Magnólie a rakovina  
V šištici magnólie čili šácholanu byla zjištěna látka, která působí jako inhibitor angiogenese a zastavuje růst nádorů. V Japonsku je čaj z květů magnólie oblíbeným prostředkem proti stresu.
Tým výzkumných pracovníků z Lékařské univerzity v Emory (USA) objevil v magnólii (správně česky šácholanu) substance, které inhibují růstu krevního řečiště v nádorech. Laboratorní pokusy ukazují, že aktivní látky z magnólie zastavují růst tumorů u myší v polovině všech případů. Účinná látka působí tak, že  brzdí růst endoteliálních buněk. Látek, které omezují vývoj krevních a lymfatických tkání je známo více a souborně se jim říká inhibitory angiogenese. Klinické zkoušky těchto inhibitorů již nyní probíhají a tak bychom se brzo měli dovědět o efektivitě jejich použití u různých typů nádorů.


Universita v Emory. Objev, který zde učinili je příslibem toho, že květ magnólie, který je květem státu Louisiana a také státu Mississippi, může být i něčím víc než pouhým symbolem pro příjemný stín mezi krásnými květy poskytující útěchu pacientům s rakovinou.

Vedoucim týmu, který má na objevu v Emory lví podíl je doktor Xianhe Bai. Podíl na úspěchu má ale také celá řada specialistů z univerzity v Severní Karolíně, Výzkumného ústavu pro rakovinu pojmenovaném po Dany Farber, Severozápadní univerzity (USA) a Humboldtovy univerzity v Berlíně.
Výzkum vycházel ze známe skutečnosti, že jakmile nádory začnou růst, nemohou růst donekonečna. Za určitou velikostní hranicí začnou mít nádorové buňky nedostatek kyslíku a živin, kterými dané místo zásobuje soustava krevních kapilár. Nejnebezpečnější nádory si ale dokáží tvořit signální látky, které tělu dávají pokyn, aby do nádoru vrůstaly stále nové a nové mikrokapiláry a tak si přednostně  zajišťují přísun dostatku živin a nádor neomezeně roste na úkor okolních tkání.  Při použití látek zvaných inhibitory angiogenese se u léčby nádorů využívá toho, že jejich struktura dokáže zrušit (vyblokovat) signály vydávané buňkami nádoru kterými lákají krevní kapiláry aby do něj vrůstaly ve větší a větší míře. Inhibitory angionese tedy doslova nádoru  „přiškrtí kyslík“  a samozřejmě také i další potřebné látky pro růst jeho buněk, ale nedostatek kyslíku bývá limitujícím faktorem. Rozvoj nádoru se tak omezí, nebo zastaví.

Příkladem preparátu, který již  využívá princip inhibice angiogenese je AvastinTM od firmy Genentech. Tento preparát prochází schvalovacími testy pro použití na pacientech. V tomto případě nejde o látku z magnólie ale základem léku je protilátka proti proteinu, který nádory produkují za zmíněným účelem prorůstání kapilár. Účinná látka léku je protilátka, která s tímto proteinem reaguje a vzniklý komplex je už pro tkáň neškodný. Protilátka citovaného  léku je namířena  proti struktuře, která v odborné literatuře je označována jako vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF). Účinnost léku Avastin byla již prokázána například u rakoviny tlustého střeva. Nejlepších výsledků se dosahuje v kombinaci s chemoterapií. Léčba založená na vyblokování faktoru VEGF je účinná a perspektivní. Magnólie se díky obsahu látek způsobujících angiogenesi zařadila do výčtu rostlin o nichž se ví, že jejich látky působící růstový faktor VEGF obdobně, jako již zmíněné protilátky. Kromě magnólie jsou obdobně působící látky obsaženy také v kurkumě a listech čaje maté.

Šácholan Soulangeův (Magnolia soulangeana) je nejčastěji vysazovaný druh magnólie. Většinou mívá keřovitý vzrůst, ovšem zahradník může keř záměrně tvarovat tak, aby z něj vyrostl strom.


Park správce Českého království Chotka je na magnólie neboli  šácholany, bohatý.  Šácholanů existuje mnoho druhů. U nás můžete šácholany, včetně vzácného šácholanu opakvejčitého (Magnolia obovata) a půvabného šácholanu hvězdovitého (Magnolia kobus), spatřit například v Zámeckém parku hraběte Chotka ve Velkém Březně.

Jako nejúčinnější přístup k léčbě některých nádorů se stále více používá kombinovaného přístupu. To znamená že při chirurgické léčbě se současně aplikuje ozařování a přistupuje se i k chemoterapii. Pro tu se připravují koktejly různě působících účinných látek se specifickým působením - „šitých na míru“ pro každého jednotlivého pacienta. Účinná látka z magnólie je na nejlepší cestě se stát součástí účinné léčby některých typů rakoviny.


V šišticích magnólie objevil Dr. Xianhe Bai látku, která zastavuje růst nádorů. Květy magnólie jsou součástí receptů japonské tradiční medicíny saiboku-to. Čaj z magnólie je doporučován proti neuróze, strachu a při stresových situacích.


Také semena obsahují účinnou látku honokiol



Otázkou je, zda objev Američanů nezpůsobí i mizení krásy z českých parků?  Pokud dopadne ověřování dle předpokladů a účinnost bude vysoká, nemuselo by k tomu dojít. Syntetická výroba účinné látky honokiolu ve velkém by měla být pro chemické koncerny jednodušší, než její extrakce z tkání rostliny.


Poznámky pro fajnšmekry libující si v detailech:
Výzkumníci extrahovali látky magnólie a rozdělili je do různých frakcí pomocí chromatografie. Jednotlivé frakce přidávali k tkáňovým kulturám endotelových buněk. Tím se jim podařilo zjistit, která látka je za efekt útlumu růstu buněk tvořících výstelku kapilárních cest odpovědná. Účinnou látkou je honokiol. Tato látka není světu neznámá neboť byla již dříve objevena v Japonsku. Jeho účinku bylo využíváno již v tradičním japonském přírodním léčitelství.
Honokiol redukuje růst endotelových buněk tak, že je přivádí k apoptóze. Apoptóza je nastartování genetického samodestrukčního programu, při kterém buňka sama sebe zahubí. Program se aktivuje, když u buňky dojde k poruše jejích růstových signálů.
Honokiol je perspektivní především proto, že jeho efekt je specifický. To znamená, že působí především na endoteliální buňky. U myší, kterým byly inokulovány tumorové buňky honokiol zbrzdil růst nádoru (ve srovnání s kontrolní skupinou, které honokiol podán nebyl) o 50%. Výzkumné práce nyní pokračují směrem k detailnímu poznání jak honokiol působí na úrovni buňky. Nevylučuje se ani to, že by mohl přispívat k celkovému posílení přirozené obrany organismu před zhoubným bujením.


Datum: 25.07.2003
Tisk článku

Návod na přežití pro ženu - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 349 Kč
Návod na přežití pro ženu
Bukovský Igor

Diskuze:

a realizace?

Katka Amiourova,2005-04-17 23:14:49

Článek není úplný, když nerozvíjí téma - kdo se tím zabývá, jakou pověst má laboratoř, která to objevila nebo vypustila - a když není sestaven realizační tým. Urguji urychlenou kapitalizaci pohledávky - mám sousedku s rakovinou, na které mi velmi záleží!

Odpovědět

Maté není žádný čaj

Jana,2003-07-31 13:07:48

V článku je zmíněn čaj maté. S čajem samozřejmě nemá nic společného, snad jen způsob přípravy, kdy se sušené listy přelévají horkou vodou. V případě maté se jedná o listy cesmíny paraguayské (Ilex paraguensis) rostliny ze stejného rodu jako cesmíny s ostnitými listy vídané v našich parcích a zahradách, rostliny tolik oblíbené a u anglosaských národů využívané jako vánoční výzdoba, pro své stálezelené listy a červené kuličky plodů.
Maté je tradičním a oblíbeným nápojem ve velké části Střední a Jižní Ameriky. Dříve se sál z vydlabaných tykví dřevěnou nebo kovovou trubíčkou se sítkem. Jeho pití převzaté od indiánů má velmi dlouhou historii. Přisuzovaly se mu léčebné, povzbuzující a afrodisiakální účinky. Uvádí se že obsahuje 0,5 – 1% kofeinu, 0,01 -0,45% teobrominu, dále obsah kyseliny chlorogenové a jejích esterů, dále vitamin C, silice flavonoidy, třísloviny, tanin…
Pití maté člověka povzbuzuje, zahání žízeň, slabě mírní bolest. Při užívání velkých dávek může dojít až k nespavosti, nervozitě či oběhovým potížím….

Odpovědět

Paradox

Ota,2003-07-30 11:59:50

Velmi zajímavý článek o pozoruhodné a krásné rostlině. Magnolie je pojmenována podle Pierra Magnola (1638 -1715) ředitele botanické zahrady v Montpelieru. Český název Šácholan pochází z dílny Jana Svatopluka Presla (1791 - 1849), národního obrozence "zodpovědného" za spoustu vědeckého názvosloví z oblasti zoologie, botaniky i chemie. Pojmenování pochází od názvu souplodí - šištice neboli šáchu.
Magnolie jsou fylogeneticky velmi starý rod. Objevily se na Zemi před více než 100 miliony let. Předpokládá se, že patřily mezi první kvetoucí krytosemenné rostliny. Lék na rakovinu tedy zde byl mnohem dříve, než se vyvinul člověk.
Řečeno slovy klasika: "To jsou paradoxy."

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace