Nový polymer přírodního původu  
Občas se přesvědčujeme o tom, že živá příroda může být zdrojem látek s unikátními vlastnostmi. Nový polymer vyrobený ze sójového oleje, a nikoliv z ropy, je toho dobrým příkladem.

 

Zvětšit obrázek
Polymerová hmota založená na sójovém oleji, která byla testována chemičkou Sevim Erhanovou, může být použita s formou nebo bez formy k výrobě malých hraček nebo průmyslových částí. (Kredit: Photo by Keith Weller)

Prostředky na péči o vlasy, součást přípravků na ošetření ran nebo třeba lékové nanokapsle – k tomu všemu by mohl být použit nový polymer, vyvinutý vědci z Agricultural Research Service (ARS) v Peorii v Illinois, který je vyroben ze sójového oleje a patří do skupiny polymerů známých jako „hydrogely“.
 

Chemikové Sevim Erhanová a Zengshe Liu, pracující v ARS National Center for Agricultural Utilization Research v Peorii, vyvinuli hydrogely na bázi sojového oleje, jako biologicky odbouratelnou alternativu k dosud používaným syntetickým polymerům, zahrnujícím například i polyakrylovou kyselinu a její derivát polyakrylamid.

 

 
Surovina pro výrobu hydrogelu se dá vypěstovat na poli. Například v roce 2006 pěstovali američtí farmáři soju na 76 miliónech akrů, což představovalo přibližně 38 procent celosvětové produkce olejnin.



„Sojový olej je pro takové využití velmi zajímavou surovinou, protože je chemicky přizpůsobivý, snadno dostupný a hlavně obnovitelný – tím je myšleno, že sója může být, na rozdíl od ropy, každoročně vypěstována. 
 


Erhanová a Liu začali poprvé pracovat na výzkumu hydrogelů na bázi sojového oleje již v roce 1999, jako na součásti úlohy výzkumného centra v Peorii, při zkoumání nových doplňkových možností využití obilnin, sóji a dalších plodin Středozápadu.


Zenghshe Liu (Foto  Keith Weller)

 S použitím dvoufázového procesu polymerace, kdy se otevírají kruhové molekuly, a hydrolýzy – vytvořili zmáčknuté, ale trvanlivé molekuly hydrogelového polymeru, který se rozpíná a smršťuje v reakci na změny teploty a kyselosti.

V testech přišli na to , že schopnost absorbce vody byla u „sojového“ hydrogelu nižší než u podobných polymerů založených na ropě. Ale tato vlastnost se později potvrdila jako velké plus. Vědcům z university v kanadském Torontu, ve spolupráci s Erhanovou a Liu, se povedlo úspěšně zformovat hydrogel do nanočástic, kterými „obalili“ lék na rakovinu prsu – doxorubicin. V experimentech na uvolňování léků se doxorubicin doručený v nanočásticích prokázal jako osmkrát účinnější na rakovinné buňky, než když byl dříve používán ve směsi vody a lipidů.
 
„Sojové proteiny jsou sice známé alergeny,“ říká doktorka Erhanová, „ale neočekáváme, že by to způsobilo problém při použití nanočástic, jako činitelů pro dopravení léků. Je to proto, že chemická struktura sojového oleje je kompletně změněna dvoufázovým výrobním procesem použitým při výrobě hydrogelu.“

Je to jeden z hezkých příkladů využití látky z obnovitelného zdroje k užitku a pro zdraví lidí.


Zdroj: US Department of Agriculture.

Datum: 07.05.2008 02:57
Tisk článku


Diskuze:

"náhražky" recyklace ...

Cygnus,2008-05-07 18:41:44

Taky mám radost, když čtu o nějakém podobném úspěchu. Lidi si příliš zvykli na plasty, těžko si dnes představit např. LCD TV v dřevěném šasi, přesto, že se dřevo k tomuto účelu (rádia, gramofony, černobílé až první barevné TV) používalo ještě před 50 lety docela běžně. Přístrojů a obecně výrobků z plastů je kolem nás opravdu hodně. Něco lze nahradit snadno, něco obtížně, nebo vůbec.

Na biopaliva nemám úplně jednoznačný názor, osobně se spíš přikláním k neplýtvání. Jenomže to je trochu komplikované ...

Např. taková "satelitní městečka" okolo velkých měst budovaná houfně stavebními společnostmi. V podstatě sídliště naplocho. Lidi v nich žijící jsou daleko od centra, tak si pořídili auto ... někdo možná zkusil zavést autobusovou linku, jenže obyvatelům se nechce vláčet nákupy, navíc manželka se vrací jindy než manžel, každý má svoje auto .. hmm, ráno do práce, autobusem? Ale ne, ten jezdí jen jednou za hodinu (nikdo o něj neměl zájem, všichni mají auta, proč by jezdil častěji, že), takže autem, zácpy na silnicích, jedy ve vzduchu, hluk, prach, zácpy na silnicích, nervy v háji. A celý problém kyne a bobtná ... Rozprostřené sídliště, které nevzniklo okolo nějakého přirozeného centra, ale bylo plánovačem (developerem) umístěno, načež se z něj všichni každý den přesouvají někam a zase zpět jak ovce aniž by si to sami uvědomili v plné šíři.

Těžko říct, kde je příčina, ale je to určitě jeden z důvodů nadměrné spotřeby paliv. Neskutečně zbytečné plýtvání. Zdaleka ne jediné.


Odpovědět

Jen tak dál.

Honza2,2008-05-07 11:12:39

To je moc dobrá zpráva. Možná se nám podaří nahradit ropu aspoň v chemickém průmyslu dřív, než si ji stačíme všechnu spálit. :-(

Ta trocha sojového oleje na lékové kapsle se najde vždycky. Pokud by se podařilo nahradit i další polymery, umřelo by asi hlady někde daleko v Africe trochu víc lidí...

Odpovědět

Jestli to takhle půjde dál

kirast,2008-05-07 07:34:54

tak už nebudou mít hlad jenom černoušci, ale i běloušci. Když se rostliným olejem začalo "topit" v dieselech, začali se bouřit, že mají kvůli tomu hlad a teď se z něj ještě začne vyrábět "bakelit". Snad se to všecko srovná, když se nebudou vyrábět dotované umělé hmoty a paliva z přebytků dotované zemědělské nadprodukce. Pak se teprve uvidí, jestli to má nějaký smysl.

Odpovědět


smysl to ma

Drk2222,2008-05-07 09:35:47

Smysl to ma vzdy, i kdyz to treba nemuze nahradit ropu. (zajimalo by me srovnani mnozstvi sojoveho oleje potrebneho k tomu, aby ten produkt nahradil ropu, a jestli by to vubec slo, co se objemu tyka) Obcas se, jako v tomto pripade, najde jine vyuziti. Ta aplikace s cytostatiky je sama o sobě zajimava...

Odpovědět


Zamyšlení nad smyslem a nesmyslem...

Martin,2008-05-07 14:36:36

Je pravdou, alespoň se mi to tak z dostupných informací jeví, že státní podpora biopaliv způsobila zvýšení cen potravin. Bohužel využití potravin na biopaliva se tedy netýká pouze "přebytků potravin nad rovnovážné množství" (myslím tím výkup přebytků způsobených přímými dotacemi zemědělcům, tj. bez toho, aby došlo k změně ceny potravinářských komodit určených na výrobu jídla na trhu vlivem těchto dotací - trochu teoretická záležitost, ale dejme tomu). Ale podle všeho došlo k tomu, že část kapacit dříve používaných pro pěstování "jídla" se začala používat pro pěstování "biopaliva" a to je ten problém, co tlačí cenu nahoru. Jistě tu jsou mnohé další vlivy, např. prosté vyšší poptávka po potravinách, změna preferencí (třeba větší poptávka po mase, která způsobí růst ceny obilovin, které se k jeho produkci používají), neúroda, atd... Není to jednoduchá věc, přesně říct, co a jakou měrou může za růst cen potravin.

Jinak je svatá pravda, že když se začnou bezhlavě podporovat státem např. biopaliva (rozumněji z peněz, co všichni platit na daních musíme, ale o nichž můžeme nepřímo, mlhavě, bez možnosti odvolání a s jistotou klamání a ne nevýznamného rozkrádání ve formě korupce, předražených nebo zbytečných veřejných zakázek, kupování hlasů voličů atd, "rozhodnout" jednou za 4 roky - a že se jedná o nemalou část našich výdělků - celková míra zdanění např. v ČR je mezi 40 a 50 %), tak se těžko může projevit nějaký "smysl" takového jednání (podpory, dotací). Těžko se dozvíme, zda takovéto podporované biopaliva přinášejí lidem více užitku (čistějšího životního prostředí, štěstí, atd.) nebo více komplikací ve formě hladu pro některé a vyšší ceny potravin pro všechny nebo dokonce více spálené ropy (nějaký vědec nebo úředník mohl udělat chybičku a rázem se na výrobu biopaliva potřebného na ujetí 1 km spotřebuje ropa potřebná na ujetí 1,2 km. I to se může stát. Je to ukázka překonaného státního plánování chodu hospodářství (neefektivního, bezmotivačního, centralizovaného, bez dostatku informací...). Bohužel většina lidí si stále myslí, že dokáže řídit svět, nebo, že je dobře, aby ho někdo řídil v souladu s jejich přesvědčením. Nepříjemnou pravdou poté často bývá, že tyto zásahy se obracejí proti těm, kdo je podporují, a to nezávisle na tom, zda si tento dopad lidé i uvědomují.

Pokud chce někdo omezit používání ropy potažmo produkce CO2, ať už k tomu má jakékoliv důvody, proč jednoduše neuvalí vyšší daň na její spotřebu (spotřebu ostatních paliv). I toto se neobejde v reálu bez komplikací, ale alespoň se dá lidem volnost, aby našli pro ně výhodnou alternativu (úspory, přechod k něčemu, co má ekonomický smysl) a ne nadiktovat řešení ve formě biopaliv, kde nikdo ze státních úředníků nemůže vědět, jak bude trh reagovat, zda se to vůbec vyplatí a to i z hlediska ekologického (zda tento zásah nepovede ke zvýšení spotřeby ropy, produkce CO2 a to vše za peníze, které budou třeba chybět ve zdravotnictví nebo policii na to, aby chytala zloděje).

Nicméně ani toto řešení by nejspíš mělo dopad na cenu potravin, protože v jejich ceně se promítá cena ropy. Ale výhoda tohoto řešení je v tom, že se dá lidem možnost nalézt efektivnější řešení (levnější, účinnější) než řešení biopaliv přikázané centrálním plánovačem. A tak i dopad na cenu potravin by ve svém důsledku mohl být nižší.


No ale v tomto článku se hovoří o výrobě léků, což by mělo na cenu potravin asi menší dopad, než státem prosazovaná biopaliva. Samozřejmě za předpokladu, že na výrobu jedné tablety nějakého léku se nespotřebuje 10 tun sojového oleje :).

Odpovědět


Smysl by to mělo

wrah,2008-05-07 22:16:03

Nesmyslná je výroba biopaliv, tak jak se provádí dneska. A to proto, že je založená na snaze vydělat na zeleném byznysu, a ne na snaze šetřit přírodu. Ovšem bioplasty mi přijdou mnohem vhodnější, už tím, že nejsou určené k spálení..

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace