50% klonu osla  
Světlo světa spatřil první klon lichokopytníka. Současně se jedná o první klon mezidruhového křížence. Jmenuje se Idaho Gem a je to mula. Cesta ke klonování oslů je otevřena!

Tvůrci těchto stránek by  přivítali, kdyby se osla podařilo klonovat na 100%. Ale i těch 50% oslích genů v buňkách klonu muly pojmenované Idaho Gen nás může hřát u srdce. Zvláště když se tak otevřela cesta ke klonování oslů, kteří jsou „klenoty“ této skupiny lichokopytníků. Máme na mysli například vyhubením ohroženého osla somálského nebo plemeno poitou. 

Don Jacklin je prezidentem American Mule Racing Association a dlouho litoval ztráty muly, kterou její kobylí matka potratila. Sourozenec nenarozeného zvířete se stal mnohonásobným šampiónem. Jaká dráha se asi otevírala mule, která ukončila svou životní pouť ještě než stačila přijít na svět? Naštěstí se Jacklinovi podařilo od nenarozeného zvířete odebrat živé buňky a ty zamrazit. S buňkami potenciálního šampióna uskladněnými v tekutém dusíku pak  dlouho a marně obcházel týmy, které se zabývají klonováním. Nakonec uspěl právě u týmu Gordona Woodse z University of Idaho v Moscow. S tučným finančním příspěvkem od Jacklina se Woods pustil do práce, na které si už vylámaly zuby věhlasné vědecké týmy v USA, Británii i Austrálii. Použil vajíčka odebraná klisnám a pokračoval postupem, který se stal notoricky známým díky ovci Dolly a dalším klonům. Z vajíček vědci odstranili jejich vlastní dědičnou informaci a místo ní vpravili dědičnou informaci rozmražených buněk nedonošeného plodu muly. Získali tak 305 embryí, která přenášeli klisnám jako náhradním matkám. Z nich se 4. května 2003 narodil první klon muly pojmenovaný Idaho Gem podle státu, v němž se nachází Woodsova domovská universita. Další dvě klisny by měly porodit klon muly v nejbližších dnech. Přenosy ostatních embryí skončily neúspěchem.


Idaho Gem   - první klon lichokopytníka a navíc i klon neplodného mezidruhového hybrida.

Poprvé tak spatřil světlo světa klon lichokopytníka a navíc i klon mezidruhového hybrida, který se sám přirozeným způsobem rozmnožovat nemůže. Mula je křížencem osla a kobyly a její dědičná informace obsahuje 63 chromozomů. Dědí od rodičů 32 chromozomů koně a 31 chromozomů osla. Výsledná chromozomální konstelace sice zajišťuje mulám jejich výborné užitkové vlastnosti, ale zároveň jim brání v reprodukci.

Účinnost klonování muly v podání Woodsova týmu nepřesáhla  kolem 1%. Může se to zdát málo, ale s podobnou úspěšností končí i klonování jiných živočišných druhů. Woods považuje za klíčový moment úspěchu „vápníkový šťulec“, který dostala vznikající embrya a kterým byla v jejich buňkách zvýšena koncentrace volných vápníkových iontů. Takový vzestup koncentrace vápníku slouží většině živočichů jako signál pro zahájení embryonálního vývoje po oplození a pomohl k nastartování vývoje i klonům muly.

„Jsem šťastný, jsem v sedmém nebi,“ prohlásil Don Jacklin, když se o narození klonu dozvěděl. Důvodem k radosti je především zjevné zdraví muly Idaho Gem.

„Porod byl spontánní, bez jakékoli asistence a za dvanáct minut už stál klon na vlastních nohách,“ popisuje Woods jeden z nejkritičtějších okamžiků v životě každého klonu. Mnoho klonů se rodí mrtvých nebo přicházejí na svět s tak těžkými vrozenými defekty, že  buď záhy hynou nebo musí být utraceny. „Teď už pobíhá tak čile, že  by ho muselo chytat snad šest lidí,“ říká Woods o třítýdenním mláděti.

Narození klonu muly samozřejmě znovu otevřelo „žhavou“ otázku klonování koní. Zatím se o něj marně pokoušela řada řada vynikajících biologů. Americká bioložka Katrin Hinrichsová z Texas A&M University je však v souvislosti s klonováním koní optimistkou. Podle ní nakonec rozhodnou peníze.
“Cena klonu kolem 50 až 100 tisíců dolarů je pakatel ve srovnání s poplatky za připouštění vynikajícími plemennými hřebci,“ říká Hinrichsová.

Chovatelé plnokrevníka už ale přijali závaznou dohodu, podle které klony koní nesmějí na závodní dráhy. Klonování se proto zřejmě uplatní jen u těch plemen, kde není klonování a další postupy tzv. asistované reprodukce zakázány. Ale ani zástupci chovatelů těchto plemen se netají obavami.

„Klonování nejlepších koní by mohlo proměnit skokové soutěže ve stejnou nudu jako je dneska automobilová formule 1,“ říká Jacky Knightleyová, mluvčí British Show-Jump Association.

Přesto je narození prvního klonu zřejmě jen otázkou času. Katrin Hinrichsová už ohlásila jeho narození na listopad roku 2003. Klon nebude kopií některého z vítězů Kentucky Derby či jiného prestižního dostihu. Jako „předloha“ pro vytvoření klonu posloužil Katrin Hinrichsové dvacetiletý „úplně obyčejný“ kůň Skip, na kterém si vyjíždí její dcera.

Klonování se stále častěji podílí i na záchraně druhů ohrožených vyhubením. Právě z těchto důvodů už byl klonován muflon a divocí turové gaur a banteng. Nyní se otevírá možnost klonovat i ohrožené lichokopytníky. Zdaleka nejde jen o populární „převaláky“, jejichž plemennou knihu drží pražská zoo. Také mnozí osli, např. osel somálský, patří ke kriticky ohroženým druhům a tvorba klonů z buněk uhynulých zvířat nebo ze zvířat, která ztratila plodnost, by napomohla zabránit dalšímu zúžení genetické variability přežívající populace.


Idaho Gem a jeho adoptivní matka Syringa

Klonování by se zřejmě nebránil ani náš www.osel.cz nebo alespoň jeho tvůrci, protože svět vědy nabízí tolik informací, které bychom chtěli svým čtenářům přiblížit, že by se to dalo stihnout snad jen díky armádě klonovaných spoluautorů nebo nějakým fyzikálním trikem, který by nám s využitím relativistických efektů prodloužil den na 48 hodin.

Datum: 30.05.2003
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz