Hudba pomáhá hojit mozek  
Pacienti, kteří se uzdravují po mozkové cévní příhodě, by měli poslouchat několik hodin denně hudbu. Vyplývá to ze studie finských lékařů zveřejněné ve vědeckém časopise Brain.

 

Do experimentu bylo zařazeno více než padesát pacientů, kteří se na klinice helsinské university zotavovali z mozkové cévní příhody. Nemocní měli potíže s pohybem, špatně se soustředili a trpěli výpadky paměti. Lékaři je rozdělili na tři skupiny. Jedna poslouchala hudbu dle vlastního výběru, další naslouchala po stejnou dobu četbě z audionahrávek a třetí neposlouchala nic. Po třech měsících byly výsledky „léčby hudbou“ skutečně přesvědčivé. Slovní paměť se u posluchačů hudby zlepšila o 60%. Posluchači mluveného slova zaznamenali zlepšení o 18% a skupina pacientů, která neposlouchala nic, se zlepšila o 29%. V jiných oblastech, jako je schopnost soustředění nebo řešení konfliktů, zaznamenali významné zlepšení jen posluchači hudby. Pacienty, kteří poslouchali hudbu, také mnohem méně sužovaly deprese. Zlepšení bylo jasně patrné i po půl roce.

 

Teppo Särkämö


„Nejdůležitější je, aby pacienti začali poslouchat co nejdříve, protože v prvních týdnech a měsících po cévní příhodě je ještě mozek schopen prodělat dramatické změny a ty lze posílit vhodnými stimuly,“ řekl vedoucí studie psycholog Teppo Särkämö.
Finští lékaři zdůraznili, že jde o výsledek jediné studie, který bude nutné potvrdit dalšími experimenty. Chtějí také odhalit mechanismus, jakým hudba na poškozený mozek působí. Je možné, že hudba navozuje celkový stav nabuzení organismu včetně mozku. Nelze vyloučit, že podněty získané poslechem hudby působí přímo na část mozku poškozenou v důsledku cévní příhody. Finští lékaři se vážně zabývají i možností, že hudba posiluje hojivé procesy v lidském těle.


Särkämö je přesvědčen, že poslech hudby zaměstnává pacientův mozek v době, kdy by jinak nebyl nucen k žádné činnosti. Finský psycholog se odvolává na studie, které prokázaly, že běžně tráví pacient v prvních týdnech a měsících po mozkové příhodě až tři čtvrtiny veškerého času zcela pasivně na nemocničním lůžku. Přitom právě toto období je z hlediska rehabilitace velmi významné, protože mozek je s to získávat nové návyky a kompenzovat poruchy funkcí způsobené cévní příhodou. Poslech hudby jako součást rehabilitace má i tu výhodu, že je levný a lze jej snadno zařídit. Tento typ rehabilitace lze pacientům dopřát už záhy po cévní mozkové příhodě, v době, kdy u mnohých ještě jiné způsoby aktivní rehabilitace nepřipadají do úvahy.

 

 

Hudbou proti depresím
Depresemi trpí na celém světě 121 milionů lidí. Mnozí z nich nevidí ze své situace jiné východisko než sebevraždu. Ročně si tak deprese vyžádají milion obětí na životech. Hlavní prostředky pro boj s duševními depresemi představují léky a psychoterapie. Tým vedený britskou psychoterapeutkou Annou Maratosovou vyhodnotil všechny dostupné studie, které se zabývaly léčbou duševních depresí pomocí hudby. Zjistili, že čtyři pětiny studií prokázaly u lidí s depresemi výrazně pozitivní vliv poslechu hudby. Maratosová a její spolupracovníci byli nuceni konstatovat, že tomuto problému je věnována překvapivě malá pozornost.


„Z dostupných výsledků vyplývá, že léčba hudbou může zlepšit duševní stav pacientů a jen zřídka selhává,“ říká Maratosová. „Počet a kvalita studií provedených v této oblasti jsou ale nedostatečné. Potřebujeme mnohem rozsáhlejší a důkladněji provedené výzkumy, které by se zabývaly účinkem poslechu hudby na zdravotní stav pacientů s duševními depresemi.“

 

Datum: 25.02.2008 10:30
Tisk článku

Kvadrivium - Čtyři svobodná umění: aritmetika, geometrie, hudba a astronomie - Ashton Anthony
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Kvadrivium - Čtyři svobodná umění: aritmetika, geometrie, hudba a astronomie
Ashton Anthony
Související články:

Jaké hudbě naslouchali Sapfó, Eurípidés nebo Sókratés?     Autor: Dagmar Gregorová (01.08.2018)
Vánoční koleda z University of Toronto     Autor: Josef Pazdera (01.12.2016)
Evoluční historie americké pop music za posledních 50 let     Autor: Stanislav Mihulka (11.05.2015)
Nejstarší záznam vícehlasé skladby     Autor: Josef Pazdera (18.12.2014)
Zhudebněný fyzikální svět     Autor: Dagmar Gregorová (25.06.2010)



Diskuze:

Škoda, že to nepomáhá na

BLEK.,2008-02-28 03:20:22

Škoda, že to nepomáhá na poruchu osobnosti.

Odpovědět

ten titulek

jara cimrman,2008-02-27 19:24:18

...titulek clanku je jiste pekny, ale varovani proti mluvkum by, jak vyplyva z te jednoduche statistiky, by bylo mozna vhodnejsi....jak videt, prirovnavat neci nekonecne tlachani k pochroumane gramofonove desce neni zrovna nejvhodnejsi....

Odpovědět

Možná nějaká hudba léčí

MIrek M.,2008-02-26 12:56:16

Docela by mne zajímalo, jakou hudbu jim pouštěli.
Myslím, že to nebyl Bach (např.BVW540), Asonance, Mňága a Žďorp či jiná "veselá" hudba, protože po několikahodinovém poslechu by se "odplazili" spáchat někam sebevraždu.

Odpovědět


No, já bycvh jim pustil

Pavel,2008-02-28 07:36:38

Já bych jim pouštěl Phillipa Glasse, třeba takové Two Pages.

Ale podle článku si pacienti vybírali sami.

Odpovědět

Mluvené slovo

Hugo,2008-02-26 10:42:15

pakliže poslouchali mluvené slovo našich politiků není se co divit.

Odpovědět

Mluvene slovo

RomanHubner,2008-02-26 00:38:37

"
Slovní paměť se u posluchačů hudby zlepšila o 60%. Posluchači mluveného slova zaznamenali zlepšení o 18% a skupina pacientů, která neposlouchala nic, se zlepšila o 29%.
"

Jestli to spravne chapu tak by se meli vyvarovat mluvenemu slovu, coz zni trochu desive, aby se clovek vyhybal mluvenym diskuzim, spolecnosti kvuli zpomaleni zlepseni.

Odpovědět

hudba léčí

Hela,2008-02-25 18:14:10

poékud je to tak jednoduché,tak jak přesvědčit lidi po mrtvici,aby to dělali,tedy poslouchali určitou hudbu? A kolik že hodin?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace