Taje Antarktida díky sopkám?  
Před dvěma tisíciletími došlo v Antarktidě k mohutné sopečné erupci. Dnes je tento vulkán stále ještě aktivní, ale kryje ho mohutná vrstva ledu. Vědci jsou přesvědčeni, že teplo ze sopky přispívá k tání ledovce.

 

 

Zvětšit obrázek
Mount Erebus

 

 

Antarktický led na ústupu

Zvětšit obrázek
David Vaughan, British Antartic Survey

V posledních deseti letech dramaticky ubylo ledu v západní Antarktidě a na Antarktickém poloostrově. Naopak, ledové masy ve východní Antarktidě byly ve stejném období poměrně stabilní. To jsou ve stručnosti závěry studie otištěné v předním vědeckém časopise Nature Geoscience týmem vedeným Jonathanem Bamberem z University of Bristol. Západní Antarktida ztratila v roce 2006 celkem 132 miliard tun ledu.

 

Antarktický poloostrov přišel ve stejném roce asi o 60 miliard tun ledu. Bamber přibližuje objem ztraceného ledu údajem, podle kterého by roční spotřebu pitné vody v celé Británii stačily pokrýt čtyři miliardy tun antarktického ledu.

 

Zároveň upozorňuje, že stav ledovcového pokryvu Antarktidy je výsledkem komplikovaných dynamických procesů, které není jednoduché zachytit a tím méně předvídat. Jeho pozorování například odporují obvyklé představě, podle které by měly ledovcové masy Antarktidy v důsledku zvýšených sněhových srážek narůstat. Místo toho je pozorován úbytek, který se stále urychluje. Za posledních deset let vzrostlo tempo ztrát ledu o 75%.

K nejrychleji se zmenšujícím antarktickým ledovcům patří Pine Island Glacier, který se za rok zkrátí asi o kilometr. Mocnost jeho vrstev  ročně klesá o několik metrů. Odhaduje se, že kdyby roztál celý tento ledovec, stouply by hladiny světových oceánů o 1,5 metru.

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Tábor britské expedice na ledovci v západní Antarktidě.

Můžou za to sopky
S vysvětlením úbytku v západní Antarktidě přicházejí britští geologové Hugh Corr a David Vaughan z Britisch Antarctic Survey. Také zprávu o jejich objevu přinesl vědecký časopis Nature Geoscience.

 

Zvětšit obrázek
Ztenčování a úbytek Antarktických ledovců byl přičítán hlavně teplejšímu moři, v kteréms e z okraje ledovcové masy rychleji odlamují jednotlivé ledovce.

Antarktida je zemí vulkánů. Donedávna jsme znali jen ty, které vyčnívají nad ledovou masu. Například Mount Erebus na Rossově ostrově v Rossově moři soptí nepřetržitě už třicet let. Mohou se některé aktivní vulkány skrývat pod ledovcem? A jak ovlivňují stabilitu masy ledu?

 

Corr a Vaughan narazili při radarovém průzkumu ledovce v západní Antarktidě na hluboko uloženou vrstvu, která silně odrážela radiové vlny. Byla výkonnějším odrážečem než mnohem hlouběji uložené skalní podloží. Tak silný odraz odpovídá jedinému - mocné vrstvě sopečného popela vytvořené relativně nedávnou a velmi silnou sopečnou erupcí.

„Je to malá senzace,“ komentoval objev svých anglických kolegů německý expert na průzkum Antarktidy Karsten Gohl v komentáři pro vědecký časopis Nature. „Měli jsme podezření, že se v oblasti nachází sopky. Teď máme solidní důkaz.“
Britové zjistili, že kolem roku 325 př.n.l. vyvrhl antarktický vulkán až 0,31 kubického kilometru  popela.

„Byl to zřejmě nejsilnější sopečný výbuch v Antarktidě za posledních 10 000 let,“ říká Vaughan. „Musel prorazit ledovec a vytvořit 12 kilometrů vysoký oblak plynů a popela.“
Oblast, na kterou se popel snesl, má rozlohu 20 000 kilometrů čtverečních. V následujících letech překryl vrstvu sopečného popela sníh a ten se proměnil v led. Dnes není po erupci na povrchu ledovce ani stopy a  náhodný pozorovatel netuší, že hluboko pod ledem žhne vulkán.

V oblasti mohlo dojít i k dalším sopečným erupcím, ale stopy po nich zřejmě již odnesl ledovec klouzající k oceánu. Vědci proto nyní upírají pozornost k mořskému dnu a doufají, že tam najdou zbytky sopečného popela přinesené tajícím ledovcem.

Zvětšit obrázek
Erupce jednoho z antarktických vulkánů z pohledu satelitních kamer.

Glaciologové jsou přesvědčeni, že k urychlenému tání antarktických ledovců přispívá oteplení moře, které napomáhá odlamování ledů při pobřeží. Existenci vulkánů pod ledovci zatím nebrali do úvahy. Jejich podíl na tání však může být značný.

„Naše představa o tom, jaká je teplota pod ledovci, se tímto objevem zásadně změnila,“ přiznává americký glaciolog Sridhar Anandakrishnan. „Každý, kdo se pokusí modelovat postup tání ledovců v Antarktidě to teď musí brát na zřetel.“

 


Prameny: Nature Geoscience, Nature

 

 

 

 

 

 

Datum: 22.01.2008 06:00
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo     Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování     Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz