Chromozom Y – sál plný zrcadel  
Pohlavní chromozomy X a Y začínaly před 300 miliony roků jako zcela rovnocenní partneři...

Při čtení lidského geonomu nepotkali genetici mnoho oříšků, jež by se tvrdostí vyrovnaly chromozomu Y.

„Většina lidské dědičné informace je jako normální velká puzzle,“ vysvětluje americký genetik David Page. „Nějaký hezký obrázek je rozstřihán na tisíc kousků, které se dají při troše dobré vůle sestavit dohromady, protože jejich návaznost je na první pohled patrná. Jenže dědičná informace chromozomu Y je něco úplně jiného. Je to jako kdybyste skládali puzzli s obrázkem maličké plachetnice uprostřed modrého oceánu pod modrým nebem bez mráčků. Stovky dílků téhle skládačky vypadají úplně stejně. Když máte určit, kam přesně každý kousek patří, tak se notně zapotíte.“

Spolu se svým  „větším kolegou“ chromozomem X má  chromozom Y na starosti určování pohlaví. U savců včetně člověka platí, že dvojice pohlavních chromozomů X určuje samičí pohlaví, přítomnost chromozomu Y ( a tudíž konstelace pohlavních chromozomů XY) je základem pro vznik samce.

Y chromozom patří k nejmenším lidským chromozomům. Odhaduje se, že poprvé se objevil někdy před 300 miliony lety a od té doby „chřadne“. Všechny ostatní chromozomy (člověk jich má celkem 46) se v jádru buňky vyskytují ve dvojicích. Pokud se tedy na jednom chromozomu „něco porouchá“, je tu ještě druhý chromozom jako „rezerva“. Dvojice chromozomů si můžou „zachovalé“ i „nabourané“úseky vzájemně vyměňovat, takže alespoň některé chromozomy projdou jakousi „očistou“ a poškozených úseků se zbaví.

To všechno je Y chromozomu odepřeno. Nemá nikoho, na koho by své  genetické „průšvihy“  přehodil. Se svým „kolegou“ chromozomem X si může vyměňovat asi jen 5% ze své dědičné informace, zbytek má sám pro sebe. To pro něj mělo fatální následky. Před 300 miliony roky byl k nerozeznání podobný „předku“ chromozomu X. Od té doby se ale „rozkládá“. Ztratil velkou část své „hmoty“ a z původních více než 1000 genů si uchoval jen nepatrný zbytek.  Genetici si dlouho představovali Y chromozom jako „genetickou poušť“, kde se uchoval jen jeden jediný gen zodpovědný za vznik varlat a tvorbu spermií. Velké popularity dosáhly spekulace, že „když to takhle půjde dále“,  je Y chromozom odsouzen k zániku. Genetici mu obvykle dávali tak 1 až 5 milionů roků. To je ve srovnání s dosavadní délkou jeho existence skutečně „chvilička“.

Nejnovější studie týmu genetiků vedených Davidem Pagem z Whitehead Institute for Biomedical Research zveřejněná v časopise Nature ukazuje, že Y chromozom má sice genů mnohem méně než bývá v lidské dědičné informaci zvykem, ale úplný chudák není. Celkem se na něm našlo 78 genů, mezi nimi dokonce i takové, které mají co na práci ve  vyvíjejícím se mozku i v mozku dospělých mužů. Feministky prominou, ale ženám tyto geny chybí stejně jako geny pro vznik varlat nebo tvorbu spermií. Zlé jazyky tvrdí, že právě těmto genům vděčí muži za některé své „přednosti“ – například za nechuť k domácím pracím, slabost pro televizní obrazovku nebo potřebu neustále doplňovat tekutiny v podobě pěnivého moku. Pravda je ale taková, že nikdo neví, k čemu tyto mužské „mozkové“ geny jsou. 

Také s evoluční „trvanlivostí“ chromozomu Y to není tak zlé. Dokáže se o sebe postarat.

Pomáhají mu v tom tzv. palindromní sekvence. Ze slovních palindromů zná každý alespoň slavnou větu: „Kobyla má malý bok.“, která dává stejný smysl ať je čtena zepředu či pozpátku. Podobně jsou na tom i palindromní sekvence. Jsou to takové úseky dvouvláknové DNA, které mají stejný smysl, ať je buňka čte  z té či oné strany. Z 50 milionů písmen genetického kódu na chromozomu Y zabírají palindromní sekvence skoro 6 milionů. Některé jsou dlouhé bezmála 3 miliony písmen genetického kódu.

„Y chromozom je síní plnou zrcadel,“ prohlašuje americká genetik David Page v narážce na přítomnost rozsáhlých palindromních sekvencí, protože v palindromech se nachází hned osm důležitých genů a ty mají v těsném sousedství ještě svou vlastní  „zrcadlově otočenou verzi“. A právě ona jim slouží jako potřebná rezerva pro případ nouze (poškození genu).


Díky tomu vydrží Y chromozom podstatně déle, než se zdálo.


„Vsadil bych se, že lidský chromozom Y vydrží nejmíň 50 nebo 60 milionů roků, pokud budeme mít štěstí a vydržíme tak dlouho jako živočišný druh,“ říká Pageův kolega z Whitehead Instute Steve Rozen.


 


Dva parťáci – pohlavní chromozomy X (vlevo) a Y (vpravo) začínali před 300 miliony roků jako zcela rovnocenní partneři. Neřízený „rozklad“ udělal z chromozomu Y malého chudinku, kterému dávali někteří genetici ještě 1 až 5 milionů let existence. Nejnovější výzkum naznačuje, že chromozom Y má ale podstatně tužší kořínek.


 

 


Zlí jazykové tvrdí, že díky speciálním genům na chromozomu Y dominují v mozku mužů tři základní potřeby – spánek na pohovce, jídlo a sex.


  

Není to pravda…

 

… všechno najednou se tam nemůže vejít.

Datum: 22.06.2003
Tisk článku


Diskuze:

text

dump,2006-04-02 10:17:46

Pekný a srozumitelný článek

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace