Ovládáte více jazyků? Máte výhodu.  
Vědci z Tel Avivské university objevili, že děti, které mluví dvěma nebo třemi jazyky mohou mít neočekávanou výhodu v dalším životě. Znalost a používání více jazyků, než jen toho mateřského, by mělo ochránit mozek před snižováním jeho schopností v důsledku stárnutí.

 

 

Dr. Gitit Kavé:„Podle mého odborného názoru, učení se novému jazyku může být jedině dobře. „Znalost dalšího jazyka je pro vás dobrá v každém věku. Poskytne vám flexibilitu v myšlení a možné spojení k lepšímu porozumění jiným kulturám, stejně jako té vaší vlastní.“

Doktorka Gitit Kavé, klinická neuropsycholožka z Herczeg Institute on Aging na Tel Aviv University, společně s kolegyněmi, Nitza Eyal, Aviva Shorek a Jiska Cohen-Manfield, nedávno objevily, že při testech u starších osob, které mluví více jazyky, byly zjištěny lepší kognitivní schopnosti. Výsledky studie, obsahující toto zjištění, byly publikovány v časopise Psychology and Aging.

 

„Nicméně, je třeba k těmto výsledkům přistupovat obezřetně,“ říká Kavé. „Není to žádný zázračný recept na zamezení stárnutí psychiky. Ale používání druhého a třetího jazyka může pomoci člověku prodloužit ty „dobré roky“ duševní svěžesti.

 

„Mozková gymnastika“
„Osoba, která mluví více jazyky, bude pravděpodobně disponovat jasnou myslí i ve starším věku,“ říká Kavé. „Takoví lidé ve skutečnosti „trénují“ svůj mozek více než ti, kteří mluví pouze jedním jazykem. Jazyky mohou vytvářet nová mozková spojení, která přispívají k tomuto posilujícímu účinku.

 

Tento výzkum byl založen na průzkumu probíhajícím v roce 1989 u lidí ve věku mezi 75 až 95 lety. Každá ze zúčastněných osob byla dotazována na to, kolik jazyků zná, který byl jejich mateřštinou a kterým jazykem hovoří nejlépe. Výzkumníci pak porovnali výsledky dvojjazyčných mluvčích se tří- a vícejazyčnými mluvčími.
Analýzou získaných výsledků výzkumníci zjistili, že čím více jazyky dotazovaní lidé hovořili, tím lepší byl jejich kognitivní stav. Úroveň vzdělání dotazované osoby byla sice také silně spojena s kognitivním stavem, ale počet jazyků přispěl k prognóze kognitivní způsobilosti i mimo vliv vzdělání.

 

Důležitá jsou slova, nikoliv tituly
Ačkoliv by tím nejsnazším způsobem pro vysvětlení těchto zjištění bylo poukázání na vztah mezi vyšším vzděláním a počtem jazyků, nebyla by to celá pravda.

 
Učit se cizí jazyk? Jednoznačně ano. Kdy začít? Tak to bohužel tento článek neřeší.

„Ve skutečnosti jsme zjistily, že více jazyků bylo nejvýrazněji korelováno s kognitivním stavem právě u těch lidí, kteří neměli vůbec žádné vzdělání,“ říká doktorka Kavé, nicméně, ještě k výkladu statistiky dodává: „Studie brala v úvahu konečné výsledky, nikoliv proces.“

 

Používat nebo zapomenout?
Podle Kavé je otázkou pro budoucí výzkum, zda znalost více jazyků odráží již počáteční potenciál prodloužené duševní svěžesti nebo učení se a mluvení více jazyky ve skutečnosti způsobuje změny v mozku až postupem času.
 

Mezitím stále pokračuje debata o tom, zda mají nebo nemají rodiče seznamovat své malé děti s druhým jazykem. Kavé si myslí, že učení se novému jazyku je tou nejlepší investicí, i když primárním cílem není odvrácení jejich duševního slábnutí ve stáří.

 

Zdroj: Tel Aviv University

 


 

Datum: 13.05.2008 02:56
Tisk článku

Související články:

Kognitivní lingvistika: Gramatické chyby vyvolávají reálný fyziologický vztek     Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz