Buňky plodu chrání matku před rakovinou  
Matky čelí o poznání nižšímu riziku rakoviny prsu než bezdětné ženy. Neplatí to však ve všech případech a některé ženy onemocní navzdory mateřství. Američtí vědci vedení Vijayakrishnanem Gadim z Fred Hutchinson Cancer Research Center v Seattlu našli pro tento fenomén celkem nečekané vysvětlení. Ženy jsou chráněny před rakovinou buňkami, které se do jejího organismu dostaly během těhotenství z plodu. Pokud se jim v těle buňky plodu neuchytí, zůstanou bez ochrany.

 

 

Zvětšit obrázek
Při likvidaci rakovinných buněk v prsu matky jsou buňky plodu (vzhledem ke své genetické odlišnosti) výkonnější.

Vědci vyšetřili celkem stovku žen, které porodily syny. Více než polovina sledovaných matek  měla rakovinu prsu. Vědci odebrali ženám krev a pátrali v ní po buňkách s mužskou dědičnou informací.

Vijayakrishna K. Gadi: „V případě nádorů prsu sehrává mikrochimérismus ochrannou roli. Brání propuknutí rakoviny“.

 Tyto buňky mohly ženy získat jen od svých synů během těhotenství. Tehdy přecházejí přes placentu buňky plodu do krevního oběhu matky a některé se mohou zabudovat na nejrůznějších místech do matčina organismu. Přežívají tam i desítky let. Buňky mohou putovat i opačným směrem – z matky do plodu. Děti pak přicházejí na svět s malou příměsí matčiných buněk v těle.

 


Tento jev označovaný odborně jako mikrochimérismus unikal donedávna pozornosti lékařů. Je však stále jasnější, že může mít vážné důsledky pro zdraví dětí i jejich matky. Významně například zasahuje do práce imunitního systému. V případě nádorů prsu zřejmě sehrává mikrochimérismus ochrannou roli. Ženy, v jejichž krvi kolovala malá příměs krvinek pocházejících od synů, čelily jen poloviční pravděpodobnosti nádorového onemocnění ve srovnání s ženami, které si buňky svých synů během těhotenství neosvojily.

 


Buňky plodu, které se zatoulaly do kostní dřeně matky, se následně podílejí na tvorbě bílých krvinek. Ty tvoří páteř imunitního systému. Krvinky pocházející z buněk plodu se geneticky liší od buněk matky, protože v sobě kombinují dědičnou informaci matky a otce. Díky této dědičné dispozici jsou v mateřském organismu výrazně výkonnější při likvidaci rakovinných buněk. Imunitní obrana vnímá většinu buněk propadlých nádorovému bujení jako cizorodé vetřelce a útočí na ně. Někdy ale může imunitní systém rakovinné buňky „přehlédnout“ a pak hrozí propuknutí nádorového onemocnění.  Pokud se u ženy během těhotenství ustanoví mikrochimérismus, získá její imunitní obrana zdatné pomocníky a riziko propuknutí rakoviny prsu výrazně klesá. 

 

Mikrochimérismus – buněčný pakt matky a plodu

Zvětšit obrázek
Mikrochimérismus se dá zjistit celou řadou testů. Zde je například detekován mužský specifický gen, který se vyskytuje na Y chromozómu. Na obrázku jsou buňky ze slinné žlázy ženy získané biopsií, na něž jsou použity 2 značené sondy. Jedna detekuje specifický gen pro X chromozóm (značena rhodaminem – červený signál) a druhá sonda se váže na gen charakteristický pro Y chromozóm (značena fluoresceinem – zelený signál). Bílá šipka ukazuje na buňku, která má Y chromozóm.

Vzájemná výměna buněk během těhotenství, tzv. mikrochimérismus, poznamenává matku i jejího potomka na zbytek života. Buňky mívají v těle svého nového majitele velmi různorodé osudy. Například u žen můžou zatoulané buňky dráždit imunitní systém a rozdmýchat závažné onemocnění zvané skleroderma. Při něm útočí imunitní obrana na některé úseky kůže. Tento atak se může rozšířit i na vnitřní orgány, což s sebou nese vážné zdravotní komplikace. Podobně jsou zatoulané buňky plodu podezírány z toho, že mohou v těle matky vyprovokovat útok imunitního systému na její štítnou žlázu. I v tomto případě může poničení štítné žlázy imunitní obranou vyvolat značné zdravotní potíže.

 

Ed Zimney: „100 procent těhotných žen má ve své krvi a tkáních buňky plodu. Po porodu jejich počet rychle klesá. Citlivou metodou ale lze zjistit, že u 90% žen buňky plodu přežívají po desítky let, někdy po celý život.


Jindy ale mají cizí buňky na zdraví hostitele překvapivě kladný vliv.

 

Například u dětí, kterým selhává slinivka a začíná se u nich rozvíjet onemocnění cukrovkou, mohou buňky mateřského původu pronikat do nemocného orgánu a nahrazují tam hynoucí buňky potřebné k výrobě inzulínu. Mateřské buňky tak zmírňují alespoň počáteční fázi onemocnění cukrovkou u dětí.

 

Pramen: Fred Hutchinson Cancer Research Center

 

 

 

Datum: 14.03.2008 11:38
Tisk článku

Návod na přežití pro ženu - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 349 Kč
Návod na přežití pro ženu
Bukovský Igor
Související články:

Ženám s tuhými prsy se rakovina vrací častěji     Autor: Josef Pazdera (10.11.2009)
Chemoterapie s sebou nese větší nepříznivé efekty než se soudilo     Autor: Josef Pazdera (17.08.2006)
Olivový olej chrání před rakovinou     Autor: Josef Pazdera (17.01.2005)



Diskuze:

Ne vždy to asi funguje

Jana,2008-03-14 15:54:06

manželova babička měla čtyři děti - syny. Zemřela na rakovinu prsu, když měl ten nejmladší tři roky...

Odpovědět


,2008-03-16 20:13:03

V článku je:
<< Ženy, v jejichž krvi kolovala malá příměs krvinek pocházejících od synů, čelily jen poloviční pravděpodobnosti nádorového onemocnění ve srovnání s ženami, které si buňky svých synů během těhotenství neosvojily. >>
Čiže tá pravdepodobnosť je polovičná, nie nulová.

Odpovědět

to o těch synech

CC,2008-03-14 13:45:56

syny tam zmiňujou jen proto, že je jejich buňky snazší v matce nalézt, nebo i proto, že buňky ženských plodů ten efekt netvoří?

Odpovědět


buňky synů

jarda petr,2008-03-14 14:49:27

Buňky synů se lépe hledají podle sekvencí na Y chromozomu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace