Zvětšit obrázek

Původcem antraxu je grampozitivní bakterie Bacillus anthracis, jejíž vysoká nebezpečnost spočívá zejména v tom, že je schopná tvořit klidová stádia – spóry, které jsou schopné přežít působení vysokých teplot, sucha a dokonce i mnohých desinfekčních prostředků.

 
O blahodárných účincích čaje toho bylo napsáno již mnoho, i na Oslu se najde článek o účincích zeleného a jasmínového čaje na škodlivé bakterie. Tentokrát se angloamerický výzkumný tým z Cardiff University a University of Maryland zaměřil na čaj černý a ve své práci odhalil, že pouhý šálek černého čaje by mohl fungovat jako protilátka proti bakterii Bacillus anthracis, vyvolávající smrtelně nebezpečnou nemoc – sněť slezinnou neboli antrax.

Tentokrát tým výzkumníků, který vedl profesor Les Baillie z velšské farmaceutické školy na Cardiffské universitě a doktorka Theresa Gallagher z Institutu biologické ochrany, což je součást lékařského biotechnologického centra Marylandské university, objevil, že obyčejný a běžně dostupný čaj, který si dávají k snídani na celém světě miliony lidí – „English Breakfast“ – má schopnost inhibovat aktivitu bakterií antraxu.

Nebezpečí antraxu
Antrax (sněť slezinná) je velmi vážné onemocnění, které nejčastěji postihuje domácí a divoká zvířata (především býložravce), ale je přenosný i na ostatní zvířata a také na člověka.

K infekci může dojít kontaktem, vdechnutím nebo pozřením spor při manipulaci s nakaženými zvířaty nebo jejich tkáněmi. Příznaky se obvykle objevují do týdne po infekci a léčba antibiotiky je účinná pokud je zahájena velmi brzy.

Zvětšit obrázek

Na veškerý čaj vstupující na území Ameriky byla v osmnáctém století uvalena britskými úřady daň v nominální výši jedné pence za libru. Z finančního hlediska se sice nejednalo o nijak dramatický zásah do ceny čaje - i pro silného konzumenta se výdaje za čaj zvýšily jen o nějakých 12 pencí za rok - avšak pro kolonisty se celá záležitost stala otázkou přijetí či nepřijetí již tak nenáviděného britského diktátu.

U kožní infekce je mortalita asi 20 procent z neléčených případů , při pozření spór např. s masem nakaženého zvířete je to 25 až 60 procent  a nejvážnější a nejrychleji postupující forma choroby nastupuje, když jsou bakteriální spóry vdechnuty a následně se dostanou do plic, kde jsou výborné podmínky pro jejich množení.

Profesor Baillie: „Rád bych navrhl, aby v případě, kdybychom byli vystaveni možnému bioteroristickému útoku „tváří v tvář“, někteří jedinci zapomněli na svou kapku mléka, přinejmenším do té doby, než se situace dostane pod kontrolu.

Protože jsou první příznaky velmi podobné běžnému nachlazení nebo chřipce, bývá léčba zahájena pozdě a nákaza obvykle končí smrtí pacienta. Spojením relativně nízké ceny s poměrně snadným použitím se bakterie antraxu stávají atraktivním „zbožím“ pro lidi hledající látky zneužitelné k teroristickým útokům.

Angličané a Američané – čaj versus káva
Britové jsou v celém světě známí tím, že běžně za rok vypijí 165 miliónů šálků čaje a pozitivní účinky tohoto britského národního nápoje jsou nejen ve Velké Británii dlouho unávaným faktem.

V článku publikovaném v březnovém čísle časopisu Microbiologist Společnosti pro aplikovanou mikrobiologii, profesor Baillie uvedl: „Náš výzkum měl zjistit, zda čaj English Breakfast je účinnější než běžně komerčně dostupná americká středně pražená káva při likvidaci antraxu. Zjistili jsme, že speciální složky v čaji, jako jsou polyfenoly, mají schopnost inhibovat aktivitu bakterií antraxu, a to dost podstatně.“ Výzkum dále prokázal, že malý přídavek plnotučného mléka do šálku čaje dokáže kompletně potlačit jeho antibakteriální aktivitu proti antraxu. Studie tak poskytuje další důkazy širokého spektra prospěšných fyziologických a farmakologických účinků této běžné součásti každé domácnosti. „Ba co víc,“ dodává Baillie „pokud má čaj schopnost nejenom přinést útěchu a uklidnění mysli, ale i inaktivovat bakterie Bacillus anthracis a jejich toxiny, pak z tohoto pohledu zřejmě „bostonská čajová párty“ nebyla až tak dobrým nápadem.“

Platit o penci za libru čaje navíc pro Američany znamenalo přijmout právo Londýna na uplatňování jeho neomezené moci a nadvlády. A tak když v prosinci 1773 v bostonském přístavu zakotvila loď Dartmouth anglické Východoindické společnosti s nákladem čaje podléhajícího zdanění, vtrhla na její palubu skupina místních obyvatel namaskovaných jako Indiáni v plných válečných barvách. Ti se zmocnili beden s čajem a všechny je naházeli do moře jako akt vzdoru proti britské vládě a na podporu americké nezávislosti. Tento nesmrtelný čin vstoupil do historie jako slavná "bostonská čajová párty". Od té doby pak každý řádný americký vlastenec pokládal za nezbytné symbolicky se zříci pití čaje jakožto ztělesnění britského útlaku a přejít demonstrativně na kávu.

Zdroj: Cardiff University, CDC