Zvětšit obrázek

Deep Impact s impaktorem u komety (kresba). Kredit: NSSDC/GSFC/NASA

Mise Epoxi spojila dva významné vědecké výzkumy – pátrání po exoplanetách (Extrasolar Planet Observation - EPOCh) a výzkum komety (Deep Impact Extended Investigation –
DEXI). Pro oba případy NASA „oprášila“ sondu Deep Impact a misi přejmenovala na Epoxi. Sonda Deep Impact se proslavila 4. července 2005, když zkoumala jádro komety Tempel 1 pomocí impaktoru (projektilu).

Zvětšit obrázek

L. Drake Deming (GSFC)

Mateřská sonda, která srážku monitorovala, sice už nemá další impaktor, ale její přístroje jsou ve velmi dobrém stavu přesto, že byla po nárazu bombardována částicemi vyhozenými z kometárního jádra. Proto vědci rozhodli o jejím využití pro další výzkum kosmu. Rovněž cena mise Epoxi bude nízká ($40 miliónů).

Kromě výzkumu komety Hartley 2 sonda namíří koncem ledna 2008 větší ze dvou teleskopů na již dříve objevené extrasolární planetární soustavy. Bude studovat fyzikální vlastnosti již dříve objevených obřích exoplanet, pátrat po prstencích, měsících a exoplanetách podobných naší Zemi. Na Zemi se bude také dívat jako na exoplanetu. Získaná infračervená spektra by pak mohla sloužit jako srovnávací data pro tuto skupinu planet.

„Pátrání po extrasolárních planetárních soustavách je jedním z nejzajímavějších výzkumů naší doby,“ řekl Drake Deming (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), zástupce vedoucího mise v GSFC. „S Epoxi máme potenciál k tomu, abychom objevili nové světy a dokonce analyzovali světlo, které vysílají a možná zjistili i složení jejich atmosfér.“

Zvětšit obrázek

Kometa 103P/Hartley 2 ve falešných barvách (18. ledna 1998). Kredit: Tom Johnston

Nejmenší vzdálenost při průletu sondy kolem komety Hartley 2 bude asi 1000 km. Sonda využije stejné vědecké přístroje jako Deep Impact během své primární mise ke kometě Tempel 1 v červenci 2005.

Zvětšit obrázek

Tom Duxbury (JPL)

Pokud Epoxi ukáže, že kometa Hartley 2 se podobá již pozorovaným kometám, bude možno poprvé definovat novou třídu komet. Pokud kometa vykáže jiné charakteristické rysy, prohloubilo by to záhadu kometární různorodosti.

„Když jsme nemohli kometu Boethin najít, museli jsme sáhnout pro naši zálohu, která úplně odpovídá požadavkům, pouze cesta k ní je asi o dva roky delší,“ řekl Tom Duxbury (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), vedoucí projektu Epoxi v JPL.

Kometa 103P/Hartley 2 je malá, krátkoperiodická kometa (1,03 AU, oběžná doba 6,41 roku), kterou  objevil 15. března 1986 Malcolm Hartley dalekohledem Schmidt Telescope Unit na australské observatoři Siding Spring.

Zvětšit obrázek

Kometa 103P/Hartley 2 (28. prosince 1997). Kredit: ASTRO/ULG

„Hartley 2 je z vědeckého hlediska právě tak zajímavá jako kometa Boethin, protože obě mají relativně malá, aktivní jádra,“ řekl Michael A"Hearn (University of Maryland, College Park), šéf pro Epoxi na Marylandské universitě.

Zvětšit obrázek

Michael F. A"Hearn (University of Maryland)

Epoxi začala svou misi směrem ke kometě Hartley 2 už 1. listopadu. Sonda dostala příkaz, aby na 3 minuty zažehla raketové motory, čím se změnila rychlost sondy a tím i dráha. Nová dráha Epoxi je nyní nastavena tak, že vykoná 3 blízké průlety kolem Země - ten první 31. prosince 2007. Sonda bude umístěna na orbitální „vyčkávací pozici“ do doby, než nastane ten nejvýhodnější okamžik pro setkání s kometou Hartley 2 v roce 2010.

Zdroj: SPACEFLIGHT NOW