Bakterie z naší kůže  
Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám pomáhají. Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby mohou mít příčinu v tom, že se naši mikrobiální spojenci nechovají, jak bychom potřebovali. Buď se nám vytratí nebo se přestěhují tam, kam nepatří.

 

 

 

O bakteriích rodu Pseudomonas se většinou píše ve spojení s půdou a vodou. Nyní se ukázalo, tak na lokti jich máme na každém centimetru kůže okolo deseti tisíc a pod kůží dokonce stokrát více.

Všechny své mikrobiální podnájemníky stále ještě neznáme. Proto americký Národní ústav pro zdraví investoval 115 milionů dolarů do pětiletého projektu, v němž genetici provedou inventuru bakterií osidlujících lidskou kůži. První výsledky projektu právě zveřejnil přední vědecký časopis Genome Research. Mnohé jsou pro vědce obrovským překvapením.


Tým vedený Julií Segreovou z Národního výzkumného centra pro lidský genom v americké Bethesdě prozkoumal bakterie žijící na lokti několika dobrovolníků. Volba tohoto místa není náhodná. Řada lidí trpících ekzémy má těžce postiženy právě lokty. Vědci sbírali bakterie z povrchu kůže i z jejích spodních vrstev. K jejich identifikaci využívali analýzy genů, podle kterých si všechny živé organismy vyrábějí jednu ze základních součástí mašinérie pro životně důležitou  syntézu bílkovin. Gen 16S rRNA díky tomu slouží jako „čárkový kód“ pro bezpečnou identifikaci pozemských forem života. První velké překvapení přineslo zjištění, že v hlubších vrstvách kůže mikrobů neubývá, ale naopak přibývá. Na centimetru čtverečním povrchu kůže lokte hostíme v průměru 10 000 bakterií. Pod kůží se jich na stejné ploše tísní zhruba milion.

 

 
Lokty jsou místem, kde se daří exzémům. Pokud v tom hrají úlohu “zlé” baktérie, potom jejich náhrada tím správným mikrobiálním “mixem” by měla chorobu léčit.


Celkem odhalili vědci na kůži lokte 113 různých bakterií. Více než 90% veškeré bakteriální osádky ale připadá na pouhou desítku druhů. Bezmála dvě třetiny mikrobů z kůže loktu náleží k rodu Pseudomonas. Každá pátá bakterie zde patří k rodu Janthinobacterium. Obě bakterie vědci dobře znají z půdy a vody. Nikdo ale nečekal, že se mohou tak hojně vyskytovat na kůži zcela zdravých lidí. Jednotliví dobrovolníci se ve spektru svých mikrobiálních nájemníků lišili. Na druhé straně však všichni sdíleli několik základních druhů bakterií.


Následovat by měla inventura mikrobů na dalších dvaceti částech lidského těla. Jsou mezi nimi například místa za uchem nebo v podpažní jamce. Každá vybraná „lokalita“ má své zvláštnosti. Liší se například kyselostí, produkcí kožního mazu nebo vlhkostí. To všechno bude mít zřejmě velký vliv na druhové složení a početnost bakterií. Už teď je jasné, že některá místa, např. kůže mezi prsty na nohou, jsou bakteriální pouště. Jiná, například nosní dutina nebo pupík, bakteriálním životem jen kypí.


Vědci doufají, že se jim podaří odhalit zákonitosti, jimiž se řídí osídlení kůže u zdravých lidí a pak se budou snažit postihnout změny v bakteriální osádce kůže, jež vyvolávají různá dermatologická onemocnění, např. ekzémy nebo akné.
„Když budeme vědět, jak má vypadat zdravá kožní mikroflóra, mohlo by k léčbě kožních chorob významně napomoci osazení kůže pacienta těmi správnými mikroby,“ řekl v komentáři pro vědecký časopis Science americký dermatolog Kevin Cooper z Case Western Reserve University v Clevelandu.

 

Datum: 29.05.2008 21:54
Tisk článku


Diskuze:

Faktory ..

Dr.Sid,2008-05-30 16:13:59

Psychika, strava, geneticke vlohy jiste maji vliv. Viry nachlazeni nebo rymy jsou vsude a porad. Agresivni chripka kdyz se povede ale sejme pres 50% lidi kteri se s ni setkaji (ciste odhad 2 roky zpatky, nase firma, vterinovy kontakt s nakazenym, vsichni to dostali).

O tom jakou roli hraji bacily ukazuje hezky kolonizace ameriky, kdy indiani umirali radeove v dnech se zcela mizivym procentem prezivsich. Ze by se vsichni tak vystresovali z dobyvatelu ? Tezko.

Odpovědět


sorry

Dr.Sid,2008-05-30 16:14:39

To mela byt reakce na tu pseudovedu.

Odpovědět


Já jsem to pochopil.

Karel Vostal,2008-05-30 17:25:13

Může být. Taky všude čtu, jak indiáni umírali na nemoci Evropanů. A nezbývá mi nic jinéo než věřit tomu, jak se to podává. Jenže to neznamená, že to nemohlo být třeba trochu jinak.

Odpovědět

poušť

Bedrich,2008-05-30 08:32:55

nesouvisí třeba to, že mezi prsty na nohou nejsou bakterie s tím, že tam snadno rostou plísně a houby ?

Odpovědět


Zajímavé

Stanislav,2008-05-30 12:19:29

Taky mě to při čtení článku napadlo. Nemůže to být i tím, že lidé chodí od jisté doby prakticky jen v botách (což by korespondovalo i s tím, že bakterie z kůže jsou i v půdě)?

Odpovědět

Tady je odkaz

Karel Vostal,2008-05-29 23:08:45

Nevím, jestli to lze chápat doslova. Ale připadá mi to přinejmenším zajímavé a hodné zkoumání. http://www.sweb.cz/jpavol/bakterie_a_viry_nejsou_iniciatory.htm

Odpovědět


Kvááák

Vomacka,2008-05-29 23:41:47

Tedy pane Vostal, doufam, ze berete ten kvazivedecky clanek jako pouhou inspiraci pro cloveka s oblibou ve fantasy pribezich. Treba \\\\\\\\\\"bakterie-nejmensi formy rostlinneho zivota\\\\\\\\\\" to je vylozene pekne cist.

Odpovědět


Kvazivědecký článek

Karel Vostal,2008-05-30 01:07:32

Mně je úplně jedno, jestli zní nějaká teorie dostatečně vědecky. Zajímá mě jen, jestli odpovídá skutečnosti nebo ne. A netvrdím, že souhlasím se vším, co je v tom článku napsané. Samozřejmě Bechamp neměl v té době k dispozici přístroje a techniku jako současní vědci a taky ne takové znalosti. Četl jsem další zajímavý článek o tom, že by viry mohly vznikat z bakterií. Klidně to berte jako fantasy, to je Vaše věc. Já se jen bráním tomu, abych o něčem tvrdil, že to není možné, jen proto, že to odporuje tzv. vědecky prokázaným faktům. Ono to totiž tak jednoduché není. V tomhle případě se myslím můžeme shodnout na tom, že Bechamp měl pravdu přinejmenším v tom, že "terén" má velký vliv na to, jestli a jak daný organismus (člověk) onemocní. Tím, co vlastně způsobuje chorobu, se zabývají lidé po celém světě a mají na to často hodně odlišný názor (viz např. západní - východní medicína). Výhoda vědce spočívá ve třech věcech: vzdělání, zkušenostech, a vyzkoušených přístupech/metodách, které fungují. Ale to neznamená, že jen on ví, jak to tedy je.

Odpovědět


Odkazovaný článek

Stanislav,2008-05-30 12:17:10

Uznávám, že pro léčení mnoha nemocí je nakonec důležitější hormonální (resp. obecně chemická) rovnováha organismu, než frontální útok na bakterie (antibiotiky, nebo ještě hůř chemoterapeutiky) nebo viry, ale odkazovaný článek je IMHO duchařská slátanina, která sice hezky zatracuje Pasteura a následovníky, ale dobrou radu nedává.

Odpovědět


P.S.

Stanislav,2008-05-30 12:20:47

P.S. Čínani také bývají nemocní, že? :-)

Odpovědět


P.S. Jak který!

,2008-05-30 13:37:46

Odpovědět


Duchařská slátanina

Karel Vostal,2008-05-30 13:45:48

Stanislave, nevím, kde se bere názor, že pokud někdo s něčím nesouhlasí, musí automaticky přijít s jinou alternativou. To je nesmysl. Samozřejmě, je to lepší, ale nebral bych to vždycky jako nutnost. Pokud budu brát za jasnou Pasteurovu koncepci, tak já osobně si z článku beru jako doporučení to, že by se při léčbě měly brát víc v úvahu faktory, které způsobují, že nemoc propukne. Nejen to, že se do mě dostal nějaký mikrob. O žádných duších jsem tam nic nečetl. A jestli podobně jako předešlý pán hážete dohromady famtasy, duchy a všechny možné nevědecké praktiky, ukazuje to na Vaši povrchnost.

Odpovědět


Společný pytel

Stanislav,2008-05-30 15:58:12

Určitě by se měly brát do úvahy i další faktory, o tom žádná, dokonce tvrdím, že všechny faktory ani vědecky postihnout nelze. Také si myslím, že bychom si z východní medicíny měli vzít leccos moudrého a pokud něco skutečně funguje (jako že funguje), pak to zkoumáním postavit na vědeckou bázi a radostně používat.
Nicméně skutečně házím do jednoho pytle autory, co bez větší opory ve znalostech "východní" medicíny zatracují "západní", a házím je do stejného pytle s astrology, duchaři a dalšími. Jejich společné znaky jsou, myslím, dostatečně zřejmé.

Odpovědět


V tom "zásadním" se neshodeneme.

Karel Vostal,2008-05-30 17:32:04

Pro mě prostě není nejvyšším měřítkem pravdivosti vědecký přístup. Ten beru jako jednu z možností a když se ve výsledcích shoduje s jiným přístupem, je to jen dobře. Ale říct, "vědci to potvrdili, tak to tedy platí, juchů", to neberu. Vždycky je důležité, jak správně se co zkoumá a ne jestli se to zkoumá vědecky.

Odpovědět


Vědecké zkoumání

Stanislav,2008-05-30 20:40:47

Na vědeckost zkoumání není žádná ISO norma, tudíž se shodujeme :-) Odsuzuju ale všechna tvrzení, založená na nereprodukovatelném pokusu, případně vůbec jen na víře.

Odpovědět


To jsem rád, že se shodujeme :)

Karel Vostal,2008-06-01 20:07:04

S tou reprodukovatelností to máte těžké. Existují fenomény, u kterých to tak prostě nemůžete (zatím) ověřit a přesto fungují. Mám na mysly různé senzibily popř. lidi schopné předpovídat budoucnost, číst myšlenky, nějakým způsobem ovládat věci na dálku apod. Těchhle věcí jsou zdokumentovány tisíce. Jenže lidé, kteří jich jsou schopni, je často nemohou opakovat, jak se komu zachce. Je to závislé na podmínkách (přičemž se mnohdy neví, jaké ty podmínky musí být), psychice nebo zdravotním stavu toho člověka.

Odpovědět

Vypomínka

Kartel.Vostal,2008-05-29 22:42:36

Člověku se bezděky vybaví vzpomínka na jistého Antoine Bechampa a jeho "terén". Myslím, že je konečně čas vážně se zabývat tím, co tento pán zkoumal a tvrdil.

Odpovědět


?

Alena L.,2008-05-29 23:00:13

A co tvrdil?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace