Lék chrání před následky ozařování  
Ozařování nádorů nemocnému pomáhá, protože ničí rakovinné buňky. Na druhé straně mu ale i škodí, protože postihuje zdravé tkáně, především slezinu, trávicí trakt a kostní dřeň. Tým vědců z Roswell Park Center Institute a soukromé biotechnologické společnosti Cleveland BioLabs v americkém Buffalu vedených Andrejem Gudkovem vyvinul lék, který skýtá před nežádoucími účinky ozařování účinnou ochranu.


Ozařování nezabijí buňky zdravých tkání přímo. Největší škody napáchá tím, že nutí buňky spustit sebevražedný program, kterým se organismus zbavuje poškozených nebo nebezpečných buněk. Za normálních podmínek páchají sebevraždu i buňky, které se ocitly na cestě k rakovinnému bujení. Nebezpečné nádory rostou proto, že si jejich buňky vyřadily sebevražednou pojistku z činnosti. Obvykle k tomu využívají bílkovinnou molekulu NF- kappaB. Vědci se snaží donutit nádorové buňky k sebevraždě tím, že jim molekulu NF- kappaB vyřazují z činnosti. Gudkovův tým odzkoušel opačný postup. Aktivoval ve zdravých tkáních molekulu NF- kappaB a obrnil tím jejich buňky proti sebevražedným pokusům vyvolaným účinky radiace.


 

Zvětšit obrázek
Myši ošetřené látkou CBLB502 přežívají smrtelnou dávku ozáření. Poznámka: Gray (značka Gy) je jednotka absorbované dávky záření v soustavě SI. Ozáření celého těla člověka dávkou asi 10 až 20 Gy je smrtelné. (CBLI)

Za normálních okolností vyrábějí buňky imunitní obrany a trávicího traktu spásnou molekulu NF- kappaB v reakci na střet s bakteriemi. Syntézu NF-kappaB nastartuje kontakt bičíku, který používají bakterie k pohybu, se zvláštní bílkovinou na povrchu lidské buňky. Gudkov a jeho spolupracovníci si vypůjčili bílkovinu flagelin z bičíku bakterie salmonely a tu upravili tak, aby se ochotně vázala na povrch savčí buňky a spouštěla syntézu ochranné molekuly NF- kappaB. Nový „miniflagelin“ je třikrát menší než původní molekula z bičíku salmonely. Gudkov jí přidělil laboratorní kód CBLB502 a spolu se svými spolupracovníky ji  odzkoušeli na myších a makacích. Výsledky jejich pokusů zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.


 

Andrej Gudkov, Cleveland Clinic

Zvířata, která dostala injekci CBLB502, byla výrazně odolnější ozáření. Mnohá přežila i smrtící dávku. Lék nastartoval ve zdravých buňkách syntézu ochranné bílkoviny NF-B a ta pak nedovolila ozářeným buňkám spáchat sebevraždu. CBLB502 přitom neměl žádné nežádoucí vedlejší účinky. Důležité je, že u zvířat ošetřených lékem CBCL502  nepřestalo radioaktivní záření zabíjet nádorové buňky. Vědci předpokládají, že první zkoušky léku CBLB502 na pacientech, kteří se mají podrobit ozařování nádorů, proběhnou ještě v letošním roce.
„Jde o zásadní průlom ve velmi intenzivně zkoumané oblasti,“ komentoval v rozhovoru pro Science úspěch vědců z Gudkovova týmu americký onkolog Richard Kolesnick. „Je to zářný příklad toho, jak může pochopení základních mechanismů poškození tkání napomoci objevu zcela nového léku.“ 


Ochranný efekt CBLB502 se u myší a makaků projevil, i když jim byl lék podán až hodinu po silné radiaci. To otevírá možnosti pro jeho použití k léčbě nemoci z ozáření. Zástupci Firmy Cleveland BioLabs doufají, že kromě nemocnic se stane velkým odběratelem CBLB502 i stát, který vytvoří dostatečné zásoby léku pro případ jaderné války, teroristického útoku radioaktivní „špinavou“ bombou nebo pro likvidaci následků havárie, při níž by do životního prostředí unikl radioaktivní materiál. 

 

Datum: 16.04.2008 10:55
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz