Lidský jazyk je nenahraditelný orgán. Zdaleka nám nepomáhá jen při řečnění. Také při zpracování potravy a polykání sehrává velmi významnou roli. Lidé, kteří o jazyk přišli v důsledku úrazu nebo po chirurgickém zákroku (např. při nádorovém onemocnění ústní dutiny), mívají s polykáním velké potíže. Pokud jim z tohoto orgánu zbylo v ústech jen velmi málo, musejí přijímat potravu žaludeční sondou.

Proto se věnovali přední chirurgové rekonstrukcím jazyka. Většinou vytvářeli pacientovi v ústech „kapsu“ z ústní sliznice, do které voperovali kosterní svalovinu odebranou ze zad nebo břicha. Nyní se podařilo poprvé jazyk transplantovat. Po čtrnáctihodinové operaci si mohli tento úspěch připsat na své konto chirurgové Christian Kermer a Franz Watzinger z Vídně. Ti nejprve odoperovali dvaačtyřicetiletému muži jazyk s nádorem a poté mu jej nahradili orgánem od mrtvého dárce. Pacient se cítí dobře, ale na hodnocení výsledku operace je zatím brzy. Zatím nikdo neví, nakolik se obnoví funkce transplantovaného jazyka a otevřenou otázkou také zůstává reakce pacienta na masivní dávky léků tlumících imunitní reakci. Ta sice pomáhá přijetí transplantovaného orgánu, ale zároveň vystavuje pacienta zvýšenému riziku virových infekcí a nádorových onemocnění. Podle odborníků patří jazyk mezi orgány, k jejichž přijetí lidským tělem bude mít imunitní systém „silné námitky“.

Pohlaví dárce jazyka agentury neuvádějí. Pacient by měl možná lepší vyhlídky na větší pohyblivost transplantovaného jazyka, pokud by orgán patřil ženě. Ženské jazyky jsou, jak známo, během života v neustálém pohybu.

 

Jazyk nám  zdaleka neslouží jen ke klevetám a vyplazování. V běžném životě si asi ani neuvědomujeme, jak významnou roli sehrává při zpracování potravy v ústech a při polykání.

Všeobecná nemocnice ve Vídni se stala místem, kde byl poprvé na světě transplantován jazyk