zillmera:

Draslíkoargonová metoda: hrají geologové v kostky?

Měří se radioaktivní rozpad nestabilního (radioaktivního) izotopu draslíku 40, resp. Při tom vznikající argon 40 během chladnutí vulkanické horniny. Aby byl výsledek měření přesný, musel by z minerálů uniknout všechen argon který tam je, aby byl počáteční stav na nule. To je pádný přepoklad!!! Ježe my nevíme kolik ho tam bylo na začátku tuhnutí a kolik se ho tam dostalo z atmosféry! Horniny mají totiž tu vlastnost, že argon pohlcují. V důsledku toho se naměří větší množství argonu, než jaké by se mělo vyskytovat, kdyby veškerý argon pocházel z radioaktivního rozpadu draslíku. Nakolik je pak motoda chybná?

V 1992 dr Steven Austin poslal do Geochron laboratorium v Cambridge,Ma ke zkoumání vzorky Dacitu z nového lávového dómu svaté Heleny, předem je rozemlel na 4 koncentráty minerálů. Nezmínil se že se jedná jen o 10 let starou horninu.
A takový byl vysledek radiometrického datovani:
Horninový prášek 350 000 +-50 000
Směs živců 340 000
Smě amfibolů 900 000
Směs pyroxenu2 22 800 000 +- 600 000

Odpovědět

No na každej pád je z obrázku vidět,

ZEPHIR,2007-12-08 00:39:18

..že neměl peří, ale povrch tvořil rohovitý destičky, možná jako u krokodýla. Takže jak je tomu s pernatejma dinosaurama?

Odpovědět


...

Tom,2007-12-08 00:44:32

Opeření se předpokládá jen u teropodů (masožravých dinosaurů) ;o)

Odpovědět


OK....

ZEPHIR,2007-12-08 14:31:10

...a k čemu by jim bylo? Tyranosaurus stejně nelítal...

Odpovědět


..

Tom,2007-12-16 12:42:07

K tepelné izolaci ;o)

Odpovědět

behal max 45km/h?

DRK,2007-12-07 10:40:47

No nevim jak u ostatnich ale u me na prvni pohled vitezi dojem ze se jedna o vodniho tvora.. Aerodynamicky splostely tvar tela (vypada skoro jak ryba) a malicke koncetiny. Behani max. v pripade presunu do jine lokace.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz