Nejen bio-mléko je kvalitnější  
Nová studie vedená na Newcastle University objektivně potvrzuje, že krávy, kterým chovatelé umožní, aby se přirozeně pásly, produkují kvalitnější mléko. A nemusí to být pouze na certifikovaných biofarmách.


 

Studie Nafferton Ecological Farming Group zjistila, že pastva krav na ekologických farmách ve Velké Británii dává vzniknout mléku, které obsahuje významně vyšší obsah prospěšných mastných kyselin, antioxidantů a vitamínů. Mléko pocházející od jejich “konvenčních” intenzivně chovaných „kolegyň“ takových parametrů nedosahuje. Výsledky této studie mléčné produkce ve Velké Británii jsou publikovány on-line v Journal of Science of Food and Agriculture.

 

 
Gillian Buttler, manažerka projektů hospodářských zvířat pro Nafferton Ecological Farming Group na Newcastle University: “Není žádným tajemstvím, že složení krmné dávky krav má velký vliv na kvalitu jejich mléka. Odlišnost tohoto výzkumu spočívá v tom, že jasně ukazuje, jak systémy ekologického hospodaření, při kterých je kravám umožněna přirozená pastva a jejich krmná dávka je tak založená na čerstvé píci, jsou nejdůležitější příčinou rozdílu ve složení ekologického a konvenčního mléka.“

“Ukázali jsme, že existují významné sezónní rozdíly, přičemž obsah výživově žádoucích mastných kyselin a antioxidantů je nejvyšší v průběhu léta, když se krávy pasou na čerstvé trávě a jeteli. Bylo zjištěno, že během letních měsíců narostl obsah, jedné z vysoko ceněných složek tuků, konjugované kyseliny linolenové o 60 procent. A to je i důvodem, proč se náš další výzkum zaměří na to, jak zdokonalit nutriční skladbu mléka během zimy, kdy jsou krávy chovány ve stáji a krmeny převážně konzervovanou pící.”

Tato studie, které se účastní vědci z Newcastlu a Danish Institute for Agricultural Science, je částí dlouhodobého celoevropského projektu “Quality Low Input Food”, týkajícího se zdraví zvířat a welfare, kvality mléka a směřování k minimalizaci využívání antibiotik v prvovýrobě mléka. “Tento dokument je důležitým milníkem tohoto projektu a jasně ukazuje, že pokud chováte skot přirozeně, pak je to “vítězná partie” pro obě strany,” řekl profesor Carlo Leifert, koordinátor projektu.

Vědci také odhalili zajímavé výsledky ve skupině “low-input” (nízkonákladových) farem ve Walesu, které sice nejsou certifikované jako ekologické, ale používají velmi podobné metody (hlavním rozdílem bylo používání některých průmyslově vyráběných hnojiv a krátké období od ukončení používání antibiotik). Ke snížení nákladů tito farmáři využívají sezónní telení. To, že otelí všechny krávy na jaře a pasou je v průběhu laktace, od března do listopadu, vede k tomu, že téměř 100 procent mléka je produkováno pouze z čerstvé trávy. Mléko z těchto “neekologických” farem má také významně vyšší úrovně nutričně žádoucích mastných kyselin a antioxidantů, které byly přímým výsledkem extenzivního venkovního chovu a příjmu čerstvé píce.
 

 

Zvětšit obrázek
Obrázek pořízený na farmě pana Josefa Círala v jižních Čechách dokazuje, že mléko vysokých nutričních i senzorických kvalit je možno vyrábět i v českých luzích a hájích (Foto O. Beran)

“Tyto systémy “novozélandského typu” nejsou v Británii běžné, protože je přírodní podmínky v mnoha oblastech země nedovolují,” vysvětluje Butlerová. “Proto mléko z těchto farem není samostatně dostupné široké veřejnosti, ale během zpracování dojde k jeho smíchání s mlékem z konvenčních chovů. “Nicméně zahrnutím těchto extenzivních systémů nám dovoluje jasně spojit rozdíly v kvalitě mléka s krmením dojnic.”
Gordon Tweddle z farmy Acorn Dairy v Durhamském okrese je producentem ekologicky získávaného bio-mléka a říká: “Věřili jsme, že ekologicky vyprodukované mléko je pro nás lepší a naši zákazníci říkali, že chutná lépe. Je to uspokojující mít vědecké vysvětlení, že je lepší také z nutričního hlediska.”

Tento současný výzkum potvrzuje předchozí studie ve Velké Británii, které oznámily vyšší koncentrace omega-3 mastných kyselin v mléce z ekologických farem než z těch konvenčních. CLA, omega-3 mastné kyseliny, vitamin E a karotenoidy – faktory, které jsou spojovány se snižováním rizika kardiovaskulárních chorob a rakoviny. CLA je obrovsky populární nejenom v USA, kde je prodávána jako výživový doplněk. Nicméně tyto syntetické doplňky často obsahují složky s odlišnou chemickou strukturou než ty, které se objevují přirozeně v mléce, tak často dochází k vyrovnanému příjmu jak “dobrých” (např. CLA9, omega-3 mastné kyseliny, vitaminu E a karotenoidů), tak i “méně žádoucích” mastných kyselin (např. omega-6 a CLA10). “Přechod na ekologické mléko poskytuje alternativní a přirozený způsob, jak zvýšit příjem nutričně žádoucích mastných kyselin, vitamínů a antioxidantů bez zvýšení příjmu těch méně žádoucích mastných kyselin a syntetických forem vitamínu E,” řekla Butlerová. “V ekologickém mléce stoupá obsah omega-3, ale ne omega-6, což pomáhá zlepšit velmi důležitý poměr mezi těmito dvěma mastnými kyselinami.”

Do studie bylo zapojeno 25 britských farem ze dvou kontrastních oblastí – jižního Walesu a severovýchodní části Anglie. Vědci sledovali tři odlišné systémy hospodaření: konvenční intenzivní, certifikované ekologické a „udržitelné neekologické” (low-input). Pracovníci z Nafferton Ecological Farming Group z Newcastle University na těchto farmách odebrali celkem 109 vzorků mléka, a to v srpnu a říjnu 2004 a v následujícím roce v lednu, březnu a květnu. Skupina prověřovala vliv sezóny a rozdílu v krmení venku (pastva) nebo ve stáji (konzervovaná píce) na profil mastných kyselin v mléce a také porovnávala jednotlivé karotenoidy, stereo-izomery alfa-tokoferolu (vitaminu E) nebo izomery mastných kyselin. Vyšší obsah nutričně žádoucích mastných kyselin CLA9, omega-3 a linolenové kyseliny, antioxidantů, vitaminu E a karotenoidů byl objeven v ekologickém mléce. Nižší byl obsah nežádoucích mastných kyselin omega-6 a CLA10.

Zdroj: Newcastle University

Autor: Anna Marcinková
Datum: 29.05.2008 22:11
Tisk článku

AREON BIO Mint -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 71 Kč
cena: 63 Kč
AREON BIO Mint


Diskuze:

bohuzel nereralne

drk,2008-05-30 09:56:38

Docela si vzpominam na par let po "revoluci", kdyz se tehdejsim JZD a novym soukromnikum nevyplatilo mleko davat do vykupny, tak se rozhodli ho sami prodavat v jedne k tomu upravene mistnosti. Zadne odtucnovani, zadne pridane latky, cerstve nadojene mleko (jen prudce ohrate a ochlazene). Pred tou prodejnou byla porad 50m fronta a jak u nas mleko driv nikdo nepil tak v te dobe se pilo porad! (ani horsky loky treba nabyly) Bohuzel to vydrzelo jen kratce nez jim to nejaky hygienik zatrhnul a kravy sli na maso...
At tak ci onak je naprosto nerealne prechazet na zpusob pestovani jako pred xxx lety a zvysovat tak naklady na potraviny a myslet si jak budeme zdravejsi, to si muze dovolit par procen obyvatelstva.

Odpovědět


Nereálné

Rozumný Občan,2008-05-30 10:55:36

Nějak mi z toho nevychází že by to bylo nereálný, jen blbá byrokracie tomu zabránila.

Odpovědět


No

Filp,2008-05-30 13:08:38

my jsme dycky chodili na mlíku k sousedum nebo k tetě a nejlepší bylo uplně čersvé z cecíku. Bohužel neska sou staři už moc staří a mladým se nechce starat o hospodarku. A to si pamatuju, že se prodávlo po 10Kč za litr a daly se z toho dělat i další mlečne vyrobky doma.

Odpovědět


tbc

jarda petr,2008-06-01 06:25:26

Při dnešním nástupu TBC pije nepasterované mléko jen naprostý hazardér. Aspoň že ti hygienici mají rozum, když ho sedláci a spotřebitelé ztrácejí.

Odpovědět


tbc

mikjs,2008-06-19 21:23:36

a krava vo velkochove je imunna na tbc ?
a malochovatel nemoze dat kravam veterinarnu starostlivost?
a len retazce mozu predavat potraviny ?

Teraz trosku odbocim ale cital som ze v super cistotne udrzovanom supermarkete je v litry vzduchu 5 000 000 bakterii a litry vzduchu v zdravom lese je ich 50.

Odpovědět

Co je běžné krmení?

Filip,2008-05-30 07:49:49

Ono se pořád v takovýchto článcích mluví o běžném krmení a ja nevím co to v podstatě obnáší. Pokud by mi to někdo mohl říct byl bych rád. Ja znám tak maximálně domací stravování kraviček. Díky

Odpovědět


běžný

MIrek M.,2008-05-30 08:21:54

Asi to bude něco jako běžný prášek, všichni ho znají, ale nikdo ho neviděl a nepoužíval:)

Odpovědět


Nikoliv není to běžný prášek.

Duke,2008-05-30 08:26:48

Je to takzvaná TMR. Zamíchaná celoročně stejná optimalizovaná krmná dávka sestavená z konzervovaných krmiv.

Odpovědět


Tak to snad ve velkých kravínech.

Filip,2008-05-30 13:05:22

U nás je pár malých kravínu a vím že vždycky přes jaro nebo léto vypusti kravy na pastvu aby měli míň práce. Jinak si myslím, že unás jim přes léto sečou aspoň trávu a přez zimu to krmí senem plus něčím dokrmují. No ale nevím nejsem exper.

Odpovědět


Běžně

karbet,2008-05-30 14:06:43

se krmí tak, jak to napsal Duke. Směs siláže, senáže, sena nebo slámy, šrotů (obilí, sója)a minerálií. Chudinky kravičky, pořád to samé, celý život. Z takové stravy logicky mléko nemůže mít všechno, co má mléko od krávy chované pastevně. Jen si zkuste denně nahradit aspoň půlku jídla kysaným zelím, jak Vám to bude po půl roce chutnat ...

Odpovědět


Filipe pletete se.

Duke,2008-05-30 16:10:56

Jestli krávy vypustí přes léto na pastvu, tak si práci neušetří, ale přidělají. Pokud je totiž dojí, tak je musí vyhánět a zahánět a to je víc práce a času než projet kravínem traktorem s krmným vozem.

Odpovědět


Hlavní je,

karbet,2008-05-30 19:30:44

o jaký chov se jedná. Jenom velmi málo pastevních chovů je orientováno na produkci mléka. Většina dnes na pastvách viděných krav je v režimu "bez tržní produkce mléka" - prostě mají mléko jen na odchov vlastního telátka,. To pak práci ušetří, a náklady na získaný mladý kus hovězího jsou nižší.

Odpovědět


Domníval jsem se že článek byl

Duke,2008-05-30 19:46:48

o kvalitě mléka pro lidskou výživu.

Odpovědět


Vždyť jo.

karbet,2008-05-30 23:38:07

O tom i článek je. Pro lidi se mléko produkuje hlavně v "běžných" chovech. Kvalitního, pastvou získaného je málo. Proto je tak drahé a téměř nedostupné, ne ?

Odpovědět


karbet

Duke,2008-05-31 09:05:05

Tak co sem motáte "bez tržní produkce mléka".

Odpovědět


Pokud vím,

karbet,2008-05-31 14:37:29

Filip mluvil nejdřív o "běžném krmení" a pak o pasení. Jelikož sám přiznal, že není expert, možná vidí pást krávy chované bez dojení, což třeba neví, a zemědělci v jeho okolí opravdu šetří. Souvislost s mlékem a dražší výrobou jste sem nacpal sám, tak se uklidněte.

Odpovědět


Já jsem klidný, ale pokud vím já,

Duke,2008-05-31 16:28:45

tak se Filip ptal, co je to běžné krmení. Z článku který je o mléku, by normální člověk pochopil, že mu asi jde o dojné krávy.

Pak poznamenal, že u nich si šetří práci tak že vyhánějí krávy na pastvu, tak jsem mu vysvětlil, že pokud je dojí, tak práci rozhodně nešetří.

Krávy bez tržní produkce mléka to je totiž trochu o něčem jiném, než o výrobě mléka. Takže jsem pochopil, že asi musíte být jasnovidec, když víte co Filip možná vidí.

O dražší výrobě mléka jsem tady neutrousil ani slovo. Takže jsem též nabyl dojmu, že si pletete nejen dojné krávy s masnými, ale i mléko s vajíčky a na té úrovni diskuse s vámi postrádá smyslu.

Odpovědět

..hrozne pekny...

jara cimrman,2008-05-30 06:46:03

...hezky se to cte, ale nedalo se tohle vsechno jaksi predem docela pekne uhodnout, odhadnout??....podobne vysledky se daji cekat, pokud jde o vajicka od volne pobihajicich nosnych slepic, v porovnani s tema co zivori v drubezich koncentrackach....

Odpovědět


Jenže takové vajíčko stojí dvakrát tolik.

Duke,2008-05-30 08:24:21

A "nevyrobí" se jich dost pro všechny.

Odpovědět


Duke

Rozumný Občan,2008-05-30 10:58:48

O kolik % větší plochu potřebuje pobíhající slepice oproti tý z velkochovu? (myslim plochy kompletně, tedy včetně ploch na vypěstování krmiva)

Odpovědět


O stovky procent víc.

Duke,2008-05-30 11:46:02

Odpovědět


Rozumný občane,

Stanislav,2008-05-30 11:48:21

o plochu ani tak nejde, jako o peníze, co stojí ti lidé, co udržují ty plochy se slepicemi. Já osobně -- při mé spotřebě vajec -- klidně kupuji z chovů na podestýlce (když jsou k mání), už i pro pocit, že ta slepice nebyla celoživotně stresovaná. Ale mnozí jiní jdou po ceně jak slepice po flusu, takže by to nekoupili. Ale což, každý ať si to rozhodne sám, no ne? :-)

Odpovědět


duke

Rozumný Občan,2008-05-30 16:52:48

Nebyly by nějaký konkrétní čísla?

Odpovědět


Souhlasím se Stanislavem,

karbet,2008-05-30 19:41:56

o plochu nejde a požadovaná čísla se těžko najdou, jelikož není žádná "doporučená plocha výběhu na 1 slepici". Může mi běhat 10 slepic po louce velké jak fotbalové hřiště nebo taky 50 slepic na větším dvorku - a oboje bude považováno za volný výběh. Slepice volně pobíhající "za humny" ale zase potřebuje míň plochy na vypěstování jiných, náhradních krmiv - nemusí se tak moc cpát obilím jak v kleci. ALE. Volně chovaná slepice snese zas o něco míň vajec, údržba a ochrana prostoru chovu taky stojí podstatně víc peněz i práce (pár návštěv jestřába, lišky nebo kuny a je vybílíno...). Proto jsou nutně tato zdravější vajíčka dražší.

Odpovědět


"Rozumnému Občanovi"

Duke,2008-05-30 20:38:09

Zmýlil jsem se ve svém předpokladu, že rozumný občan vybavený znalostmi matematiky na na úrovni základní školy si po mé odpovědi dovede poradit. Leč vidím, že to je nad vaše síly, tak vám napovím.

To kolik nosnic se vejde na jednotku plochy v klecových systémech oproti volným, je dáno použitou technologií. Uvedu jednoduchý příklad, abyste to pochopil. Pokud porovnáváte volný systém chovu, kde je x slepic na metr čtvereční s klecemi umístěnými ve dvou patrech nad sebou, tak se na ně vejde 2x slepic. (stačíte ještě sledovat?)

Protože dnes jsou pro nosnice převážně využívány čtyřpatrové technologie, tak se na ně vejde 4x slepic.

Potřeba plochy na vypěstování obilí k výrobě směsi na zajištění adlibitního krmení jedné slepice je v obou systémech stejná, protože ta slepice toho kupodivu víc nesežere.

Technologické podrobnosti jsem raději vynechával, protože jsem si nebyl jist, zda byste je byl schopen pochopit.

Odpovědět


Duke,

Stanislav,2008-05-30 21:34:11

vidím, že věci rozumíte, ale kvůli tomu se nemusíte na Rozumného občana takhle osopovat. Jasně, tři nebo čtyři nad sebou bývají (aby se na ně dalo snadno dosáhnout), ale budou se zase lišit manipulační plochy, každopádně to bude psané v normě. Jinak i při zečtyřnásobení ploch drůbežáren by se pořád do ČR celkem vešly ... :-)

Odpovědět


Duke,

karbet,2008-05-30 23:50:12

to je omyl. "Potřeba plochy na vypěstování obilí k výrobě směsi na zajištění adlibitního krmení jedné slepice je v obou systémech stejná" není pravda, jelikož slepice ve volném zatravněném výběhu se nazobe trávy, broučků a žižal, takže protože "slepice toho kupodivu víc nesežere" znamená, že takhle trávou nažraná slepička sežere míň obilí nebo směsi. Bohužel ale tahle přírodní strava není tak energeticky dostatečná, aby produkce vajec byla stejná jako ve velkochovu, takže slepička je spokojená, napapaná, ale míň nese.

Odpovědět


Duke

Rozumný Občan,2008-05-31 00:50:24

Duke proč jsem asi výslovně psal "včetně plochy pro vypěstování krmiva"? To je mi jasné že samotná slepice v kleci moc místa nezabere, ale ze vzduchu logicky snášet vejce nebude.

Odpovědět


Stanislave proboha já se neosopuji!

Duke,2008-05-31 17:50:56

A souhlasím s Vaším názorem, že všechno je to jenom o ceně. O moc víc biopotravin se na našem trhu při jejich současném marketingu neprodá. Nejde snad o to, že bychom nebyli schopni jich dost vyrobit, ale o to, že by byly za jiné ceny, což by trh, kterému o tu cenu jde nejvíc, nepřijal. Takže to moje: „a nevyrobí se jich dost pro všechny“ spíš mělo být: „a nechtějí je všichni“. Možná ještě spíš: „a vyhledávají je jen někteří“. Dejte vedle sebe dvě v obchodě dvě plata vajec a na jedno napište, že je bio a cena dvojnásobná, které myslíte, že se prodají první?

A vůbec to není o tom, kolik slepic se vejde na metr, nebo na jaké ploše se vypěstuje krmení. Je to spíš o společenském konsensu, kde na jednu stranu lidé bojují za práva zvířat na důstojný život, a na druhé za to nechtějí platit. Nechtějí si připustit, že každá legrace něco stojí. Produktivita práce, která generuje nízké ceny potravin je na straně klecových chovů. Pokud chceme, aby slepička byla spokojená zobala travičku, broučky a žížaly, tak musíme říci, že její vajíčko bude dražší. A na to už přistoupí málokdo. Pokud jde o ideály, jsou všichni pro to dobré, ale pokud to mají zaplatit, už to bývá horší. Stejná situace nastane, až budou běžně v prodeji potraviny GMO. Jestli vedle sebe budou ležet dvě rajčata a jedno bude malé a nepříliš chutné a bude se honosit přídomkem Bio, a druhé bude dvakrát tak velké šťavnaté a bude stát polovic, které myslíte, že lidé koupí i když u něj bude napsáno GMO? A Greenpeace se z toho mohou třeba stavět na hlavu.

To jsou důvody, proč mi připadá diskutování s "rozumnými občany" o velikosti plochy potřebné na jednu slepici pod článkem o kvalitě mléka zbytečnou ztrátou času. Je také naprosto zbytečné nějakému karbetovi vysvětlovat, že živočišná bílkovina z broučků a žížalek, je mnohem hodnotnější než ta z obilí. Je zbytečné mu vysvětlovat, že ztráty krmiva v tradičním chovu jsou mnohem vyšší než v klecovém. Vysvětlovat, že ty slepice v tradičním chovu se stejně musí krmit, protože pouze z toho co si nahledají, nevyžijou natož, aby nesly. Je zbytečné vysvětlovat vliv složení krmné směsi, esenciálních aminokyselin, genetiky a délky světelného dne na snáškový cyklus nosnic.

Odpověď zní: ono je to všechno složitější. Otázka je jednoduchá až stupidní, ale odpověď už tak jednoduchá není, protože existuje víc řešení. Kdo chce znát odpovědi na otázky, vždycky najde, kde hledat.

Takže pokud bych chtěl pokračovat v diskusi stylem "rozumných občanů" odpověď by byla:
Jaké systémy chovu chcete porovnávat? Jaké bude složení krmných směsí. Jak veliká je ztráta krmiv v jednotlivých vámi porovnávaných technologiích. Jaké je obsazení na metr čtvereční. Jakého hybrida chcete porovnávat? Jaké dosahujete výnosy jednotlivých obilovin. Vyrábíte si krmnou směs sám? Nebo ji nakupujete? Jaké jsou ceny dalších vstupů? A ještě spousta dalších. Takže uznáte, že odpověď na stupidní otázku už tak jednoduchá není.

Jestli to někoho zajímá, tak si odpovědi dokáže najít. Dělat bezplatné kursy speciální zootechniky v diskusi opravdu nehodlám.

Odpovědět


Duke

Rozumný Občan,2008-05-31 19:20:13

Tvrdil jste že se jich nevyrobí pro všechny. Prto jsem reagoval na to. Nejsem věštec, pokud jste myslel něco jiného, měl jste to naspat rovnou.

Odpovědět


Rozumný Občane

Duke,2008-05-31 20:14:16

Doufám, že jsme se konečně pochopili. Já slibuji, že to příště napíši rovnou. (Asi to "nenaspím" jak chcete :o)) Ale navrhuji, abychom oba v diskusi trochu ubrali v napadání a přidali trochu tolerance. Co Vy na to?

Odpovědět


za všechno se platí

jarda petr,2008-06-01 06:33:00

Za všechno se platí. Za iluzi spokojenější slepice s výběhem například zvýšeným rizikem přenosu nákaz (propč se asi zavírají slepice volných chovů, když se v kraji objeví H5N1?. Počet slepic na metr čtvereční není měřítkem stresu slepic. Ty snesou i velké nahuštění bez újmy. Co ale nesnesou, je třeba vyšší koncetrace čpavku v ovzduší. Ta se ale neměří. Je to drahé a složité. Spočítat slepice na metr čtvereční umí každý blbec, a proto je to to závazné kritérium pohody slepic. A naivní spotřebitel si za to ještě připlatí.

Odpovědět


Járo Cimrmane

JirkaF,2008-06-01 09:19:24

Vyvolal jste sice pěknou diskusi o vejcích pod článkem o mléku, ale nebyl bych si jist, jestli máte tak docela pravdu. I v jednoduchém testu MF Dnes bio-vejce z "volných" chovů příliš kvalitou neoslnily. http://data.idnes.cz/g/eko/infografika_vejce.html Ale kdo chce platit za iluze, nechť tak činí.

Já se také rád občas podívám na nějaké eskamotérské číslo, ale nevěřím že ten kouzelník umí vytahovat vajíčka z nosu, to spíš holuby.

Odpovědět


Fascinuje mi,

karbet,2008-06-01 14:34:29

jak nadutý Duke, který celou tuhle nesmyslnou debatu o slepicích vyvolal a vlastní hloupostí přivedl na zcestí tady tvrdí, jaký je génius a jak nebude ostatním vysvětlovat něco, co tady vlastně oni sami tvrdili celou dobu ... Příště raděj mlčte, když nemíníte "s námi - idioty kolem" polemizovat ...

Odpovědět


JirkoF,

karbet,2008-06-01 14:48:44

testovací podmínky ve Vámi uvedeném odkazu ani tak nejsou o kvalitě vajíček, spíš o dodržování nějakých obchodních norem. Čerstvost, pevnost skořápky, označení (správné a zřetelné značení vyhrálo...), barva žloutku, cizí tělíska... Netvrdím, že bio vajíčka vyjdou i v opravdu kvalitativním testu líp, ale tento uvedený test nelze použít pro hodnocení kvality vůbec.

Odpovědět


Milý karbete!

JirkaF,2008-06-04 10:56:41

Moje reakce sice patřila Járovi Cimrmanovi, ale když už jste na ni musel reagovat, odpovím i Vám.

Mýlíte se jako v této diskusi nejednou. Test, na který jsem poslal odkaz, byl sice poměrně jednoduchý, ale ZABÝVAL se kvalitou vajec,protože ukazatele jako je kvalita skořápky, barva žloutku, krevní skvrny, masové skvrny, cizí tělíska..., JSOU kvalitativní ukazatele. Takže zatímco, já jsem uvedl relevantní odkaz, vy tady operujete svými názory, na které jste přišel bůhví kde.

Ani bych vám neodpovídal, protože nemám zapotřebí vyvracet vaše názory, ale když vidím, jak se v diskusi chováte, odpovím vám i na věc, která se mého příspěvku vůbec netýká. Napadáte Duka za to, jak vyvolal diskusi a přivedl ji na zcestí. Já sice ty jeho moudra taky nemusím, ale přijde mi, že pravdu a znalosti má on. (na rozdíl od vás) Naprosto bez komentáře bych nechal jeho způsob vedení diskuse.

Váš první omyl: diskusi o vajíčkách vyvolal Jara Cimrman. (Jak se o tom ostatně může každý přesvědčit.) Nadutý Duke učinil vcelku správnou poznámku. Že jsou dražší a "nevyrobí" se jich dost pro všechny. V obou částech svého tvrzení měl pravdu. Dražší zcela nepochybně jsou. (na to netřeba hledat důkazy, stačí kdekoli nahlédnou do cen) I druhá část tvrzení je správná. Nevyrobí se jich dost pro všechny! Je totiž zcela evidentně jasné, že ani v rámci naší republiky, ani v rámci EU, ani v rámci celého světa, není dost kapacit, aby saturovaly celkovou spotřebu vajec jen bio-vejci.

To že si další diskutující myslí že, když bude počítat slepice na metr čtvereční, dojde k nějakému výsledku, svědčí o jen jeho přehledu, který zdatně ukazuje i v dalších diskusích, a jeho směšný nick mu v tom příliš nepomáhá. Hloupost Duka byla jen v tom, že se nechal do takové nesmyslné diskuse zatáhnout.

Další nesmysl, který jste v diskusi použil je, že: "není žádná "doporučená plocha výběhu na 1 slepici" Z tohoto bludu by vás vyvedl i student střední zemědělské školy. Samozřejmě, že je stanovená minimální plocha připadající na jednu slepici a to jak v klecích, tak mimo ně. O čem by se pak vedly ty dlouhé diskuse, když EU přišla s přísnějšími normami? I když jak tady správně poznamenal Jarda Petr je to sice nepoužitelné jako měřítko pro stress slepic, ale počítat je dokáže každý blbec.

Nemám čas vyvracet i další nesmysly, které tu předkládáte jako fakt, ale jsou to jen vaše dojmy.

Nuže tedy, zatímco já jsem uvedl odkaz na jednoduchý test kvality vajec, který nijak nepotvrzuje, že by vejce z biochovů byla lepší. Vy jste napsal: „testovací podmínky ve Vámi uvedeném odkazu ani tak nejsou o kvalitě vajíček, spíš o dodržování nějakých obchodních norem.“ Já tvrdím, že o věci nic nevíte a pokud nepředložíte jiný test, který tvrdí opak, tak to jsou zase jen vaše kecy.

Osobně si myslím, že pokud by se podrobnější test zabýval například mikrobiologií, tak dopadnou vejce z volných chovů ještě hůře, protože hygiena se dá u klecí udržet mnohem lépe než u podestýlky, ale důkaz o tom vám hledat nebudu.

Odpovědět


JirkaF

Rozumný Občan,2008-06-04 14:51:26

Samozřejmě že záleží na ploše potřebný pro jednu slepici. Na čem jiném by asi tak mohlo záležet?

Odpovědět


Tak si tu vaší plochou slepici hlídejte!

,2008-06-04 22:42:09

Ať vám nezanáší! Na tom taky moc záleží.

Odpovědět

A už jsme u toho zase

Karel Vostal,2008-05-29 22:46:34

Návrat k počátkům jak v začarovaném kruhu. Neříkám, abychom se vrátili do pastoušek a orali pole pluhem, ale všechno by se nemělo řešit jen "technicky" a odkazovat naše předky, kteří žili v mnohem větším souladu s přírodou a dobře věděli proč, do kategorie hloupých naivků ovládaných předsudky je taky hloupost.

Odpovědět


zajimave....

pep,2008-05-30 04:15:35

Co minite tim \\"nasi predci v mnohem vetsim souladu s prirodou\\"? Kdy to presne bylo? Kdy to vrcholilo a kdy se to zlomilo k horsimu? Je podle vas v souladu s prirodou vypalit les, udelat na tam louku a na louce past nekolikaset-hlave stado krav?

Odpovědět


pep

Rozumný Občan,2008-05-30 11:09:18

On nejspíš myslel to, že dřív se nešlo hlavou proti zdi jako dneska.

Odpovědět


Předkové

Stanislav,2008-05-30 12:00:27

Nepřipadá mi, že by naši předkové nevyužili dnešních možností, jak zvýšit výnosy, kdyby ty možnosti měli. Třeba námi za padesát let budou naši potomci opovrhovat, když budou hospodařit s polními roboty, co udělají práci za chemii mechanicky (plevely vykopou, škůdce vysbírají). Pokud tedy budou stále zdroje levné energie a robotika pokročí. Inu -- uvidíme :-)

Odpovědět


Proboha Karle,

Duke,2008-05-30 23:49:17

a čím jiným, bychom měli orat, než pluhem?

Odpovědět


Proboha Duke,

karbet,2008-05-31 14:53:40

nemusíte pořád vystupovat jako všeznalý neomylný hrdinný Někdo. Každý není spisovatel a někdy napsat svou myšlenku správně a srozumitelně pro ostatní je problém. Pokud tady někdo napíše "vrátit se do pastoušek a orat pluhem" je snad věc mé inteligence domyslet si, co tím asi básník chtěl říct. Možná jen zapomněl dopsat "...pluhem bez traktoru", možná myslel "...pluhem a kravkou", možná pouze myslel starý jednoradličkový pluh. V každém případě myslet si o někom, že je takový hlupák, že neví, jak se dnes oře, je vysoce egoistický a nafoukaný přístup z Vaší strany. A když se podíváte výš, Vaše znalosti taky nejsou tak vynikající, aby jste se takhle vytahoval nad ostatními ....

Odpovědět


Orání pluhem

Karel Vostal,2008-06-01 20:00:01

Samozřejmě vím, že se oře pluhem a samozřejmě jsem myslel nejstarší způsob tohoto druhu orání. Někteří lidé mají prostě sklon jiné chytat za slovo.

Odpovědět


Proboha karbete přestaňte pindat.

Duke,2008-06-09 22:19:51

Do každé diskuse.

Když nedokážete předložit nějaká fakta a nerozumíte tématu, tak se věnujete aspoň okřikování.

Dejte si svátek!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni