Šance na objev mimozemské inteligence je téměř nulová  
Pokud bychom se do vesmíru obrátili s otázkou: „Haló, je tam někde někdo?“ Pravděpodobně bychom si museli odpovědět sami: „Není.“

 

Naděje nalézt mimozemský inteligentní život je téměř nulová, na tom se shodli vědci z University of East Anglia. Matematický model vytvořený profesorem Andrewem Watsonem naznačuje, že šance na objevení jiného inteligentního života na planetě podobné Zemi je velmi nízká pokud bereme v úvahu čas, který byl potřeba pro vývoj životní formy, jakou jsou lidé a „délku života“ Země.

 

Andrew Watson: „Zemská biosféra už má svůj věk, a to že již není nejmladší má své důsledky i pro naše porozumění pravděpodobnosti vzniku složitějších forem života, včetně té „inteligentní“, na jakékoliv jiné Zemi podobné planetě.“

Strukturálně komplexní a inteligentní život se na Zemi vyvinul v podstatě nedávno a tento proces vývoje se vyznačoval malým počtem velmi složitých evolučních kroků.

Profesor Watson, ze School of Environmental Sciences, mající k dispozici vylepšený matematický model pro evoluci inteligentní formy života, dovedl tuto myšlenku dále s ohledem na pravděpodobnost každého z těchto rozhodujících kroků objevujících se ve spojení s délkou života Země.

 

Podle Watsona je evoluční hranicí pro obyvatelstvo Země, ale i každé jiné Zemi podobné planety, záření jejího „slunce“. Odhady dalšího vývoje Slunce předpovídají jeho stoupající jasnost a teplotní modely naznačují, že životnost Země je asi „jenom“ další miliarda let, což je dost krátký čas v porovnání se čtyřmi miliardami roků, které uběhly od prvního objevení života na planetě.

 

„V současnosti je Země jediným příkladem planety s životem, který známe,“ vysvětluje Watson. „Když si uvědomíme, že planeta je obyvatelná po určitou dobu, tak pokud bychom se vyvinuli na počátku tohoto období, podle principu a zákonitostí vývoje od jednoduchého ke složitému, by se bylo možno domnívat, že objevení se inteligentní formy života bylo docela pravděpodobné. A naopak, když víme, že jsme se vyvinuli mnohem později v tomto obyvatelném období tak nám to naznačuje, že naše evoluce byla docela nepravděpodobná. Zdá se, že ve skutečnosti je správné načasování událostí v celkovém souladu jen velmi ojedinělé.“

 

Zvětšit obrázek
Je tam někdo doma? Zřejmě není... (Snímek sousední galaxie M74 je výsledkem spolupráce NASA a ESA)

Watson tvrdí, že k tomu, aby se vyvinuli inteligentní tvorové – například lidé – bylo třeba čtyř základních evolučních kroků Bylo to objevení se bakterií, počátek existence složitých buněk s jádrem, vznik specializovaných buněk dovolujících existenci mnohobuněčných organismů a objevení inteligentní formy života, používající jazyk ke komunikaci.

 

„Složité formy života jsou odděleny od těch nejjednodušších těmito několika velmi nepravděpodobnými kroky, a proto budou mnohem méně časté. Inteligentní formy jsou ještě o krok dál, a tak ještě o něco méně pravděpodobné,“ řekl Watson.
Jeho model, publikovaný v časopise Astrobiology, navrhuje horní mez pro pravděpodobnost každého objevujícího se kroku, a to na maximálně 10 procent, a proto tvrdí, že šance na objevení se inteligentních forem života je velmi nízká – méně než 0,01 procent během čtyř miliard let.

 

Každý krok je nezávislý na jiném, ale může se uskutečnit pouze tehdy, pokud nastaly předchozí kroky v patřičné posloupnosti. Tyto kroky inklinují k tomu být rovnoměrně rozložené v průběhu historie Země, což je shodné s některými velkými změnami zjištěnými ve vývoji života na Zemi.

 

Zdroj: University of East Anglia

Datum: 29.04.2008 01:32
Tisk článku

Související články:

Do výzkumu Velkého třesku nastupují umělé inteligence     Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2022)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz