Tvrdá dřina, nikoliv geny, dělá hudebního génia  
Nová studie amerických vědců přináší zcela nový pohled na podíl vrozených vloh a pilného cvičení při zrodu geniálního muzikanta.

 

 

Zvětšit obrázek
Elizabeth Margulis : „Už tu byly náznaky, že hudebníci mají odlišný mozek, ale nezdá se, že by se tak už narodili. Jestliže by mozková odezva na hudbu byla způsobena geny“, tvrdí docentka Elizabeth Margulis, „výsledky skenování mozku by byly stejné u všech hudebníků poslouchajících hudbu, bez ohledu na to na který nástroj hrají.“

„Ten to má v genech nebo ten to má od Boha,“ říkáme někdy, když slyšíme výjimečný výkon hudebního virtuosa. Myslíme tím, že hudební genialita, jíž je nadán, mu byla vrozena.

 

Vědci Arkansaské univerzity do značné míry myšlenku vrozené hudební geniality zpochybnili. Ne snad až tak, že by tvrdili, že se může vynikajícím hudebníkem stát každý. Tuto myšlenku by jim asi každý majitel totálního hudebního „hluchu“ na vlastním příkladě snadno vyvrátil.

 


Některé dřívější studie ukázaly, že mozek muzikanta, když slyší hudbu, reaguje naprosto odlišným způsobem než mozek člověka, který na nic nehraje. Při poslouchání hudby se u muzikantů zapojovaly rozsáhlejší oblasti mozku. Tyto studie příliš nenapověděly proč tomu tak je a nechávaly zcela nezodpovězenu otázku možnosti genetické determinace tohoto rozdílu fungování mozku při vnímání hudby.

 


Elizabeth Margulis – docentka Arkansaské univerzity spolupracovala s Patrickem C. M. Wongem z Northwestern University na výzkumu sledujícím aktivitu jednotlivých částí mozku při poslechu hudby. Jejich experiment byl založen na celkovém sledování neurofyziologie mozku pomocí funkční magnetické rezonance. Zjišťovali změny v prokrvení jednotlivých oblastí mozku v závislosti na poslechu vážné hudby.

 

Výzkumníci sledovali a zaznamenávali aktivitu jednotlivých oblastí mozku, když přehrávali dvěma skupinám aktivních a pravidelně cvičících houslistů a flétnistů Bachovy skladby pro housle a flétnu. Zjistili výrazné odlišnosti, když přehrávali hudbu flétnistovi a houslistovi. Významný rozdíl byl zaznamenán mezi mozkovou aktivitou, v případě že poslouchal hudbu „neodborník“ (houslista poslouchal flétnu a naopak flétnista poslouchal housle), kdy aktivita dosahovala podobných hodnot jako u nemuzikanta. Pouze tehdy, když muzikant „odborník“ poslouchal svůj vlastní nástroj, vykázaly specifické oblasti mozku vysokou aktivitu.

 

 

Zvětšit obrázek
Magnetická rezonance odhalila rozdíly v aktivitě jednotlivých oblastí mozku mezi „experty“ a „neexperty“. Sloupcové grafy vlevo ukazují aktivaci vyvolanou jednotlivými nástroji na zkoumané muzikanty.


Provedená vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance odhalila, že specifické oblasti v mozku vyhrazené hudební skladbě, zabarvení tónu a zvukově-motorické interakci reagují silněji u hudebníků, kteří poslouchají nahrávky nástroje stejného druhu, jako je ten, co na něj sami hrají. Skenování mozku pomohla vysledovat rozsáhlý mozkový systém „hudební odbornosti“, kde dochází k nárůstu citlivosti ve vztahu k hudební skladbě (oblast BA 44), témbru „zabarvení“ tónu (oblast sluchově asociační kůry) a zvukově-motorické interakci (precentral gyrus), jestliže poslouchají hudbu hranou na nástroj, na který jsou „odborníky“.

 

Nynější výsledky naznačují, že za rozdílné vnímání hudby lidským mozkem je odpovědné intenzivní cvičení na specifický nástroj. Jestliže by mozková odezva na hudbu byla vrozena, pak by totiž výsledky skenování mozku musely vykazovat stejné charakteristiky u všech hudebníků poslouchajících hudbu, bez ohledu na to, na který nástroj hrají.

 


Virtuozita hudebníka souvisí s mechanismem smyslově-nervového přizpůsobení, majícím za následek takové nastavení nervových propojení, která zahrnují a rozšiřují struktury týkající se kromě sluchu i komunikace.  Nyní mají vědci zájem zjistit, zda to vše také nějak nesouvisí s větším citem pro melodičnost mluvené řeči při výuce cizího jazyka a lepší pamětí aktivních muzikantů pro vokální stránku cizího jazyka.

 

Zdroje:
Speech Research Laboratory, Northwestern University

University of Arkansas
Department of Music UA

Human Brain Mapping


 

Autor: Ota Beran
Datum: 21.02.2008 03:23
Tisk článku


Diskuze:

Můj názor

Magdaléna Ochmanová,2009-01-23 20:14:35

Dobrý den všem,
neříkám, že je můj názor správný, ale je můj. Já sama hraji na klavír.Ale když slyším hudbu, kteoru hraje .. (třeba nějaký žák), hned přemýšlím, jak bych to hrála já, dávám pozor,jak hraje pedál, jestli zní vrchní tony,atd. Samozřejmě když to hraje třeba Sokolov, jenom koukám, co je zajímavé, co bych se mohla taky naučit. A to, že z každého se dá udělat muzikant není pravda. Člověk musí mít od Boha alespoň malý dar v podobě rytmu, sluchu,..Jinak si myslím, že to nejde. Ale když se třeba srovná člověk s velikým nadáním a nic pro to nedělá a člověk který to má nadřené - člověk, který to má hodně nadřené bude lepší - to mi věřte. Také je důležitém aby měl člověk autoritu. To je tak vše, co jsem sem chtěla napsat. Já smaa chci být kalvíristkou, proto denně cvičí mna klavír, před soutěží 6 hodin, ale pak jsem ráda, protože zatím (musím zaklepat na dřevo) byly samé úspěchy.
Přeji krásný zbytek života

Odpovědět

predstavy a myšlienky

Martin,2008-02-23 07:33:35

Zrejme ide asi len o to,, že hudobník, ktorý počuje hudbu vylúdenú tým "jehoô nástrojom si v duchu predstavuje, že naň tiež hrá a to sa mu premieta do mozgových vĺn rovnako ako keby naň skutočne fyzicky hral

Asi by sa mal urobiť pokus so športovcami - nechať napríklad tenistu sledovať tenis a veslára sledovať veslovanie, snímať im funkciu mozgu, a určite by sa tiež získali iné výsledky ako u športovca, ktorý sleduje iný šport ako ten "jeho".

A myslím si, že to platí pre každú inú činnosť, napríklad aj pre umývanie hrncov. Iné vlnenie by mal mozog toho, kto hrnce umýva pravidelne a potom bude niekoho pri umývaní hrncov sledovať a iné ten, kto sa mu vyhýba.

Odpovědět


Pozor, nešlo o žádné vlnění

Daniel,2008-02-26 11:45:24

to nebyl EEG!

Odpovědět

ach jo

Nina,2008-02-22 23:22:36

Skoda ze nejsem virtuozka. Zajimalo by mne,jak to maji hudebni skladatele,kteri tvori rozsahle skladby pro cely orchestr? A dirigenti? Kdyz si uvedomim kolik nastroju se v takovem orchestru sejde a dirigent musi slyset kazdicky falesny pultonecek....takze tedy by mel umet na vse hrat?

Odpovědět

Dispozice k různým nástrojům

Tomáš,2008-02-22 08:39:12

Znám muzikanty včetně několika špičkových, kteří se zkoušeli učit na jiný nástroj než dnes hrají. Věnovali se mu se stejnou intenzitou jako tomu současnému a výsledky byly průměrné někdy až podprůměrné. Takže vrozené dispozice určitě roli hrají.

Odpovědět


Vrozené dispozice nějakou roli určitě hrají

dane,2008-02-23 13:01:09

Otázkou zůstává jak velká je ta role. Ona schopnost hrát stejně viruozně na dva různé nástroje je také do jisté míry ovlivněna psychomotorickými vlastnostmi a schopností dokonalé koordinace pohybů vyvolaných různými svalovými skupinami. Jiné potřebuje hráč na pikolu a jiné například tympanista.

Odpovědět


Tomáši

Rozumný Občan,2008-02-25 20:57:09

To nemusí znamenat vůbec nic. Stačí porovnat kolik lidí se dokáže opravdu dokonale naučit další jazyk. A asi nikdo se zdravým rozumem nemůže tvrdit že pro naučení se řeči musí mít člověk zvláštní nadání.

Odpovědět

Slečna je trochu vedle jak ta jedle

Grush,2008-02-22 05:59:46

Mimořádná zdatnost či schopnost se dá vydrilovat z převážné části jedinců běžné populace; genialita je něco jiného - sestava genů vyjímečně vhodná k něčemu. A ta se samosebou může zaměřeným úsilím rozvinout anebo taky nechat nezájmem zhatit. Těžko kupříkladu nacvičit děcko v pěti letech komponovat jako třeba Mozart, nebo ve třech letech počítat jako Šakuntála Déví... :-)

Odpovědět


Vedle jak ta jedle

Duke,2008-02-23 12:32:45

jste podle mého názoru vy. Už ten úvod "Slečna je trochu vedle jak ta jedle", nasvědčuje jak pracujete s informacemi: nikde z celého článku nevyplývá že assistant professor (po našem docent) Margulis je slečna. Vy tak pravděpodobně usuzujete podle její vcelku pohledné mladé tváře. (Pokud se s ní znáte osobně, nebo jste si jinak zjistil, že je skutečně slečna, beru tuto připomínku zpět :o)) Takovým způsobem zpracování informací vznikly zřejmě i Vaše další zkratkovité závěry nesvědčící o přílišné promyšlenosti a využití skutečných informací nikoliv jen obrázků a Vašich dojmů z nich.

V článku také nikde není nic o tom, že by se někdo domníval, že lze pouhým drilem vycvičit nového Mozarta. I když pokud byste si někde přečetl, jakým drilem ve svém mládí Mozart prošel pod vedením svého otce, tak i tento příklad by byl na dlouhou diskusi. Na niž už zřejmě nikdo vyčerpávající odpověď nedá.

Doporučuji příště více pozorně číst a ne si jen dělat dojmy na základě obrázků jako při studiu Blesku. A při formulování připomínek pracovat spíše s pojmy než s dojmy.

Odpovědět


Nesmysl

Rozumný Občan,2008-02-23 20:16:04

"Trochu vedle jak ta jedle" je nesmysl.

Odpovědět


je to šarlatánství

Brumla,2008-02-25 11:50:16

Já mám zase pocit, že "jako z Blesku" je podtitul tohoto článku.

"Nová studie amerických vědců přináší zcela nový pohled na podíl vrozených vloh a pilného cvičení při zrodu geniálního muzikanta."

Žádný nový pohled na podíl vrozených vloh a píle na hudebnosti tato studie v žádném případě neposkytuje. Změněný vzorec aktivity může být způsoben lecčíms. Rozhodně není důvod se domnívat, že to jsou "centra hudební geniality". Možná, že kdyby měli skupinu šachistů a skupinu člověčenezlobistů dívajících se na video s tou svojí hrou, dostali by podobné obrázky. Ostatně mám pocit, že módní zobrazovací studie, hlavně s fMRI, jsou poslední dobou natolik přeceňovány, že to až hraničí se šarlatánstvím. Tento článek je toho nejlepším dokladem.

Odpovědět


Trochu vedle jak ta jedle

Dane,2008-02-26 11:47:04

mě taky moc rozesmálo. :oD

Odpovědět


Magnetická rezonance = šarlatánství

Duke,2008-03-21 09:37:57

Odvážné tvrzení.

Člověk je nadán pocity, ale neměly by ochromovat jeho racio.

Článek pouze informoval o výsledcích výzkumu, který vznikl na půdě americké univerzity dost zvučného jména. Forma článku, nemá nic společného s věrohodností prezentovaných výsledků studie.

Výsledky jedné studie se mohou vyvrátit jinou studií, nikoliv nějakým: ...Mám pocit..."Možná že kdyby...

Na "kdyby" ostatně existuje jedno hezké přísloví...

Odpovědět

Pochyby

Vojta49,2008-02-21 14:16:53

Závěry slečny Elizabeth jsou dost odvážné. Z toho, jak reaguje mozek muzikanta na slyšenou hudbu vyvozuje, že virtuosem se může stát každý člověk s dobrým sluchem? Stačí jen dřít, dřít a dřít?

V té souvislosti se mi vybavuje soudruh Lysenko. Ten kdysi učil, že z každého trumbery může být špičkový vědec, stačí učit se, učit se a učit se.

Lysenkovi to nikdy nefungovalo. Bude to fungovat slečně Elizabeth?

Odpovědět


Podle mě

Rozumný Občan,2008-02-21 17:12:50

Podle mě pokud se k tréningu přidá chuť se stát virtuosem tak ano. Samozřejmě pokud tomu nebrání nějaká vada, třeba koordinace pohybu, nebo hluchota. (myslim hluchotu jako postižení sluchu, ne "hudební hluch")

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz