Biovepřové? Děkuji, ještě si to rozmyslím.  
Lidé si obvykle myslí, že chov hospodářských zvířat v „přirozených“ podmínkách s sebou automaticky nese produkci kvalitnějších potravin, oproti produktům pocházejícím z velkochovů. Že tomu tak vždy nemusí být, ukazuje jedna americká studie.


 

Wondwossen Gebreyes, obdorný asistent preventivní veterinární medicíny na Ohio State University: „Zvířatům „přívětivé“ venkovní farmy mají tendenci k vyššímu výskytu Sallmonelly, stejně jako k vyššímu promoření parazity“ .

 
Zatímco spotřebitelé „v dobré víře“ zvyšují poptávku po vepřovém produkovaném bez preventivních dávek antibiotik, tak zřejmě netuší, že maso prasat chovaných v takových podmínkách často obsahuje výrazně více bakterií a parazitů vyvolávajících nemoci lidí.

 

Při porovnání prasat chovaných v „bezantibiotikových“ a konvenčních produkčních zařízeních se zjistilo, že prasata chovaná venku a bez antibiotik jsou na tom z hlediska patogenů špatně. Z šetření vyplynulo, že se to týká minimálně tří na člověka přenosných patogenů. U prasat na konvenčních farmách, kde prasata zůstávající zavřená uvnitř stájí a dostávající preventivní dávky antimikrobiálních léků, jsou patogeny pod kontrolou.
 

 

Zvětšit obrázek
Na první pohled idylka. Z pohledu rizikovosti produkovaného masa je na tom ale hospodaření honosící se nálepkami „organické“, „bio“, „ekologicky šetrné“ „přírodní“, .., tedy všechna hospodaření jež si kladou za cíl větší sepjetí s přírodou, chovající zvířata mimo vepříny a nepoužívají při výkrmu antibiotika, mnohem hůře. Vepřové z takových chovů je více zamořeno patogeny ohrožujícími lidské zdraví i život. (Foto: Paul Mathews)

„My nehodnotíme. Děláme pokusy a ukazujeme výsledky,“ řekl Gebreyes. „Tyto výsledky ale vedou k tomu, že si musíme položit nepříjemnou otázku: Nezpůsobuje bezantibiotikové a pro zvířata přívětivé prostředí riziko znovuobjevení z historie známých významných patogenů? Odpověď na ní je totiž pro nás všechny mimořádně důležitá.“

 

Více než polovina prasat na „bezantibiotikových“ farmách měla pozitivní výsledek testu na Sallmonellu, v porovnání s 39 procenty u konvenčně chovaných prasat. Přítomnost parazita Toxoplasma gondii byla detekována u 6,8 procent bezantibiotikových prasat, v porovnání s 1,1 procenty u konvenčně chovaných prasat.
Dvě z přirozeně chovaných prasat (z celkového počtu 616 testovaných) měla dokonce parazita Trichinella spiralis, který se v konvenčních chovech prasat ve Spojených státech nevyskytuje.

 

Na konvenčních farmách zůstávají prasata uvnitř ve větraných stájích a mají možnost pohybu jen v omezených výbězích. Antibiotika jsou jim přidávána do krmiv k podpoře růstu a ochraně proti infekcím. Následná ochranná lhůta před porážkou, po kterou jsou tyto látky z krmiva vypuštěny,  zajišťuje, aby jejich maso neobsahovalo žádná rezidua.

 

Na „bezantibiotikových“ farmách jsou prasata chována v otevřených prostorách s volným přístupem k hlíně, vodě, vegetaci. Antibiotika vůbec nedostávají, a nebo jen v případě léčby. Často i takové zvíře jež je jednou antibiotiky ošetřené, je od ostatního stáda v těchto chovech odděleno a již nikdy není prodáno pod označením „přirozeně chované“.
Vědci testovali prasata na farmách tří amerických států - v Severní Karolíně, Ohiu a Wisconsinu. Z celkového počtu sledovaných prasat jich bylo 324 chováno v „bezantibiotikových“ systémech a 292 na konvenčních farmách. Výzkumníci jim odebrali krevní vzorky na testy na přítomnost protilátek proti bakteriálním a parazitickým infekcím. Vyšší podíl infikovaných zvířat na „přírodních“ farmách se vyskytoval ve všech třech zeměpisných oblastech.

 

 

 
Je dobré nedívat se na svět jen růžovými brýlemi ale občas se podívat také na výhody a nevýhody různých způsobů chovu z pohledu bezpečnosti potravin.

Ze tří studovaných patogenů je nejpřekvapivější pozitivní test na Trichinellu. Gebreyes řekl: “Federální inspektoři dohlížející na bezpečnost potravin by se snad ještě spokojili s objevením jednoho pozitivního případu  mezi více než 14 000 prasaty. Ale  dva pozitivní testy mezi 600 prasaty, tak to  už je  vážně problém.“

 

Člověk se trichinellou, nakazí z nedovařeného vepřového masa. V současnosti je tento parazit  spojován už jen s divokými zvířaty. Lidé, kteří se touto infekcí nakazí, nejdříve dostanou průjem a zvrací. Jsou unavení a mají horečku. Jak nemoc postupuje přidává se  bolest hlavy, kašel, bolest kloubů a svalů. Příznaky mohou trvat měsíce. Těžké případy jsou smrtelné.


Testy na jiného parazita zase ukázaly, že téměř sedm procent přirozeně chovaných prasat bylo infikováno Toxoplasmou. Ačkoliv jde o relativně malý počet, tak to stále představuje významně vyšší podíl infikovaných, než jaký byl zjištěn v konvenčních chovech. Většina lidí s fungujícím imunitním systémem prodělá chorobu bez vážnějších komplikací. Toxoplasma je ale  považována za nebezpečnou nemoc u těhotných žen a u osob s narušeným imunitním systémem.

 

Tak tohle opravdu nedělejte. Opravdu ne! (Boingboing.net)


Salmonelóza je jednou z nejběžnějších nemocí způsobených kontaminovanými potravinami. Také ona se projevuje průjmem, horečkou a břišními křečemi. Vše trvá zhruba týden a u zdravých lidí se tento stav většinou obejde bez léčby. Při velmi silné infekci nebo u oslabených jedinců může i toto onemocnění končit smrtí.
Nicméně pokud je vepřové maso důkladně uvařené, pak by přítomnost těchto původců infekcí ve zvířatech určených pro konzumaci nemělo znamenat riziko pro lidské zdraví. Doporučuje se tepelná úprava čerstvého vepřového masa tak, aby teplota v každé jeho části dosáhla minimálně 71 stupňů Celsia.

 

Gebreyes poznamenal, že rutinní použití antibiotik plně neochraňuje před výskytem Salmonelly ani v konvenčních prasečích stádech, jak ukazuje těch 39 procent pozitivních zvířat zjištěných v této studii. Ale stále vychází konvenční chovy významně lépe při porovnání s 54 procenty pozitivních zvířat testovaných na Salmonellu v „bezantibiotikových“ stádech.

 

Výhoda použití antibiotik je v prevenci šíření těchto infekcí. Nevýhodou je, že vytváří příznivé prostředí pro kmeny bakterií, které jsou k antibiotikům odolné.  Na druhé straně, když antibiotika nejsou používána, prasata mají sklony k nákaze sice méně odolnými kmeny, ale chovy bývají mnohem více promořené „běžnými“ bakteriemi, jež ale v sobě nesou  riziko bezpečnosti potravin.

 

Nejenom významně vyšší rozšíření Salmonelly v „bezantibiotikových“ stádech než v těch konvenčních by mohlo způsobit pokles zájmu o spotřebu tohoto produktu.“
Výzkumníci vyslovují teorii, že „přirozený“ způsob chovu prasat, která žijí v přirozeném kontaktu s přírodou, - hlínou, vegetaci a  dalšími zvířecími druhy, přispívá k vyšší promořenosti patogeny. Takové jsou závěry studie, která je součástí komplexního šetření otázek bezpečnosti potravin.

 

Zdroj: Ohio State University.

Autor: Ota Beran
Datum: 13.06.2008 09:16
Tisk článku

Tajná síť přírody - Wohlleben Peter
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 279 Kč
Tajná síť přírody
Wohlleben Peter

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace