Y chromozom opravuje dějiny  
Svědectví Y chromozomů současných Angličanů svědčí o jiné historii než se učí ve škole...

Dějiny píší vítězové a tak dochované památky ať už se jedná o sochy, architekturu, písemné nebo i ústně tradované  legendy, jsou často poznamenány „přáním mocných“, a neodráží vždy skutečnost zcela přesně.

Poznávání genetických zákonitostí nám dnes dovoluje vyplnit mezery v historii tam, kde zachované písemné materiály nejsou úplné. Sledování změn v mitochondriích jde ještě dále a  dokonce nám umožnilo nahlédnout až do doby z níž se žádné památky nedochovaly. Mitochondriální DNA dnes odhaluje původ člověka a odpovídá na otázky týkající se pramáti všech lidí. Sledováním mutací v mitochondriích bylo zjištěno, že předpokládaná mitochondriální Eva žila v době před 200 000 lety a že se současní lidé  nerozdělili dříve než před touto časovou hranicí.

Pohled do naší minulosti za přispění genetiky nemusí vždy vycházet jen z mitochodriální DNA. Také jaderná DNA má svou vypovídací schopnost.

Hitem poslední doby jsou výsledky získané výzkumníky z University College London, kteří sledovali rozdíly na mužském pohlavním Y chromozomu u různých populací. Vyšetřením téměř dvou tisíc mužů žijících v Anglii, Skotsku, Irsku a Walesu a porovnáním jejich Y chromozomů s těmi, kterými se vyznačují kontinentální Evropané, přineslo překvapivé výsledky. Y chromozom mužů z Walesu a Irů je velmi podobný tomu, který mají muži z pomezí Francie a Španělska - Baskové.  Další zkoumání rozdílů na Y chromozomu v jednotlivých lokalitách dokonce nutí Angličany měnit názor na své dějiny. Dosud se mělo za to, že Anglo-Sasové „převálcovali“ původní národy v oblasti Anglie a Irska a že zbytky Keltů vytlačili až na samý okraj Skotska a Walesu.

Svědectví Y chromozomů současných Angličanů svědčí o něčem zcela jiném, že totiž Mnoho Keltů v Anglii zůstalo a že to byli Anglo-Sasové kdo odešli z centrální Anglie. Jinak by totiž nutně zanechali  své značky na Y chromozomech nynějších mužských potomků. Dokonce ani jižní část Anglie nejeví takové známky biologického vlivu Anglo-Sasů na zdejší obyvatelstvo jak by odpovídalo  písemným údajům, které po sobě Anglo-Sasové zanechali.


 


Keltové po sobě nezanechali psané památky. Genetické studie Y chromozomu nyní dokládají, že vliv Keltů na současnou populaci mužů v Anglii je větší než se soudilo.


Podobné závěry jako vyplynuly ze studia DNA Y chromozomů  jsou nyní  potvrzovány i rozborem mitochondriální DNA, která vypovídá o mateřské části populace. Mitochondrie vypovídají o tom, že i v minulosti platilo že manželky většinou následovaly své muže při jejich výpadech, cestách  a při stěhování do nových lokalit.


Pravdou je, že v daném případě mužský Y chromozom poskytl podstatně zřetelnější diference v jednotlivých geografických oblastech a že to byl především Y chromozom, který donutil Brity poopravit pohled na svůj původ a změnit dlouho tradovaný mylný názor na historii Britských ostrovů a přehnaný vliv Anglo - Sasů.

Datum: 24.06.2003
Tisk článku

Sapiens - Harari Yuval Noah
 
 
cena původní: 419 Kč
cena: 348 Kč
Sapiens
Harari Yuval Noah
Související články:

Chromozom Y a pravěké migrace     Autor: Václav Hrdonka (14.05.2004)



Diskuze:

Kelti asi ne

Michal,2005-08-23 10:57:01

Baskové a jejich případní příbuzní nepatří mezi Kelty. Už jen jazykově. A z výzkumu vyplývá, že se zachovali více geny národů, kteří přišli před Anglosasy ale i před Kelty.

Odpovědět


jazykově ne

CC,2006-09-28 21:37:02

ovšem geneticky to mohlo být jinak - co když právě keltskou civilizaci tvořili baskům příbuzní praevropané s indoevropským kulturním nátěrem?

Odpovědět

Y chromozom opravuje dějiny

Jarda Petr,2003-06-28 09:02:35

Je to přímo skvělé. Jak říkal Henry Thoreau, někdy je teorie nesmírně důležitá, například když najdete v mléce pstruha. Proč jsme ze "pstruhů v mléce" vždycky tak zaražení. Jeden případ, který nezapadá do našich teorií je důležitější než tisíc případů, které je potvrzují. Aspoň nás to přinutí přemýšlet.
V tomto případě třeba o tom, jak je to všechno v přírodě i lidské společnosti složité. Proč třeba pořád zapomínáme, co nám tak usilovně vtloukal do hlav S. J. Gould, tedy fakt, že v přírodě vše neurčují jen neúprosné zákonitosti, ale i sprostá náhoda. Co asi udělaly v britskou populací po genetické stránce takové události jako "Black Death"? Vymřela podstatná část populace a ta prošla dalšími epidemiemi. Zamýšlí se někdo nad tím, že třeba Irsko ztratilo ještě v polovině 19. století během pěti let polovinu obyvatelstva při "velkém bramborovém hladu"? Co pak asi udělá s takto zredukovanou populací náhodný genetický drift? Nemyslím, že by náhodné události dokázaly zcela zvrátit distribuci genretických znaků v populaci, ale určitě nebyly bezvýznamné. V malých populacích se dějou úžasné věci.

Odpovědět

Tak to bývá

richard,2003-06-27 19:55:40

Asi to bylo o tom, že Anglosasové jen vytvořili říši, které vládl jejich královský rod, ale většina obyvatelstva, a to počítaje i šlechtice a válečníky, kteří mají při rozmnožování největší šanci. byli Keltové. Stejně tak to vypadalo i u Franků za Chlodvíka, nebo v Sasku za Karla Velikého. Zajímavé by bylo hlavně srovnat původ jmen šlechticů z nejstaršího období, takby to bylo jasné

Odpovědět

zajimave

pavel houser,2003-06-24 13:01:58

to je zajimave uz proto, ze clovek by ocekaval, ze prave na chromozomu Y nechaji najezdnici nejvetsi stopu (pobiji mistni muze, znasilni zeny apod.). mam pocit, ze treba ve finsku se doslo prave k tomu - ze finove ze severniho uralu pobili mistni europoidni muze (tj. obyvatelstvo finska jako celek spise europoidni, Y chromozom blizky sibirskym etnikum).
pokud anglosasove nenechali stopy ani hromozomu Y... ale priznam se, ze mi to je divny.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace