Hobit - lebka potvrzuje samostatný druh  
Zastánci člověka floréského vracejí úder. Po dvou vědeckých publikacích z minulého týdne, které dokazovaly, že „hobit“ byl defektní Homo sapiens, přicházejí vědci s důkazy o tom, že „hobit“ byl samotným druhem, který evolučně navazoval na člověka Homo habilis.

 

 

Zvětšit obrázek
Mozek, který nosila v hlavě majitelka této lebky, nebyl větší než mozek dnešních šimpanzů.

 

Objev kostry člověka, kterému se dostalo vědeckého jména Homo floresiensis, vzrušil v roce 2004 svět. Objevitelé „hobita“ došli k závěru, že tento člověk je potomkem zástupců druhu Homo erectus a že žil na indonéském ostrově Flores ještě před 18 000 roky.
Objevily se dokonce spekulace, že báje o pralesním tvorovi Ebu Gogo popisují střety člověka se zástupci Homo floresiensis z doby před několika staletími.  Dokonce se uvažovalo, že mohl přežít kdesi v pralese až do dnešních dní. O člověka floréského (Homo floresiensis) vzplála vzápětí bitva.

 

Zvětšit obrázek
Počítačová rekonstrukce mozku „hobita“ Homo floresisensis dokládá, že netrpěl chorobným zmenšením mozku (tzv. mikrocefalií) a že se jeho mozek v mnoha směrech podobal mozku pravěkého člověka Homo erectus.

 


Početný tábor odpůrců nevidí v „hobitovi“ samostatný druh, ale tělesně a duševně postižené zástupce našeho vlastního druhu Homo sapiens.

Nestor indonéských paleoantropologů Teuku Jacob vidí v drobné postavě a malé mozkovně „hobita“ důsledky dědičné mikrocefalie. Tým izraelských vědců připsal „hobitovy“ tělesné znaky Laronovu syndromu. Nejnověji se k zástupu kritiků přidal australský antropolog Peter Obendorf, který se snaží dokázat, že nízký vzrůst floréského člověka zapříčinil hypothyroidismus. Podle Obendorfa se postižení jedinci obtížně pohybovali v náročném pralesním terénu a jejich blízcí je proto nechávali v „útulku pro nemocné“ pod skalním převisem v Liang Bua.

 

Vodou na mlýn skeptiků byl nedávný objev kosterních ostatků drobných lidí z pacifického souostroví Palau. Jeskynní pohřebiště vydalo kostry staré 1000 až 3000 let, jež zjevně náležejí drobným jedincům druhu Homo sapiens. Podle jejich objevitele jihoafrického antropologa Lee Bergera je to důkaz, že v podmínkách pacifických ostrovů docházelo celkem běžně ke zmenšení vzrůstu moderního člověka a že výsledkem  tohoto procesu jsou i „hobiti“ z Floresu.

 

Nejnovější studie zveřejněná v PNAS vrací „hobitovi“ kredit. Paleoantropologové Adam Gordon, Lisa Nevellová a Bernard Wood z washingtonské George Washington University porovnali lebku Homo floresiensis s lebkami dalších hominidů včetně lebek Homo sapiens. Pokud by byl „hobit“ skutečně jen zakrslým příslušníkem druhu Homo sapiens, pak by jeho lebky musely mít tvar a znaky tohoto druhu. Analýzy tvaru jediné hobití lebky LB1 to ale nepotvrdily. Naopak, prokázaly, že se lebka LB1 nejvíce podobá africkým zástupcům druhu Homo erectus a lidem, jejichž ostatky staré bezmála 2 miliony roků byly nalezeny poblíž gruzínského Dmanisi. Ti jsou někdy řazeni mezi Homo erectus či Homo ergaster, ale také jsou řazeni k samostatnému druhu Homo georgicus.

Zvětšit obrázek
Šest rozměrů, které využili Gordon a spol. k porovnání lebek. Na tomto obrázku jsou rozměry ukázány na lebce Homo sapiens. Credit: Lisa Nevell, Adam Gordon, Eskeletons.

 

Malý rozměr lebky se může podepsat na jejích proporcích a proto vědci počítačově „smrskli“ lebky hominidů do velikosti lebky LB1 a sledovali, která z nich se bude hobitovi podobat nejvíc. Vítězně vyšel z tohoto srovnání Homo habilis, který žil v Africe před 1,7 miliony roků.
„To je obzvláště vzrušující zjištění,“ jásá Gordon v rozhovoru pro Science. „Znamená to, že tu byla linie člověka, která se od té naší oddělila před 1,7 miliony roků a přežívala až do doby, kdy moderní lidé osídlili Ameriku.“

 

Výsledky tohoto bádání zapadají do závěrů, které učinila před časem Debbie Argueová z Australian National University  v Canbeře. Ta zjistila analogie ve stavbě čelisti LB1 a čelisti Homo habilis.

 

Zvětšit obrázek
Rekonstrukce provedená na základě kostry nalezené na ostrově Flores.

Odpůrci už se nechali slyšet, že kdyby Gordon a  spol. zařadili do srovnání i lebku Homo sapiens postiženou mikrocefalií, dostali by shodu, nad jakou by přecházel zrak. Gordon ale říká, že pro lebky lidí s mikrocefalií není k dispozici dostatek měření a není je tedy možné do studie zařadit. Navíc se kritikům, např. Christophovi Zollikoferovi z university v Curychu, zdá, že Gordon použil pro srovnávání lebek příliš málo parametrů. Práce má podle něj „základní nedostatky v provedení“. Mohla by klidně dát dohromady i lebky, které nemají nic společného. Třeba lebku LB1 a lebku šimpanze.

 

Takže opět nezbývá nic jiného, než čekat, jestli se někomu podaří izolovat „hobitovu“ DNA a provést analýzy, které buď najdou sekvence typické pro Homo sapiens (a pak se bude „hobit“ poroučet do propasti zapomnění) a nebo se tam najdou jiné sekvence a popel na hlavu si budou sypat odpůrci „hobita“. Ti se ale nejdřív asi pokusí podobné výsledky analýz DNA zpochybnit. Nemusíme se bát. Hádky o „hobita“ se ještě nějaký čas potáhnou.


 

Pramen: Science

Datum: 18.03.2008 09:13
Tisk článku

Sbírka úloh z matematiky pro SOU a SOŠ - Hudcová Milada, Kubičíková Libuše
 
 
cena původní: 225 Kč
cena: 225 Kč
Sbírka úloh z matematiky pro SOU a SOŠ
Hudcová Milada, Kubičíková Libuše
Související články:

Další hobit s opičími rysy anebo nový druh člověka     Autor: Josef Pazdera (11.04.2019)
Otázky kolem nového druhu člověka Homo naledi     Autor: Stanislav Mihulka (15.09.2015)
Vitamín D klíčem k úspěchu ve Středozemi     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2013)
Upečený hobit nalezen v Kerinci Seblat     Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2012)
Hobit není nový druh, byl to „kretén“     Autor: Josef Pazdera (29.09.2010)



Diskuze:

chyba

DRK,2008-03-18 13:56:15

To ze do te studie lebek nezaradili lebku postizeného cloveka "rozumneho" (pokud mozno více takových jedinců s různým postižením) ten zaver znacne znehodnocuje... To mi nerikejte ze je nemozne sehnat lebku mikrocefalitika..
Navic porovnavaji jednu lebku...

Odpovědět

Hobbit

John,2008-03-18 13:24:54

Je to skorem nemožné, ostatně před 11 tisíci let už neexistoval žádný hominid kromě H. s. s.

Odpovědět


Swisher

jarda petr,2008-03-18 13:52:56

Doporučuji studii Carla Swishera publikovanou před pár lety tuším v Science. Ten dokazoval, že Homo erectus žil ještě před 35 000 roky. Ostatně mamuti zřejmě vyhynuli definitivně před 5000 roky.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace